Přináším fotogalerii z vyškovského klubu B 29, kde se 18.4. 2006, konal křest nového alba kapely DARK GAMBALLE! Tento sváteční koncert sledovalo téměř 500 nadšených maniaků a celá akce byla naprosto úžasná. V PEKLE SE NEZHASÍNÁ! Touto cestou ještě jednou děkuji kapele DARK GAMBALLE za pozvání a zvláštní poděkování věnuji speciálně 10 a jeho ženě Leoně!
ALL
Poslední „live session“ před letními prázdninami je za námi! Během roku jsem tak trochu žehral na nízkou návštěvnost, naštěstí konec klubové sezony se přece jen ukázal být poněkud zdařilejším. Už na předchozí party při vystoupení DARK GAMBALLE, se ukázalo, že lidé jsou občas schopni přijít za kvalitní živou hudbou. Proto jsem byl velice rád, když cifra návštěvnosti překročila pomyslnou magickou stovku. Zároveň podotýkám, že tento „report“ je spíše takovým infem. Jak už jsem psal někdy v minulosti, články o akcích, na kterých se podílím mi jdou asi jako čertu modlení…O atmosféře v Ponorce vždy asi nejlépe vypovídají samotné fotografie. Proto nebudu svůj pohled nijak závratně natahovat. Každopádně jsem měl radost, že se nám podařilo „Sajlenty“ udělat a jak jsem pozoroval, tak také fanoušci naší volbu kvitovali s povděkem. Roli předskokana si odbyli slánští OBLOMOV, kteří už v Ponorce měli možnost vystupovat před dvěma lety. Tehdy se jednalo téměř o neznámou partu, nyní je však všechno jinak. OBLOMOV mají v kapse debutové album „Mighty Cosmic Dances“, lemované americkou licencí pod hlavičkou Deepsend records. Zkrátka kluci jsou rozjetí jako buldozer a teprve budoucnost ukáže, jestli je ještě vůbec něco dokáže zastavit v rozletu. Samotné vystoupení samozřejmě nabídlo souhrn skladeb z debutu, přičemž se ukázalo, že někteří fans mají CD docela slušně naposlouchané. (Celý příspěvek…)
Táák. Díky technickým potížím píšu tento „report“ až po týdnu.. To je první základní vada.. A druhá potom ta, že díky skvělé náladě a množství kamarádů v Ponorce to tentokrát dopadlo tak, že jsem se trochu opil.. Takže není můj pohled na věc uplně střízlivý 
. Abych mohl konzumovat alkoholické nápoje a zároveň se měl jak dostat domů po vlastní ose, osedlal jsem v pátek podvečer svůj bike a vydal se s předstihem směr Kralupy, kde už od šesti měli vedle Ponorky sedět Payo a Kakátor.. Loupli jsme pár kusů, přišel i Mila s Kolym a po pár granátech, Plzních nebo Staropramenech jsme se přesunuli kolem desáté do Ponorky… Pár lidí tu už bylo, podle očekávání žádnej nával, ale ani ne bída co minule.. A navíc ještě to není všechno, že jo.. Hned se zdravím s ALLikem a jeho Katkou, MarduK zase nigde.. Ještě se nehraje, ale chystá se F.O.B.. Dávám tedy dalšího kusa, bavíme se s klukama… (Celý příspěvek…)
Letošní poslední Ponorková akce slibovala již podle názvu pekelnou show.. Na kapely jsem se tentokrát docela těšil, přestože koncertně jsem znal dosud jen INSANII. Jsem poslední dobou ale nějakej zdechlej a tak se mi v pátek moc nechtělo.. Hlavně jsem původně chtěl jet jako vždycky na kole. Ani ne tak zima, jako spíš mokro a běsnící vichr mě odradily.. Nemám blatníky a navíc jsem zjistil, že mi nějakej zmrd ve sklepě zkurvil zadní blikačku, takže bych stejně na kole jet v noci nemohl.. Tak jsem tedy vzal auto, což ovšem znamená večer bez alkoholu.. Jako, je to sice škoda, ale zase tak moc mi to nevadí.. Jedu hlavně za muzikou a ne se zchlastat, to mě čeká druhej den na oslavě narozenin jednoho kamaráda, a se střízlivým večerem bude i celá sobota díky tomu „lidštější“..
Vyrážim celkem na poslední chvíli, abych byl v Ponorce zhruba ve čtvrt na devět, když začátek je psaný od půl (a před třičtvrtě se těžko začne..)… Nechávám auto naproti, a jen tak nalehko přebíhám do Ponorky.. Lidí tu moc teda neni, i když jsem v tuhle hodinu ani víc nečekal.. Dávám se do řeči s ALLešem, bavíme se o luxusech, který teďka sjíždíme, o jeho moderátorské práci a o provaru minulé PigeonShitRum Party.. Dozvídám se, že avizovaní MADEBYTHEFIRE nedorazí. Prý dorazil telefonát, že kolem Plzně je námraza, že nemá cenu jezdit, nebo co.. Později se z TV dozvídám, že plzeňská dálnice večer stála několik hodin kvůli bouračce náklaďáku, takže to asi nebyla prdel no.. To je ale škoda.. O MadeByTheFire jsem slyšel docela ódy a na Brutal Assaultu jsem je neviděl, protože jsem šel už na kutě. Byl jsem tedy zvědavý, co předvedou v Kralupech. No, snad příště… (Celý příspěvek…)
Uff…ani nevím jak začít, ale jedno je jisté. Od této akce jsem s Jirkou Pigeonem čekal daleko víc. Do propagace jsme vložili spoustu energie, času a především financí. Vlastně žádný náš společný koncert neměl tak promakanou promo kampaň! Proto je pro nás sedmdesát platících diváků těžkým zklamáním. Je sice pravda, že na Ponorku tato návštěva nezaručovala žádný průser, ovšem s ohledem na náklady se o lehkém usínání z naší strany rozhodně hovořit nedá. Opravdu si nejsem jistý, zda po tomto „finančním kolapsu“, budeme ještě schopni uspořádat v Ponorce nějaký koncert větší kapely. Každopádně šesté pokračování v čele s INSANIí platí. Potvrdit můžeme také únorový nálet DARK GAMBALLE. A potom „ať po nás potopa a marťani!“ Přiznám se, že když v půl desáté bylo v klubu patnáct lidí, pokoušel se o mě infarkt! S Jirkou jsme začínali tušit, že ne všechno proběhne podle našich představ. Nakonec se přece jen další osoby do klubu nahrnuly, a tak se mohlo začít vcelku důstojném diváckém prostředí. Velkou měrou se o to postarali ANHEAD, kteří se naší lítostí nad malou návštěvou nenechali vůbec deprimovat. Do posluchačů nahustili šílené stylové „sousto“, čítající snad všechny možné i nemožné žánry. (Celý příspěvek…)
Těžko se mi popisují akce, na kterých se sám podílím. Proto berte tenhle „report“ spíše jako poděkování všem návštěvníkům a samozřejmě také kapelám. Doufám, že jste se dobře bavili! Já osobně jsem si čtvrtý díl PIGEON AND SHIT AND RUM party náramně užil (což bylo možná i vidět. Do Kralup se nám podařilo zlákat dvě špičky tuzemského doom metalu, přičemž ostravští bardi DISSOLVING OF PRODIGY patří už téměř legendám teskného hudebního žánru… Když jsme se s kapelami dokázali domluvit, měl jsem obrovskou radost z toho, že vše klapne! Tady jsou mé pocity z proběhnuvší akce…
Hudební produkci jsme byli nuceni ještě o půl hodiny posunout, tudíž se začínalo něco po desáté hodině. Moc se za tenhle skluz omlouvám, ale naším úmyslem bylo, aby všechny kapely hrály před co možná nejpočetnějším davem příznivců. V Kralupech se hold chodí lidé bavit později, což se také ukázalo tento večer. Úlohy předjezdců se ujali místí URIN a svým sympatickým projevem skvěle zapadli do atmosféry večera. Jejich grind/HC/crust core sice ještě nedosahuje úplně těch nejhvězdnějších sfér, ovšem co se týče mě, tak já byl z jejich setu spíše příjemně překvapen. Když se kluci budou snažit, brzy budou hrát na Obscenu v Trutnově. Vzal bych na to jed! V čase se přenášíme k prvnímu vrcholu večera. DISSOLVING OF PRODIGY jsem si tady téměř „vysnil“! Legendární komando sice už několikráte vyměnilo sestavu, ovšem starý duch kapely stále žije! Vystoupení jsem si řádně vychutnal. Dokonce se konal i stagediving, který odstartoval matador Payo Největším zážitkem byla pro mě letitá skladba „Echoes Of My Sadness“, kterou podpořil les roztleskaných rukou! DOP museli přidávat a vzápětí rozprodávat svoje CD zásoby… (Celý příspěvek…)
Jak jste jistě už na stránkách RUMu zachytili, 6.května proběhlo další, tentokrát už třetí, pokračování koncertních akcí pořádaných „naším“ ALLešem a Jirkou „Pigeon“ Holubem, avizovaných jako Pigeon & Shit & Rum Party. Přitom od předchozí akce uběhlo jen něco málo přes měsíc. Jo, hoši se do toho pustili s vervou a to se musí pochválit. Už podle složení kapel jsem se ale obával toho, že si do kralupské Ponorky, kde se obě doposud konané akce konaly, najde cestu jen pár nadšenců. Přecejenom čistě tvrdě metalové složení SORATH, TROLLECH a SMASHED FACE není v našich krajích takové lákadlo, jako byla Znouzectnost. Někoho by ještě mohlo napadnout, že to je taky věc promotion, tu ale kluci dle mého nepodcenili. Plakáty visely v Kralupech na každém rohu. Když jsem týden před koncertem šel pár rozvěsit, na mnoha místech už to bylo zbytečné. Něco jsem rozvěsil ještě ve Veltrusech a u nás v Odoleně Vodě, kamarád vzal jeden na nádraží do Libčic a jeden našel svoje místo i ve vstupní hale u nás na fakultě. Počítám, že Velvary nebo jiné okolní vesnice na tom díky klukům nebyly jinak. Koncert se konal 6. května, tedy v pátek. Pro mě tento termín byl trochu zvláštní, protože to bylo v předvečer Národního Kvalifikačního Závodu (NKZ) ve vodním slalomu, které jsme dva přes víkend pořádali ve Veltrusech. (Celý příspěvek…)
Tenhle víkend jsem se přes nějaké zdravotní potíže nakonec stejně vydal na závod do Českých Budějovic. Už sobotní závod definitivně rozhodl, že letošní sezóna je pro mě nejzkurvenější za posledních 5 let. Už z domova jsem měl naplánováno několik možností strávení sobotního večera. Nejvíc jsem chtěl jet do Krumlova na Delusion, ale bez auta by to šlo hodně těžko, ve městě ve Velbloudu měla být poslední zastávka Metal Breath Tour 2005 (bohužel v Budějovicích bez PLASTIC GRAVE) a další možností bylo kino.. Po závodě jsme se s klukama vydali, jak už to běžně bývá, na jídlo a potom do kina. Jdeme tedy pěšky z Vrbna směrem do města. Já jsem byl vybavenej programem, takže jsme u večeře v naší oblíbené restauraci Na Zahrádce vybírali, na co půjdeme. Doporučil jsem klukům Noční hlídku, kterou jsem už viděl s bráchou v Praze.. No a protože nepůjdu na stejnej film podruhé, rozhodl jsem se, že vyrazím směr Černý Velbloud, přestože jsem už z domova věděl o tom, že na budějovické zastávce Tour budou chybět pro mě asi největší lákadlo Laniena Mentis, jejichž bubeník si v týdnu něco udělal s nohou. S tím se asi blbě cestuje a bubnuje. No co, Sorath mám hodně rád, D.A.D. jsem slyšel kdysi nějaký demo a třetí partičku vůbec neznám. Tak si aspoň rozšířím svoje obzory . Ze Zahrádky je to ještě kus cesty, tak nasazuju sluchátka a hned se jde líp.. Jdu schválně okolo Marty’s Clubu (Slavie), kde tento večer hrajou Totální Nasazení, kam mělo původně snad taky namířeno pár vodáků, ale nikoho známýho před klubem nepotkávám.. Když přicházím před Velblouda, vidím, že se začíná až v 21 hodin, na displeji ale je teprve 20:15. Jdu se tedy cournout po náměstí. Šel bych na pivo, ale den předtím jsem dobral antibiotika a prej ještě tak 14 dní až měsíc bych neměl pít. Devátá se blíží a tak Vlakinovi platím vlezné 80 Kč a sestupuju do mě již z předchozích návštěv známého klubu. (Celý příspěvek…)
Přináším malou fotogalerii ze šestého ročníku FIT OF RAGE, který se konal v Berouně.
„Tak jsme se vrátili!“ To byla první věta, která se mi honila hlavou, když naše kára protnula hranice mezi Polskem a Českou republikou. Najednou jako kdybych nechápal, co všechno jsme viděli a prožili. Když se však podívám do mého modrého deníčku, případně na dvě zaplněné karty v digitálním foťáku, tak zjistím, že se mi tohle všechno nezdálo. Pokud vás to tedy zajímá, můžete si nyní přečíst mou osobní cestovatelskou zpověď po pobaltských republikách. Naše čtyřčlenná posádka (Tom, Pajda, Kačka a má maličkost) se řítila vstříc nevídaným okamžikům. Rozepsal jsem je den po dni tak, aby mi žádný sebemenší zážitek neutekl…
28.červenec 2005 (čtvrtek)
Tento den měl být naplněn radostí a nadšením z odjezdu. Žel se tak nestalo. Den předtím zemřela jedna z našich studentek (z pochopitelných důvodů nebudu jmenovat). Tato zpráva nás natolik šokovala, že jsme s Tomem ještě v hluboké noci vytvořili na netu její upomínku. Alespoň trošičku se nám ulevilo, i když lítost nad tím vším ze mě ještě do teď nevyprchala…
29.červenec 2005 (pátek)
Okamžik pravdy nastal! Už nebylo cesty zpět a všechny rady našich blízkých, abychom nikam nejezdili, se rozplynuly jako pára nad hrncem. Do Tomova Volva (foto 1/1) jsme naházeli všechno potřebné (i nepotřebné) a vyrazili do kladenského centra k poslednímu nákupu. Je vedro na umření. Namáčím si svou čepici a narážím si ji na hlavu. Už se nemůžu dočkat severského chladu! Konečně jsme tedy vyrazili a domov se nám před zraky začal vzdalovat a vzdalovat, až se ztratil úplně. Tahle hrozná štreka byla rozdělena na dva řídící tábory. První jsem tvořil já a moje jízda plyn-brzda, a tu druhou kaskadérská Tomova akcelerace zn. plyn-plyn. Když se přiznám, že v ničem jiném než ve Škodovce jsem neřídil, radši jsem se na našich krkolomných silnicích nepouštěl do žádných bláznivostí. (Celý příspěvek…)
