Německá smečka FROM ASHES REBORN se vrací s albem „Chasing Utopia“, které jde napřímo po podstatě melodického death metalu, ostatně v recenzi na desku jsem se v tomto duchu rozepsal. Ostré riffy, silná atmosféra a melodika, žádné kompromisy, žádné kalkuly. Kapela si jede vlastní linii mimo hlavní proud, bez labelu a bez zbytečných berliček, zato s maximální kontrolou nad každým detailem své tvorby. O nové desce, přístupu k hudbě, inspiracích i fungování na undergroundové scéně jsem si poklábosil s bubeníkem Thomasem Böxlerem, jenž upřímně odhaluje zákulisí tvorby i motivace spojené způsobením na scéně.
Thomasi, zdravím tě. Po osmi letech přicházíte s druhým albem „Chasing Utopia“. Proč tak dlouhá pauza?
Díky moc, jsem rád, že tu můžu takhle s tebou pohovořit. Ta pauza vlastně nebyla nijak plánovaná, spíš vyplynula z běžného života a našeho přístupu k hudbě. Všichni máme práci, rodiny a další závazky, takže kapela pro nás vždy byla hlavně o vášni, ne o tlaku. Zároveň jsme nikdy nechtěli nic uspěchat. Raději si dáme na čas, dokud nemáme pocit, že je materiál opravdu takový, jaký má být.
Jak dlouho vznikal materiál na desku? Musím říct, že jako fanoušek melodického death metalu si nové skladby hodně užívám. Zaměřili jste se při psaní na něco konkrétního?
S nápady jsme začali poměrně brzy, ale naplno jsme se do práce pustili někdy kolem roku 2022. Hodně jsme řešili strukturu a dynamiku skladeb. Chtěli jsme, aby písně působily jako určité příběhy nebo cesty, měly jasný vývoj a gradaci, ne jen sled riffů. Zároveň jsme si dali záležet na melodiích – aby byly zapamatovatelné, ale přirozeně zapadaly i do tvrdších pasáží. Nahrávání tentokrát trvalo dlouho, ale dali jsme přednost kvalitě před rychlostí.
Album je extrémně energické, intenzivní a zároveň velmi melodické. Jak náročné bylo tyhle prvky skloubit? Tohle se povětšinou daří hlavně ikonám žánru…😊
Je to určitě výzva, ale zároveň základ melodického death metalu. Nejde o to násilně míchat melodii s tvrdostí, ale najít mezi nimi rovnováhu. Když je všechno pořád jen agresivní, ztrácí to sílu. A to samé platí i pro melodii. Klíčem je kontrast – nechat některé části „dýchat“, budovat napětí a pak ho uvolnit. Přesně na tom jsme u téhle desky hodně pracovali.
Můžeš přiblížit, jak jste přistupovali k finalizaci zvuku? Každý to samozřejmě vnímá jinak, ale mně přijde výsledek opravdu velmi působivý.
Je to první album, které jsme si kompletně nahráli, produkovali i smíchali sami, takže jsme měli plnou kontrolu nad výsledkem. To ale znamenalo i spoustu pokusů a omylů. Bylo to náročné, ale zároveň hodně uspokojující. Strávili jsme spoustu času laděním detailů, aby všechno dobře sedělo v mixu. Nechtěli jsme znít přehnaně uhlazeně, spíš nám šlo o čistý, silný zvuk, kde má každý prvek své místo, ale zároveň nezmizí celková energie a intenzita.
Thomasi, dáváš při poslechu hudby přednost špičkové hi-fi sestavě, nebo kvalitním sluchátkům? Je toto pro tebe důležité?
Záleží na situaci. Sluchátka jsou skvělá, když se chceš soustředit a vnímat detaily. Ale dobrá stereo sestava má prostě jiný dopad, obzvlášť u tvrdší hudby. Pro nás je ale nejdůležitější, aby mix fungoval všude. Nejen na drahé technice, ale třeba i v autě nebo na obyčejných sluchátkách.
Obal i texty nepůsobí zrovna optimisticky. Jedná se čistě o umělecký pohled na svět, nebo i odraz vašich osobností?
Nejde o to být temní za každou cenu. Spíš chceme být upřímní. Témata na albu vycházejí z pozorování světa i nás samotných. Jak lidé přemýšlejí, jak se střetávají různé pohledy, jak složité je někdy najít jasno. To přirozeně vede k vážnějším, někdy i temnějším tónům. Ale není to o beznaději, spíš jde o kladení otázek. V textech je podle mě i určitá naděje a přesvědčení, že má smysl bojovat za svou utopii.
Na jakých formátech vyšlo „Chasing Utopia“? CD verze je k dostání pouze u vás?
Album jsme vydali digitálně na všech platformách a také na CD. Fyzickou verzi si řešíme převážně sami. Vlastně nám to vyhovuje, protože to zůstává osobnější. Víš, ke komu se hudba dostává, a lidé, kteří si ji koupí, o ni většinou opravdu stojí.
Vaše hudba vychází ze skandinávské vlny melodického death metalu. Vzpomeneš si na desku, která vás ovlivnila ze všeho nejvíc? Sledujete tuto scénu dodnes?
Není to o jedné konkrétní desce. Je to spíš směs všeho, co jsme za ta léta poslouchali – klasika ze Skandinávie, ale i novější kapely a vlivy mimo melodický death metal. Scénu pořád sledujeme poměrně pozorně. Když člověk nehledí jen na ta nejznámější jména, vždycky se najde něco zajímavého.
Překvapilo mě, že ani jedno vaše album nevyšlo pod žádným labelem. Nebyl zájem, nebo jste se rozhodli jít vlastní cestou?
Bylo to vědomé rozhodnutí. Nechtěli jsme ztratit kontrolu nad něčím, čemu jsme věnovali tolik času. Dělat všechno sami znamená víc práce, ale taky naprostou svobodu – hudební i vizuální. A to pro nás bylo v této fázi důležitější než spolupráce s labelem.
Jaké postavení má podle tebe kapela FROM ASHES REBORN na německé metalové scéně? A jak těžké je dostat se na větší festivaly?
Vnímáme se spíš jako součást undergroundu. Nejsme koncertní kapela a aktivně netlačíme na viditelnost v klasickém smyslu. Soustředíme se hlavně na samotnou hudbu. To sice omezuje dosah, ale zároveň nám to dává svobodu.
Je v Německu stále dost magazínů nebo webzinů, které podporují nové kapely? Mají v době sociálních sítí ještě význam?
Rozhodně ano. Sociální sítě jsou rychlé, ale často hodně povrchní. Kvalitní recenze nebo rozhovor ukazuje, že si někdo dal čas hudbu opravdu poslechnout a pochopit. A to má pořád velkou hodnotu, zvlášť pro kapely, které si dávají záležet na detailech.
Pocházíte z Wittlichu, menšího města, nacházejícího se blízko Beneluxu a Francie. Je to pro vás určitá výhoda? Máte díky tomu snazší přístup ke koncertům v těchto zemích?
Teoreticky ano. V praxi to pro nás teď nehraje velkou roli, protože jsme hlavně studiový projekt a koncerty aktivně nehrajeme. Ale do budoucna by to určitě výhoda byla. Navíc jsou třeba v Lucembursku skvělé koncertní prostory, takže je snadné zajít na velká turné jako fanoušek.
Můžeš trochu představit vaše rodné město? Čím je zajímavé a naopak jaké má třeba nevýhody?
Wittlich je poměrně malé město na západě Německa. Je klidné, což může být výhoda i nevýhoda. Na jednu stranu tu není velká hudební scéna, na druhou stranu máš prostor se soustředit a tvořit bez rušení. Je to dobré místo, kde můžeš něco budovat od základů.
Jaké máte koníčky mimo hudbu? Je něco, co by stálo za zmínku?
Jako většina lidí máme různé zájmy – sport, filmy, hry, čas s rodinou a přáteli. Nic úplně neobvyklého, ale je důležité mít rovnováhu.
Jaké jsou vaše plány na nejbližší měsíce? Na co se mohou fanoušci těšit?
Teď se soustředíme hlavně na propagaci alba a na to, aby se dostalo k co nejvíce posluchačům. Na nové desce jsme zatím pracovat nezačali, ale kdo ví, kdy přijde další vlna inspirace 😊
Je reálné, že vás někdy uvidíme i v České republice? Navštívili jste někdy některý z našich festivalů?
Nikdy neříkej nikdy. Momentálně žádné koncertní plány nemáme, ale úplně to nevylučujeme. Česká metalová scéna má skvělou pověst, takže kdyby se situace změnila, určitě by to bylo zajímavé místo, kde zahrát.
Díky moc za rozhovor, budu se těšit někdy příště.
Díky za rozhovor a za to, že sis udělal čas si album poslechnout. Moc si té podpory vážíme, zvlášť jako ryze nezávislá kapela.
ALL