Konec roku 2024 uzavírám s FORGOTTEN SILENCE, partou hudebních nadšenců, která v roce 2023 oslavila neskutečných 30 let na scéně. Rok 2024 však začal pro FS doslova tragicky, byť ono neštěstí se nakonec ukázalo jako velké štěstí. „V lednu jsem zdravotně totálně odpadnul, fakticky jsem se znovu narodil, realita se otočila o 180⁰ a já se hned od ledna učím fungovat zcela jinak,“ říká frontman Krusty v rozhovoru, který lze považovat za jakýsi restart zavedené značky. „Život dává i bere!“ A tak se v roce 2025 dočkáme „kouzel“, jež ocení zejména náruživí příznivci.
Krusty, zhruba před rokem FORGOTTEN SILENCE přerušili koncertní aktivity na podporu stále aktuálního alba „Vemork Konstrukt“. Fans asi vědí, že vše naplánované se změnilo v důsledku tvých zdravotních patálií, do nichž raději ani nebudu „zabrušovat“. 😊 Každopádně na úvod jednoduchá otázka: Jak se nyní máš?
Mám se dobře. Rok 2023 byl z mnoha hledisek výjimečný a naprosto jsem si jej užil. Dotočili jsme a vydali nové album. Navíc jsme jej vydali u vydavatelů, u kterých jsme jej vydat chtěli (Magick Disk Musick a Doomentia). Album vyšlo na čtyřech nosičích – v což jsme ani nedoufali – a to včetně luxusního vinyl boxu. Odehráli jsme 13 koncertů, což je na naši kapelu rekordní číslo a zaokrouhlili jsme počet našich vystoupení na nějakých 70. Zároveň jsme oslavili neuvěřitelných 30 let od našeho prvního dema. A já zažil kulatiny online při našem koncertě v brněnské Melodce. Vše secvaknulo. Podtrženo, sečteno. Koncerty a vše kolem bylo hrozně fajn a já si to moc užil, protože jsme fungovali jako jedna pohodová parta a nic nebylo problém. Tímto vlastně všem zainteresovaným moc děkuji. I v osobním životě bylo vše v pořádku a rok byl korunován třídenní návštěvou Brugg, což je město, které pro mě má koncem roku naprosto hypnotickou atmosféru. Znáš snovou sekvenci ve filmu „V Bruggách“? Tak o tom to přesně je!
Loňský rok byl prostě jeden z nejpovedenějších v mém životě. Naopak rok následující, letošní, byl jako z jiného světa a asi to muselo přijít. V lednu jsem zdravotně totálně odpadnul (stylově na našem neuskutečněném koncertě v Plzni), fakticky jsem se znovu narodil, realita se otočila o 180⁰ a já se hned od ledna učím fungovat zcela jinak než předchozích pár desetiletí. Je to leckdy složité, dře to, ale jde to – jak se říká… Buď člověk změní svoje chování a ještě tady nějakou dobu bude, nebo to bude rock’n’roll s rychlým koncem. 😊
Deska „Vemork Konstrukt“ vyšla v březnu roku 2023. Jak ji s odstupem několika měsíců hodnotíš? Stále spokojenost?
Spokojenost. My se vždy pochopitelně snažíme udělat album, jak jen nejlíp to jde a tak, abychom si i za rok, za dva, za pět nebo deset řekli: „Jo, je to pořád dobré.“ Od vydání jsem ho slyšel asi pětkrát a neměnil bych na něm nic. Pořád jsem spokojen, a to stejné platí i pro kapelu. Za albem si plně stojíme. Stále té hudbě naplno věříme, stejně jako textům a grafice od Onehalpha. Jsme spokojeni, ale hledíme kupředu.
Pakliže koncertní aktivity obnovíte, budete chtít „Vemork Konstrukt“ znovu oprášit? Nebo to vidíš na trip už po jiných cestách?
Vůbec netuším. My jsme už teď zváni na festival Brněnská Bouře, který se koná v Brně na Špilberku. To je jednoznačně retro-festival, což znamená, že tam hrají pouze kapely funkční už v devadesátkách a bylo by fajn tomu přizpůsobit alespoň trochu i playlist. Takže uvidíme. Logicky se nám bude chtít koukat spíše dopředu a tvořit/hrát něco nového, ale i jako fanoušek osobně vždy rád přivítám, když na koncertě zazní nejeden starý kus z alba té či oné kapely, které mě formovalo a mám k němu historický vztah. Tak se nechme překvapit… Záleží to taky na sestavě.
Na prvním místě je zdraví, nesmíme na to zapomínat. Nicméně jsi mi prozradil, že první produktivní schůzky ohledně FORGOTTEN SILENCE už proběhly. Máte už nějaké plány, jak dál?
Pár nápadů už máme. Poslední dobou jsou to nějaké střípky ode mne, něco už zkoušeli klávesák Marty s kytaristou Kubýkem a několik miniatur máme i z našeho tradičního každoročního loňského pobytu na chatě. Fragmentů je tedy zatím slušné množství, ale musí projít sítem času a autocenzury. Je to ještě hodně dlouhá cesta… Navíc se postupem času všechno vyjasní, upřesní a dostane konkrétnější tvar. Násilím se k ničemu nenutíme, necháváme to zrát.
Jak moc těžké je pro vás opětovné odpíchnutí se ode dna? Na co se nyní budete primárně soustředit? Myslím teď záležitosti ve věci skládání nového materiálu…
Hodně důležitý je koncept, který bude celou nahrávku zaštiťovat. To hodně pomáhá. Dostaneš se díky tomu do určité nálady, a to je velice inspirativní. Já měl v hlavě jistý koncept, ale ten jsem už v případě „Vemorku“ odsunul na druhou kolej a realizovali jsme momentální téma. Uvidíme, zda se k němu vrátíme nebo ne. Musím si být na 100% jistý.
Koncept musí být něco, co osobně mě naprosto uhrane. V dobách „Senyaan“ jsem opravdu nežil ničím jiným než tím zimním příběhem. V dobách „Ka Ba Ach“ jsem měl nabiflované dějiny starého Egypta i pozpátku a mohl jsem vyučovat archeologii. Stejná situace nastala i u „Krasu“, kdy jsem si i fyzicky osahal legálně i nelegálně desítky jeskyní. Ale obecně to platí pro všechna naše alba. Alespoň já to mám tak, že se do tématu musím naprosto zbláznit. 😊 Potom to klapne. Celé kapele koncept vždy pomůže.
Moc se mi libí, že se značku FORGOTTEN SILENCE snažíš oživovat i během vynucené pauzy. Můžeš čtenářům prozradit, co všechno je v přípravě?
Rok 2025 bude ve znamení reedic na CD i LP. Letos na podobné přípravy byl relativně čas a jsou to takové naše resty z minulosti.
Už od roku 2012 nebo 2013 není k mání na CD naše album „La Grande Bouffe“. Připravujeme tedy reedici, kterou vydá opět Shindy Prod. Nebude to jenom pouhý dolis, ale album bude obsahovat i nějaké bonusy, bude trochu jiný obal a booklet. Aby bylo jasné, že se jedná o reedici a aby dávalo smysl si tuto aktuální verzi pořídit.
Mnohem delší dobu je vyprodáno naše dvojCD „Senyaan“. Pár disků se našlo ve skladech v roce 2019. Udělali jsme k nim tehdy speciální pošetkový pseudo-digipak a všech cca 70 kompletů se prodalo během necelého týdne. Tentokrát jsme to ale pojali trochu jinak. Jsme si dobře vědomi, že dvojCD vydané v roce 1998 prošlo masteringem, který celkovému zvuku moc nepomohl. Proto jsme vzali prapůvodní, nemasterovanou verzi, která vyšla v témže roce na kazetách, klávesista Marty ji zvukově velice citlivě ošetřil a myslím, že ku prospěchu věci. Odstřihnuli jsme dva bonusy, které s příběhem samotným moc nesouvisí (a které byly tehdy točeny na popud vydavatele – aby se využila kapacita dvou disků). Momentálně se připravuje nový obal a myslím, že se máme všichni na co těšit. Bude to totiž „Senyaan“ ve své opravdové TRUE podobě. Samozřejmě opět na dvou discích.
A třetí CD v pořadí bude námi dlouho opomíjený projekt „Idola Specus“. Ten jsme kdysi začali nahrávat kolem roku 2012 a vlastně jej nikdy nedokončili. Nebude se jednat o řadové album, ale spíše o demozáznamy, klenoty z minulosti a takové raritky. Schválně tomu necháme tu autentickou patinu a (nejen) zvukovou nedokonalost. Marty byl vždy proti tomu, aby to kdy spatřilo světlo světa, patologicky nemá rád nedotažené věci… ale já si myslím, že to pár lidi ocení. Tohle CD bude velice limitováno, ale samozřejmě nic co se týče grafiky a obalu neošidíme. Na všech třech počinech pracujeme zas a znova s naším vrchním grafikem Onehalphem, který se bude podílet i na jednom bonusovém remixu pro jedno z CD.
No a v neposlední řadě to bude v roce 2025 neskutečných 30 let od nahrávání a vydání naší druhé kazety a posléze debutového CD „Thots“. A to si zaslouží luxusní vydání na dvojvinylu, které bude také spácháno. A to vypadá na extrémně gurmánský zážitek! Takže práce máme nad hlavu a rok 2025 bude jedním z nejbrutálnějších, co se týče ne-hudebních aktivit.
Hodně svérázným počinem je realizace kazetového boxu „Arte Faktum XXX“. Jaké skladby jsou na něm uveřejněny? Mohlo by v budoucnu dojít i na CD verzi?
„Arte Faktum XXX“ byl nápad Leviho z Dead Maggoty Rec. Mně se líbí jeho sympatická snaha udržet při životě tak retro nosič jakým je magnetofonová kazeta. Na kazetách jsme většinou všichni dříve narození vyrostli. Vím, že to nebylo úplně férové a kopírováním jsme zabíjeli hudbu non stop. Ale díky kazetám jsme se dostali ke spoustě super muziky a jiná cesta tehdy nebyla. Sám mám dodnes možná stovky kazet a dodnes si taky pamatuji všechny ty typy a barvy a štítky. SONY HF, HF-S, TDK, Maxell, BASF chrome a AudioStar za 105 Kčs. A na prosto brutální „emgetonky“!
Zmiňovaná kompilace vznikla na popud právě Leviho a nám se nápad zalíbil. Kazeta obsahuje všechny naše skladby, které jsme kdy vydali na vinylových sedmipalcích – což je v mnoha případech už dávno nesehnatelná rarita. Vezmi si, že první sedmipalec nám vydal Čurby kdysi v roce 1996. Zvukově jsme nic neupravovali a sejmuli zvuk přímo z jehly gramofonu. Takže si často užijete i kultovního praskání.😊 K tomu jsme přidali náš cover MASTER´S HAMMER (který vyšel v roce 1999 na tributu od vydavatelství Redblack) a KAVIAR KAVALIER (který nikdy nevyšel, přestože byl plánován pro redblackovskou výroční kompilaci). Přihodili jsme jeden živák a alternativní verzi skladby z posledního alba „Vemork Konstrukt“. Chtěli jsme přihodit ještě jeden kousek, ale kazeta má svoje limity – i tak je to slušná porce hudby. „Arte Faktum XXX“ vyšlo jako velmi limitovaná červená kazeta v boxu s nášivkou, bookletem, certifikátem, samolepkou. Je trochu škoda, že to byla opravdu limitovka v pravém slova smyslu, protože se vyprodala prý do hodiny. Ale zbývá ještě klasická verze na šedé kazetě. Upřímně, nikdy by mě nenapadnulo, že budeme v roce 2024 vydávat cokoliv na kazetě… Ale proč ne?
O CD verzi je zájem – jak u nás, tak třeba v Mexiku. Ale nic takového zatím neplánujeme. My chtěli, aby skladby ze sedmipalců zůstaly na sedmipalcích a staly se ojedinělým artefaktem. A u toho bychom chtěli zůstat. Kazeta je pro nás posel z minulosti, stejně jako vinyl, takže v tomto případě jsme přimhouřili obě oči.
Máš i nadále slabost pro různé raritní materiály a komplety, a to předně od svých oblíbenců? Jaký krásný kousek sis naposledy pořídil? Máš představu, co by v tomto ohledu nejlépe slušelo FORGOTTEN SILENCE? Můžeš to vzít bez ohledu na finanční náklady…
Těžko říct. Nejsem nenažraný a asi se už nedokážu odpoutat od limitů, jakými jsou prodejnost nebo náklady. Nám se vlastně splnilo vše, co jsme si kdy vysnili. Kazety, digipak, jewelbox, superjewelbox, sedmipalce černé i splatter i picture, vinyl, dvojvinyl, speciální vinyl box, dvojCD… Co chtít víc? My nejsme moc vizuální kapela, takže nějaké touhy po koncertním DVD či BluRay nemáme. Picture vinyly nemusíme kvůli jejich ne zcela povedenému zvuku. Jasně, bylo by hezké mít třeba všechna naše alba v jednom, bonusy napěchovaném vinyl boxu…to určitě. Ale s ničím takovým nepočítáme, protože hudební trh s fyzickými nosiči se vyvíjí určitým směrem a za pár let možná hmatatelné zvukové fetiše nadobro zmizí. Budu se rád mýlit! Nehledě na vzrůstající náklady na výrobu a tím pádem i astronomickou koncovou cenu. Ale pokud bych se měl tedy přecejen zasnít, tak bych chtěl držet v rukou LP s naším debutním demáčem „The Nameless Forever…the last remembrance“. Ten materiál mám pořád moc rád. Takový černý vinyl…hmm…
A co jsem pořídil naposledy? Nic ultrararitního to nebylo. Doplnil jsem tvorbu MASTER´S HAMMER a Franty Štorma – vše na CD, protože tahle kapela je pro mě prostě „cédéčková“. K tomu nějaké reedice ANACRUSIS a CORONER. Naopak na LP jsem začal pozvolna řešit svůj dlouholetý dluh vůči KING DIAMOND, MERCYFUL FATE a KRAFTWERK. Což je ostuda, protože ta alba znám do poslední noty, ale na LP toho mám málo.
Některé kapely už rezignovaly na vydávání fyzických nosičů. Třeba by u toho i zůstaly, ale finanční prostředky už nechtějí investovat tímto směrem. Máš pro toto počínání pochopení?
To je každého věc a já to respektuji. Ovšem my máme to štěstí, že my jsme byli vždy spojeni s metalovým undergroundem, který nám vždy věřil a podporoval, byť jsme nikdy nebyli true metalovou kapelou. A na této scéně patří fyzické nosiče k dobrému vychování. A prostě fyzický nosič má tvar, lesk, vůni… To Ti mp3 nedá. Ale je to samozřejmě generační záležitost. Vždyť už i my máme v sestavě lidi, kteří ani nevlastní CD player.😊Osobně digitálně vydané album nepovažuji za regulérní.
Máš předplacenou nějakou hudební streamovací službu? V čem spatřuješ plusy a mínusy těchto platforem?
Používám Spotify. Sice to asi není ideální, protože ani zdaleka nenabízí vše, co by posluchač chtěl slyšet, ale je to dobrý pomocník. Díky Spotify se trochu lépe orientuji. Tuhle službu používám jako jakýsi test, lakmusový papírek a ochutnávku toho, co ještě neznám. Dostanu tip, najdu a poslechnu, a pokud mi to vyhovuje a vybízí ke koupi klasického fyzického fetiše, začnu se po něm shánět. Protože prostě zastávám ten staromilský názor, že teprve koupí opravdového nosiče nasytím svoji chamtivost a zároveň podpořím interpreta. A já mám radost, že můžu svojí oblíbené kapele vyjádřit podporu tím, že byť deset korun z nosiče jde právě jí do kapsy. A zároveň vyšlu signál labelu, že má smysl tuto kapelu podporovat. Je v tom kus nostalgie a naivity – vím.
Plus spatřuji právě v té možnosti ochutnat různorodou hudbu bez nutnosti ji někde kopírovat nebo nedejbože hned kupovat. Tohle je fajn. Hlavním mínusem je vytváření povědomí, že hudba a vůbec cokoliv, co někdo vytvořil je vlastně dostupné zadarmo. Ze spousty lidí dělají streamovací platformy trochu plytké posluchače, protože málokdy řeší texty, obal, grafiku… Tedy vše, co k celkovému dojmu patří. Stvořit album není uploadovat malý čtvereček s obalem na síť.
„Zdravotní volno“ ti dává mnoho prostoru k poslechu hudby. Dostal ses „díky tomu“ k nahrávkám, ke kterým by ses z důvodu nedostatku času normálně nedostat? Co tě třeba nejvíce překvapilo? Objevil Krusty nějaké nové oblíbence?
Přiznám se, že jsem první dva měsíce „zdravotního volna“ nesnášel jakoukoliv hudbu. Neposlouchal jsem naprosto nic, neměl jsem vůbec náladu a vše s hudbou spojené mi přišlo povrchní, malicherné a vlastně nepodstatné. Ale později už začaly uši hladovět a já potřeboval hudební potravu, která by mě provázela na procházkách. Takže jsem si začal odškrtávat posluchačské resty. Poslechnul jsem alba, která jsem – přísahám – nikdy neslyšel. Takže letos Krusty slyšel poprvé ve svém životě třeba „Scream Bloody Gore“, „Leprosy“, „Schizophrenia“. To myslím zcela vážně! Poslechnul jsem komplet studiovou diskografii THERION, komplet Petera Gabriela, komplet greenovskou tvorbu SEPULTURY, komplet SLADE, komplet ANNIHILATOR, hodně Stevea Howea, DARK FUNERAL, TSJUDER, zabořil jsem se do komplikovaných DARK MILLENIUM, THE FIELDS OF THE NEPHILIM, začal si pletky s XIII. STOLETÍM a vůbec se dopustil ochutnávání gothic rocku (přiznám se, že i díky RUMzinu, díky kterému jsem objevil famózní Poláky UNDERTHESKIN), zavzpomínal na dospívání s INSPIRAL CARPETS, zasnil se u soundtracků mcdonaghovského Cartera Burtwella a cronenbergovského Howarda Shorea… Neříkám, že se ke všemu budu vracet. To asi ne. Některé věci jsem leckdy přetrpěl, ale spoustu věcí jsem znovuobjevil a byl to hodně užitečný poslech. Hlavně už nikdy v životě asi nebudu mít na poslouchání tolik času.😊 Překvapilo mne třeba album „Elizium“ od THE FIELDS OF THE NEPHILIM nebo jsem si uvědomil jak je greenovská SEPULTURA vizionářská.
Hodláš nové poznatky, řekněme tak nějak po svém, zapustit i do nové tvorby FORGOTTEN SILENCE?
Těžko říct co a jak dopadne. Možná ano. Ovšem celkové vyznění nového materiálu nebude určitě jenom na mně. To vůbec ne. Je tu zbytek sestavy: Kubýk, Marty, Čepa a Andrea… a ti jsou velice, jak to říct? Zvukotvorní. Důležití. Hodně jsem si užil poslech starých oldschoolových metalů, ale s tím po pěti minutách člověk tak jako tak nevydrží. Přímočarý thrash dokáže bavit pět minut a potom už člověk hledá cestičky ven.
Je pro tebe osobně potřebný i hráčský trénink? Bereš nástroje do rukou bez toho, aniž bys musel skládat?
Záleží na volném čase. Basu do ruky beru a ani na ni nemusím hrát. Moje dvě nejčastěji používané baskytary jsou pro mě tak nehorázně sexy nástroje, že pokud třeba sedím u nějakého filmu, většinou je držím a nezávazně drnkám. Musím je mít prostě u sebe. A zase jsme u toho mého fetišismu… Nejvíc se člověk stejně vytrénuje před a na koncertech. A před zkouškou, aby nebyl za blbce před ostatními. Takový Čepa nebo Kubýk odehrají ve svých ostatních projektech ročně milion koncertů a jsou nehorázně vyhraní…
Krusty, na závěr ti přeji hlavně zdraví! Když bude zdraví, bude i to ostatní.
Díky moc. Opatrujte se a čtěte dobré ziny, poslouchejte dobrou muziku, podporujte dobrou muziku. Ona vám to vždycky vrátí!
ALL
https://www.facebook.com/forgottensilenceofficial
https://www.madmusick.cz/online_store/