Na promo fotkách aktuálního alba „A kdybys už nebyla, vymyslím si tě, členové HEIDEN spokojeně pokuřují. V současné době by si však hoši zasloužili spíše vítězné doutníky. Jejich počin boduje na všech frontách, přičemž já sám jsem od Vánoc LP verzi ještě nevyndal z gramofonu. A jak to už na R.U.M. webu léta běží, co se líbí, to bývá zpravidla podpořeno rozhovorem. HEIDEN tedy znovu na našem písečku a opětovně v hlavní roli s kytaristou a vokalistou Kverdem…
Hned na úvod jednoduchá otázka: jaké pocity máš z vaší aktuální novinky? Patříš k hudebníkům, kteří své produkty často poslouchají a hledají v nich chyby?
Ahoj Aleši, především bych řekl, že to je úleva a radost. Podařilo se vše, co jsme pro „Akunvst“ chystali. Nebylo to nic překotně velkého, ale vydali jsme desku ve dvou formátech, připravili k ní celkem pestrý merchandise a odehráli koncerty napříč republikou. Koukám na to jako na komplexní projekt a mám radost z toho, že se povedl. V nahrávce jako takové se nešťourám, byl bych třeba zbytečně skeptický. To se k ní spíš zkusím vrátit třeba po roce, až budu mít rozpracované nové skladby.
Hudba HEIDEN se neustále vyvíjí. Mění se v podobném ohledu i váš hudební vkus? Můžeš třeba zmínit kapely, o které bys před takovými sedmi lety vůbec nezavadil a nyní je s velkou pravidelností posloucháš?
Ovšemže. Před sedmi lety jsme se učili hrát dohromady s živými bicími a poprvé, neohrabaně, se snažili vykouknout z black metalu. Nenapadlo by mě například pustit si PLACEBO a BLACKFIELD bych asi považoval za vyměklou sračku. Časy se mění a jsem tomu rád (smích).
Existují formace, které byly vždy kus před ostatními. V tomto ohledu mě napadají např. PARADISE LOST. Nicméně i oni se postupem let vrátili trochu nelogicky k jejich původnímu řemeslu. Domníváš se, že je něco takového možné i ve vašem případě?
Možná ano, může se přece jen stát cokoli. Pro teď to ale v úvahu nepřipadá, snažíme se jít hlouběji k sobě jako osobnostem, zároveň i trochu dál po muzikantské stránce. To je s našimi kořeny spíš v rozporu.
Osobně se domnívám, že novým skladbám hodně pomohly klávesy, jejíž přičiněním získala hudba HEIDEN zase trochu jiný rozměr. Domníváš se, že jsou to kupříkladu klávesy či další jiné nástroje, které mohou vaší hudbu postupně posunovat dál a dál ? Jaký je tvůj vztah třeba k elektronice, industrialu, EBM, gotice atd.?
Pochopitelně každý nástroj má svoje specifika a za určitých okolností může dát hudbě dosud nečekaný tvar. Velmi bych ale chtěl zvýraznit to – ZA URČITÝCH OKOLNOSTÍ. Víš, nemám rád model typu: chceš hrát tvrdou hudbu → podladíš kytaru, chceš, aby to bylo zlé → začneš growlovat, máš pocit, že by bylo dobré kolem sebe vytvořit mystickou auru → přidáš klapky = to jsi dle mého skromného soudu v prdeli (smích). Já v muzice styl nebo žánr vůbec neřeším, když se mi daná věc líbí, je pro mě dobrá, klidně ať je elektronická.
Jak moc je pro vás těžké odrážet kritiku některých fanoušků, kteří vaši hudební evoluci nepochopili? Jste schopni s těmito lidmi třeba i diskutovat a vysvětlovat jim některé věci?
Není to vůbec těžké, víme dobře, proč děláme naši hudbu a nevadí, že se to někomu nelíbí. Není nám osmnáct, abychom pod tíhou hormonů ronili slzy nad tím, jak jsme nepochopení. Pokud někoho zajímá náš postoj, rád ho dotyčnému vysvětlím. Pokud chce jen prudit, ať si poslouží. Každý je zodpovědný za svoje chování.
Jak jsem tak procházel první názory na „Akunvst“, tak prozatím většina recenzentů album chválí, takže alespoň v tomto ohledu můžete být spokojeni. Nicméně se zeptám takto: jsou pro vás kladné recenze určitým důležitým faktorem?
Feedback je důležitý v obecnosti. Asi nerozlišuju fakt, jestli jde o recenzi nebo názor člověka, který si pustí naši desku. Jde mi spíš o to, co napíše a to ani ne ve smyslu kladný/záporný názor. Snažím se „vloupat“ do hlavy lidí, kteří nad naší hudbou ztratí nějaké slovo. Přemýšlím, jak desku chápou a co si pod ní představí, případně s čím si materiál identifikují.
Teď zas trochu jinam. Chemie vztahů je vždy velice zapeklitá záležitost. Jak to ovšem chodí ve vaší kapele? Navenek se zdá, že jste dlouholetí kamarádi, kteří se snad ani nedokáží pohádat. Na druhou stranu mi vychází, že o vašem hudebním směřování musíte zřejmě hodně diskutovat. Jak moc horlivé jsou případně vaše „kapelní hovory“? Domníváš se, že je zdravé se někdy pořádně pohádat, aby se posléze pročistil vzduch, jak se říká?
Kupodivu rozhovory o hudebním směřování jsou vlastně jedny z nejklidnějších. Máme v kapele mnohem ožehavější favority, ale i to k muzikantství prostě patří. HEIDEN je naše druhá rodina. Pročistit čas od času vzduch je velmi zdravé a v určité periodě to samozřejmě nemíjí ani nás (smích).
Pozorným posluchačům jistě neunikl tvůj pozvolný přechod k úplně čistému vokálu, ke kterému sice může mít spousta lidí plno výhrad, ovšem mně tvůj hlas sedí k obsahu textů jako ulitý, nemluvě o samotné hudbě. Uvažovali jste však někdy nad angažováním sólového zpěváka?
Kdysi v minulosti ano, dnes už ne. V našich slovech je tolik osobních témat, že by mi přišlo nepatřičné, kdyby je prezentoval někdo jiný. Nikdy jsem se za zpěváka nepovažoval, ale snažím se na sobě pracovat a mám dojem, že to nese jisté výsledky. Kluci v kapele jsou s mojí prezentací spokojeni a to, že má spousta lidí s mým hlasem problém, je OK. Já mám taky problém se spoustou lidí. Takový je holt život, věšet se kvůli tomu nebudem (smích).
Jak ty sám pohlížíš na svůj poslední pěvecký výkon? Začal jsi od dob vašich počátků nějakým způsobem trénovat či využívat některých doporučených cviků?
Jsem k sobě velmi kritický, ať už jde o cokoli, zpěv nevyjímaje, takže nejpozitivnější, co ze sebe asi dostanu je „v rámci možností“. Vždy je cesta jak udělat věci lépe, být se sebou spokojený, tak to znamená vlastně konec a to já nechci. Žádné doporučené cviky neprovádím, nesnažím se cpát do „školených“ poloh, nehodí se to ke mně jako člověku a nehodí se to ani k HEIDEN.
Od zpěvu není daleku k textům, jejichž obsahovost je tentokrát mnohem křehčí, než tomu bylo v minulosti. Domníváš se, že se tvé texty mění v kontextu s tím, kterak se vyvíjíš i ty sám?
Texty jsou přímým obrazem toho, co prožívám, takže ano – rozhodně se jejich témata mění se mnou. Za „roky praxe“ se člověk také alespoň trošku vypíše. Osobně poslouchám hodně hudby s českými texty čistě pro to, že mě zajímá jak s jazykem daní interpreti pracují. Všechno je to zkrátka jeden nekončící tok, nevidím na konec, ale jsem strašně rád jeho součástí.
Stalo se ti někdy, že ses tolik otevřel, že samotný text bylo nakonec lepší vyhodit? Domníváš se, že určitý díl intimnosti dokáže člověka snadněji vtáhnout do děje?
Ano, to se mi stalo častokrát. Hlavně v minulosti jsem se podobných sdělení dost bál. Přece jen jsme hráli temnou hudbu a podobné zpovědi mi přišly nepatřičné, asi by i byly v kontextu hudby a doby. Dneska texty selektuju spíš ze zvukomalebného hlediska. Když mám myšlenku, která se mi líbí, zpravidla u ní zůstanu. Domnívám se, že určitý typ člověka může určitý díl intimity do děje vtáhnout. Je to velmi abstraktní, ale uvědomuju si, že u naší hudby je míra identifikace jednou z nejdůležitějších odpovědí na otázku: „Líbí nebo nelíbí?“
Byli byste ochotni kapele v následujících letech obětovat úplně vše? Koncertování po Evropě, cestování, nahrávání dalších nahrávek… Jak moc by se vaše životy musely změnit, abyste šli do všeho po hlavě a bez obav?
To je těžká otázka, nemám na ni odpověď. Nevím, co by se muselo stát. Zabýval bych se tím až v případě, že by taková situace skutečně nastala.
Rok 2014 je na začátku. Co HEIDEN chystají v období následujících měsíců? Mohou se fanoušci těšit na nějaké to překvapení?
Budeme se snažit trochu víc prezentovat „Akunvst“ živě. Uvidíme, kolik k tomu dostaneme, nebo lépe řečeno – vytvoříme si, příležitostí. Budeme se dál pokoušet psát hudbu, pokud najdeme chuť a témata, o které by bylo zajímavé se podělit.
Skvělé, díky moc za rozhovor a někdy někde naviděnou!
Aleši, díky za prostor a do čtrnáctého roku ti přeju co nejvíce klidu. Čtenářům, kteří došli až sem děkuju za trpělivost a hlavně za sebe i kluky děkuju za Vaši podporu. Velmi si toho vážíme.
ALL