Krásná ochutnávka před letními festivaly. Proč čekat na léto, když je možno sezvat death metalovou smetánku i pod střechu? Pražský klub Abaton se stal jakous takous alternativou, i když všechno na 100% rozhodně neklaplo. Předně prostory určené pro přehlídku souborů se alespoň dle mého soudu zdály velice stísněné. Proč množné číslo? Protože v rozlehlém „baráku“ byla připravena dvě podia, což je jev vskutku netradiční. Něco takového se hned tak nevidí,( alespoň tedy v naší malé zemičce). A jak to všechno dopadlo?

Nebudete tomu věřit, ale měl jsem celkem problém, ulovit na tuto akci nějakého společníka. Nakonec se semnou vypravil tradiční cestovatel Radim, který si mě vyzvedl přímo z pracovního procesu! Cestou vlakem jsme vzpomínali na naše společné „festivalové“ tripy a tak trochu jsme se dostávali do podobné atmosféry. Samozřejmě s tím rozdílem, že cílová stanice byla přímo za rohem. Klub Abaton jsem do té doby ještě nikdy nenavštívil, ovšem nebyl až tak velký problém se do tohoto poměrně nového stánku dostat. Přicházíme a stavíme se do dlouhatánské fronty z které nás vysvobozuje Honza ze slánské kapely OBLOMOV. Dívám se kolem sebe a vidím spoustu nadšenců v okovech a různých jiných cetkách. Jak to ti metloši stíhají, že mají na sobě tolik železa? To nechodí do práce? Vždyť já jsem se doma otočil jen na několik minut! Zvláštní, asi si vzali všichni dovolenou.

To už však stojíme s Radimem uvnitř a prohlížíme si celkem ucházející prostory, ovšem toto tvrzení se jednoznačně netýká obou scén, které až tak rozlehlé nejsou. A je tu první kapela. Na podiu B, spouštějí svůj set brněnští INNER FEAR. Tato kapela kdysi koketovala s black metalem, ovšem současná tvorba je už úplně jinde a to především kvůli komplet dívčímu zpěvu. Naskýtá se tedy paralela s takovými soubory jako např. DYING PASSION atd. Celkový projev nebyl vůbec špatný. Zpěvačka se předvedla vcelku v dobrém světle a ani ostatní instrumentalisté rozhodně nepropadli. Škoda jen toho zvuku, který nebyl příliš čitelný. Protože nám zvědavost nedá, tak se vydáváme ještě k hlavní scéně na které řádí death-grindová cházka SPAWN OF POSSESSION. Můžu říci, že jsme do vstupních futer pouze nakoukli a poté raději pádili pryč. Tohle se nám opravdu poslouchat nechtělo. Nuda bez nápadu.

Vracíme se tedy zpět na „Béčko“, kde právě začali FLESHLESS. Bylo tedy zřejmé, že na electro-grindaře CONTRASTIC a nevyzpytatelné LYKATHÉ nedojde. FLESHLESS tak dostali možnost představit podařenou novinku „Sensual Death Immitation“. Docela jsem byl zvěda jak nové songy budou znít, jelikož z CD se linou opravdu nečekané melodie. Žel děčínští mě ten večer příliš nenadchli. Přišlo mi, jako když svoje vystoupení pojali jaksi z povinnosti a ani Láďa za mikrofonem zrovna asi neměl svůj nejlepší den. Melodie z desky se mi rovněž někam vytratily a tak s Radimem jen tak stojíme a s úsměvnými rozpaky odcházíme na další štaci k „Áčku“. Ale ani legrační CARPATHIAN FOREST s pomalovanými xichty nám k srdci příliš nepřerostli. Jejich black metal/punk ( a to beze srandy!) zní asi tak jako kdyby JAKSI TAKSI prolétli komínem. Umca, umca, umcaca…S první skutečnou hudební parádou přišli až olomoučtí GODLESS TRUTH. Propracovaný brutal death s nezaměnitelnou atmosférou byl předložen s naprostou suverenitou a přehledem. Obměněná sestava pranic nezaostává za tou, která se podepsala pod výborné dílko „SelfRealisation“. Rovněž zazněly i ochutnávky z připravované novinky a dle všeho půjde o vskutku velmi propracovaný matroš. VOMITORY – další zahraniční host, ale ani tady mé nadšení nenabralo příliš velkých rozměrů. Možná, že už na mě leze senilita…ale sakra, tohle nebylo nic zvláštního. Od kapely s takovým jménem toho očekávám rozhodně víc. Lidé pod podiem byli však zřejmě jiného názoru. Hlas lidu tedy přebíjí mé pocity. Hvězdami na naší CZ-UG scéně jsou samozřejmě DEPRESY! Nikdy jsem je neviděl zahrát špatně! Ještě teď vzpomínám na geniální vystoupením na Brutal Assaultu v minulém roce. Ani v Praze trenčínští bohatýři nezklamali, byť bez kláves jejich set neměl až tak magické aroma jako obvykle. Nevím, jaký fakt zapříčinil absenci tohoto nástroje, ovšem byla by škoda, kdyby se „kejboárdy“ z jejich živé produkce vytratily úplně. Jinak opět naprostá spokojenost! A teď pojďme na finále! (z pochopitelných důvodů jsem další bandy vystupující na „Béčku“ neviděl). KATAKLYSM jsou lákadlem jako hrom a v našich končinách mají fanouškovskou základnu doslova neuvěřitelnou. Těžko říci, jak moc mají posluchači v v uších novou fošnu „Serenity In Fire“, ale i přesto se v neprodyšném vedru utvořil slušný kotel. Nebylo se doslova kam hnout a právě tady se ukázaly prostory klubu jako nedostatečné. KATAKLYSM rvali do lidí vál za válem, přičemž největší ohlas sklidily fláky z minulé desky „Shadows And Dust“ („Illuminati“ a „In Shadows And Dust“). Samozřejmě nemohla chybět ani hymna „The Awakener“ z kultovního dílka „Temple Of Knowledge“. Kanaďané rozhodně nezklamali, ale zároveň ani nikterak neohromili. Je zajímavé, že ty „pravé“ death metalisty nejvíce oslovují „skákačky“, které by třeba od jiných souborů těžko pobrali. A tohle mi trošičku vadí, protože poslední dvě-tři alba si jsou až moc podobná a tak mi připadá, jako by se borci z kolébky hokeje dostali do slepé uličky. Jinak ale OK.

Hlavní chod (alespoň tedy pro mě ( přišel s příchodem švédských králů HYPOCRISY. I hned po prvních tónech bylo znát, že se Peter a spol. potkali opravdu s kvalitní formou a naprostý profesionalismus sršel z každé odehrané skladby. Zvuk byl řízný jako cirkulárka a perfektní bylo rovněž osvětlení! Bylo se tedy i na co dívat. Playlist tvořily většinou skladby z novinkového alba „The Arrival“, které mě z počátku příliš nenadchlo, ovšem po několika posleších jsem svůj názor musel malinko pozměnit. Dílko to není nikterak zásadní (HYPOCRISY mají v tomhle ohledu vystaráno), ovšem svou kvalitu rozhodně má. Klipovka „Eraser“ a melodická „Slave To The Parasites“ – tj. nezvratitelná podoba mých předchozích slov. Na první příčku bych však nominoval parádní skladbu „Turn The Page“, jejíž charisma je neuvěřitelné! Závěr nemohl být lepší. „Roswell 47“ a magická „Deathrow (No Regrets)“! Dílo zkázy bylo dokonáno! HYPOCRISY sklidili zasloužené ovace! Jednu osobní kaňku na celém vystoupení si však odpustit nemůžu. Má kritika směřuje k některým debilům (jinak tyhle lidi nazvat nemůžu), kteří se po čase setu neustále šmajdali sem a tam přes celý sál, který byl napěchován k prasknutí. Opravdu nechápu, proč tito imbecilové na podobné akce vůbec chodí! Hlavně, že jste obsypaní všemožnými pyramidami a řetězy! To je ale tak všechno! Fakt, jako malí haranti! Sem a tam…pro pivo a zpět! Že někdo přišel za hudbou=nezájem! Tihle lidé nedokáží hudbu vůbec poslouchat, natož vnímat! Jako kdybych viděl,jak se tito borci vrací do své „Horní Dolní“ a vyprávějí, jak byli v Praze na koncertě. Už mám normálně averzi vůči těmto „stádovitým“ death ,metalovým imbecilům. Tímto zdravím čestnou výjimku a tou jest jedna půvabná holčina, která stála na jedné z beden a ukořistila pro mě několik ucházejících fotek. DÍKY MOC!!! Poslední death metalové fotry CANNIBAL CORPSE jsme už neměli čas ani chuť shlédnout a tak jsme pádili s trochu rozporuplnými pocity na vlak. Navíc se mi cestou podařilo ztratit mé oblíbené sluneční brýle…takže nic moc konec. Zbyl „jen“ zážitek z výborného setu HYPOCRISY! Jste stejně moji No. 1!

ALL