PIGEON AND SHIT AND RUM PARTY 4

Těžko se mi popisují akce, na kterých se sám podílím. Proto berte tenhle „report“ spíše jako poděkování všem návštěvníkům a samozřejmě také kapelám. Doufám, že jste se dobře bavili! Já osobně jsem si čtvrtý díl PIGEON AND SHIT AND RUM party náramně užil (což bylo možná i vidět. Do Kralup se nám podařilo zlákat dvě špičky tuzemského doom metalu, přičemž ostravští bardi DISSOLVING OF PRODIGY patří už téměř legendám teskného hudebního žánru… Když jsme se s kapelami dokázali domluvit, měl jsem obrovskou radost z toho, že vše klapne! Tady jsou mé pocity z proběhnuvší akce…

Hudební produkci jsme byli nuceni ještě o půl hodiny posunout, tudíž se začínalo něco po desáté hodině. Moc se za tenhle skluz omlouvám, ale naším úmyslem bylo, aby všechny kapely hrály před co možná nejpočetnějším davem příznivců. V Kralupech se hold chodí lidé bavit později, což se také ukázalo tento večer. Úlohy předjezdců se ujali místí URIN a svým sympatickým projevem skvěle zapadli do atmosféry večera. Jejich grind/HC/crust core sice ještě nedosahuje úplně těch nejhvězdnějších sfér, ovšem co se týče mě, tak já byl z jejich setu spíše příjemně překvapen. Když se kluci budou snažit, brzy budou hrát na Obscenu v Trutnově. Vzal bych na to jed! V čase se přenášíme k prvnímu vrcholu večera. DISSOLVING OF PRODIGY jsem si tady téměř „vysnil“! Legendární komando sice už několikráte vyměnilo sestavu, ovšem starý duch kapely stále žije! Vystoupení jsem si řádně vychutnal. Dokonce se konal i stagediving, který odstartoval matador Payo Největším zážitkem byla pro mě letitá skladba „Echoes Of My Sadness“, kterou podpořil les roztleskaných rukou! DOP museli přidávat a vzápětí rozprodávat svoje CD zásoby…
Největším překvapením však bylo vystoupení „nováčků“ LIVE EVIL. Kapela v čele s Petrem Staňkem, předvedla nefalšovanou energickou vichřici. Electro metal jako víno, s neuvěřitelnou energií a porcí barevných zvuků. Z borců doslova sršel pot a kytara si klestila cestu jako motorová pila. Tomu se říká 100% nasazení a 100% odvedená práce. Pod podiem byla tou dobou docela pěkná vřava. LIVE EVIL prostě „jeli“ do mrtě, až se Petr Staněk v závěru doslova zřítil do bicí soupravy! O tuhle partičku by se měly labely prát! Super!

Nadšení nepolevilo ani s nástupem EUTHANASIE. Aby ne! Playlist totiž tvořily výhradně samé hitovky z posledních dvou alb. Proto si člověk se Sikim a Poborem nejen zazpíval, ale také si málem vykroutil makovici. A to je také můj případ . Nechci, aby to vypadalo, že se tady mlátím do prsou, ale myslím si, že tento večer se mimořádně vyvedl. Proto ještě děkuji všem čtyřem kapelám za perfektní přístup a snad trošku střízlivější pohled na celou akci přinese kolega Gory…

PS: Speciální poděkování věnuji Jirkovi Holubovi, tomu největšímu UG maniakovi!!!!!

ALL

Kralupská kapela URIN celý večírek začala

-a pěkně zostra!

Valdova flétna hladila na duši i na srdci

DISSOLVING OF PRODIGY právě rozmlouvají s větrem!

Pekelná jízda s barevnými zvuky! To je tvář LIVE EVIL!

Petr Staněk a spol. dali do vystoupení opravdu hodně energie! Naprosto skvělá show!

Kačka, Pajda a houslista Zdeněk!

EUTHANASIA na plný plyn-

-a přičinil se o to také kytarista Pedy!

Došlo také na tradiční skupinová fota. Z leva Radka, dole Pigeon, Goro, All, Gory…

…a kdo vám celou dobu tančil a hrál???

Gorüho pohled

Tak, tentokrát se konala jako zastávka Reqiuem Tour kapel na letáčku, v Kralupech rozšířená o vystoupení místních borců URIN. Sestava více než zajímavá a tak jsem se na sobotu celej tejden těšil a řeknu vám, že ten den byl zas dost hektickej… Díky pátečnímu večeru, kdy po vyhraném zápase proti Necrocock, kde hrají ALLeš, MarDuK nebo Payo, Kaky a Jindra Ropo Kohm (kdo trochu zná kralupské podsvětí, neměla by mu tato jména být cizí), chvíli posezení s klukama a nějakýho toho času u počítače, jsem nabral nějaký únavový manko, zvlášť po mojí dementní nemoci. A tak se mi ráno před devátou vstávačka vůbec nelíbila. Po devátý následoval odjezd na kanál na brigádu. Tam se teda nic moc neudělalo, takže jsem se moc nepředřel.. Nebyla totiž míchačka, morálka stála taky za howno a navíc mi přijde, že chybí někdo, kdo prostě řekne, která překážka se kam posune a co se kde udělá a tak.. A já to na svoje bedra nevemu. To je ale pro potřeby RUMwebu jedno. Po brigádě odjezd do Kralup zase na hokejbal, tantokrát pískat. A hned dva zápasy za sebou. První se obešel bez problémů, podle mě jsme to odpískali dobře. V druhým už náš výkon nebyl stoprocentní, ale bylo to dost díky stylu hry a kecům hrajících mužstev. Nakonec to vygradovalo až k napadení rozhodčího jedním psycho hráčem golmanem a prostě fraška, debilita, tohle fakt ne!!! Navíc se všechno strašně vleklo, než jsme vyřešili, jak s tou situací naložíme, utíkaly nejen vteřiny, ale minuty, desítky minut.. A času do šesté hodiny, kdy mě včera kluci kluci z Necra lákali, abych přišel s předstihem do baru vedle Ponorky, už moc nezbývalo. Nakonec jsem se dostal domů až po šesté, sprcha, žranice, vypálit CD pro ALLeše a honem zase do Kralup. Tentokrát na kole, abych si mohl dát nějaký to pivko.. Jedu přes polní cestu z Postřižína do Zlončic, kde mě na konci ve tmě překvapí čerstvej výkop do půlky šířky cesty. Jen tak tak stíhám dobrzdit.. Ještě u stadionu hážu řeč s bráchou, kterej jede hrát hokej a pak už pokračuju směr Kulturní Dům Vltava, jehož součástí jsou jak Ponorka, tak zmiňovaný bar.. ALLeš už není přítomen, už se přesunul dolů do Ponorky.

Naproti tomu je zde Kakyho paní, takže se konečně dozvídám, kdo je paní Dáda :-), leč téměř hned po mém příchodu odchází. Posilníme se několika nápoji a za mého nervózního otáčení k zábradlí, jestli tam ještě je kolo, probereme spoustu věcí, mimo jiné dojde i na témata značně provokativní, jako např. techniky onanie, nebo „kam s tím potom“.. Vyhrávaj kapesníčkáři :-). Doráží i Milla, další společník z Brutal Assaultu (mimochodem report letos nebude, jen chystám na Kakyho přání malou komentovanou fotogalerii) jinak též kytarista Monasterial Crypt, s kamarádem. Čas neúprosně letí, stíháme ještě na televizi vidět, jak se teplomet Vlado raduje z výsledků hlasování VyVolených, ale pak naše řeči už musí skončit, abychom stihli nějakej ten metál. Tak se stane, že se po půl desáté, po pár rozesmátých drincích a přeparkování bicyklu za kulturák přesouváme do prostor útulné Ponorky, kde se ale ještě nehraje. Lidí tu moc není, ale lhal bych, kdybych čekal brutální návštěvu.. Kralupy v týhle škatulce moc nejedou a podle mě jména doomových stálic ČR scény tu mnoha lidem neřeknou vůbec nic. Možná návštěvě malinko ubírá i fakt, že v nedalekém Dolínku hraje nějakej neo punk, kterej v Kralupech a vůbec všude teď frčí… Klub doznal od mojí poslední návštěvy jednu docela markantní změnu a sice zvýšené pódium. Když mi o tom Payo říkal, trochu jsem se bál, jak moc to bude, ale udělali to asi tak akorát :-).

Akorát se chystaj zahrát místní core banda URIN. Dáváme pivsona, vítáme se s ALLešem, MarDuKem a Jirkou Pigeonem a jdu si ještě pro jistotu přeparkovat šlapadlo dovnitř do zadní chodby.. Energií nabitý mix grindu, crustu, hard core a kdejakýho core se dvěma vokály je lehce stravitelný. Nějaká ta hráčská chybka nebo ne uplně ok zvuk se dá snadno odpustit, za odměnu si pěkně podupete, pohoupáte a srdíčko zaplesá… Ale když si vzpomenu, jak tomu bývalo dřív, tak dnes se dá mluvit o super kapele. Absence basy je znát, s ní by asi zvuku přibylo na hutnosti. Jednu věc bych ale klukům vytknul. Dva vokály jsou super věc, pasáže, kdy se vrství přes sebe, nebo se střídají v rapovaných pasážích, to je paráda. Přijde mi ale škoda, že jsou jejich hlasové polohy podobné – tedy core řev, jen sem tam se to mixne murmurem. Prostě víc využít různých hrdelních zvuků.. A že je Čeněk umí vyloudit nejspíš až z … :-).

Druzí na řadě jsou pro mě lákadlo večera DISSOLVING OF PRODIGY. Znám jejich tvorbu jen z několika mp3 („Rozmluva s větrem“ mi hraje hodně často) a koncertů, letos na Brutalu bylo jejich vystoupení , přestože hráli v pátek jako poslední – tedy ve dvě ráno, jedno z nejlepších na celém festivalu. Jak mi Payo vysvětlil už na Brutalu, sestava Dissolving je oproti dřívějšku totálně překopaná. Poznal jsem basáka z MEMORIE, Payo mě upozorňoval už v létě na Richarda Chroboka z Love History. Každopádně jak se prezentuje Dissolving teď, je u mě paráda. Třeba u zmiňované Rozmluvy z Větrem mi až běhá mráz (příjemně) po zádech, nebo hymna „Echoes Of My Sadness“, to se prostě nedá komentovat. Zvuk teda nic moc, hlavně neni slyšet moc zpěv. Možná i proto, že zpěvák/kytarista Fusatý má mikrofon dost nízko, ale nevím jak je to s dosahem hlasu k mikrofonu a tak. Možná to mohli zvukaři zesílit, nevim. Ale jako přijde mi, že co písnička, to pecka. I přes menší návštěvu se rázem tvoří parádní atmosféra a tak není s podivem, že dojde i na přídavek… I když dobře víme, že s „přídavkem“ se skoro vždycky předem počítá.. Proto třeba při prvním „odchodu“ zůstávají nástroje ve stojanu se zapojeným kabelem, kdežto po odchodu druhém si už aktéři svoje fidlátka balí.. To zmiňuju ale jen tak pro pobavení, ono to má svoje důvody, to snad každej chápe… Dissolving sklidili zasloužený potlesk a bezprostředně po koncertě odcházelo ze zadních prostor několik lidí s jejich CD, což tento fakt jenom potvrzuje…

Kluci z oddílu tou dobou někde lejou v Kralupech na počest Kofyho, kterej letí v pondělí na rok na Zéland. Nějak jsem to chtěl do večera zakomponovat, že bych si jako na chvíli odskočil. No a zrovna v pauze po Dissolving akorát přichází dva z kluků, že seděj nahoře v baru. Nebo spíš před barem na zahrádce. Jdu se tedy rozloučit s kamarádem. Fouknu tam rumajzla, hodíme řeč. Někteří jsou teda v alkoholu trochu dál, než já, ale i tak se to dá.. No, po půl hodině nebo kolik se loučím a jdu zpět do klubu, jestli stihnu ještě kousek LIVE EVIL. Nestihnu, akorát prej dohráli.. No smůla, ALLeš mi hned řiká, že to bylo super. Dokonce říkal něco o Fear Factory. Dal bych si až facku, ale zase Kofy jede na rok a tohle byla poslední možnost, dát mu sbohem… Takže Live Evil třeba příště…

Následovala klasicky delší pauza pro nazvučení havířovské EUTHANASIE. Ono už jen naskládat na pódium bubeníka, dva kytaristy, basáka-zpěváka, zpěváka, klávesistku a elektro-violistu, to už je docela kumšt. Natož aby se tam vešli i s nástrojema, nebo na ně dokonce mohli hrát.. Drsně se tvářící violista to řeší tím, že si stoupá před sloup, který je bohužel v Ponorce skoro uprostřed pódia. Bohužel i proto, že se mi za ním schovává druhý kytarista i s klávesistkou. Melodie Euthanasie mi nepřijdou narozdíl od Dissolving Of Prodigy až tak moc takové ty zasněné, smutné, zatěžkalé, ale spíše zpěvné, až se nabízí slovo chorály… Tak není divu, že to lidi v klubu značně rozhýbe.. ALLeš s Payou a Ropotámem se vedle mě zmítají v křečích, a zahrozit si několikrát zaskočí i šéf Pigeon. I když nějaká ta ubrečená se tam taky najde, to bych kecal.Zvuk se povedl udělat jednoznačně nejlepší za tento večer (teda vyjma Live Evil, kde nemůžu posoudit). Zdálo se mi, že jsou maličko zaskočení velkým ohlasem takhle pozdě v noci, takhle nevelkou návštěvou, ale zaskočeni v kladném slova smyslu. Pobavila mě situace, kdy kytarista předstoupil pařit trochu vpřed na hranu pódia a házel řepou tak mocně, že se mu vlasy namotaly na krk Sikiho basy.. Nevím, jestli si toho postižený vůbec všiml, ale Siki musel na chvilinku nemačkat hmatník a levačkou mu kštici vymotat :-). Jak to tak bývá, při příjemných věcech čas ubíhá rychleji a tak i po několika přídavcích Euthanasie odchází a zatímco se vzadu balí, opět vidím kolem chodit lidi s čerstvě zakoupeným CD…

Ještě si chvíli povídám s klukama, hodnotíme dnešek, dávám ALLešovi CD s nějakou hudbou, co jsem postahoval z netu, za odměnu dostávám tři CD na recenzi.. To bude zase ostuda, než se k tomu dostanu :-/. Jsou asi tři hodiny, můj stav je tak akorátní na to, abych vyrazil domů, protože později už bych nejel asi spát domů, ale do bližších Veltrus na kanál, do spacáku, což se mi pochopitelně nechtělo. Cesta mi v alkoholovém amoku rychle odsejpá, jedu podél řeky pěkně přes Chvatěruby, ve Zlončicích to zase peru na zkratku přes pole, tentokrát už vím, kde je jaká díra… Nejedu ještě domů, ale rovnou do Opery (hospoda v Dolínku, kde byl ten punk), kde by mohl být ještě brácha.. Je tu a tak se ještě stíhám s ním doožrat a po pozdravení lidí na zastávce čekajících na autobus do práce přicházím domů až po šesté ráno… Ufff, vydařenej víkend… Jen dodám, že zatímco jsem se vzbudil v neděli už po dvanácté a čekal na bráchu, abychom jeli na Kladno na hokej, tak ten dement to ještě na Dolním Náměstí táhl u stánku asi do půl devátý a vstával až v sedum večer, takže jsem neviděl porážku od Varů…

P.S.: Jen bych chtěl dodat, že přes nižší návštěvu šlo podle mě o výborný koncert se super atmosférou a výborným obsazením vystupujících kapel, za což patří Jirkovi a ALLešovi velký dík..

Gory

A nějaká ta fotka ode mě

Útulné prostory Ponorky nás přivítali krátce před desátou, akorát když začínala hrát místní bandička URIN. Zleva Payo, Jindra a Milla..

Fusatý (Dissolving Of Prodigy) s kytarou za mikrofonem. Koukám, že stojí u mikrofonu ok, tak mu asi moc nebylo slyšet díky zvukařům. Škoda, ale i tak super..