R.U.M. zine

Praha, 24. 01. 2012 – Kolektiv Start Today promotion dnes veřejnosti představil své plány na rok 2012 a podobu koncepce klubových akcí, které připravuje pod svou záštitou. Hlavními body jsou pak především striktní zákaz kouření na všech pořádaných akcích, provozování veganského rautu zdarma pro návštěvníky a v neposlední řadě důraz na prostor pro přednášky, workshopy a diskuse o společenských tématech.

„Nebavilo nás už čekat, než pro nás někdo udělá to, co nám na klubové scéně chybí. Nehodláme si dál ničit zdraví arogantními kuřáky jen pro to, že zodpovědné osoby mají stažené půlky strachy s tím něco dělat. Chceme pořádat pozitivní akce, kde se kromě odreagování u kvalitní hudby dozvíte zajímavé informace, ochutnáte jídlo, které jste třeba předtím nejedli a jako bonus se nebudete dusit všudypřítomnou kuřáckou mlhou,“ doplňuje k celému záměru Jakub, iniciátor projektu.

Organizátory překvapil i pozitivní přístup majitelů klubů, kteří záměr pořádat v jejich prostorech nekuřácké akce se společenským přesahem vítají a sami nabízejí podporu celého projektu. Nadšené reakce tak rozhodně předčily původní očekávání.

Důležitým společným jmenovatelem všech akcí je rovněž veganský raut. Záměrem organizátorů je nabídnout návštěvníkům akce různorodé veganské pokrmy a tímto jím více přiblížit alternativní možnost stravování. U rautu bude vždy přítomen autor pokrmů, případný zájemce tak dostane možnost zkonzultovat postup přípravy či si vybrané recepty opsat.

Velký zájem byl zaregistrován i ze strany samotných hudebníků, o čemž svědčí dosud potvrzené kapely. Za zmínku stojí například americká hardcore-punková legenda INTEGRITY, francouzský temný metal CELESTE, či například jedno z největších současných jmen anglické tvrdší hudební scény, kapela PAY NO RESPECT. Velký důraz je rovněž kladen na podporu lokálních interpretů. Z těchto je možné jmenovat například kapely ESAZLESA, FDK, THIS NIGHT DRAWS THE END, EMPTY HALL OF FAME či PALAHNIUK. Prostor ale rozhodně nedostává jen tvrdší hudba, v pražském klubu 007 vystoupí například alternativní raper a písničkář BONUS, čerstvý držitel prestižní ceny Apollo za svou poslední desku „Náměstí Míru“. (Celý příspěvek…)

Čtenáři R.U.M.u, vítejte v roce 2012! Pokud některé existence předpovídají konec světa, jejich věc. Tuhle planetu sice plundrujeme a devastujeme jak se dá, ovšem nějaký ten pátek tu ještě zřejmě pobudeme. A přesně totéž se týká i R.U.M. zinu, který v poslední době jede pouze a jen pod mou záštitou, neb moji kolegové jsou z různých příčin (žel) nevýrazní. Osobně mě to docela mrzí, jelikož ona stylová opozice se vždycky hodí do krámu…

Tímto úvodníkem však nechci vůbec láteřit či fňukat nad rozlitým mlékem. Především díky zajímavým hudebním spolkům je stále o čem psát a to je asi ta největší od měna pro pisálka, který se v téhle branži pohybuje více jak patnáct let. To by bylo, aby si člověk polívčičku nepřihřál…:) Ale proč tohle všechno píšu… zkrátka mě udivuje, kterak ten čas rychle ubíhá. Říká se, že když si člověk těchto věcí začne skutečně všímat, stárne! Osobně si však všímám i jiných věcí. Když jsme ještě tehdy s xeroxovým fanzinem začínali, motala se kolem nás spousta lidí, se kterými jsme byli v kontaktu, kámošili jsme spolu, neustále jsme něco rozebírali… Celá řada těchto lidí však mávnutím kouzelného proutku ze scény zmizela a je úplně jedno, jestli to byli členové kapel či spřátelení fanzináři. Paradoxně ovšem… ta největší jména jsou tu stále a pořád, což mě osobně naplňuje pozitivním myšlením. Ano, jsem součástí tohoto bezvadného prostoru, ze kterého bych NIKDY nechtěl vystoupit. „Rouhání je pro mě pořád tím stejným evergreenem“, „Krev i víra má je stále (asi) černá“ a co je možná dětinsky nejhorší: „…já vždycky míval srdce černý“. Takový jsem přesně tatínek od rodiny

Tohle je zkrátka náš život a i když jsme v některých fázích třeba i malinko jinde, stále víme, které parkoviště patří právě nám!

Buďte věrni alternativní kultuře a užívejte života!

Za R.U.M. Zine zdraví ALL

KONTAKT: Aleš Levý, Předmostí 703, 278 01 Kralupy nad Vltavou, Czech republic -all@rumzine.com, ICQ: 455387362

HeLL-O!

Čas zimní je tady a s ním několik „r.u.m.ových informací. Možná jste si všimli, že má kadence článku v posledních dnech malinko ochabla, ovšem důvod je prostý. Přesně 11.11. 2011 se mi narodila dcera Natálka a to mi věřte, že k nějakému závrtnému tvoření jsem zkrátka neměl šanci se vůbec dostat. Počet hodin, jež znamenají, že se můj život vrátil do relativního normálu, tak těch skutečně příliš neuteklo. V posledních dnech jsem však znovu vyplodil něco málo článků a rozhovorů, přičemž právě jeden z nich slibuje docela zajímavé ohlédnutí. Ale zatím nic neprozradím, brzy sami uvidíte!

Když píši tyto pravidelné úvodníky, vždycky nějakým způsobem představuji harmonogram článků na další období. Abych se přiznal, tak v současné době žádný monster plán nemám, vše se bude odvíjet od mého volného času a především nápadů. Úplně naopak je to však s recenzemi, kterých bude znovu přibývat. Na pracovním stole mi do dnešních dnů stojí dva komíny cédéček, na jejichž obsahy se chci v současné době nejvíce zaměřit. Postupně dojde i na „Kazetománii“ a samozřejmě „Metal Mondóku“, která dává poslední dobou zabrat jak jednotlivým účinkujícím, tak mně osobně.

Co říci více? Snad je, že s dalšími moudry za Vámi přispěchám až v roce 2012, tudíž si hezky užijte Vánoce a především Silvestr. Pevně doufám, že i v budoucích časech tu bude R.U.M. zine jakožto zpříjemňovadlo vašich pracovních i nepracovních dní!

Za R.U.M. zine zdraví ALL

KONTAKT: Aleš Levý, Předmostí 703, 278 01 Kralupy nad Vltavou, Czech republic -all@rumzine.com, ICQ: 455387362

Tak jsem se konečně dostal k druhému dílu nepravidelného seriálu „Radost, kalkul, evoluce“, přičemž samotné nahrávky jsem vybral podle obdobného modelu jako tomu bylo v části předchozí. Nuže…podruhé vítejte v ráji kontroverze…

KREATOR – Endorama (1999)

Také thrash metalová legenda KREATOR má ve své diskografie okénko, které se do jisté míry vymyká (pro tyto Němce) běžnému standartu. Do té doby spolehlivě šlapající těleso začalo na konci milénia znenadání „vyvádět“. Ledacos již naznačila deska „Outcast“ z roku 1997, nicméně ten pravý „pád modly“ přišel právě až s řadovkou „Endorama“. Vůdčí předák KREATOR, neúnavný tahoun jménem Mille Petrozza, dozajista propadl kouzlu svých oblíbenců, jež hezky dlouho poslouchal a svou vášeň se rozhodl vklínit i do lůna své domovské kapely. Těžko říci, v co tehdy KREATOR doufali, ovšem sázka na možnost, že z konzervativních thrashmetalových fanoušků ze dne na den vyrostou otevření příjemci všeho možného to zřejmě nebyla. Chuť a vášeň však nakonec rozlomila veškeré pochybnosti a i na úkor zatracení (a co si budeme povídat – menších zisků) se KREATOR vydali na trip do zcela neprobádaných končin za přispění gothic rockového prince – Tilo Wolffa (LACRIMOSA).

Na jedné straně zachovat duch rozpoznatelných KREATOR a zároveň implantovat něco málo ze THE SISTERS OF MERCY či THE FIELDS OF THE NEPHILIM! Nějak takhle přibližně vypadaly plány na akci „gothic blesk“. Když nad tím tak přemýšlím, mohla tato kolekce dopadnout obrovským fiaskem (pro některé skalní fandy to fiasko skutečně bylo). Kapela však nepropadla kouzlu gotiky až do morku kosti, neztrapnila se, a když k tomu všemu přidáme ještě plusové body za vkusné aranžmá, dostáváme ve výsledku doslova a do písmene pozoruhodné album. „Endorama“ rozhodně není rozháraným souborem lego kostek. (Celý příspěvek…)

RAUD-ANTS je formace, jež rozhodně nepatří k estonské metalové špičce. Jejich tvorba mi však přijde natolik zajímavá, že ji zde nemohu nezmínit. Žijeme v době pagan metalového či folk metalového boomu (stále ještě), ovšem jen několik málo kapel dokáže tento styl povýšit na výjimečnou hudební lahůdku. Nenápadní rodáci z města Tartu tohle všechno skutečně umějí, a to i přesto, že se o jejich tvorbě příliš nehovoří. V undergroundových kruzích je však kapela považována za skrytý poklad estonského pagan- folk metalu a téměř každá firmička, jež se orientuje na podobné hudební odvětví, by si je přála mít ve své stáji.

V čem tedy spočívá jejich kouzlo? Jak prosté! RAUD-ANTS přehrávají zcela autentické lidovky či jejich úryvky v metalové podobě, a to za podpory rozličných folkových nástrojů. Nejedná se však o žádné plytké „odrhovačky“, jak by se z obecného popisu mohlo zdát, ale o oduševnělé skladby, které jsou citlivě zkomponovány v současných verzích. V písních RAUD-ANTS se skutečně střetává nostalgická podmanivost starých věků s metalovou atmosférou současnosti. Fungování kapely je však pravým opakem slova „aktivita“, alespoň co se týče propagace či snahy „někam se dostat“. Když se například podíváte na jejich internetové stránky, najdete tam poslední informaci z roku 2007.

Kapela své působení započala v roce 2002 a hned v témže roce vydala demo s názvem „Antsu Loomine“. Tři zastoupené skladby mají ve větší míře melancholický charakter a jsou výlučně postavené na dívčím vokálu, do kterého velmi zřídka vysílá své hlasivky barbarská síla muže. Lze si také povšimnout, ž, že právě na této nahrávce je lidová hudební složka mnohem výraznější než ta metalová. (Celý příspěvek…)

Jak docílit rovnováhy mezi dobrem a zlem? Jak nastavit misky vah tak, aby nám život neutekl mezi prsty? Takové otázky si kladou dvě spřízněné postavy kanadského východu, věčně zadumaní filozofové, ukrytí za přezdívkami Orion a Neptune. Oba kumpáni patří komplexním instrumentalistům, během nahrávání desek se nebojí experimentovat s rozličnými hudebními nástroji. Obdivuhodné! Ale pojďme nyní na úplný začátek cesty, která se váže k založení skupiny NIFLHEIM.

Píše se rok 2004 a dva black metaloví nadšenci se undergroundové komunitě představují demem „The Return To Quintessence“, na kterém se nachází pouze jedna skladba. Ještě v témže roce se však dvojice Bergemir/Fenrir (pro upřesnění – pseudonymy Orion a Neptune si pánové určili až později) vytasili s materiálem nazvaným „True Depressive Pagan Black Metal“. Právě tento počin je z hlediska funkčnosti NIFLHEIM označován za legitimní debut, který pomohl dostat jméno kapely do obecného povědomí. Demo lze dnes chápat jako poctu skandinávským metalovým vzorům, jejichž vliv je na nahrávce až nezdravě výrazný. Vždyť třeba i skladba „Svart Vinter“ má norský text! Ale každá kapela nejak začíná. „Hymns Of Misanthropy“ je pak třetím pokusem v témže roce a lze ho chápat jako takový výběr dosavadního „nej“. Časy zamilovanosti do DARKTHRONE a jiných však tímto skončily a ve vzduchu začaly plápolat nové výzvy.

Nahrávka „Hymns Of Misanthropy“ byla v rámci undergroundu poměrně úspěšná. Hodně lidí od nás očekávalo, že i další nahrávky budou obdobné. My jsme však cítili, že je čas jít dál.“ (Fenrir) Než se však dostaneme k dalšími hudebnímu vývoji NIFLHEIM, rozluštíme smysl uměleckých pseudonymů a jejich obměn. „Hudebně i ideově jsme se posunuli někam jinam a i ve změnách našich pseudonymů tkví myšlenka těchto změn. Fenrir a Bergelmir měli silnou vazbu k pohanství, jehož odkaz stále ctíme. K další cestě jsme však potřebovali taková pojmenování, která budou ztělesňovat věčnost, nekonečno, neznámou moudrost, skrytou pod rouškou vesmíru. Do těchto kouzel jsme nyní ponořeni a našim cílem je zlepšení nás samotných. Nejsme však přitom opřeni o žádnou ideologickou podstatu, spíše naopak. NIFLHEIM je nyní známka jakési duchovní svobody.“ (Orion) (Celý příspěvek…)

Je to tak cca. sedm let zpět, co jsem dal sbohem operačnímu systému Windows. Už mě skutečně nebavilo dvakrát ročně přeinstalovávat počítač, honit trojské koně, obnovovat antivirák, prát se se zpomalováním internetu atd. Atd. Proč chamtivcům házet do chřtánu prachy za něco, co vlastně pořádně nefunguje? Tomuhle se skutečně říká diktát na uživatele, a protože mi v těchto mantinelech bylo těsno, z logických důvodů jsem přešel na linux. Ano, nějakou dobu trvalo, než jsem se s vybraným operačním systém trošičku sžil, ovšem dnes bych za kvalitní linuxovou distribuci nic nevyměnil. Jak se říká u nás na vsi: na Windows chčije pes… Proč ovšem tento článek na hudebním e- zinu? Jednoduché! Společnost vývojářů totiž dala dohromady speciální linuxovou verzi s názvem „Satanic Ubuntu – Linux For The Damned“, určenou především pro milovníky metalu. Opravdu, není nic lepšího, než mít kromě CD, plakátů, LP i svůj metalový operační systém v kompu!

Ubuntu
Než se dostaneme přímo k jádru tohoto článku, musíme začít od píky. Co to vlastně je to magické slovo „ubuntu“? Odpověď naleznete zde: jde o operační systém zastřešený britskou společností Canonical, vhodný pro laptopy, stolní počítače i servery. Ubuntu obsahuje všechny aplikace, které budete pro běžnou práci potřebovat: od textového procesoru a e-mailového klienta přes řadu her až po nejrůznější nástroje. Ubuntu je plně přeloženo do 25 jazyků, včetně češtiny a zakládá se na linuxovém jádře a je od základu navrženo s ohledem na bezpečnost, díky čemuž se minimalizuje riziko zavirování nebo jiného narušení počítače. Pro každou verzi Ubuntu jsou vydávány bezpečnostní aktualizace – zdarma – po dobu minimálně 18 měsíců. (Celý příspěvek…)

Zdravím všechny čtenáře R.U.M. zinu!

Měl jsem pro další období připravený pozitivně laděný úvodník, ale než jsem vůbec stačil těch několik řádku dopsat, doslova mě sestřelila zpráva o tragické katastrofě letadla Jak-42, které mělo k mistrovskému zápasu přenést kompletní hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl. Pro česko-slovenský hokej je pak obzvlášť kruté, že mezi kolektivem hráčů byli i Jan Marek, Josef Vašíček, Karel Rachůnek a Pavol Demitra. Tahle krutá zpráva mě posléze donutila celý úvodník smazat a v podstatě ho úplně předělat. Možná si říkáte, „co hledá tohle téma na čistě hudební serveru“, jenže…v této chvíli zkrátka nedokážu dělat „mrtvého brouka“. Tihle kluci se zasloužili o slávu naší země jako málokdo a všem nám budou moc chybět…

A nyní už konečně téma, kterým jsem původně chtěl i začít. Jak jste si mohli všimnout, během prázdnin jsem sice nelenil, ale třeba taková „Metal Mondóka“ nám tak nějak zůstala vyset ve vzduchu. To víte, léto a nikomu se příliš nechtělo naposlouchávat mé předpřipravené libůstky:). V dohledné době však hodlám vše vrátit do starých kolejí, a tak o názory hudebníků či samotných kritiků rozhodně nepřijdete. Na druhou stranu se však naše mini-redakce začala topit pod návalem nových nahrávek. Je to neuvěřitelné, ale stále evidujeme nová a nová jména na naší hudební mapě a je rozhodně skvělé, že tuzemský posluchač má z čeho vybírat. Ovšem ani zahraniční zástupci nespinkají na vavřínech, a proto i jim bude v R.U.M.zinu poskytnut prostor…

A na co se můžete v nejbližší době nejvíce těšit? Samozřejmě jistotou budou rozhovory a recenze, již zmíněná Metal Mondóka a zapomenout nemohu ani na profilové články, ve kterých si připomeneme nejen hudební velikány, ale také pozoruhodné partičky ze světové undergroundu. Slibně se nám také rozjela rubrika „Kazetománie“. Přiznávám se, že naposlouchávání některých nahrávek mě po letech opravdu chytilo za srdce a sám za sebe se těším na jejich reinkarnaci!

Mějte se krásně a opatrujte se !

Za R.U.M. zine zdraví ALL

KONTAKT: Aleš Levý, Předmostí 703, 278 01 Kralupy nad Vltavou, Czech republic -all@rumzine.com

Zařadit britskou formaci do této metalové vzpomínací sekce je z dnešního pohledu slastné rouhání. Vincent Cavanagh a spol. začínali v malé zkušebně, ve které se vznášel prach při každém kytarovém tónu, při každé vibraci staré basy naopak vylézali z pod podlahy pavouci a sličné dámičky z Liverpoolských ulic nevěřícně kroutily klobouky. Zabývat se však biografií není předmětem tohoto článku, a tak se ihned vrhnu na seznamovací večírek, jež jsem podstoupil znovu a opět u kultovního pořadu Headbangers Ball. Tehdy se má ušiska skutečně setkala s opravdu nevšední metalovou odrůdou, do té doby v podstatě neslyšenou. Byl bych však pokrytec, kdybych tvrdil, že mě prvotní tvorba ANATHEMY kdovíjak sejmula. Brity jsem si sám pro sebe zařadil do sekce „hudební zajímavost“, ale že bych se po debutové nahrávce nějak pídil, to ani omylem. Mimochodem, šlo o CD „Serenades“…

Vše se změnilo až s druhou řadovkou „The Silent Enigma (1995)“, kterému předcházelo ‘EP „Pentecost III”. Z ANATHEMY se rázem stává perla světového doom metalu a pokud má tento žánr, jež v oné době procházel kulminací, nějaké stavební kameny, „The Silent Enigma“ je jedním z nich. Valivost, pochmurná nálada, couvačka z death metalu. Produkce naprosto bolestná, kompozice, které by i vola utahaly. Domnívám se, že album nejlépe vystihuje píseň „Shroud Of Frost“. Zhýralé zvolání „Can you help me…“ mi z uší dodnes nevymizelo. (Celý příspěvek…)

Pokud předchozí dva zástupci v rámci našeho seriálku (KRODA, DRUDKH) do své tvorby zapojují pohanské či folkové motivy, tak u one-man projektu LUTOMYSL je to přesně naopak. Hlavní protagonista Pavel Shishkovskiy produkuje nekompromisní black metal „staré školy“ a jeho nejlepší nahrávky si, co se týče kvalit, nezadají s takovými velikány, jakými byli ve své době třeba DARK THRONE. Pokud jsem se u kapely DRUDKH pozastavoval nad antipropagační kampaní, tak u LUTOMYSLU je to obdobné. Shiskovskiy však má pro tento způsob „arogance“ úplně jiné vysvětlení. Zcela nezakrytě se hlásí k nihilismu a misantropii, a pokud je jeho hudební produkce nekompromisní a nevybíravá, úplně stejná „musí“ být jeho image, kterou si už dlouhou dobu pěstuje. „Umělec tu není proto, aby neustále něco vysvětloval. Pokud chcete, poslouchejte!“

LUTOMYSL jednoduše tvoří pro sebe, nikam se necpe a přesto jsou jeho nahrávky nečekaně úspěšné. „O ostatní kapely se vůbec nezajímám a ani je neznám. Nemám čas se těmto věcem věnovat. Když zrovna netvořím, chodím do práce.“ Negativismus, zloba, zklamání, žal bolest, to jsou všechno faktory, které se prolínají tvorbou LUTOMYSL, a bylo by asi s podivem, kdyby se tato témata neobjevovala v textech, byť třeba i pod skrytými asociacemi. Na člověka určitě působí okolí, v němž se hlavní tvůrce hudby i textů nachází, tudíž se v jeho tvorbě objevují spíše realistické obrazy komentující současnost. „Na Ukrajině je silná black metalová scéna, ale abych se přiznal, skoro vůbec ji nesleduji a nejsem ani s nikým v trvalém kontaktu,“ říká Shishkovshkiy, který už něco pamatuje. Na dráhu metalového umělce trvale vykročil v roce 1999, kdy ještě s bývalým projektem PROFANE SOLITUDE natočil dvě demonahrávky, aby na ně vzápětí navázal kazetou „The Challenge“, jež nese i název nového tělesa -LUTOMYSL! Sbérka pěti ostrých skladeb je pak určena především milovníkům ortod z pohleduoxního black metalu. Třeba zrovna takovým milovníkům DARK THRONE mohu tento počin s čistým svědomím doporučit. V roce 2003 se na světlo světa dostává druhá kazetka s názvem „Zima ludstva“ („Winter Of Humanity“), studená a nelítostná kolekce, při jejímž poslechu „mrzne“! LUTOMYSL se prezentuje neuvěřitelně ničivým soundem. Pokud si tuhle nahrávku někdy pustíte do sluchátek, věřte mi, že když zavřete oči, bude kolem vás bílo! Zvuk kytar je zkrátka neuvěřitelný, stačí, když si představíte všechny „zlé norské formace na entou“. (Celý příspěvek…)