R.U.M. zine

TADAS KAZLAUSKAS, vedoucí vydavatelské firmy LEDO TAKAS records, naší redakci pravidelně zásobuje svými novými nahrávkami a nutno podotknout, že se nejedná o žádné rychlokvašky. Nebylo nic snazšího, než Tadase kontaktovat a trošku ho proklepnout. Z odpovědí poznáte, že se jedná o člověka do metalu velice zapáleného, skoro by se slušelo říci až oddaného do morku kostí. Rozhovor vznikl těsně před mým odjezdem do Estonska a paradoxně jsem si ho přečítal zrovna v době, kdy jsem se nacházel v jeho rodné vlasti. Přijměte tedy maličkou pozvánku do litevského metalového podhoubí…

Zdravím tě, Tadasi! Tvé vydavatelství se v poslední době hezky rozjelo! Stačil sis vůbec uvědomit, jak je těžké se do takovéto práce pustit? Jak dlouho se v undergroundu vlastně pohybuješ? Byl jsi na scéně ještě nějakým způsobem aktivní, ještě předtím, než si rozjel svůj label?
Zdravím i já tebe! Dobře! Ale abys věděl, vše nešlo až tak rychle, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pod značkou LEDO TAKAS působím od roku 1996. Tehdy jsem šířil spíše lokální nahrávky a teprve až pak přišlo to další. O metalovou hudbu se však zajímám mnohem déle. Odhaduji, že tak od roku 1992. Vydával jsem svůj vlastní časopis BRAINSTORM. Poté jsem se začal zabývat také distribucí undergroundových nosičů. O existenci labelu se dá hovořit až v rozmezí let 2000 a 2001, kdy jsem vydal 7´EP DISSIMULATION – „Miglose“ a CD OBTEST – „Auka Seniems Dievams“. Následně jsem se podílel na vydání LP NECROMANTIA „iv: mAliCe“, ze kterého jsem byl skutečně nadšen! Stálo to velké úsilí i čas, ale výsledek mě nakopl k další práci. Od minulého podzimu jsem však veškeré úsilí začal dávat do klasických CD. Nemůžu sice říct, že je to můj hlavní cíl, ale za posledních patnáct let se hudební průmysl rapidně změnil. Alba mohou vydávat i malé labely a já jsem rád, že je to i můj případ. Přeji si, abych dál mohl vydávat kvalitní nahrávky kapelám, které si rozhodně zaslouží pozornost pro svou zajímavou hudbu. Zároveň chci nabídnout metalovému undergroundu kvalitní produkty a ne žádné polotovary. Určitou inspirací jsou pro mě MOONFOG, kteří sice mají v katalogovém listu spoustu kapel, ale pro vlastní vydávání si vybírají přece jen ty nejzajímavější. Přeji si, aby stejná kvalita byla spojena s LEDO TAKAS! (Celý příspěvek…)

Do naší mini redakce dorazilo zajímavé demoCD, brněnské kapely PITBULL DIESEL. Následovala recenzička, přičemž je možné, že jsem u pánů příliš sympatií nezískal. Vše tedy napravuji tímto rozhovorem k němuž ještě dodávám, že hudba má nekonečné hranice a totéž se týká smyslů jednotlivých posluchačů. Inu čtěte! Borci z PITBULL DIESEL jsou povedení vtipálci. Co myslíte, zlobí se ještě na mě? Odpovídají členové Bengizz a Barney…

Hned na úvod se zeptám, jak se v současnosti máte, kdy jste naposledy zúčastnili nějaké neplánované pařby, případně jaký koncert vás v poslední době nenechal chladnými?
BENGIZZ: Rozhodně každý koncert naší spřátelený kapely ONSET. MACHINE HEAD ve Vídni, DVD SLAYER Live… Jo a návštěva zkoušky fantastické, zatím neznámé partičky „333“ z Brna. (prej jsou satanisti jen tak napůl).
BARNEY: Zrušený koncerty MESHUGGAH, to je největší náhul! Na jednom jsem už byl.

Hodně mě zajímá, jak jste přišli na ten šílený název kapely? Co by si měl člověk při vyslovení vašeho názvu představit?….a taky ještě jedna zvědavost: kdy jste poprvé narazili na náš zine, a jak se vám vlastně líbí ?
BARNEY: Napadaly nás různý názvy, třeba Anti Amen nebo Belzezubovy Pážata… Ale PITBULL DIESEL nás vystihuje nejlíp. Je to strojový i živý, chladný i vzteklý, bezcitný i přítulný…někdy ultra rychlý a někdy tě to sežere pěkně pomalu a brutálně. A jak jsme přišli na RUM Zine? Jsme underground, tak zhruba víme, co se v undergroundu děje, kdo o kom píše…monitorujem to. Rum máme rádi. (Celý příspěvek…)

HARMONY BAY je zbrusu nový pojem na naší hudební scéně. Přesto se její první demo CD „Jestli to strávíš…“ tváří jako pořádná porce experimentu a tenhle tandem rozhodně stojí minimálně za povšimnutí (respektive za poslechnutí). Především z tohoto důvodu jsem se rozhodl položit několik málo dotazů jednomu z obou Petrů a odpovědi si můžete přečíst na následující stránce……

HARMONY BAY – proč vlastně tenhle „poklidný“ (vpravdě harmonický ) až romantický název souboru?
Hahaha romantickej…Harmony Bay je totiž v Kalifornii blázinec pro trestance a to mi až tak poklidný ani romantický nepřijde…haha Ne, teď vážněji, zrovna v době, kdy jsme hledali správnej název pro naše aktivity, tak Bob viděl film, ve kterým právě ústav Harmony Bay hraje dost důležitou roli. Ten název a jeho význam se nám natolik zalíbil, že jsme ho prostě použili. Naše hudba a vůbec všechno okolo kapely k blázinci až tak daleko nemá co myslíš ? haha No a harmonie jako taková je jak známo i s hudbou dost spojená že?

Představ sám sebe a představ čtenářům i svého kolegu… Tak nějak zábavně-poučnou formou… A představ lehce i Harmony Bay – pokus se nějak jednoduše definovat motto tohoto pozoruhodného uměleckého dua.
Jsem Petr, druhá polovina Harmony Bay je sice taky Petr, ale přitom je to Bob, no a pseudonym tý poprvé zmíněný Petroidní poloviny je Gravyy. My dva obstaráváme veškerý živý nástroje, což jsou kytara, bicí s perkusema a naše hlasivky. Ostatní nářadí, což jsou basa, klavír, dechy, smyčce, různý efektíky a tak podobně ze sebe po našem nadiktování vyluzuje náš skvělej spoluhráč sequencer Yamaha QY70, na kterýho je fakt spoleh a blbě nežvaní, když mu nařídíme zahrát nějakej obtížnější nebo ujetější part…haha Náš styl nazýváme prostě Hudba, protože je to celkem těžko jednostranně zařaditelná inteligentně náročná směs různejch stylů pojatá celkem uchylně a hrajeme ne písničky a podobně, ale Části Hudby. A motto dua? Na nikoho a na nic se neohlížíme, děláme si prostě co chcem a jak to cítíme. Máme přece demokracii a každej svůj rozum! Nesnažíme se hrát jako „někdo“, někoho napodobovat nebo kopírovat, jak to dělá většina kapel, my si prostě jedem podle sebe, svých představ, citů , pocitů a vnímání hudby a všeho kolem. (Celý příspěvek…)

Dissolving Of Prodigy- Je to zhruba dvanáct let zpět, co jsem se poprvé dozvěděl o severomoravské kapele BIGOTRY, která se potom přejmenovala na DISSOLVING OF PRODIGY. Z jejich dvou demosnímků „Step To The Grave“ a „Echoes Of My Sadness“ jsem tehdy doslova nemohl spát! Takhle u nás nikdo nehrál! DISSOLVING OF PRODIGY byli pro mě tou největší a nejzářivější hvězdou! Domnívám se, že v té době snad nebylo české metalové kapely, která by měla takhle našlápnuto. Spolu se severomoravskými bratry (HYPNOTIC SCENERY, LOVE HISTORY, BLACK HEAVEN, R.E.T. atd.) vytvořili doslova doom metalový blok, který nám mohla tiše závidět celá Evropa. To už je však dávná minulost. Většina těchto kapel se žel proměnila v prach. Také DISSOLVING OF PRODIGY byli blízko rozpadu. Poslední album „Loučení se světem pozemským“ však dávalo tušit, že se začíná blýskat na lepší časy. Začalo, ale sestava, která album nahrávala, se opět více méně rozpadla. Nyní však DISSOLVING OF PRODIGY znovu ožívají! V nové sestavě, která už dle jmen budí respekt. Můžeme se tedy těšit na další pokračování té nejčernější doom metalové melancholie! Na mé otázky odpovídal René Krystyn, kytarista a v současnosti také zpěvák, který stál u samého zrodu DISSOLVING OF PRODIGY…

Čau Reňo! Jak se v současné době máš a jak se daří tobě a celé kapele? Co je u vás nového?
Zdar ALLe! Díky za optání, ale co se týče mne, raději se neptej. Mládí jak se říká v prdeli a do důchodu daleko, ale jinak si nestěžuji. Z Vlastíka je hrdý otec a z Vajca taky, ale ten už s námi žel nehraje, stejně jako Richard Minx, jehož dceři Káti jsem byl za kmotra. Jinak je to celkem normálka a všichni se těšíme na lepší zítřky, které nám nasliboval v nedělní sedmičce 6-3-2004 pan Langer. Jen se modlíme, aby na uskutečnění svých jasných vizí nepotřeboval hned několik volebních období. Nejpodstatnější však pro nás je, že jsme po nemalých personálních změnách opět schopni koncertovat.

A mohl bys prozradit, kdo novou sestavu DISSOLVING OF PRODIGY tvoří?
Sestava D.O.P. je následující a opět doufám, že definitivní: Reňa „Fusaty“ Krystyn – zpěv, kytara; Jan „Valda“ Valíček – flétna, zpěv; Richard „Chrobis“ Chrobok – kytara; Filip Chudý – basa; Vlastimil „Klavir“ Kvoch – klávesy a Petr „Čadik“ Čadan – bicí.

Tak to je skoro „all stars sestva“ tuzemského doom metalu! Paráda! Dále by mě zajímalo, jak s odstupem času hodnotíš předchozí album „Loučení se světem pozemským“? Jaké máš pocity, když si ho nyní pustíš?
Specielně kvůli tobě jsem si „Loučení…“ osolil na sluchátkách. Protože muziku si prakticky nepouštím, užiju si totiž dost na zkouškách a v našem druhém domově – rockové hospodě Mučírna, kde bedny stojí za prd. Byl jsem mile překvapen, když mi začal běhat mráz po zádech. Chybou asi bylo zařazení skladby „Hořící mosty“, tam to mrazení totiž nemám. V některých místech bych dnes udělal drobnější korekce zpěvu. Jsem si vědom, že pro lidi zvyklé na starý DISSOLVING to musel být ukrutný šok, ale já osobně jsem i po těch pár letech s tímto počinem spokojen. (Celý příspěvek…)

Víc jak před rokem jsem od Davida z DEVASTATHOR dostal jejich druhé demo „First Date“ na recenzi. Recenzi jsem napsal, ale pak jsem o této kapele neslyšel ani zmínku, ani leták na koncert, nic, žádná zmínka. Divil jsem se tomu, navíc už z naší krátké emailové konverzace ohledně dema, pak i z dema samotného, se dalo tušit, že David „Nimrod“ Nerodil bude asi fajn kluk. No a tak jsem se rozhodl, že se ho zeptám na pár věcí…

Čau, na začátek nuda nuda nuda, představ se trochu neznalým…

Zdravím Tě, Gory, a s Tebou i čtenáře bulvárního plátku R.U.M.zine. Jsme kapela tří fešáků, která funguje s nechtěnými pauzami skoro 6 a půl roku ve složení: Sprato (vocals, bass), Bitls (guitar) a Nimrod (drums). Zkoušíme v Českém Těšíně v rodinném domku mých prarodičů a na kontě máme zatím dva dema – The Mutilated z roku 2000, které vydal náš kamarád Honza Lukeš a First Date, které jsme si na vlastní náklady vydali sami v roce 2003.

Jak je na tom DEVASTATHOR skoro dva roky po vydání „First Date“? První rande s posluchači se podle mě povedlo, co se událo od té doby? Je zaděláno na dlouhodobý vztah ? A vůbec, co je nového za ty dva roky, brzy po vydání demoCD vás opustil Bítls, už máte nového kytaristu, zase to je David ? Kdo to je a jak jste k němu přišli?

Musím Tě trošku poopravit. Bitls sice po natočení First Date odešel za prací do Prahy, ale zanedlouho se zase vrátil, takže hrajeme opět v sestavě v jaké jsme vznikli. Co se týče dalšího CD, tak pokud všechno klapne, tak v březnu tohoto roku bychom měli začít točit naše třetí demo. Všechno to závisí na našem kamarádovi, který pracuje v Irsku. Snad to vyjde, protože bez jeho sponzorské pomoci bychom si natočení dema z vlastních kapes momentálně nemohli dovolit. Někteří totiž ještě študujeme. Máme už nějaké nové skladby, které vznikly po vydání First Date a na dalších se pracuje. Dohodli jsme se, že CD bude obsahovat 6 skladeb. Název však ještě není znám. (Celý příspěvek…)

Nedávno jsem psal článek o fantastickém vítězství JAKUBA JANDY v závodech Světového poháru ve skocích na lyžích. A protože v mém mail boxu uvízla celá řada zajímavých reakcí, tak jsem se rozhodl, že na svém exkurzu ještě chvíli vydržím. Možná tomu nebudete věřit (u naší redakce je totiž možné cokoli), ale k rozhovoru se mi podařilo „ulovit“ bývalého mistra světa v letech na lyžích, JAROSLAVA SAKALU. Fandové skoků (a sportu vůbec) si jistě vzpomenou na nezapomenutelné zážitky, strávené u televizních obrazovek. Pro všechny tyto nadšence je tento rozhovor jakousi třešničkou na dortu! Dámy a pánové – JAROSLAV SAKALA!

Srdečně vás zdravím! Jsem velice rád, že jste si našel chvilku na náš, „výhradně hudební“, magazín! Podával jste někdy rozhovor pro podobné periodikum?
Pro hudební časopis nikdy. Většinou pro sportovní noviny, společenské rubriky apod..

Nemůžu se hned na úvod nezeptat na senzační průběh letošní sezóny. V čem tkví kouzlo tohoto famózního obratu? Nemyslím tím jen úspěchy Jakuba Jandy, ale také třeba Jana Matury…
Nepovažuji nynější výsledky Jana Matury za lepší, než jaké dosahoval v loňské sezóně. Měl už v této fázi více bodů ve světovém poháru, ale zdá se, že techniku skoku vylepšil a to by se (alespoň doufám) mohlo brzy projevit. Ne vždy se změny v přípravě podepíší na výkonech okamžitě, ale Honza se mi svým pojetím (techniky) líbí víc než dřív. Je vidět, že na sobě pracuje. Bohužel to má složitější vzhledem k jeho somatotypu (výška-váha).

Hodně se hovoří o tom, že klíčovým momentem byl příchod slovinského trenéra Bajce. Mohl byste ze svého pohledu prozradit, čím je jeho práce výjimečná oproti ostatním trenérům?
Především je skokany brán jako velká a uznávaná osobnost. Kluci z něj cítí, že pracuje pro ně, ne oni pro něho. Mají důvěru se na Bajce obrátit, konzultují spolu techniku skoku, kondiční přípravu. Vasja naslouchá klubovým trenérům, respektuje je, ale také dokáže prosadit změny, které považuje za nutné. (Celý příspěvek…)

Členové MAGMA HOTEL jsou pohodáři každým coulem. Více snad ani nemusím dodávat. Stačí si přečíst mou recenzi na jejich debut „Deja vu“ a hned vám dojde, proč jsem si tuhle partičku vybral pro rozhovor. Hudba pánů „hoteliérů“ je velmi pestrá omalovánka, mísící kopec zábavy se špetkou vážnosti. Moderní HC, ostré kytary, skvělá rytmika, smích i nasranost. To všechno najdete v privátech hotelu „Magma“. Ve stejném duchu se rovněž nesou reakce kytaristy Bogise a DJ Katce-ra. Odpovědi evokují společný domácí úkol, který jsem jim připravil .

Srdečně zdravím MAGMA HOTEL! Nejprve by mě zajímalo, jak jste vlastně přišli na tenhle dosti originální název? Co má vlastně vyjadřovat? Opravdu se váš název váže k fotografii, která je na obalu desky?
No, původně jsme ani nechtěli založit kapelu, ale veřejný doom při cestě na hraniční přechod Cínovec. Samozřejmě s názvem MAGMA HOTEL. Na jednom společným večírku nás napadlo, že budeme mít větší budoucnost jako chlapecká kapela typu N-YNC, BACKSTREET BOYS apod..

Jak dlouho už vlastně fungujte? Vydali jste před aktuálním počinem „Deja vu“ ještě třeba nějaké demo?
5-6 let, my to nějak nepočítáme . Před „Deja-vu“ jsme natočili dvě dema: „Shoal Pain“ a „Escape From Psychomeatpark“.

Nyní bych se zastavil u vašeho, dle mého soudu výborného, debutu. Mohli byste třeba prozradit, jakým způsobem vznikaly jednotlivé skladby? A jak třeba probíhalo nahrávání ve studiu Hostivař? Téměř všechny kapely, co tam nahrávaly, si tohle studio nemůžou vynachválit…
S majitelem studia v Hostivaři Z.Šikýřem i s jeho kolegou se pracovalo 1 radost. Není nad to, když člověka jeho práce baví a dává do ní kus sebe, což jejich případ určitě je. Nahrávání probíhalo v pohodový, téměř přátelský atmošce – prostě takový malý prázdniny u hodného, šikovného strýčka .

Příprava alba vás určitě stála spoustu sil a energie. Jak ale vypadala vaše vzájemná spolupráce při samotném nahrávání? Máte nějakou pikantní historku, kterou by bylo škoda nechat ladem?
My se pikantníma historkama jen hemžíme…

No to jsme se toho dozvěděli … Dokázali byste čtenářům svými slovy přiblížit, jak vlastně hudba MAGMA HOTEL vypadá? Vím, že je to vcelku těžká otázka, ale pokuste se…
Jak zpívá Petr Nárožný: „Je to pěkná směsice…“, ale v podstatě je to „Neoklishe-psychedelic-hiphop-hc-funk style“, ovšem s vlastním ksichtem . (Celý příspěvek…)

Nedávno jsem zpovídal plzeňské SORATH a hned poté jsem se rozhodl, že se v plzeňském regionu ještě chvíli zdržím. Kapela TROLLECH po vcelku nenápadných začátcích začala v poslední době velmi silně vystrkovat růžky. S jejich koncerty se roztrhl pytel a osobně musím říct, že z jejich setu v kralupské Ponorce jsem byl skutečně nadšen. A když k tomu ještě připočtete křest 7 ´EP, nebo co řešit. Jedna perlička na závěr. Frontman Asura Godwar Gorgon´s Ray odpovídá do R.U.M. zinu už podruhé, ovšem vzpomněli by jste si v jakém souboru ještě dříve působil??? Myslím, že to pro metalové fajnšmekry není vůbec těžký kvíz…

Zdar, Asuro! Jak je ve hvozdech a lesích? Teploty se nám neustále střídají. Máš hrozně rád přírodu. Pověz, čím myslíš, že je spojen ten blázinec s nynějším počasím?
Sláva lesům! Buď pozdraven, ALLeši. U nás je rovnováha (myslím říši TROLLECH) – pod stromy chladný stín. Pokud se jedná o počasí tohoto světa, vysvětlení je jednoduché (vynechám detailní popis vlivů na změny klimatu). Hlavní příčinou je „moderní tvor“ druhu homo sapiens, který dávno zapomněl vnímat Matku Přírodu a její spravedlivé zákony.

Blíží se nám léto. Chystáš se někam? Navštěvuješ(nebo-te) každoročně nějaké místo, kde se cítíš skvěle? Můžeš klidně čtenářům nějaké místo doporučit…
OPEN HELL ve Volyni che che che a občas si vůbec nic nepamatuju che che che. Vážně, mám svá místa, která navštěvuji v průběhu roku. Mají pro mě zvláštní význam a jen málo lidí je spatřilo. Většinou jsou to blízcí přátelé. Pokud někdy navštívíte plzeňsko, projděte si mikroregion Radyně, doporučuji. Zřejmě narazíte na spoustu otravných výletníku (che che che), ale na ty kašlete a věnujte se okolí. Fakt za to stojí.

Lyrika TROLLECH byla hned od počátku své existenci do vetší míry ovlivněna přírodou…a to především přírodou v krajích, kde žijete. Je možné, že se třeba témata vašich textů postupem času změní?
Na to ti nedokážu odpovědět. Většina textů vzniká z osobních zážitků a pocitů, v menší míře používáme i texty přejaté – básně nebo staré písně. Také užijeme texty, které napíší kamarádi nebo i naši fanoušci. Nevidím daleko do budoucnosti, a ta může přinést mnoho nového… (Celý příspěvek…)

Takže, co my o těch MANTHAS vlastně víme? Death metalová neděje z Prahy. To teda není mnoho. A právě proto mi na několik otázek odpověděl basista a zpěvák Wayne…

Tak první dotaz nasměruji k vašemu názvu? MANTAS, The MANTAS nebo MANTHAS? Ale hlavně nepřipadá vám poněkud smělé vzít si za vlastní název prapůvodní Chuckovi skupiny (později přejmenované na DEATH)? I logo MANTHAS (což je asi správně) není nepodobné legendární smrtce DEATH… Mě to tedy nevadí, ale mohl by se najít někdo…Předem našeho rozhovoru bych Tě chtěl pozdravit a vzdát hold tvému bezbožnému řemeslu. Jsme MANTHAS! Původní náš název byl skutečně Mantas, ale rozhodli jsme se ho malinko pozměnit. Hlavní důvod byl ten, že jistě sám dobře víš, že kytarista z britské legendy VENOM má kapelu se stejným názvem. A dvě kapely Mantas? To by v pozdější době mohl být poměrně problém. Nejen kvůli fans, ale co horšího, pokud by se to doneslo k uším slovutným VENOM, asi by na nás nezůstala nitka suchá. Na tyto věci jsou v zahraničí poměrně vysazeni, takže jsme se rozhodli to neriskovat. A rozhodující vliv v tomto kroku na nás měl Vlasta Henych z TÖRR, se kterým jsme se o tomto bavili. Takže Vlasto, díky moc!No a naše logo? Opět jedna poměrně častá otázka. Ale vždycky s ní počítám, takže no problem. Logo jsem navrhl já. Schválně je takové, jaké je. Chtěli jsme tím dát každému najevo, z jakéže kapely jsme vyšli. Někdy se mě na koncertech na toto lidé ptají, já jim říkám to samé, co nyní tobě a mám dojem, že to začínají chápat. Pár lidí se vyjádřilo v tom smyslu, že jsme vykradači hrobů, co se loga týká, ale mě osobně je to jedno. (Celý příspěvek…)

V nějakém článku jsem četl, že kapelu MORGAIN můžete buď milovat, a nebo nenávidět. A něco na tomto tvrzení jistě bude. Patřím totiž jednoznačně do první skupiny a to znamená, že každé další šamorínské dítko, vítám s velkou oblibou. Kdo je na tom stejně jako já, tak novinkové album „Abandoned In The Forest Of Weariness (The Call Of Fairie)“ vezme hodně rychle za své. Vše, co zdobí MORGAIN, tu jednoznačně najdete! Slovo má Richard Zajac, zpěvák, kytarista a programátor bicích v jedné osobě…

Ahoj Ríšo! Hned na úvod taková možná zvláštní otázka. MORGAIN jsou známí, že používají pro pojmenování svých alb podobné názvy, což má samozřejmě určitě nějakou hlubší souvislost. Jsou jednotlivá alba navzájem nějak filozoficky propojena? Já když se podívám na vaše alba (obaly), tak mi přijdou jako různé obrazy, ale stále od stejného malíře… Jak to vidíš ty, jako zásadní člen kapely?
Hm… Je to zaujímavá myšlienka, čo si spomenul. V podstate, máš aj tak trochu pravdu. Nieje dôvod hľadať nejaký hlboký význam, to rozhodne nie, ale ak si to tak zosumarizujem, tak to že máme podobné názvy, odráža hlavne to, že aj hudba na jednotlivých CD je dosť podobná. Táto skutočnosť asi mnohým vadí, ale mne je to jedno. Aspon sa nemusím báť toho, že si našu hudbu popletú s inou. Musím priznať, že s tými obrazmi si to úplne vystihol. Sú to rôzne CD, ale od toho istého autora .

Novinkové album „Abandoned…“ mi přijde (na rozdíl od svého předchůdce) o dost pestřejší a propracovanější!. Domnívám se, že se vám podařilo skvěle sladit harmoniku a akordeon, což tobě, jakožto skladateli, zřejmě otevřelo cestu do zcela neprobádaných končin, nemám pravdu?
Neviem, či je nový album viac pestrejší, jako jeho predchodca, ale je to tvoj názor a ja Ti ho nebudem ani náhodou vyvracať. Ja by som skôr povedal, že ten zásadný rozdiel je hlavne v rýchlosti. Keby aj predchádzajúci album bol v takej svižnosti, jako tento, tak by sa Ti aj on zdal rozmanitejší. To je samozrejme len môj pohľad na vec. Akordeon a ústna harmonika, hej, hej. Musím aj ja priznať, že ich skombinovanie sa ku podivu veľmi dobře vydarilo. Skladby majú taký zvláštnejší nádych. Samozrejme je na poslucháčoch, či sa im to bude páčiť, ale v podstate by ich to nemalo sklamať. (Celý příspěvek…)