Když se o někom napíše či řekne, že je to legenda, může to mít i protichůdný význam. Jak ovšem titulovat kapelu, která byla v devadesátých let drahokamem metalového undergroundu! DEPRESY na výsluní vydrželi hodně dlouho a každý jejich nosič byl vždy očekáván s velkou netrpělivostí. „…And there Came the Tears with Christ“, „A Grand Magnificence“ a „Sighting“ – tři zlaté kolekce! Pokud by se našel člověk, který by chtěl sepsat učebnici československého metalu, tyto nahrávky musí zásadně patřit mezi smetánku! Nechme však minulost minulostí, trenčínští DEPRESY jsou i v současné době součástí metalového kolotoče, jenž byl ještě více roztočen v době vydání novinkového alba „Morph – Near Death Experiences“. O „pentagramovém“ nosiči jsem svedl řeč s kytaristou Dirrtem, pro kterého jsou DEPRESY stěžejní součástí života…
Ahoj Dirrte! Po šesti letech jste se přihlásili s novým albem! Co bylo tou největší příčinou tak dlouhé přestávky? Jak se za tak dlouhou dobu změnilo klima v kapele DEPRESY?
Zdravas priateľu. Bolo toho viac, ale spomeniem len tie najzásadnejšie veci. Prvá vec bolo úmrtie v rodine, ktoré sa ma dosť dotklo a nedovoľovalo mi sústrediť sa na hudbu. Toto obdobie trvalo zhruba rok. Kým som sa pozviechal a s kapelou dokončil nový materiál uplynuli 4 roky od vydania „Psychomantium Phenomenon“. Nejaký čas zabral výber štúdia a samotné nahrávanie trvalo s určitými prestávkami (nahrávali sme po víkendoch) cca. 5 mesiacov no a potom prišli najzásadnejšie problémy s obalom CD a tie mali na svedomí pozdržanie o ďalší rok, takže v podstate CD mohlo byť vonku min. o 2 roky skôr, čo by bola taká pauza ako sme mali od CD „Sighting“ po „Psychomantium Phenomenon“. Pauza 4 rokov medzi jednotlivými opusmi je pre nás asi najideálnejšia na zachovanie si takého zdravého odstupu. Tým sa nám darí tvoriť každé ďalšie CD odlišné od predchádzajúceho, pričom DEPRESY rukopis zostáva zachovaný. Menšia pauza to asi nebude ani pri ďalšom CD, ale veď uvidíme čo čas prinesie. Klíma sa v kapele za tie roky veľmi nezmenila aj keď je pravda, že sme sa za ten čas jednej zásadnej personálnej zmene nevyhli. Zhruba pred 3 a pol rokom sa u nás rozhodol skončiť gitarista Shimi a jeho miesto obsadil Michael z topoľčianskych THALARION. Vždy sme boli v kapele hlavne výborní kamaráti a tak je to aj naďalej, takže ako hovorím tá aura v kapele je v podstate stále rovnaká. (Celý příspěvek…)



Slánská (dnes už pouze dvojice) OBLOMOV nedávno vystartovala s druhým regulérním albem s názvem „Communitas (Deconstructing The Order)“, což byl nejpádnější důvod mého rozhovoru s Honzou (kytara, vokály). Ovšem neméně podstatným důvodem byla precizní práce, kterou hoši na novince předvedli. Album působí hodně svěže a rozhodně ho lze zařadit k českému „TOP 09“ ! Můj osobní názor si budete moci přečíst v recenzi, ale v tomto rozhovoru dostal samozřejmě větší prostor zpovídající. A že jsme toho stačili probrat…
Součástí undergorundu nemusí být výhradně metal, punk, HC, EBM, ale také ambient. Pro R.U.M. zine je to vlastně premiéra, pokud si dobře pamatuji, ještě jsme tu rozhovor s obdobným umělcem neměli. DAGON je tedy první vlaštovkou, a to především proto, že mě jeho počin vcelku zaujal. „Cesta do Nawie“ je nadějná vlaštovka ze slovenského podsvětí. Recenzi rovněž najdete na těchto stránkách ve stejnojmenné sekci…
Rozhovor s Matějem Lipským jsem měl naplánován hned po vydání desky „The Garden Of Wishes“. Když se však dostalo album do oběhu, byl hlavní protagonista zásobován mediální sprškou, a tak jsem si usmyslel, že ještě nějakou tu chvilku vydržím. Otázky uzrály, myšlenky se vytříbily a výsledek si můžete nyní přečíst. Zároveň jsem Matějovi položil několik netradičních otázek, i když hlavním tématem byli samozřejmě NEGATIVE FACE…
S tímhle rozhovorem jsem si skutečně užil. Když už byl připravený ke vložení, přišla neočekávaná rána. Během re-instalace mého počítače, došlo k poškození jediného souboru a co čert nechtěl, šlo zrovna o rozhovor s MINDWORK. Nakonec se však vše v dobré obrátilo, a to především díky Martinu Schusterovi, se kterým jsem tento rozhovor spáchal…
Přiznávám se, že pro kapelu WAYD mám jakousi podivuhodnou slabost. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem tato prešovská eskadra přistupovala k tvorbě metalového náčiní. Zatímco ostatní tvrdili muziku řízností a ortodoxností, WAYD se vždycky snažili ze zajetých kolejí spíše vycouvávat. Tohle úsilí jim vydrželo až do dnešních dnů. Chalani pokračují stále s chutí dál a letos dokonce oslavují patnácté výročí založení. O tomhle všem a ještě o jiných věcech jsem spravil rozhovor s kytaristou Braněm
DESPISE před nedávném ukončili evropské turné a trochu nenápadně se nám vrátili do naší malé republiky. S kytaristou Dejvym se sice pravidelně střetávám při natáčení pořadu Hard And Heavy na rádiu BEAT, ovšem dohodnout s ním alespoň krátký rozhovor bylo věcí téměř nadlidskou. Nakonec se mi však Dejvy ozval sám, nicméně o některých tématech raději pomlčel…








