Skupinu ALLEY jsem nedávno představil prostřednictvím recenze, a protože se naskytla příležitost, oslovil jsem s žádostí o interview jednoho ze členů, kytaristu Egora Moskvicheva, kterého můj zájem o ALLEY evidentně potěšil. Ovšem skromnost stranou, ALLEY natočili opravdu hodně zajímavé album, jež by rozhodně nemělo uniknout milovníkům progresivního death-doomu, byť i tato kategorizace je v případě ALLEY dosti zkreslující. Nyní ale už vzhůru na Sibiř, konkrétně do města Krasnojarsk…
ALLEY není zrovna kapela, kterou by v Česku znalo hodně posluchačů. Můžeš tedy váš band v krátkostí představit?
Začali jsme hrát v roce 2005, to znamená já a Andrej. Prvním naším výplodem byl premiérový demosnímek, na kterém byla pouze jediná dlouhatánská píseň, která navíc zněla dost podivně a nepochybně hodně hlučně, a to jsme přitom měli k dispozici jen elektronické bicí a kytaru. Našim cílem bylo se přiblížit nahrávce „Crimson“ od KATATONIE, ale nakonec jsem od toho upustili a všechny riffy jsme použili do jiných písní. Takhle nějak tedy začínala naše kapela. Byla to nesmírně vzrušující doba. Jen jsme pili a poslouchali hromady nahrávek, především těch temných a doomových :). Následně do kapely přišel basák Sergej a od té doby jsme začali ještě více zkoušet. Největším problémem však bylo najít bubeník. Vyzkoušeli jsme celkem tři a až následně jsme přijali Valerije, kterého jsme viděli hrát v televizi jazzová sóla. V té době mu bylo teprve čtrnáct let!
Na recenzi mi byla poskytnuta vaše poslední nahrávka „Amphibious“, kterou jsem už na tomto webu čtenářům představil. Jak ovšem na tento materiál nahlížíte vy sami? Jakým způsobem jste všechny ty komplikované nápady dávali dohromady? Skládáte hudby tím stylem, že se scházíte ve zkušebně, a nebo jeden z vás vždy přijde už s hotovými skladbami?
Desku jsme začali nahrávat v létě roku 2010 a trvalo poměrně dlouhou dobu, než jsme všechno dali dohromady. Důvodem toho vleklého procesu byl vždy určitý odskok k jiným projektů, předně k realizaci DVD „Logbook“, na kterém se nachází náš koncert a dále jsem vydali ještě společné album s kapelou DIRTPILL. Co se týče materiálu z alba „Amphibious“, tak vůbec první skladba „Lighthouse“ byla složena někdy koncem roku 2007. Andrej mi ukázal základní riffy, já jsem je uspořádal tak, aby do nich šlo zpívat a zároveň jsem přidal ještě část kytarových sól. Pak jsme se teprve začali radit, kterak by asi měly znít bubny a následně poté na nich začal Valerij pracovat. Úplně naposled jsme pak byly nahrány basové party a zpěv. Dá se říci, že podle obdobného modelu jsme pak pracovali na zbytku alba.
Musím uznat, že vaše album je pro mě velkým překvapením. Je vidět, že i v dnešní době lze přijít s něčím opravdu zajímavým a dá se říci i osobitým. Bylo vaším cílem soustředit se speciálně na to, abyste vytvořili takříkajíc „něco jiného“ ? Je v dnešní době vůbec možné přijít s něčím opravdu svojským a neotřelým?
Děkujeme moc! Myslím si, že v dnešní době je opravdu těžké přijít s něčím jedinečným, nehledě na to, že každý takový pokus nemusí dopadnout úplně nejlíp. O to je pak zklamání větší. Proto je důležité, aby kapela přesně věděla, co přesně chce dělat a zároveň tohle všechno musí být ještě podloženo tvrdou prací a talentem. Teprve potom může být výsledek skutečně pozoruhodný. Co se týče nás, tak i my jsme si pochopitelně půjčovali spoustu věcí od kapel, které máme rádi. Ono je těžké něco ze skladby vyhodit jen tak, když to třeba zní dobře. Rozhodně nejsme vynikajícími hudebníky, ale snažíme se každou skladbu udělat tak, aby se nám líbila. A hudba, kterou posloucháme nás stále ovlivňuje, ať se nám to líbí nebo ne 🙂
Obal „Amphibious“ vypadá hodně zvláštně a přiznám se, že jsem příliš nerozluštil, co přesně jste jím chtěli vyjádřit. Má kresba nějakou souvislost s konceptem alba?
Ústřední melodie v titulní skladbě „Amphibious“ nám evokovala moře, a tak jsme se rozhodli o tom napsat i text. S tím souvisí i ta postava, která je vyobrazena na obalu. Je to lidská bytost žijící ve vodě a představuje jakého mořského ďábla.
Ještě jednou musím zmínit, že vaše poslední nahrávka je opravdu specifická a zajímavá, ovšem kterak na „Amphibious“ nahlížejí ostatní recenzenti? Zajímáte se obecně o recenze na vše počiny? Odnášíte si z nich něco?
Musím říct, že zatím se album povětšinou libí. Je nám sice jasné, že deska mohla být v některých ohledech i lepší, ale v té době jsme na tom zkrátka byli takto a já sám už se těmihle věcmi nezaobírám. Co se týče kritiky, tak jsem četl recenze na různých webech, ale nenašel jsem v nich příliš mnoho zajímavého. Většina recenzentů nás třeba přirovnává k OPETH. No, nezlobím se na ně, i když je vždycky jednodušší porovnávat někoho s velkou kapelou, než se dostat hluboko k podstatě věci.
Jak kupříkladu vypadají vaše koncertní sety? Jsou něčím speciální, něčím, co podtrhuje jedinečnost vaší produkce?
Nejsem moc velcí umělci, to musím připustit, ale rozhodně se snažíme hrát co nejlépe. Hrajeme jak malých klubech, tak na velkých scénách. Na tomhle vůbec nesejde. Také jsme odehráli několik speciálních koncertů za přispění různých dekorací a obrazové projekce.
Jak to vypadá s vaší popularitou v Rusku? Očekáváte, že se bude albu dařit i v zahraničí?
Můžu říct, že v našem městě máme dobrou zpětnou vazbu od fanoušků a vlastně totéž mohu o Sibiři jako celku. Zbytek Ruska se mi těžko hodnotí, protože jsme nikdy nebyli v jeho evropské části. Co se týče zahraničních posluchačů, tak mohu jen věřit v to, že se jim naše nahrávka bude líbit. Uvidíme:).
Jak jste vůbec spokojeni s prací firmy Solitude production? To je label, který má ve světě už docela zvuk, nemluvě o dosti kvalitních souborech, které zastupuje…
S prací firmy jsme opravdu spokojeni. Podporuje nás ve všem s čím jsme přišli a zatím jsme nemuseli řešit ani jeden problém. Myslím si, že sice nepatříme k jejich nejoblíbenějším kapelám, ale i přesto dělají svoji práci poctivě.
…a domníváš se, že by byla firma ochotna vás podpořit v rozsáhlejším turné, které by případně mohlo zasáhnout i Evropu?
Zatím jsme od nikoho žádnou nabídku na turné nedostali. Co se týče firmy, tak si myslím, že oni se více orientují na vydávání nahrávek, než na organizaci podobných výjezdů. Alespoň mám ten dojem.
Jak už bylo uvedeno, vaším domovem je sibiřské město Krasnojarsk a třeba vaše kapela je důkazem, že i ve vašem regionu mohou hrát hudbu nesmírně zajímavé skupiny. Mohl bys našim čtenářům nějaká jména doporučit?
Doporučit mohu dvě kapely, ve kterých zároveň působím i já sám, přičemž obě jsou stylově úplně jinde, než ALLEY. První se jmenuje HARMONY IN GROTESQUE a jedná se o takový zvláštní druh avantgardního dark metalu. Další kapela se jmenuje DIRTPILL a produkuje takové špinavé sludge-blues… Rozhodně si to zkuste poslechnout!
Jaké máte v současné době hudební favority? Dle tvých odpovědí soudím, že se o metalovou scénu zajímáš docela intenzivně…
Ano, já osobně poslouchám spoustu kapel a nemusí se vždy jednat výhradně o metal. Ale co se týče právě metalu, tak v současné době hodně poslouchám kapely jako BARONESS, NEUROSIS, KATATONIA, MASTODON, INTRONAUT, MESHUGGAH, CULT OF LUNA, THE OCEAN… a mnoho a mnoho dalších.
Jaké máte s ALLEY další plány? Už máte jasno v tom, kudy se vaše hudební dráha bude dále ubírat? Já osobně si myslím, že těch různých cest se vám nabízí hned několik…
No, teď zrovna jsme na dovolené a zároveň se snažíme hledat nějaký nový směr. Rozhodně nehodláme vydat prosté progresivní doom-deathmetalovéch album. Myslím si, že nová nahrávka bude více rocková, ale to se ještě všechno ukáže. Počkejte a uvidíte…
Velice ti děkuji za odpovědi, rozhodně vám budu držet palce!
Děkuji moc za tvé otázky! Bylo potěšením na ně odpovídat. Jsem velice rád, že jsi v té obrovské záplavě kapel objevil právě nás a dal si nám prostor se prezentovat na vašem webu. Tobě i čtenářům přeji jen to nejlepší. Stay tuned on metal!
ALL