České výroční rockové ceny BŘITVA završí 10 let své existence akcí BŘITVA DESETILETÍ. Zde vystoupí nadžánrový punk-jazz-rockový kabaret PRVNÍ HOŘE, naprostá špička českého tvrdého crossoveru THE.SWITCH a další podobně laděné soubory DIVE a SIC.ENGINE. Vyhlášeno a oceněno bude „Album desetiletí“, „Médium desetiletí“, „Firma desetiletí“, „Festival desetiletí“ a další kategorie. Rovněž budou oceněny videoklipy jednotlivých let i celého desetiletí. Do nově založené „Galerie legend“ budou uvedeny první 3 kapely. Koncert proběhne v sobotu 29. října 2011 v brněnském klubu Melodka.
Břitva desetiletí bude vyhlášena 29. října, zahrají PRVNÍ HOŘE nebo THE.SWITCH
23. 9. 2011 od allKoncert MENHIR zrušen!
22. 9. 2011 od all
Bohové nepřejí ani MENHIR ani nám… Bohužel se stalo nejhorší co se mohlo stát a MENHIR s definitivní platností odřekli zítřejší koncert a v Ostravě nevystoupí. Bohužel nás to nesmírně mrzí, ale přes veškerou snahu se na tom nedá nic změnit. Důvodem jsou velice nečekané a závažné rodinné problémy klávesistky, která se teď nemůže účastnit žádného koncertu ani ničeho jiného co je spjato s kapelou. A protože hudba MENHIR je založená na klávesových a kytarových partech, je i vyloučeno, že by hráli bez kláves. Informaci o tom, že kapela koncert ruší jsme obdrželi ve včerejších pozdních hodinách a v tuto chvíli intenzivně hledáme náhradu i když je nám jasné, že ani z poloviny adekvátní nebude. S ENWYLLION a SILVA NIGRA jsme se dohodli, že celkově koncert rušit NEBUDEME a obě tyto kapely vystoupí. V závislosti na tom jakou třetí kapelu se podaří místo MENHIR domluvit bude sníženo vstupné. Pravděpodobně bude mezi 100,- a 150,-. Všichni, kdo si lístky koupili v předprodeji samozřejmě své peníze dostanou zpět. Ještě jednou se hluboce omlouváme a i když není chyba na naší straně, velice nás celá tato situace mrzí.
CARNE DE PUTA / PAEDO NANNY- Infected Tales To Herpes Heaven (CD-R-2011, Putrid Attitude Records)
21. 9. 2011 od all
Split demo poslané do světa potokem hnisu a řekou krve prýštící z následků pohlavních nemocí. Jestli doposud nejste ‘ve styku’ obrázky Vám napoví.
Jednočlenný – jak už to chodí – projekt CAME DE PUTA vede Anal Bongdy, obsluhuje kytaru, programuje si bicí a hnilobně roní. Stylově se označkoval coby groovy gore grind. Dejme tomu. Po introdukci mluveného slova a chrochtání do hiphopového podkladu (CYPRESS HILL?) už vše frčí jako na drátkách. Plechově zkreslená kytara, strohý automat a všeobjímající hlas zharmonizovanýk nepoznání. Kromě průběžných vsuvek a úvodů se najde pár zvukových efektů. Díky dvěma bong-ům (přezdívka a skladba „Where’s The Kids In America“ (9)) mám podezření na další projekt Bong Ejaculation. Jestli se nemýlím, pak je to přesně tak, jak jsem předvídal.
PAEDO NANNY je druhý sólový projekt – jak je zvykem, kde vše zajišťuje Ross. Gore/porno grind jištěný šílenstvím. Už při letmém srovnání je na tom ‘Pedy’ se zvukem o dost hůř. Kytara je ještě plechovější, bicí nevyvážené, snad jen hlaso-bublo-chropotu bylo věnováno více času. A nejen to no to hapruje i hudebně, např. když se kytara začne hádat s přehledným rytmem (16,17). Ve špatně nazvučeném zetkovém spagetti-westernu zdáli přibíhá kovboj a řinčí ostruhami, v popředí mu s bublavými výdechy umírá kůň. Od skladby 22 do konce Rossovi vypomůže Mike Love 666. Hudební útržky, samply, hluky a malý pozůstatek gore grindu.
RadeK.K.
SATANIC UBUNTU EDITION: Linux For The Damned
19. 9. 2011 od all
Je to tak cca. sedm let zpět, co jsem dal sbohem operačnímu systému Windows. Už mě skutečně nebavilo dvakrát ročně přeinstalovávat počítač, honit trojské koně, obnovovat antivirák, prát se se zpomalováním internetu atd. Atd. Proč chamtivcům házet do chřtánu prachy za něco, co vlastně pořádně nefunguje? Tomuhle se skutečně říká diktát na uživatele, a protože mi v těchto mantinelech bylo těsno, z logických důvodů jsem přešel na linux. Ano, nějakou dobu trvalo, než jsem se s vybraným operačním systém trošičku sžil, ovšem dnes bych za kvalitní linuxovou distribuci nic nevyměnil. Jak se říká u nás na vsi: na Windows chčije pes… Proč ovšem tento článek na hudebním e- zinu? Jednoduché! Společnost vývojářů totiž dala dohromady speciální linuxovou verzi s názvem „Satanic Ubuntu – Linux For The Damned“, určenou především pro milovníky metalu. Opravdu, není nic lepšího, než mít kromě CD, plakátů, LP i svůj metalový operační systém v kompu!
Ubuntu
Než se dostaneme přímo k jádru tohoto článku, musíme začít od píky. Co to vlastně je to magické slovo „ubuntu“? Odpověď naleznete zde: jde o operační systém zastřešený britskou společností Canonical, vhodný pro laptopy, stolní počítače i servery. Ubuntu obsahuje všechny aplikace, které budete pro běžnou práci potřebovat: od textového procesoru a e-mailového klienta přes řadu her až po nejrůznější nástroje. Ubuntu je plně přeloženo do 25 jazyků, včetně češtiny a zakládá se na linuxovém jádře a je od základu navrženo s ohledem na bezpečnost, díky čemuž se minimalizuje riziko zavirování nebo jiného narušení počítače. Pro každou verzi Ubuntu jsou vydávány bezpečnostní aktualizace – zdarma – po dobu minimálně 18 měsíců. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
RoXor – „Oprášená sláva slovenského death metalu“
15. 9. 2011 od all
V tomto rozhovoru vám nepřestavím kapelu ani sólového interpreta, ale velkého undergroundového nadšence RoXora, který svou pozoruhodnou činností oprašuje slávu slovenského death metalu. Pokud se vám stýská po kultovních nahrávkách z let devadesátých, určitě nepřeklikávejte na jinou stránku! „Perly Slovenského Death Metalu“ a „Demonahrávky Slovenského Podzemia“ jsou blogy, ze kterých mnozí příznivci budou skákat radostí do vzduchu! Přiznávám se, že u mě tomu bylo zrovna tak! Stále je ve mně kus puberťáka…
Hello Roxor, na úvod interview by nebylo od věci, kdyby ses našim čtenářům malinko představil. Na metalové scéně totiž nejsi osoba zcela neznámá…
Ahoj ALLeš, tak kde začať, že ? Som normálny metalista , za pár mesiacov mi bude 30, momentálne žijem v Bratislave, ale pochádzma z Hlohovca, teda z miesta kde stojí legendárne štúdio Exponent. Môj nick môžete vidieť pod článkami a recenziami v dnes už (žiaľ) zaniknutom magazíne „Srotowisko“ alebo v znova oživenom fanzine Cremation. Takisto si ma môže niekto pamätať ako vokalistu UG zoskupení CMITER alebo CRYOS. Môj nick takisto nesie mini label Roxor Records, ten je však teraz v hibernácii – chýbajú financie. To by bolo tak zhruba všetko
Důvodem toho, proč jsem tě vlastně kontaktoval jsou dva blogy, o které pečuješ. Návštěvníci na nich najdou ke stažení několik zásadních slovenských nahrávek, které se již stěží dají sehnat a v podstatě většina z nich ani nevyšla na CD. Jaký byl vlastně tvůj motiv, že ses pustil do téhle neskutečně záslužné činnosti?
Začalo to pred pár rokmi na jednom internetovom fóre. Spustila sa debata ohľadne scény 90 rokov a na množstvo demonahrávok a fanzinov. Zopár ľudí čo tie doby pamätali a medzi nimi i ja sme si začali vymienať zdigitalizované demáče. Popri tom som si uvedomil že na týchto páskach je neskutočne veľa kvalitnej muziky ktorá naozaj stojí za posluch. A tak som sa rozhodol že to sprístupním viacerým ľuďom. Z počiatku som to skúsil dať na isté nemenované warez fóra, ale to nebolo ono. Tam je to neosobné a tzv. sosači muziky pristupovali k takýmto veciam úplne chladne. Tak som sa inšpiroval blogmi ktoré som videl u viacerých známych a vytvoil som si aj ja jeden na svoj obraz. Najpr „Perly Slovenského Death Metalu“ a vzápätí na to „Demonahrávky Slovenského Podzemia“. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
RICE CORPSE – Mrs. Rice (CD, 2009, Dual Plover/Subjam)
14. 9. 2011 od all
Jam sessiony nejsou ničím novým, spolupráce na dálku také ne. Lidé se sejdou, zahrají si v klubu, uchopí něčí nahrávky a přetaví je do jiné podoby, přes internet naládují a stáhnou zvukové soubory, aby je zhmotnili do podoby spolupráce.
V tomto případě Australan Lucas Abela sebral kus amplifikovaného skla, s nímž obráží možná i nemožná zákoutí světa a zavítal do Číny. Během turné po deseti čínských městech sestavil kapelu RICE CORPSE. Po čtyřech jamech ve dvou dnech nahráli tuhle desku. Zbývajícími členy pro improvizování byli bubeník Yang Yang, člen MAFESIAN, kapely s pověstí nejdivočejší na pekingské scéně. Třetí do počtu, saxofonista Li Zenghui, zde nepřevádí brutální extempore, ale odvazuje se coby pianista.
Oč tu běží a co je podstatou se nabízí hned od počátku. Klidná komunikace se pomalu hudebním oťukáváním mění v ničivý uragán. Živelné bicí, jednoduchý, ovšem o to intenzivnější klavír a zurčící kvílení dolované z tabule skla. Mountain (1) zůstává jakýmsi seznamovacím kouskem, což už se nedá říci o „Stamp On My Balls“ (2). Pulsující nasazení, kdy nevíte, který zvuk je zkreslený. Následují sekce kdy se zdánlivě nic neděje, jsou střídány eruptivními pasážemi, kdy si hluková složka (vrzní dveří?) vše podmaňuje. Desktop Frog (3) zpočátku opravdu imituje mechanickou žabku na stole, tedy variantu tuzemské zobající plechové slepičky. Opatrné piáno, citlivé bicí, houkající sklo. Klikni zde, pro zobrazení celého příspěvku »
DANCEFLOOR IN DECAY / N.R.Y.Y. – Split (CD-R – 2011, Nuclear Alcoholocaust)
14. 9. 2011 od all
Obal na nic (plynové masky jsou jedno z neojobhranějších klišé, stříhání nekomentuju), disk na pytel (odchlípaná samolepka, kterou jsem po několika nezdařených pokusech o poslech odlepil a fláknul do krabičky). Musím ještě něco dodávat? Ani se mi to nechce poslouchat.
U DANCEFLOOR IN DECAY to dle názvů skladeb vypadá na smutnění po slečnách. Zkreslené elektro eskapády nejprve osamoceny, pak se přidají i umělé rytmy. Prasení zvuku neustává, dále se rozostřuje. Kontrolované industriální zvuky (3,5), dojde ale např. i na experimentální ambient (7). Stavba kompozic má tajemství, jednoduchost, hravost i hrubost, proto se dá poslouchat.
N.R.Y.Y. lehce neburácí až poté, co prázdně a velmi tiše smíchají válečnou vřavu s automatem (8). Pro začátek dejme tomu. Snad si šéfík koupil nový sampler a testuje jej. Etnické bubínky, ruchy, synťákové hvizdy, distorze (9). Nepsletl jsem se, bubínky jsou zaměněny za sitár, ostatní pokračuje. Okouknout terén a rychle se proběhnout (10). V extrémních polohách je co poslouchat, myslím hlukového. Experimentování je přítomno (11) a pokračuje dále (12). Skřípající zvuky se vynořují a prolínají s těmi chroupavými.
O.K. beru Vás na milost.
RadeK.K.
Aktuálně…
9. 9. 2011 od all
Zdravím všechny čtenáře R.U.M. zinu!
Měl jsem pro další období připravený pozitivně laděný úvodník, ale než jsem vůbec stačil těch několik řádku dopsat, doslova mě sestřelila zpráva o tragické katastrofě letadla Jak-42, které mělo k mistrovskému zápasu přenést kompletní hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl. Pro česko-slovenský hokej je pak obzvlášť kruté, že mezi kolektivem hráčů byli i Jan Marek, Josef Vašíček, Karel Rachůnek a Pavol Demitra. Tahle krutá zpráva mě posléze donutila celý úvodník smazat a v podstatě ho úplně předělat. Možná si říkáte, „co hledá tohle téma na čistě hudební serveru“, jenže…v této chvíli zkrátka nedokážu dělat „mrtvého brouka“. Tihle kluci se zasloužili o slávu naší země jako málokdo a všem nám budou moc chybět…
A nyní už konečně téma, kterým jsem původně chtěl i začít. Jak jste si mohli všimnout, během prázdnin jsem sice nelenil, ale třeba taková „Metal Mondóka“ nám tak nějak zůstala vyset ve vzduchu. To víte, léto a nikomu se příliš nechtělo naposlouchávat mé předpřipravené libůstky:). V dohledné době však hodlám vše vrátit do starých kolejí, a tak o názory hudebníků či samotných kritiků rozhodně nepřijdete. Na druhou stranu se však naše mini-redakce začala topit pod návalem nových nahrávek. Je to neuvěřitelné, ale stále evidujeme nová a nová jména na naší hudební mapě a je rozhodně skvělé, že tuzemský posluchač má z čeho vybírat. Ovšem ani zahraniční zástupci nespinkají na vavřínech, a proto i jim bude v R.U.M.zinu poskytnut prostor…
A na co se můžete v nejbližší době nejvíce těšit? Samozřejmě jistotou budou rozhovory a recenze, již zmíněná Metal Mondóka a zapomenout nemohu ani na profilové články, ve kterých si připomeneme nejen hudební velikány, ale také pozoruhodné partičky ze světové undergroundu. Slibně se nám také rozjela rubrika „Kazetománie“. Přiznávám se, že naposlouchávání některých nahrávek mě po letech opravdu chytilo za srdce a sám za sebe se těším na jejich reinkarnaci!
Mějte se krásně a opatrujte se !
Za R.U.M. zine zdraví ALL
KONTAKT: Aleš Levý, Předmostí 703, 278 01 Kralupy nad Vltavou, Czech republic -all@rumzine.com
DRÉN / KA:TEN – Noisepop Luxury (CD-R, Už bolo dosť! Production)
8. 9. 2011 od all
Absolutně bezpohlavní balení a i tak je to ještě pochvala. To už snad dnes nikdo nemůže myslet vážně. Černobíle nakopírovaná A4, ledabyle naohýbaná aby ukrývala fixou počmáraný vypalovák. Nepřijal bych to ani coby demáč začátečníků, ale jako oficiální titul malého vydavatelství je to hnus!
Se slovenským DRÉNEM už jste se mohli potkat v jiné recenzi. Jestli si dobře vzpomínám, tehdy se mi na pár výhrad vcelku zamlouval. Teď tomu tak není. První pětinu je přítomen šum několikrát zesílené kazety, následuje rychlostní práce se zvukem. Nejprve osamocený kláves, pak dojde rovnou na celé cizí nahrávky. Vytáčení k destrukci, přerušování, ničení zkreslením. Ultra low fidelity – tedy kvalita níže než nízká. Po všech směrech.
Co na obalu vypadá jako Ka:ten, na disku má podobu KAITEN. Nemohu sloužit ‘kdo’, jen co a jak. Kytarové tepání akordů, držené chvění strun. Díky tomu, že zvuk není masivní jako u kapel z vyšších tříd, může působit úsměvně a prázdně. Pokud však k osmnácti minutám přistoupíme jako k nahlédnutí zrození ‘drčícího slimáka’, jako průpravu pro vnímání věcí příštích, není to zbytečné.
RadeK.K.














