R.U.M. zine

Když se o někom napíše či řekne, že je to legenda, může to mít i protichůdný význam. Jak ovšem titulovat kapelu, která byla v devadesátých let drahokamem metalového undergroundu! DEPRESY na výsluní vydrželi hodně dlouho a každý jejich nosič byl vždy očekáván s velkou netrpělivostí. „…And there Came the Tears with Christ“, „A Grand Magnificence“ a „Sighting“ – tři zlaté kolekce! Pokud by se našel člověk, který by chtěl sepsat učebnici československého metalu, tyto nahrávky musí zásadně patřit mezi smetánku! Nechme však minulost minulostí, trenčínští DEPRESY jsou i v současné době součástí metalového kolotoče, jenž byl ještě více roztočen v době vydání novinkového alba „Morph – Near Death Experiences“. O „pentagramovém“ nosiči jsem svedl řeč s kytaristou Dirrtem, pro kterého jsou DEPRESY stěžejní součástí života…

Ahoj Dirrte! Po šesti letech jste se přihlásili s novým albem! Co bylo tou největší příčinou tak dlouhé přestávky? Jak se za tak dlouhou dobu změnilo klima v kapele DEPRESY?
Zdravas priateľu. Bolo toho viac, ale spomeniem len tie najzásadnejšie veci. Prvá vec bolo úmrtie v rodine, ktoré sa ma dosť dotklo a nedovoľovalo mi sústrediť sa na hudbu. Toto obdobie trvalo zhruba rok. Kým som sa pozviechal a s kapelou dokončil nový materiál uplynuli 4 roky od vydania „Psychomantium Phenomenon“. Nejaký čas zabral výber štúdia a samotné nahrávanie trvalo s určitými prestávkami (nahrávali sme po víkendoch) cca. 5 mesiacov no a potom prišli najzásadnejšie problémy s obalom CD a tie mali na svedomí pozdržanie o ďalší rok, takže v podstate CD mohlo byť vonku min. o 2 roky skôr, čo by bola taká pauza ako sme mali od CD „Sighting“ po „Psychomantium Phenomenon“. Pauza 4 rokov medzi jednotlivými opusmi je pre nás asi najideálnejšia na zachovanie si takého zdravého odstupu. Tým sa nám darí tvoriť každé ďalšie CD odlišné od predchádzajúceho, pričom DEPRESY rukopis zostáva zachovaný. Menšia pauza to asi nebude ani pri ďalšom CD, ale veď uvidíme čo čas prinesie. Klíma sa v kapele za tie roky veľmi nezmenila aj keď je pravda, že sme sa za ten čas jednej zásadnej personálnej zmene nevyhli. Zhruba pred 3 a pol rokom sa u nás rozhodol skončiť gitarista Shimi a jeho miesto obsadil Michael z topoľčianskych THALARION. Vždy sme boli v kapele hlavne výborní kamaráti a tak je to aj naďalej, takže ako hovorím tá aura v kapele je v podstate stále rovnaká. (Celý příspěvek…)

Předmět tohoto rozhovoru byl jednoznačný. SIX DEGREES OF SEPARATION vydali novinku „Of Us“ a to mě přimělo k tomu, abych vyzpovídal Radka „Doctora“ Zábojníka a Jirku „Pickarda Gajdošíka. Na rum stránkách si rovněž můžete přečíst recenzi, kterou najdete ve stejnojmenné rubrice…

Ahoj! Čau! Nazdar! Jak se vede v posledních zasněžených dnech?
Dr.: Upřímně řečeno již bych snad i uvítal trochu přívětivějšího počasí. Zasněženou zimu mám rád, ale všeho moc škodí. Hodně času strávím v autě a v momentě, kdy se mi začnou zdvojnásobovat dojezdové časy, tak začínám být nevrlý a zahořklý . Jinak jako kapela jsme v plném víru příprav na křest naší desky a nahrávání live DVD, jenž se kvapem blíží, nervy jsou na pochodu a tréma roste exponencionálně .

Vzpomeneš si někdy na vaše úplné začátky? Pustíš si třeba ještě někdy stará dema, kterými jste vstupovali do hudebního kolotoče?
Dr.: K demáčkům se občas vracím, někdy dostanu chuť si je poslechnout, ale častěji než jednou do roka to nebude. Z dob nahrávání jednotlivých titulů mám totiž naabsolvováno tolik povinných poslechů v rámci vychytávání much a vytahování kostlivců ze skříní, že už ty jednotlivé nahrávky mám předposlouchány tak do roku 2200.

Venku je novinka „Of Us“! Pokus se ji porovnat v kontextu s ostatními alby?
Dr.:Je to dle mého soudu nejlepší, co jsme doposud s klukama dali do kupy, a to jak po stránce hudební a textové, tak i po stránce zvukové. Zatímco předchozí deska sázela hodně na melodie a harmonie kytar, aktuální výtvor je mnohem přímočařejší a agresivnější. Velký dík za celkové masivní vyznění nahrávky patří i Standovi Valáškovi, který během nahrávání a míchání odvedl obrovskou práci včetně pár drobných zázraků, a zase (pokolikáté už?) nás posunul nejen zvukově o notný kus dál. Díky, Stando! Šopa rulez!!! (Celý příspěvek…)

Filip Glocko je zkušený hudebník, který si na nedostatek práce nemůže stěžovat. Jeho projekty či kapely byly vždy hodně zajímavé a právě tenro rozhovor jejich dráhu trochu připomene. Hlavním tématem však musí být samozřejmě kapela stávající. Vítejte tedy v náručí kapely BRAINSCAN, mučící hard corem, drtící ostrým trashem, hladící melodikou a ničící death metalem! Kdo z vás holduje „barevné“ a přitom řízné hudbě, nechť si dávky od BRAINSCAN rozhodně vyzkouší..

Ahoj Filipe, než se dostaneme k tvé současné kapele BRAINSCAN, rád bych zavzpomínal na čas tvého působení ve STICFUTU. Vydali jste jednu opravdu skvělou nahrávku… co se dělo po její realizaci?
Ďakujem za slová chvály. STICKFUTU bola v mojom hudobnom živote taká kapela slobody- hudobného, ale aj gitarového štýlu. Proste sme už mali dosť pretekov s hmatníkom a víchrov v trsátkach, tak sme to „stopli“ a len tak si jammovali a z týchto hudobných úletov prakticky vzišiel materiál na CD – Higher level of the low style. Po vydaní CD som odišiel do Austrálie na 17 mesiacov. Chalani z kapely mi tam posielali recenzie, či už z Sparku alebo Rock and Pop, ktoré boli mimoriadne pozitívne. Ale to vieš, proste kapela mojím odchodom prestala fungovať, takže sme neriešili žiadne vydavateľstvá a ani sme nemohli koncertovať. To, čo po nás zostalo je spomínané CD. A to bolo pre nás prioritou, „zanechať po sebe“ aspoň nahrávku, ktorá by zachytávala našu tvorbu. (Celý příspěvek…)

Po nějaké době přichází R.U.M. zine opět s pořádnou nakládačkou. Ne, nebojte, nikde jsem nedostal přes držku…no, i když právě SUPREME CONCEPTION jsou pořádnou hybou do palice. Jejich stále aktuální miniCD „Liturgy Of Spiritual Disturbance“ je doslova drtičkou všeho lidského i nelidského. A protože mě nová kapela kolem energického vokalisty Seppa inspirovala k rozhovoru, tady ho máte…

Zdravím SUPREME CONCEPTION! První otázka sice křečovitá, ale přece! Co vás vedlo k tomu, že jste založili tuto kapelu? Přece jste všichni dosti hudebně vytížení i jinde…?
Zdar ALLe! Máš nesvatou pravdu – když se podívám na sestavu SUPREME CONCEPTION, tak nejsme úplně nezaneprázdnění.. Nicméně máme všichni rádi metal a pořád přicházejí nápady, které je třeba realizovat. Prvotní impulz k rozběhnutí SC přišel ode mě. Je to cca. tři roky, kdy jsem si chtěl splnit sen a udělat nahrávku v duchu brutálního amerického death metalu se všemi jeho klišé. DESPISE i IMPERIAL FOETICIDE přece jen v té době hráli – a dodnes hrají – trochu jinou odnož death metalu, takže cesta byla jasná: rozjet další projekt. V první řadě bylo potřeba najít vhodné muzikanty. Začali jsme tvořit s Frantou Šerákem (ex-GARBAGE DISPOSAL, ex-INTERVALLE BIZZARE), jehož hru na kytaru a nápady jsem vždycky obdivoval. Přece jen vedle Jardy Šantrůčka patří mezi nejlepší a nejrespektovanější kytaristy v ČR. Pak se ještě přidal Jirka Zajíc (HEAVING EARTH, UPRISE, ex-INTERVALLE BIZZARE, ex-AHUMADO GRANUJO) a věci se daly do pohybu. No, a dneska jsme tady a vypustili jsme nahrávku pojmenovanou “Liturgy Of Spiritual Disturbance”, se kterou jsme připraveni drtit vaše sluchovody a likvidovat neurony!!! (Celý příspěvek…)

Slánská (dnes už pouze dvojice) OBLOMOV nedávno vystartovala s druhým regulérním albem s názvem „Communitas (Deconstructing The Order)“, což byl nejpádnější důvod mého rozhovoru s Honzou (kytara, vokály). Ovšem neméně podstatným důvodem byla precizní práce, kterou hoši na novince předvedli. Album působí hodně svěže a rozhodně ho lze zařadit k českému „TOP 09“ ! Můj osobní názor si budete moci přečíst v recenzi, ale v tomto rozhovoru dostal samozřejmě větší prostor zpovídající. A že jsme toho stačili probrat…

Tak Honzo, pamatuješ si ještě na náš poslední rozhovor ohledně OBLOMOV ?
Eh… pamatuji si tebe, a tak maximálně, že jsme nějaký rozhovor dělali, ale o čem jsme se bavili, tak to jako fakt ne.. (rozhovor se dá na R.U.M. webu stále dohledat. pozn.aut.)

Seděli jsme v jedné pražské hospůdce, která už neexistuje… Vzpomínáš? Ale teď už vážně. Co se všechno událo od dob vydání debutu „Mighty Cosmic Dances ? Příliš o vás slyšet nebylo…
A jo vlastně… u Pivrnce? Už vím, dali jsme si sraz v Praze… no, to už je tak dlouho a s mojí pamětí… není divu, že jsem si nevzpomněl hned. Ale oni ty věci tam někde jsou, jen je vyhrabat.. Po vydání alba jsme ještě celkem aktivní byli a odehráli jako trio i celkem dost koncertů, nicméně pak jsme zatoužili zkusit taky vyjet do zahraničí, a tak jsme se tak trochu rozprchli. V té době nikdo z nás vůbec nic nedělal … tedy nic, co by se týkalo kapely. Já jsem se také navíc přidal k PANYCHIDĚ, se kterou vzniklo album „Paganized“. Takže alespoň nějaká hudební aktivita. No, nicméně OBLOMOV spal. Sice několik songů vzniklo hned po dokončení minulého alba, ale byly u ledu jako celá kapela. Až někdy v roce 2007, kolem Vánoc jsme se s Martinem začali scházet a dávat dohromady nové skladby. Nahrávání začalo v roce 2009 a táhlo se přes rok. Pavel mezitím opustil Slaný a přidal se zpět k SACRIST a na nové album tak přispěl méně. Letos tedy konečně vyšlo nové album!

„Mighty Cosmic Dances“ vydal rovněž zahraniční label. Jak vlastně tuto spolupráci hodnotíš? Rýsovala se např. v té době ještě nějaká spolupráce ?
To byl trochu krok bokem. Nejdřív jsme pochopitelně byli nadšeni, ale pak jsme zjistili, že komunikace vázne. Ona to byla chyba obou stran. Tím, že jsme trochu přerušili aktivitu a odložili další album na později, tím se komunikace prakticky zastavila, a pak už se nějak nepodařilo ji obnovit. Deepsend se neozývali, a když se ozvali, bylo to chladné a nedalo se od toho nic očekávat. Tak jsme se dohodli, že to v poklidu ukončíme. A je to tak lepší. Naše těžiště je v ČR. Ve světě je až příliš mnoho kapel a Deepsend navíc není zrovna label, který by se svoje kapely snažil někam cpát, takže stejně nebyla šance to protlačit. Ale alespoň se objevilo množství recenzí napříč celým světem, což by se s českým labelem v té době asi nestalo. Teď na to zkusíme navázat už sami s Werewolf production. (Celý příspěvek…)

Součástí undergorundu nemusí být výhradně metal, punk, HC, EBM, ale také ambient. Pro R.U.M. zine je to vlastně premiéra, pokud si dobře pamatuji, ještě jsme tu rozhovor s obdobným umělcem neměli. DAGON je tedy první vlaštovkou, a to především proto, že mě jeho počin vcelku zaujal. „Cesta do Nawie“ je nadějná vlaštovka ze slovenského podsvětí. Recenzi rovněž najdete na těchto stránkách ve stejnojmenné sekci…

Ahoj ! Pokus se v krátkosti představit svůj projekt? Kde se vzaly hlavní myšlenky pro tvorbu ambientní hudby?
Ahoj. Projekt DAGON vznikol niekedy v roku 1999-2000 potom, ako sa rozpadla moja predchádzajúca kapela PERUN, čo bola klasická blacková skupina tej doby. Vzniklo aj dvojskladbové demo (mám doma tú jedinú kopiu ktorá existuje). V tej dobe bol ambient niečo nové, čo ma zaujalo, tak som skúsil vytvoriť niečo v tomto štýle.

Na obalu je napsáno, že materiál vznikl už v roce 2001. Proč se tedy objevil na CD až nyní?
Ano, je to tak. Materiál vznikol ešte v roku 2001, ale v tej dobe nebolo možné vydať ho na cd formáte, čo bol môj prvotný zámer. Potom do toho zasiahli nejaké súkromné záležitosti (sťahovanie sa do iného mesta cca 250 km, nová práca, rodina, atď.). Jednoducho som tomu nechal voľný priebeh a roky pribúdali. Dúfam ale, že na ďalšiu nahrávku nebudem musieť čakať 8 rokov.

Natočil si ještě nějaký materiál kromě “Cesty do Nawie” ?
Mám ešte nejaké iné veci, ale nie všetky sa hodili pre Cestu do Nawie. é časti skladám totiž jednotlivo a nakoniec ich spájam do celku tak, aby to spoločne vytváralo zmysluplný celok. Ale nie je vylúčené, že tie ostatné veci budú použité na nejakú inú nahrávku. Kritériom je, aby to spoločne ladilo. (Celý příspěvek…)

Rozhovor s Matějem Lipským jsem měl naplánován hned po vydání desky „The Garden Of Wishes“. Když se však dostalo album do oběhu, byl hlavní protagonista zásobován mediální sprškou, a tak jsem si usmyslel, že ještě nějakou tu chvilku vydržím. Otázky uzrály, myšlenky se vytříbily a výsledek si můžete nyní přečíst. Zároveň jsem Matějovi položil několik netradičních otázek, i když hlavním tématem byli samozřejmě NEGATIVE FACE…

Ahoj Matěji! Jak dlouho v tobě zrála myšlenka spojená s realizací aktuálního alba? Kolik nápadů ti zbylo v záloze?
V záloze mi nezbylo nic. Vše bylo do puntíku dotažené a promyšlené, jak to u koncepčního alba má být. Nebo, spíš jsme se o to s producentem Maťem Mišíkem pokusili. O novém albu jsem v podstatě začal přemýšlet hned po vydání předchozího alba „Stín“. Nejdříve jsem napsal texty a pak dodělal muziku. V podstatě to odpovídá i tomu, co se děje teď. Album „The Garden of Wishes“ je venku, ještě jsme neodehráli ani koncerty a já mám 3 – 4 nové písničky.

S NEGATIVE FACE si vždycky tíhl k doom metalu, kdežto novinka je stylově o dost košatější. Nepřemýšlel si třeba nad tím, že bys tento projekt vydal pod jiným názvem?
Nepřemýšlel, protože si myslím, že to jsou stále NEGATIVE FACE se všemi atributy, tj. výrazný ženský zpěv, melodie i hutnější riffové pasáže, míchání stylů a netradiční nástroje. Navíc, když někdy něco složím pro NEGATIVE ACE, tak se toho (ani nevím proč) držím a skladby nedávám jiným projektům. A ještě mě k tomu napadá, poslechni si kapely, které v roce 1995, kdy jsme začali hrát, držely ve světě pomyslnou vlajku doomařů. Jak znějí teď? Taky jsou o dost jinde… to je prostě přirozený vývoj. (Celý příspěvek…)

S tímhle rozhovorem jsem si skutečně užil. Když už byl připravený ke vložení, přišla neočekávaná rána. Během re-instalace mého počítače, došlo k poškození jediného souboru a co čert nechtěl, šlo zrovna o rozhovor s MINDWORK. Nakonec se však vše v dobré obrátilo, a to především díky Martinu Schusterovi, se kterým jsem tento rozhovor spáchal…

Na úvod by mě zajímalo něco málo z vaší historie. Jak jste se vlastně dali dohromady? Pro mě jste naprostým zjevením. Už jsem měl pocit, že český death metal je skoro po smrti..:)
Datum vzniku kapely jsme ustanovili na 15.2.2007, protožev tento den se naše nynější sestava poprvé potkala. Sehrávali jsme se na skladbách z mé bývalé kapely ARAWEN, které máš možnost stále slyšet na našich koncertech. Naše sestava je čtyřčlenná: David Vaněk (ex-PESSIMIST, ex-DEATH REVIVAL, ex-DEAFENING SILENCE, ex-DESIDERIA,ex-RIMORTIS, ex-DIRTY GAME, NIGHTWISH REVIVAL), Adam Palma (ex-HER MAJESTY, ex-DEAFENING SILENCE), Filip „Morbo“ Kittnar (ex-HELL,ex-DREAM THEATER REVIVAL,LAMMOTH) a Martin Schuster-tedy já (ex-ARAWEN, ex-PREWEET, ex-DEAFEINING SILENCE, ex-DEATH REVIVAL, PESSIMIST). Jak je vidno, tři z nás se setkali ve stejné kapele (DEAFENING SILENCE), po jejíž stagnaci jsme položili základy nové kapely-MINDWORK. Po půl roce různých konkurzů a shánění vhodné kandidáta za bicí soupravu se k nám připojil Filip a kapela byla kompletní-jak prosté .Co se týká death metalu v Čechách, mám stejný pocit, avšak nemyslím si, že by tento fakt naše kapela pomohla zvrátit, neboť do death metalu máme přeci jenom trochu dál nežli třeba takoví KRABATHOR.

Má někdo z vaší kapely přímé hudební vzdělání? Jak často zkoušíte? Kompozičně jsou vaše skladby skutečně náročné….
Pokud se nemýlím, tak jediný čistý samouk je u nás Filip. Ostatní z nás mají za sebou lekce ať už v udebních školách nebo u soukromníků. Prim však v tomto směru hraje kytarista David,který svůj obor studuje na konzervatoři Jaroslava Ježka. Snažíme se zkoušet dvakrát týdně, což je jak jsme sami vypozorovali (zejména díky koncertům, před kterými dlouho zkouška nebyla) optimum. (Celý příspěvek…)

Přiznávám se, že pro kapelu WAYD mám jakousi podivuhodnou slabost. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem tato prešovská eskadra přistupovala k tvorbě metalového náčiní. Zatímco ostatní tvrdili muziku řízností a ortodoxností, WAYD se vždycky snažili ze zajetých kolejí spíše vycouvávat. Tohle úsilí jim vydrželo až do dnešních dnů. Chalani pokračují stále s chutí dál a letos dokonce oslavují patnácté výročí založení. O tomhle všem a ještě o jiných věcech jsem spravil rozhovor s kytaristou Braněm

Na úvod rozhovoru gratuluj k patnáctiletému výročí! To je myslím krásné číslo! Braňo, zavzpomínej na vaše největší úspěchy či třeba i průšvihy?
Zdravím! Musím uznat, že patnáct let je skutečně pěkné číslo, alespoň pokud se bavíme o věku kapely. Uteklo to všechno hodně rychle, ale nevadí, snad se nám ještě podaří nějaké roky kapelu táhnout. Ptáš se na úspěchy a průsery? Největším úspěchem pro nás je, že naše hudba oslovila lidi, i když ne milióny, ale najdou se fajnšmekři, kteří nás poslouchají. Nemůžeme se bavit o počtu prodaných CD nosičů a vyprodaných koncertech. Prostě to nejde, protože dnes už není směrodatné, kolik nosičů prodáš (internet je neskutečná věc), totéž se týká koncertů, které jsou pro nás vždy takovým malým úspěchem, ať už hrajeme kdekoliv. A největší průšvih? Snad jen to, že se nám nepodařilo udělat z WAYD komerční kapelu- he-he.

Dokázal bys porovnat hudební scénu současnosti s tou, ve které jste se pohybovali na úplných začátcích? V čem spatřuješ největší rozdíly?
Je jasné, že když jsme začínali, metal byl úplně jinde. Hodně stylů se teprve rozvíjelo do dnešní podoby a většina kapel, ať méně či více úspěšných se držela určitých pravidel, mantinelů, bála se je opustit, protože by to znamenalo změnu, která by nemusela být přijata pozitivně. Pamatuji si, jak jsem začínal poslouchat takzvaný „death metal” a při nevím které kaple tohoto stylu mi bylo jasné, že je to kopírka toho stejného co už bylo zahrané 100x předtím.Dnes je situace už značně odlišná, nikdo se nebojí experimentovat a v metalu si můžeš dovolit opravdu všechno Mě to jen těší, jelikož si můžeš najít hudbu, která tě skutečně osloví. (Celý příspěvek…)

DESPISE před nedávném ukončili evropské turné a trochu nenápadně se nám vrátili do naší malé republiky. S kytaristou Dejvym se sice pravidelně střetávám při natáčení pořadu Hard And Heavy na rádiu BEAT, ovšem dohodnout s ním alespoň krátký rozhovor bylo věcí téměř nadlidskou. Nakonec se mi však Dejvy ozval sám, nicméně o některých tématech raději pomlčel…

Jak bys zhodnotil vaší evropskou šňůru koncertů? Bylo jich opravdu požehnaně…

Ufffff … každá šance hrát je pro jakoukoli kapelu dobrá, jde o možnost zviditelnění před fans kteří tě třeba ani neznají … je dobré k tomu tak přistupovat. Vážíme si jakékoli šance která může pomoci DESPISE zase o kousek vyrůst. Přistupovali jsme tak tedy i k tomu to tour, které nám opět nabídl náš vydavatel Zdenál z firmy LACERATED ENEMY rec. Za tuším 17 dní jsme stihli s amerčany UNMERCIFUL a INSIDIOUS DECREPANCY projet 11 států Evropy. Kde to bylo nej /ať už v plusovém nebo mínusovém měřítku/ se těžko hodnotí. V podstatě pokud jsou fanoušci ochotni přijmout něco nového co třeba ještě neznají a nedávají ti najevo že tě nechtějí poslouchat /což se nám za těch 8 let hraní snad ještě nestalo/ jsme šťastní a jdeme do toho vždy naplno. Baví nás živé hraní a o tom to celé je. (Celý příspěvek…)