Archiv kategorie ‘Rozhovory’

FEEL A CURSE

27. 11. 2013

FEEL A CURSE je sice nové jméno na deathmetalové mapě, ovšem pokud nahlédnete pod pokličku, zjistíte, že tito pánové nepatří rozhodně k žádným zelenáčům. Naopak na svých bedrech nesou metalový odkaz minulosti, na kterém bylo vykonstruováno naopak moderně znějící ‚EP „Corroded Time To Come“ a právě o tomto materiálu jsem svedl řeč se zkušeným Jozzo Josefkem, vokalistou a kytaristou v jedné osobě. A že vám tohle jméno někoho připomíná? Nemýlíte se! Viz. níže…

Ahoj Jozzo! Srdečně tě zdravím při rozhovoru pro R.U.M. zine! Představ si, náš předchozí rozhovor se konal cca. před dvanácti lety! Je vůbec možné, abys ve zkratce shrnul, kterak se za tu dobu změnil tvůj náhled na život či hudbu samotnou?
Tak to je teda slušná doba… V mojom živote sa toho zmenilo veľa, hlavne kvôli tomu, že teraz mám už vlastnú rodinu, dve dcérky, takže žijem aj inými starosťami ako predtým. Ale čo sa týka môjho pohľadu na hudbu tak tam sa také veľké zmeny neudialy – stále mám najradšej tvrdú muziku len oproti mladosti som otvorenejší iným žánrom. Najviac holdujem metalu a tvrdému rocku aj keď je pravda, že takú muziku ako hrá teraz ALTER BRIDGE by som si asi pred 12 moc nepúšťal a teraz to počúvam veľmi rád. Vlastne ani neviem, či v tej dobe niekto takéto niečo hral…

Jak vlastně probíhalo ukončení činnosti DESECRATED DREAMS? V době vydání debutu jste byli docela slušně rozjetí, ale potom se vaše jméno úplně rozplynulo v zástupu dalších kapel. Když se tak dívám na vaší diskografii, tak třeba druhou řadovku „Die!Mensions“ jsem nikdy neslyšel a ani se nepamatuji, že bych ji viděl v nějakém distru…
Od vydania debutu sa v pomerne krátkej dobe udialo strašne veľa zmien. V jeseni 2001 sme odohrali prvé Metal Age tour v klasickej zostave, ktorá o pár mesiacov bola v troskách. V jeseni 2002 sme odohrali druhé Metal Age tour s úplne novým repertoárom s automatickým bubeníkom a klávesmi, na ktorých hrala Petra. Keď tak na to spomínam, tak to bol „docela mazec“, pretože sme za 4 mesiace kompletne prepracovali rozrobený repertoár na novú zostavu (automat+piáno), nacvičili sme to a začali sme koncertovať. Asi to bude aj tým, že v tedy sme nemali svoje rodiny, takže po práci som sa tomu mohol plne venovať. V lete 2003 sme tento nový repertoár začali nahrávať so živým bubeníkom Oliverom – to je ten spomínaný album „Die!mensions“, ktorý sme dokončili až na jar 2004, pretože sme sa zdržali mixovaním a mastrovaním – a to už sme boli vlastne v kapele len Petra a ja, pretože Oliver bol dohodnutý len na nahrávanie. Rozoslal som potom vyše 100 promo diskov do sveta, ale veľmi sme s tým neuspeli. Jedna skladba sa dostala na akúsi výberovku a to je asi všetko. A to bol vlastne aj koniec prvej éry, pretože som nemal v okolí nikoho s kým by sa dalo pokračovať, tak som si vtedy musel dať pauzu, počas ktorej sme sa s Petrou zobrali, narodila sa nám prvá dcérka, ja som aj menil prácu, takže mali sme kopec iných starostí. Na jar 2006 ma zavolali chalani z DEMENTOR, aby som sa k nim pripojil, tam som pôsobil niečo vyše roka a niekedy v 2008 sme sa opäť pokúsili dať dokopy DESECRATED DREAMS… V 2010 sme nahrali EP “In The Embrace Of Lies” a na tento disk sme ako bonus umiestnili album „Die!mensions…“ (Celý příspěvek…)

NOCTURNAL PESTILENCE

14. 10. 2013

Po delší době tu máme interview se ženou, jejíž zapálení pro věc je vskutku obdivuhodné. Ano, nyní se podíváme pod klokotající pokličku blackmetalové skupiny NOCTURNAL PESTILENCE, která toho za poslední tři roky stihla poměrně hodně, přičemž tím nejdůležitějším střípkem je bezesporu debutové album „Evangelium Aeternum“. Pojďme si ho ještě jednou přiblížit…společně s vokalistkou Alenou Krákorovou!

Ahoj Aleno, mohla bys na úvod osvětlit, kterak se vlastně dali NOCTURNAL PESTILENCE dohromady? Jak to v současnosti vypadá s vaší sestavou? To je pro mě taková pavučina, do které jsem se sám chytil… :)
Ahoj, dali jsme se dohromady v roce 2010. Již před tím jsme působili společně v jiné kapele, kde jsme se orientovali na jiný hudební žánr. Jádro kapely je několik let už stále stejné tedy já, kytarista Lord Řemdih, klávesačka Link a basák Theo. Dlouho jsme hráli s bubeníkem Iljou, ale od té doby, co jsme se rozešli, tak stále hledáme nového člena kapely na tento post. Zkusili jsme pár kluků, kteří měli chuť s námi hrát, ale bohužel se opakovaně nedaří najít někoho, kdo by k nám zapadl pro stránce muzikantského a lidského porozumění. Zatím se prostě neobjevil nikdo, s kým bychom cítili tu chemii, že to funguje a že to prožíváme stejně. Už jsme zvažovali i možnost živého hraní s automatem, ale nemáme s tím dobré zkušenosti, protože publikum nereaguje tak dobře. Koncertům chybí do určité míry dynamika a ubírá to tedy i na výrazu. Pokud se nebudeš zlobit, ráda bych využila této příležitosti k tomu, abych oslovila bubeníky, kterým se naše hudba líbí a měli by čas a chuť se hraní věnovat. Sháníme někoho, kdo má ambice se zlepšovat a bude ke kapele přistupovat zodpovědně a s odhodláním. Případně bychom se mohli domluvit i na session působení v kapele. Jsme dost flexibilní, takže je to vždycky o domluvě. Bubeníci piště v případě zájmu na alena.krakorova@email.cz. Díky. (Celý příspěvek…)

DRACO HYPNALIS

7. 10. 2013

Nemůžu začít jinak, než touto nedávnou historkou: Na víkend jsem odjel ke svým rodičům, abych si oddechl od rodinného života a do svého batohu jsem si kromě hadrů naládoval také nějaké ty nové nahrávky. Když jsem se posléze zabydlel ve svém starém pokoji, začal jsem s poslechem všeho možného. Když poté došlo na aktuální nahrávku „Balance Of Moments“, ukončil jsem rázem veškerou vedlejší činnost a plnými doušky si vychutnal tuto kompoziční parádu, při které si zkrátka nelze odpočinout. Když poté do pokoje vstoupil můj otec, v rychlosti se zaposlouchal a pravil: „To jsou nějací šílenci! Co to je? A to je jako naše kapela? Fakt? Jsem myslel, že jsou to nějací virtuózové z Německa. Tak to je moc dobrý, myslím, že by se to mohlo líbit lidem, kteří mají rádi skutečnou muziku, i když na mě je to až moc tvrdý. Ale to mi neříkej, že tohle nejsou nějací profíci.“ Nu a má odpověď? Šalamounské řešení hledejte v mých otázkách, na které odpovídal Ivoš Krátký (baskytara)…

Ahoj Ivoši! Začneme možná trochu netradičně. DRACO HYPNALIS fungují na scéně takřka čtrnáct let. Dokázal bys vyzvednout nějaké vaše „hvězdné okamžiky“, zkrátka to všechno co se povedlo, přičemž zmínit můžeš i nějaká ta očekávání, kterých se prozatím nepodařilo dosáhnout…
Dobrý nejen tento den přeji Tobě pane redaktore ALLeši, ale také všem čtenářům R.U.M. Zine! Mezi naše „hvězdné okamžiky“ dozajista patří přežití všech problémů, které vždy naši kapelu postihly … Ať již to bylo vodní peklo ve zkušebně kvůli prasklému parnímu topení v lednu 2002, vůbec jakákoliv omezení funkčnosti kapely způsobené naprostým nedostatkem vhodných členů – muzikantů, což nás provází hned od počáteční fáze vzniku v roce 1995 tak trochu dodnes, na druhou stranu možnost vyjíždět na koncerty do zahraničí, která se zničehonic naskytla na podzim 2003 a už jsme se jí nevzdali, nekonečné problémy s vydáním prvního CD, které definitivně padly až při realizaci alba druhého prostřednictvím Zero Budget Productions. Zmiňovat zde osobní věci není na místě, protože co se doma upeče, to se doma sní, ale taky nám to kolikrát udělalo nepěknou čáru přes rozpočet. Normální člověk by ani neočekával, že to vše lze ustát bez ztráty kytičky, ale my jsme furt tady … Nám se to podařilo! Máme za sebou 4 regulérní studiové nahrávky – split MC a tři dlouhohrající CD – a dovolím si říct, že nespočet koncertů odehraných v rámci ucelených turné, popřípadě miniturné a také jednotlivých akcí o víkendech. (Celý příspěvek…)

ALLEY

27. 9. 2013

Skupinu ALLEY jsem nedávno představil prostřednictvím recenze viz. zde: a protože se naskytla příležitost, oslovil jsem s žádostí o interview jednoho ze členů této formace a sice kytaristu Egora Moskvicheva, kterého můj zájem o ALLEY evidentně potěšil. Ovšem skromnost stranou, ALLEY natočili opravdu hodně zajímavé album, jež by rozhodně nemělo uniknout milovníkům progresivního death-doomu, byť i tato kategorizace je v případě ALLEY dosti zkreslující. Nyní ale už vzhůru na Sibiř, konkrétně do města Krasnojarsk…

ALLEY není zrovna kapela, kterou by v Česku znalo hodně posluchačů. Můžeš tedy váš band v krátkostí představit?
Začali jsme hrát v roce 2005, to znamená já a Andrej. Prvním naším výplodem byl premiérový demosnímek, na kterém byla pouze jediná dlouhatánská píseň, která navíc zněla dost podivně a nepochybně hodně hlučně, a to jsme přitom měli k dispozici jen elektronické bicí a kytaru. Našim cílem bylo se přiblížit nahrávce „Crimson“ od KATATONIE, ale nakonec jsem od toho upustili a všechny riffy jsme použili do jiných písní. Takhle nějak tedy začínala naše kapela. Byla to nesmírně vzrušující doba. Jen jsme pili a poslouchali hromady nahrávek, především těch temných a doomových :). Následně do kapely přišel basák Sergej a od té doby jsme začali ještě více zkoušet. Největším problémem však bylo najít bubeník. Vyzkoušeli jsme celkem tři a až následně jsme přijali Valerije, kterého jsme viděli hrát v televizi jazzová sóla. V té době mu bylo teprve čtrnáct let!

Na recenzi mi byla poskytnuta vaše poslední nahrávka „Amphibious“, kterou jsem už na tomto webu čtenářům představil. Jak ovšem na tento materiál nahlížíte vy sami? Jakým způsobem jste všechny ty komplikované nápady dávali dohromady? Skládáte hudby tím stylem, že se scházíte ve zkušebně, a nebo jeden z vás vždy přijde už s hotovými skladbami?
Desku jsme začali nahrávat v létě roku 2010 a trvalo poměrně dlouhou dobu, než jsme všechno dali dohromady. Důvodem toho vleklého procesu byl vždy určitý odskok k jiným projektů, předně k realizaci DVD „Logbook“, na kterém se nachází náš koncert a dále jsem vydali ještě společné album s kapelou DIRTPILL. Co se týče materiálu z alba „Amphibious“, tak vůbec první skladba „Lighthouse“ byla složena někdy koncem roku 2007. Andrej mi ukázal základní riffy, já jsem je uspořádal tak, aby do nich šlo zpívat a zároveň jsem přidal ještě část kytarových sól. Pak jsme se teprve začali radit, kterak by asi měly znít bubny a následně poté na nich začal Valerij pracovat. Úplně naposled jsme pak byly nahrány basové party a zpěv. Dá se říci, že podle obdobného modelu jsme pak pracovali na zbytku alba. (Celý příspěvek…)

ASTRAL SLEEP

13. 9. 2013

Album „Visions“ od finských ASTRAL SLEEP mě opravdu vtáhlo do svého prazvláštního světa. Je z něho cítit severská odtažitost, která je protkána celou řadou pozoruhodně pojatých nápadů. Zároveň je však třeba zmínit, že ASTRAL SLEEP se ani v nejmenším nezříkají ryzích doom metalových kořenů, což v podstatě deklarují i v tomto rozhovoru, jež se nese v dosti filozofické rovině, přičemž v poslední fázi interview jsem se zaměřil na rozbor tolik košaté metalové scény ve Finsku. To opravdu stojí za to! Na mé otázky odpovídali Markus Heinonen (zpěv, kytar) a Jaako Oksanen (basa).

Velice vás zdravím a pochopitelně mi dovolte, abych se na úvod zeptal, kterak se vám v poslední době daří?
Markus: Zdravíme! V současné době je u nás všechno v naprostém pořádku. Já jsem byl sice trochu zaneprázdněn různými projekty, do kterých jsem se nechal zapojit, ale na druhou stranu jsem našel trochu času, abych si užil horkého léta. Strávil jsem ho blouděním po Finsku. Takže pohoda!

V Česku vás určitě tolik lidí zatím nezná, i když v budoucnu může pochopitelně všechno jinak. Mohli byste našim čtenářům udělat malinko jasno ve své biografii? Co vlastně vyjadřuje název ASTRAL SLEEP? Mě osobně hned napadlo album „The Astral Sleep“ od TIAMAT?
Markus: ASTRAL SLEEP je čtyřčlenná finská kapela a její současný line up je následující: Markus Heinonen – kytara a zpěv, Rolle Heinonen – kytara a zpěv, Jaakko Oksanen – basa a Jiri Pyörälä – bicí. Hudba kapely by se dala charakterizovat jako doom metal v kombinaci s heavy metalem, progresivním rockem, black metalem a všech dalších hudebních žánrů. Nedílnou součástí naší tvorby jsou však také texty, které pojednávají o různých světech kdesi ve vesmíru a dále v nich najdeš také spoustu zážitků, které jsme potkali ve svých snech. Proto také ten název ASTRAL SLEEP.
Jaako: Na tvorbě hudby se podílí každý ze členů z vlastní perspektivy a až posléze všechny tyto umělecké vize skládáme dohromady. Pak z toho všeho vzniká hudba ASTRAL SLEEP. Co se týče toho pojmenování, tak ten název přesně vystihuje zabarvení naší hudby. Řekl bych, že hudba naší kapely opravdu hodně barevná. (Celý příspěvek…)

DEAF & DUMB / DEAF & DUMB RELICS

5. 8. 2013

Poslední nespravedlnost padla s vydáním kompletu „Evildarkrooted… Total Dumb!!“ od legendárních grinderů DEAF & DUMB. Přesně tahle parta patřila v devadesátých letech k předním nositelům nejextrémnější hudební odnože a skutečně jen málokterá kapela dokázala partě hluchoněmých konkurovat. Přečtete si kupříkladu ještě tento článek http://rumzine.com/deaf-and-dumb-evilive-mc-1995, kde jsem s vybranými komenty popsal kultovní dílko „Evilive“. V tu dobu jsem pochopitelně nevěděl, že se DEAF & DUMB ještě někdy vrátí. A právě o tichém comebacku jsem vedl řeč s Leošem Virglerem, kytaristou a především původním členem této vpravdě kultovní posádky…

Ahoj Leoši, doufám, že ti nebude vadit, když se nejprve zahloubáme trochu do minulosti. Co se vlastně dělo po rozpadu DEAF & DUMB? Dokázal bys odhadnout, jakým směrem by se vaše hudba vyvíjela dál, kdyby nedošlo k rozchodu?
Ahoj, taky tě zdravím a i celý zine. No on to zpočátku úplně rozpad nebyl, jak už jsem někde uváděl. Nejdříve jsme zrušili mini turné po západní Evropě, protože jsme chtěli pauzu a měli jsme ponorku a všechno to vlastně skončilo odchodem zpěváka Honzy. Samosebou, bez něj už to nemělo cenu jako DEAF & DUMB. Na tom jsme se s klukama shodli, a proto přišla změna názvu na GENETIC THREAT. Přišel bracha Standy, Hanz, jako druhej kytarák a zpěvu se ujal Honza Čížek (Prcan). Nějaký čas to fungovalo, nahrál se promo materiál, ale pak to padlo – neshody v kapele a ve finále odchod Prcana k FLESHLESS. A směr??? Hudebně byl GENETIC THREAT nástupce DEAF & DUMB. Poslední věc na promo materiálu z roku 1997 „Primitive Form“ byla vlastně poslední skladba složena ještě jako DEAF & DUMB. Vím určitě, že kdyby kapela jela dál v původní sestavě jako DEAF & DUMB, hudba by se ubírala úplně stejným směrem. Máš kapely, který jedou stejnej styl několik let, ne-li desítek let a baví je to. Jedou svůj standard… Všichni jsou spokojený a za par let zjišťuješ, že stále dokola vykrádaj sami sebe. A nebo se ani nechtěj někam posunout. To my jsme ale chtěli. Řezničina nás přestala naplňovat, bavit, nevím… možná jsme trochu hudebně vyspěli :) Vím, že jsme chtěli dělat víc „hudbu“ než „bordel“. (Celý příspěvek…)

EMPYRION

4. 6. 2013

EMPYRION jsou dokonalým zjevením na scéně temného metalu a pokud vám na CS scéně chybí řádná „occult music“ , tak chalani z Nitry vám dost možný vyrazí dech! Debutová nahrávka „Mindshifter“ je totiž hodně kvalitním počinem, který mě osobně velmi mile překvapil a v současné době si ho často láduji do svých zhýčkaných uší. Ještě než si však budete moci na R.U.M. webu přečíst oficiální recenzi, rozhodl jsem se vyzpovídat zkušeného harcovníka Rada Glovňu, pro kterého je rozlet EMPYRION malým zadostiučiněním…

Ahoj Rado! Jaká v současné době panuje u EMPYRION nálada? Album máte už nějakou dobu venku, takže můžeš rovněž popsat, kterak se na vaši tvorbu tváří samotní fans?
Ave, Alle. Síce nie všetko vždy vychádza podľa našich predstáv, ale určite nemáme dôvod byť nespokojní. „Podtrženo a sečteno“ je nálada v kapele optimistická a pracovno-bojová. Fanúšikovia stále pribúdajú, album sa predáva dobre, ohlasy sú pozitívne…

Když už jsem u těch reakcí. Zaznamenal jsi nějaké reakce ze strany jiných kapel? Vládne na Slovensku mezi jednotlivými bandami spíše konkurenční boj, anebo máš pocit, že se všechno odehrává na přátelské bázi?
S kolegami z iných kapiel máme dobré vzťahy. Počul som názory, že si kapely na našom malom piesočku nedoprajú a závidia, poznám zopár ľudí, ktorí sú z pomerov na našej scéne znechutení a možno na tom niečo bude, ale ja zatiaľ takúto skúsenosť nemám. Skôr naopak, čo poznám muzikantov predovšetkým cez sociálnu sieť, tak vychádzame dobre. Hudba má baviť a spájať a metalisti by mali držať spolu. Ja budem rád, ak budeme aj ďalej nadväzovať čo najviac priateľských a užitočných kontaktov s inými kapelami a fanúšikmi.

Většina členů EMPYRION tvořila před časem jádro darkmetalové skupiny CORRUPTED MELODY. Proč vlastně došlo k jejímu rozpadu? Lze vznik EMPYRION považovat za logického pokračovatele CORRUPTED MELODY?
Kapela CORRUPTED MELODY bola už dlhšiu dobu pred oficiálnym ukončením činnosti nefunkčná a to z viacerých dôvodov. Hlavným bola vyťaženosť vokalistu a zakladateľa CM Vaga. S obomi speváčkami to bolo v podstate rovnaké. Keďže sme mali navyše potrebu hrať živelnejšiu muziku, rozhodli sme sa po internom hlasovaní pre radikálne riešenie a založenie novej kapely, ktorá inak ako personálne na CORRUPTED MELODY nenadväzuje. Určite sa však do tvorby EMPYRIONU premietla nahromadená tvorivá energia aj nasranosť :). (Celý příspěvek…)

GRASSITY

20. 5. 2013

R.U.M. Zine se vždycky snažil dávat prostor začínajícím kapelám a právě jednou takovou je východoslovenská formace GRASSITY, kterou jsem už tak trochu představil prostřednictvím recenze na aktuální počin „Genocide“. A protože má mládí vždycky zelenou, tak věřím, že nepohrdnete ani tímto rozhovorem. Na mé otázky odpovídali pánové Peter (kytara) a Batchi (bicí).

Zdravím GRASSITY! Hned na úvod mě pochopitelně zajímá, kterak jste přišli na ten dosti netradiční název a co vlastně znamená? Jistou nápovědou pro mnoho čtenářů může být název vašeho prvního dema, které se jmenuje „In Grass We Trust“…
Peter: Áno, máš absolútnu pravdu! :D
Batchi: Na názov prišiel Peter. Názov GRASSITY vznikol slangovo spojením dvoch slov. „Grass“ a „City“, teda mesto trávy, keďže naše mesto je ňou zaplavené :)

Když bych zůstal ještě u dema „In Grass We Trust“, napádá mě určitá vtipná spojitost s titulem od HYPNOS („In Blood We Trust“). Je tomu skutečně tak?
Peter: Nie, je to skôr náhoda. My sme vychádzali z Americkej In God We Trust – tak sme si to zamenili aby to sedelo na náš obraz ( smiech) Určite aj Hypnos vychádzali z rovnakého základu :D pozdravujeme BRUNA
V současné době naplno prezentujete svou novinku „Genocide“, která představuje deathmetalový „old school“, ovšem s notnou dávkou moderního zvukového kabátku. Souhlasíte semnou?
Peter: Súhlasím s tebou a zároveň som strašne rád, že si si to všimol. Je to náš cieľ, hrať tento štýl ale aby znel súčasne. Mna tento štýl strašne baví a vždy nájdem nejakú inšpiráciu, ktorú sa snažím aplikovať do našich songov –
Batchi: Takisto suhlasím. Bicie sa snažím robiť tak aby zneli v staršom duchu pričom som aby zvuk bol moderný, jasný a čistý.
Peter: Ak to tam počuješ, tak sme splnili zámer!  (Celý příspěvek…)

ORLOK

11. 4. 2013

Na pozoruhodné uskupení ORLOK jsem narazil jednoduše na internetu. Z počátku jsem se sice donmíval, že hoši berou své dance metalové počínání jako jednoduchou zábavu, jenže když jsem spatřil promakaný merch, musel jsem svůj prvotní závěr malinko poopravit. Než se však sami pustíte do čtení, mějte na paměti toto: „Projekt ORLOK byl založen roku 2005 jako hudebně vkusné těleso textově nabádající k totálnímu atheismu a odporu vůči římsko-katolickému křesťanskému systému!“ Christians Warning! Slovo má Ygraen Orlok…

Přiznávám se, že o projektu ORLOK jsem se dozvěděl čistě náhodou, a to když jsem se nějakým zvláštním způsobem zatoulal na vaší bandzone stránku. Nicméně v žádném mediu jsem o vašem projektu nezaznamenal zhola nic. Čím si to vysvětlit? Časáky + webziny si vás nedokázaly najít, anebo tvoříte hudbu spíše „pod pokličkou“?
Ahoj tobě i všem čtenářům R.U.M. zine. Co se týče tvé první otázky, tak jsi v podstatě odpověděl sám. Skutečně se nikam nedereme.

Svůj hudební styl označujete jako „metal dance music“, což je dosti bizarní přirovnání, alespoň tedy pro člověka, který vás nikdy neslyšel. Jak vás vlastně napadlo spojit tyto dva vpravdě oddělené světy a vytvořit z nich svůj vlastní produkt?
Je faktem, že to může znít poněkud bizarně, ale myslím si, že i dost výstižně. Prvotní myšlenka byla jasná: metalové kytarové riffy a monotónnost rytmu. Cílem bylo využít vlezlosti diskotékových skladeb a podpořit tak myšlenku textů, ale zároveň neztratit tvrdost metalu, kterého jsme jako fanoušci i hudebníci součástí.

V souvislosti s vaší tvorbou jsem si vzpomněl na projekt DIABOLOS RISING, který dal dohromady Mika Luttinen z IMPALED NAZARENE za účelem vytvoření industriálně-elektronického pekla. Znáte tuto dnes již nefungující kapelu?
Tento projekt jsme zaznamenali, avšak na naší tvorbu neměl naprosto žádný vliv. (Celý příspěvek…)

Peter „Doomas“ Betko (GOTHOOM PRODUCTIONS)

7. 4. 2013

Peter „Doomas“ Betko patří k nejčinorodějším lidem na stále společné CS metal scéně. Tolik aktivit a pouze jeden jediný život! Že to nejde? Omyl! Gothoom Productions je dnes zavedenou značkou, a proto jsem se rozhodl, že Peterovi položím několik dotěrných otázek. Dle samotného obsahu zjistíte, že jeho nadšení pro věc je přímo démonické! Jen více takových nadšenců…

Ahoj Peter! Srdečně tě zdravím. Na úvod si nemohu odpustit otázku spojenou s tvými vydavatelskými aktivitami. Jak postupoval čas, spousta labelů svojí činnost ukončila, ovšem ty pokračuješ v opačném trendu a pokud si dobře všímám, počinů vydáváš čím dál tím víc, i když přece jen s jistou rozvahou. Je právě toto cesta, kterak udržet label v chodu?
Ahoj Aleši. Ďakujem za možnosť vyjadriť sa pre R.U.M.zine. Čo sa týka labelu Gothoom productions tak ten si žije svojím životom. Ja som sa nikdy netajil tým, že to nie je hlavná zárobková činnosť ale skôr môj príspevok pre SK/CZ scénu, ktorej som mimochodom veľkým fanúškom. Vydávam to čo ma osloví, určite hlavne kvalitné skupiny, v ktorých vidím potenciál a viem, že do budúcna budú len rásť. Jednou cestou ako udržať label vo funkčnosti podľa mna je zamerať sa hlavne na svoju tvorbu, svoje vydania a nevymieňať ich za ine tituly pretože sa tým len hromadí počet nepredajných CD a preto radšej mám tých CD možno menej ale sústreďujem sa len na to čo mám a tomu dávam maximálnu podporu a preto sa možno ešte držím aj keď to nie je vôbec ľahké a nie je ani čo závidieť :-)

Na Slovensku vždy existovalo nespočet podzemních labelů. Existuje nějaký, který ti byl svojí filozofií nejbližší?
Na Slovensku ešte stále existujú labely ako napriklad Metal Age alebo Tryzna Production. Každý sme niekde inde. Každý má niečo do seba napr. chalani s Tryzna productions vydali úžasný tribut kapely EMPEROR, ktoré im pomohlo vydať veľké vydavateľstvo Candlelight records, takže tam sa ani nechytám :-) klobúk dole alebo Metal Age sa zamerali na vydávanie časopisu Rock Hard, každý sa snažíme prežiť ako sa dá. (Celý příspěvek…)