Skupina MAKE pochází ze státu Carolina a je zastoupena třemi svobodnými hudebníky (Spencer Lee – basa, zpěv, Scott Endres – kytara, zpěv, Luke Herbst – bicí), jejichž sen o společném založení bandu se začal psát někdy před šesti lety. Za tu dobu kapela stačila vyprodukovat tři řadová alba, čtyři ípka a krátký živák. Všemi těmito tituly deklaruje příslušnost k zádumčivé hudbě, a to formou líbezně hypnotickou, ale také místy láteřivě hrubiánskou. Děje se tak především z toho důvodu, že MATE docela zajímavým způsobem kombinují post-metal/stoner rock s klasickým doom metalem, přičemž ale nezapomínají ani na coreovou nasranost, vycházející nejen z ostrých kytarových riffů, ale také z politicky orientovaných textů. Tohle jako Evropané příliš neznáme. Post-metalové soubory většinou volí témata abstraktní, nemluvě o tělesech ryze instrumentálních. U MATE je ale všechno jinak.

„Píšu o všem, co mě tíží. Nedokážu si představit, že by tomu mělo být jinak. Svojí tvorbou chci věci pojmenovávat. Vůbec nevidím důvodu k tomu, abych tak nečinil prostřednictvím MAKE,“ uvedl basák a vokalista Spencer Lee, jenž si ještě donedávna užíval nečekaného úspěchu alba „The Golden Veil“. Spencer: „Do alba jsme vložili veškerou energii. Je to album hodně temné a místy se utápí v beznaději. Myslím, že jsme ideálně poukázali na to, co nás trápí.“ A co MATE ve skutečnosti nejvíce trápí? Sociální a ekonomické problémy a nabubřelost pravicových politiků. Úplně nejvíc však frontmana Spencera zneklidňuje angažovanost Donalda Trumpa: „Každé ráno se probudím a říkám si, co zas dneska přijde za ohavnosti. Nejhorší na tom všem ale je, že tenhle kus hovna dnes podporuje tolik lidí.“ Jak vidno, Amerika je opravdu trochu jiný svět než ten náš, ovšem když vztáhneme konání MATE pouze a jen na hudbu, tak právě „The Golden Veil“ je jedna z nahrávek, která svou pestrostí dokáže udržet posluchače v pozoru. Střetává se v ní totiž hodnotně zpracované evropské pojetí doom metalu s vlivy RUSSIAN CIRCLES.

Ovšem aby toho na českého čtenáře nebylo málo, mohu prozradit, že s přípravou nového materiálu se MATE nijak nežinýrovali a ani ne po roce se vytasili s novinkou „Pilgrimage Of Loathing“. „Nové písně začaly vznikat opravdu rychle. Byla v nás spousta nashromážděného hněvu a skládání bylo vlastně jedním z prostředků, jak to všechno ze sebe dostat. Jednalo se vlastně o takový osvěžující proces, při kterém jsme si ani sami nestačili uvědomit, jak nám to jde snadno,“ vysvětluje Spencer, jenž záhy připouští, že novinkové CD je ještě o poznání trpčejší a navztekanější než předchůdce. A ještě dodává: „Když jsme dokončili ‚The Golden Veil‘, říkal jsem si, že už nikdy nedokážeme natočit něco tak ‚černého‘. Nakonec jsem se ale dokonale spletl. Žijeme v hrozné době a tohle album je naší další reflexí.“ Ústřední skladbou nového alba je nemilosrdně adresná lumpačina „Human Garbage“, jejímž námětem se stala vzestupná kariéra a následné politické kroky Pata McCroryho, republikánského guvernéra Severní Karolíny. Právě tento politik je hybnou silou kontroverzního zákona, zakazujícího transsexuálům a gayům používat veřejné toalety opačného biologického pohlaví. V praxi to znamená, že transsexuál, který představuje ženu, ale je biologickým mužem, musí používat pánskou toaletu. A žena, která představuje muže, musí jít na dámskou. Ještě máte pocit, že jsou naši politici tak špatní? Scott Endres: „Skladba ‚Human Garbage‘ míří přímo na tohoto pána. Dříve jsme nikdy nic tak konkrétního neudělali, ale když jsme zjistili, jak bude nové album rozzlobené, nasměrovali jsme náš hněv na konkrétní cíle. V Severní Karolíně nyní dochází k potlačování základních lidských práv a diskriminace menšin je zde na denním pořádku. Zákon týkající se toalet je jen jedním z mnoha. Svět vůbec netuší, co se tady děje.“

I z toho důvodu se nyní Scott zapojil do politického života prostřednictvím hnutí, které sám založil. Jeho cílem není jen špička ledovce, tj. McCrory, ale celková životní osvěta a nabízení alternativ. Endres: „Pustil jsem se do této činnosti, protože jsem na to měl chuť a energii. Interakce s lidmi mě naplňuje, přestože je to všechno hodně časově náročné a s vedením kapely se to příliš neslučuje. Jednu dobu byl už i kolega Spencer ze všeho podrážděný, ale nakonec sám uznal, že pokud chci něco změnit, musím za těmi lidmi jezdit. Kecáním na internetu ničeho docílit nelze. Naši nepřátelé jsou jako krysy. Pro své účely doslova loví lidí bez vzdělání nebo ty, jež nemají šanci pochopit složitější životní otázky. Jejich jediným argumentem je Bible. Jako kdyby právě tato kniha byla jediným referenčním bodem pro laskavost a právo! Ve skutečnosti je to ale snůška hoven a brzda pokroku. A o to přesně McCrorymu jde.“

ALL

https://thebandmake.bandcamp.com/