Pátek nechodim do školy, nemám nic v rozvrhu, takže brácha ví, že jsem doma. Takže mi dopoledne volá, že v Kralupech v Ponorce dneska hraje pan Jára (Jarda Tilichtr – zpěvák SPOTS), jestli jedem. Nevěděl jsem o tom, psaný v programu bylo akorát Totální Nasazení, který mě osobně moc nezajímá, takže jsem neměl v plánu někam vyrážet. Věděl jsem taky o nedávné nehodě v řadách SPOTS, takže jsem se bráchy zeptal, jak to, že hrajou, když je Láďa Tobiášek (basa) mimo. Ten mi říká, že místo Ládi, kterýmu se podařilo si nějak přetrhat vazy na ruce, zaskočí bývalá basistka SPOTS Tereza Dufková. Tak teda jako pojedem, to je jasný, to musíme :-). Ještě se jedná, kdo bude řídit a kdo pít. Dobrovolně se vzdávám alkoholových radovánek a obětuji se jako řidič. Brácha ještě váhá, aby nebyl moc drahej vstup, tak ho ujišťuju, že nebude víc jak pade, že obvykle se v Ponorce platí čtyři pětky. Domlouváme se, že bráchu s jeho dívkou a ještě Káďu s Janou vyzvednu v hospodě na Kolibě a že Jára řikal, že vlez je pade. Ještě, když už je venku auto, házim matku na nějakou kalbičku na Vodolku, abych byl na Kolibě podle domluvy ve čtvrt na devět. Jsem tam, nikdo další z místních nejede, takže čekám, až zmíněná čtveřice dopije a jedem. Je docela namrznuto, navíc se s bráchou shodneme, že s tim autem něco je, že poslední dobou vůbec nesedí, že se tak divně kroutí. Radši volím bezpečnou jízdu. U Kozomína ale přichází rozhovor:
Brácha: „Mám bouchnout petardu?“
Já: „Kde, jako vevnitř jo? Jasně, ty krávo, ale bacha ať nevopálíš ty gumy, vole, rohožky.“
Saša (bráchova drahá polovička) nebo Jana zezadu: „Neblbni, kašli na to“ (nebo tak něco).
To už ale brácha zapaluje škrtátko, hází dělbuch sobě pod nohy a zvedá je trochu, aby mu to nebouchlo někde blbě.. Na chvíli se všichni stiší a tím nechají vyniknout hrající soundtrack Conan the Barbarian. Mrd ho. Přímo bráchovi pod nohama, ještě jsem zakřenil xicht, aby mi nějakej kus papírku nevlítnul do woka. Akorát jsem měl v zorným poli ten záblesk. No, šlupka hustá, až mi zvonilo v uších. Jana zaječela :-). Řikám, jak to asi muselo vypadat zvenku, takový zablesknutí v plnym autě..

Před Vltavou (Kulturní dům Vltava, v jehož komplexu sídlí i klub Ponorka) je jako obvykle v pátek touhle dobou plno aut, místo pro to naše nacházím ale bez problémů. Rychle přebíháme zimou do Ponorky. Vlezný je samo sebou čtyři pětky. Hned za dveřma vidim první známý xichty, následně nás zdraví další a další. Až vzadu sedí osazení Spotíků, kam se jdeme jako že přihlásit :-). Dáváme pivo (no, oni dávají… Já piju Sedum nahoru) a kecáme. Brácha potkává nějakýho kámoše motorkáře „Kebuláka“, já s Káďou kecáme s Járou. Jára mi řiká, že v Úvalech natočili Spotíci živáč, že mi ho nějak dotlačí.. Pak mě předem varuje, že zvuková kvalita není uplně dobrá, že tam byl na hovno aparát, že se třeba on moc neslyšel a že slyšel až moc dobře zvuky z hlediště. Navíc byl už trochu pod vlivem chmelu, takže ho zaskočilo, když jeden z fanoušků v jedný písni začínal dokola jednu sloku. Jardu to potom zmanipulovalo natolik, že se jím nechal voblbnout a zkurvil to taky. Popisoval mi, jak se toho prostě zaboha nemohl zbavit, že to pak už věděl, ale furt mu to v tý hlavě šrotovalo… No, aspoň vidíte, že nejen naše TV celebrity mají plné kapsy úsměvných historek z natáčení (živáku) :-). Během toho, co se vykecáváme, probíhá nazvučování a následně zkouška „hvězd“ večera – Totálního Nasazení. Už podle zkouškový písničky si řikám, že to je zpěvný jak Chinaski nebo Divokej Bill (zpěvák má malinko podobnej hlas). Když cejtí, že je to asi nejlíp, jak v podmínkách sklepního klubu může, nastupují si i kluci a holka ze Spots přichystat nástroje. Káďa se ptá Jardy, kdy si on bude ladit a ať nám předvede nějakou tu „lodyhu“ :-). Jarda se zasměje, nahoní si krk a přichystá občerstvení pod mikrofon. Klávesák Jenda (Honza Smejkal) pobaví čekající celkem slušnou návštěvu klubu kratičkou vyhrávkou s melodií takový ty písničky, jak zpívá Eva Pilarová, takový to jak tam nezpívá, ale jenom dělá ty slabiky „.. pa pa pá ra pa pa pá ra pa pa pá ra pa pa pam..“ :-). Peťka (Libor Hrabý) vybere z balíku „ty pravý“ paličky a už už zní klubem zkušební úryvek písničky. Už zkouška sklidila aplaus, když nejspíš někteří mysleli, že už to je „naostro“..

Pak přichází klasický pozdravení a Vencovo (Venca Vokurka – kytara) představení otvíráku, kterým se dnes večer netradičně stávají „Reformy“. Teprve v tuhle chvíli si uvědomuju, že se Ponorka celkem zaplnila, následující vedro mě pak po nějaký tý pisničce a chvilce podupávání v rytmu nutí sundat si svrchní vrstvy. Cestou od zadní lavice pro Spots, kde si svoje oblečení odkládám, vidím, že publikum se dobře baví a zůstávám v přednějších řadách. Zvuk je dneska opravdu velice slušnej. Perfektně čitelnej, a takovej vostrej, žádný utopený zahulhlaný, žádnej bordel. Fakt jenom muzika. Zvukař se vytáhl… Když slyším první tóny mojeho oblíbenýho „Bastarda“ (původně od the Exploited), drapnu bráchu a jde se na Pogo. Celkově při tomhle štychu se počet „vpředu se pohybujících“ rozrostl a koncík jede naplno. Brácha najednou opouští kotel a po skončení písničky chápu, že nějak potratil telefon. Jana mu volá a pod topením vidíme blikat displej.. Ufff. Samozřejmě všichni okolo vidí, o co a o koho jde. O to větší prdel pak obecenstvo mělo z bráchy, když si po dalším propařeným songu od Jardy vyzvedává ztracenej klíč od auta. Skoro nikdo ale nevědel, že ho tentokrát neměl v kapse on, ale já :-). Radši dáváme obsahy kapes do hlídání k zodpovědnější 🙂 Saše.. Spotíci ale jedou.. Jedna pecka střídá druhou, párkrát se sice bubeník dopustí nějaké chybičky, ale to nikoho neodradí, aby si vystoupení užíval (navíc to dneska Peťkovi nemůže mít nikdo za zlý). S bráchou se smějeme, jak je Venca, když hraje, zlej. Paráda. Na řadu přijde i „Vychování“, kde se zase blejskne Jenda svejma mezihrama.. Paráda.

Z bráchova Kámoše Kebuláka se vyklubal dobrej masívák. Vyholenej nabušenec jeho charakteru, když se vrhne do kotle, okamžitě se kolem něho udělá místo. A rozhodně to není tím, že by snad smrděl nebo tak něco :-)… Jo, přes sto kilo živý (velmi živý) váhy s „papírama“ jako jsem já celkem snadno zamává :-). Kluci taky zmiňují, že basista něžného pohlaví je dnes jen na záskok a co se stalo stabilnímu basmanovi, nebo zároveň předem upozorňujou, že nový písničky s nima Tereza hrála jednou dvakrát, poprvé před pár dny na zkoušce.. Neutkvěly mi hlavě názvy novejch věcí, ale kluci hráli celkem 3 nebo 4, nejsem si jistej. Přišla řada i na druhej oblíbenej cover..Při „Anarchii“ od Sex Pistols si aspoň refrén zpívaly snad všichni v Ponorce.. Bomba.. Všichni ale víme, jak čas letí a všechno krásný musí jednou skončit tak už se tak nějak stalo, že kluci museli skončit. S tím se publikum ale nesmiřovalo uplně v poklidu, takže i po přídavcích (jeden byl i podruhé zahranej napoprvé nepovedenej „Squatt“) bylo slyšet tu a tam nějakou tu výzvu k přídavkům dalším. Ale už se nedočkali. Bubeník už byl taky dost unavenej, vystoupení bylo celkem dlouhý a hlavně odehraný v totálním nasazení… Paráda.. Jarda s Vencou to jen potvrdili…

Ovšem v totálním nasazení už mi nepřišlo vystoupení následujících Totální Nasazení. Nebo spíš jinak. Všichni kromě jednoho z kytaristů jeli na Totál, ale tenhle kluk asi nebyl dnes ve svý kůži nebo já nevim. Prostě v kontrastu s ostatními členy jen tak strnule stál a znuděně s kyselým výrazem koukal před sebe. Důležitější je ale, že hrál :-). Jinak kluci si před vystoupením malinko doladili nazvučení, hrála ze další zkouška, která zase sklidila aplaus a dokonce i pár jedinců už vyrazilo vybíjet svou energii k pódiu. Hudba, kterou Totální Nasazení hraje je taková pozitivní, zpěvná, že to nemůže nikoho urazit. Co na tom, že to neznáte, ale pohupovat hlavou nebo si podupávat do rytmu začne skoro každej. Navíc se potvrdilo i to, co mě hned napadlo v souvislosti s tou pozitivitou a zpěvností, že si najdou určitě hodně fanoušků mezi dívkami. Totiž zatímco před pódiem řádili hlavně načírovaní a všemožní jiní chlapci, vedle pódia odděleni středovým sloupem si energii Totálního Nasazení vychutnával zástup holek… Vůbec ale z těhle maníků čišila radost z hraní. Zpívající basák a kytarista (oba zpívající) se vzájemně skvěle doplňují, mezi písničkama uvolněně komentují dění, došlo i na jeden saunařskej vtip :-). Bubeník během hry kontroluje dění v předních řadách. Je mi trochu líto, že jsem nerozuměl všem textům, který soudě podle toho, co jsem rozuměl, dokážou taky pobavit. Utkvělo mi v paměti agitační „Zkurvená blbá armáda..“ :-). Pomalu se večer chýlil ke konci a tak při posledním přídavku odcházíme. Vedle se stavujem ještě za mejma ex-spolužákama v jakýmsi disco-baru (hrůůůza kontrast), dáváme pivo (resp. 7nahoru) a celkem rychle se chystáme k definitivnímu odchodu. Cestou si s bráchou za doprovodu kazeťáku zabékáme strarou dobrou Zvlášňý Školu, Jana zezadu říká něco o zpomalení, bojí se mlhy. My jí na to s bráchou sborově „Čerchov, Purkmistr, hlavu máš jak kanystr – Rychtář, Radní – na držku padni…“.Pak už jenom všechny odložím v blízkosti jejich noclehů/domovů a ulehám kulturně vyžitej do postele…

Gory

PS: Ten živáč už jsem slyšel a není to žádná tragédie. Prostě punkovej živáč, no :-)… 55 minut, 15 songů, celkem slušnej zvuk… ostatní info na www.spots.cz