Nedávno jsem se bavil s Dejvym Krédlem o rockových klubech. Co je příčinou toho, že pozvolna zanikají? Tam, kde ještě nedávno hartusily kytary, nyní vysedávají noblesní slečny s módními katalogy v kabelkách. Živá hudba dnes prakticky netáhne. Výjimkou jsou pouze „velké koncerty“, na které chodí povětšinou „V.I.P. smetánka“, která si poctivě stáhne z internetu dvě mp3 a rázem se považuje za příznivce té či oné kapely. Koncerty jsou tak vyprodané pouze „relativně“. A klubová scéna? Chřadne a chřadne. Je sice pravdou, že některé zavedené kapely mají věrné jádro fans, nicméně v obecném měřítku je situace skutečně zoufalá.
Zkušenost? V Kralupech právě lehly popelem dva kluby a je tudíž prakticky vymalováno. Mladí snaživci to tak mají s vlastní prezentací mnohem těžší… Více se mi však toto téma rozvádět nechce, protože cílem tohoto antré bylo úplně něco jiného. Tím něco jiného je uvedení jednoduchého klipu, který vzpomíná na spolupráci mezi Pigeon Shit Agency a R.U.M. zinem. Pokud jste na naše akce chodili, můžete zavzpomínat. (Celý příspěvek…)
MERZBOW – (CD – 1/2009, Important)
SONIC YOUTH MED MATS GUSTAFSSON OG MERZBOW – Andre Sider af Sonic Youth (CD – 2006, SYR)
DARK GAMBALLE po delší době navštívili matičku Prahu, ovšem tentokrát se nejednalo o klasický klubový koncert, ale open-air v prostranctví fotbalové Viktorky Žižkov. Celá akce byla podporou CD kompilace „Hudba 100% mužů aneb nashledanou v lepších časech“, jejíž obsahem jsou svérázné předělávky písní Osvobozeného divadla v podání českých modern metalových skupin. „Gamballané“ si vybrali skladbu „Tmavomodrý svět“, která tímto měla na Žižkově živou premiéru. A co mi k této úchylárně pověděl klávesista Robotom? „Dostali jsme nabídku zúčastnit se této kompilace a po zralé úvaze jsme usoudili, že do toho půjdeme. Žádné speciální požadavky nebyly, možná jen takové doporučení, abychom si vybrali neprovařenou skladbu, jelikož některé kapely už dříve Wericha s Voskovcem předělali. Zvolili jsme tedy „Tmavomodrý svět“, který však pro mě osobně neznámej není. Jako malej jsem tuhle písničku hrál na klavír“. 
Jedni ho nenávidí, druzí milují a ti třetí pozorují jeho osudy. Pamatuji se, že jsme cca. před dvanácti lety rozebírali norskou black metalovou scénu a říkali si: „co asi ten Varg bude dělat až ho propustí?“ Je to až neuvěřitelné, ale ten čas skutečně nastal. „Count Grishnackh“ je opět na svobodě a nejen příznivci BURZUM shánějí nové informace o jeho současném životě. Tímto článkem tak přispívám také do mlýna a opírám se přitom o norské mediální prameny. Ty už v průběhu minulého roku informovaly o Vargově žádosti o propuštění (v pořadí čtvrtém). Soud ani v tomto případě žádosti nevyhověl, ovšem po několika dnech se na veřejnost dostalo rozhodnutí zcela opačné. Po šestnácti letech bude norský hudebník a literát znovu volný! Zpráva byla o to překvapivější, že hlavní protagonista se několikrát pokoušel z vězení uprchnout a hrozilo mu dokonce navýšení trestu. Některá média pak dokonce poskytovala informace o Vikernesově smrti, ovšem nic z toho nebyla pravda. Jednalo se spíše o zbožné přání! 
MERZBOW & JOHN WIESE – Multiplication (CD -2004, Misanthropic Agenda)
DOOM – Complicated Mind (CD, 1988 – Invitation/Victor Japan)
Už to sice není horká novinka, ale přece jsem si tento mini-článek nemohl odpustit. Legendární americká kapela, která ovlivnila nespočet dalších formací se opět vrací na koncertní akce a festivaly. Nicméně, co si budeme povídat, vše podstatné se bude točit kolem Mika Pattona, který v posledních letech opravdu nezahálel. Počítejte semnou: sólová alba, TOMAHAWK, FANTOMAS, PEEPING TOM, psycho projekty s japonskými „noise“ šílenci…atd. Co však stojí za tímto vskutku nečekaným reunionem? Stačí si vůbec vzpomenou za jak napjatých okolností se sestava kdysi rozešla. Už natáčení desky „Album Of The Year“ bylo plné peripetií. Členové kapely spolu prakticky vůbec nekomunikovali a co se týče Mika, tak ten se válel v Itálii na pláži a čekal až mu „bývalí kamarádi“ (taktéž rozhádaní) pošlou materiál k nazpívání. Po jedenácti letech jsou však FAITH NO MORE opět zde. Ukazuje se, že v životě není nic definitivní. Kapela vyráží na evropské turné v tomto složení:Mike Bordin,Roddy Bottum,Bill Gould,Jon Hudson a Mike Patton. V sestavě bude chybět kytarista Jim Martin, který kapelu opustil v roce 1993. 
Dobře naladěn po minulé recenzi japonců Cobra, jsem si vzpoměl na rovněž ostrovní Kemuri. Během krátké doby mi od nich do sbírky přibyly dvě desky. Byly vydány rok po sobě, složení kapely je totožné, muzika jakbyset. Prostě jsem pro sebe objevil partu, která je řádně usazena, hraje jim to, tak makají. Nejblíže jsou ke skáčku, ale nejsem odborník na tuhle branži, takže případní znalci prominou můj popis.
