To co už dávno odvál vítr…to co už dávno odnesla voda. Téměř šestnáct let co nadšení lidé, milující muziku navštěvovali akci zvanou ROCK FEST. Při vzpomínce někoho asi zamrazí, někdo zatlačí slzu v oku, jiní jen mávnou rukou, ale jedno je jisté. Z historie naší tvrdě rockové scény tyto vzpomínky vymazat nelze. Doba to byla v pravdě těžká, leč hudebníky, fanoušky či organizátory v něčem spojovala. Na tyto otázky se vám pokusím nyní odpovědět. Jelikož však v době kdy tyto akce probíhali mi bylo zhruba osm let, přizval jsem si ke vzpomínání mého výborného kamaráda Tomáše Kořana, který byl jak aktivním tak pasivním účastníkem ROCK FESTU. Proto se pohodlně usaďte, případně zahrabte pod deku a vzpomínejte s námi…Ještě připomínám, že jsem k rozhovoru použil několik video pramenů, které jsme během rozhovoru komentovali.

Jak se Tome cítíš ? Těšíš se jak zavzpomínáme?
Cítím se normálně :-). Pokecáme…těším se.

Dobře. Tak nejprve by se slušelo, abys představil kapelu s kterou si na ROCK FESTU vystupoval ? A samozřejmě můžeš přidat také další věci s tím spojené…
ROCK FEST…to bylo člověče myslím okresní nebo krajské kolo, které se konalo v Neratovicích a jmenovali jsme se GERET A TETA Z PRAHY a já jsem hrál na bicí. Základní obsazení bylo basa, bicí, samozřejmě kytara, dále saxofon a klávesy. Zpívala nám Otka Kapelníková, která byla opravdu dobrá. Ona měla sice takový klasický hlas…asi jako Petra Janů, ale plnej a fakt pěknej. No a tenkrát to bylo dost těžký, protože si sháněl paličky nebo struny. Ty žádný moc slušný nebyly. Já konkrétně jsem měl paličky takový s těma umělýma koncema, který se vždycky rozletěly na kousky, ale já jsem je tam chtěl mít. Všichni ostatní používali dřeva. Když si totiž bouchnul na činely tak to mělo fakt pěknej zvuk, takže jsem si je vždycky pořádně zalepil…Ale jak říkám, tehdy jsem třeba kupoval tři páry paliček , protože se tam dost kradlo. Paličky se kradly, struny.Jinak na tom ROCK

FESTU co jsme hráli mě zaujali MERLIN, který byli docela dost našlapaný, ale hlavně sehraný. Na rozdíl právě od některých kapel. Vzpomínám si, že si jejich bubeník ode mě půjčoval takovej ten kravskej zvonec, který jsem tam měl. Oni nás viděli hrát a to se mu tam líbilo. To byla právě tam vyhlášená nejlepší kapela. Potom se vyhlašovali nejlepší instrumentalisti a tenkrát jsem byl hodnocenej jako druhej nejlepší bubeník na okrese. Jenže já nemám rád takovou tu hudbu tu-tu-tu, takže jsem tam cpal přechody a možná jsem to tehdy dost překombinovával. A potom měl už následovat ten ROCKFEST v té Praze, kam jsme se žel nedostali. Co jsme však hráli se mě osobně moc nelíbilo. Rád však vzpomínám na ty debaty v té kapele. Protože ti lidé co spolu dělají tu muziku to je něco úplně jiného než když posloucháš, pracuješ nebo děláš na počítači. To je prostě jako normální živý orgán a teď se to navzájem hádá. My jsme totiž každý v té kapele poslouchali něco jiného. Kapelník (Míra Tomeček), který hrál tehdy na saxofon a klávesy dělal hudbu něco na způsob OLYMPICu a to byl pro mě střední proud. Takže na tom finále v Praze jsem byl jako divák a tam byla skutečně výborná atmosféra, protože tehdy vidět hrát živě skutečně dobrou kapelu…ale zase oproti dnešku se tehdy jezdily šňůry a fakt to muselo být hrozně náročný. Hrálo se totiž v každém malém městě. Takže je fakt, že si nemusel jezdit do Prahy na koncert PRAŽSKÉHO VÝBĚRU, protože oni přijeli za tebou na Mělník. Ale třeba nějaké zajímavé kapely ze Slovenska, které si neměl možnost vidět, byly právě na tom ROCK FESTU. A ten fest už byl dělanej celkem na vysoké úrovni.Byli tam už také hosté ze zahraničí (z Afriky) a byla to docela pestrá směs. To finále se konalo v Paláci kultury a jednotlivé scény byly děleny podle žánrů. Takže punk byl tady, metal támhle a vedle byl třeba ten úlet jako BEZ LADU A SKLADU, Z KOPCE atd. Já osobně jsem chtěl vidět strašně moc ty Z KOPCE, protože Váša (kytara,zpěv) byl zjev a ten jeho styl byl absolutní úlet. Ale ty Z KOPCE se tobě moc nelíběj, že ? Ale mě se to vždy líbilo jak tam recituje, řve..atd.

Skvělé. Zajímalo by mě jaké byly např. vztahy mezi kapelama. Hovořil si v tom smyslu, že tam byla zastoupena hromada stylů, přičemž ale ty kapely držely hodně spolu. To je dnes téměř nepředstavitelné. Domníváš se, že jediné co je spojovalo byl ten odpor ke komunismu ? Jak to tedy bylo ?
To máš tak. Muzikanti jsou hodně citliví lidé. Jsou jednak hodně vnímaví a nepřejdou třeba věci, které přejde člověk, který muziku jen poslouchá. Na tebe třeba v té muzice působí spoustu věcí, které ale ostatní nechávají v klidu. Ale abych se vrátil k tvé otázce. Tenkrát byli lidé rozdělený na „depešáky“,“pankáče“, „metalisty“, „somráky“ a pak ty slušný chlapečky, když tedy mluvíme o klukách. A ty kapely byly založeny na kámošství a to kámoštství bylo tehdy založeno na chlastu. Takže spolu chodili zachlastat do hospody a řekl bych, že ty kapely spojovaly ty společné problémy, než ten samotný odpor ke „komančům“. Tehdy byl totiž opravdu problém hrát co chceš. Musel si dát na schválení repertoár, tam si měl seznam písniček které hraješ a ke každé si musel přiložit text. Potom aby si mohl hrát, tak si musel absolvovat tzv. přehrávky. Konaly se tedy ve městě, před komisí, tam byl rozpis kdy kde kdo hrál a ty si přišel, zahrál si to tam a když to bylo v pohodě tak si mohl dělat veřejné vystoupení. A ty problémy, které dělaly to bylo fakt hrozný. Kapelníka si třeba ještě nakonec vzali zvlášť a ptali se ho na takové otázky týkající se kulturně-politického rozhledu. Tak např. kdo napsal Komunistický manifest nebo co je hlavní město támhletoho a tak…A byla to fakt dost buzerace, protože jak si tam měl nějaký dost hutný slovo nebo narážku tak ti tu písničku vyhodili a nebo když toho bylo víc už dělali problémy celé kapele. Takže si fakt nemohl hrát co tě napadlo. Dneska uděláš text, který tě napadne a jedeš. Ale tenkrát to nebylo možný, takže mám pocit že právě tohle ty muzikanty spojovalo. Ne tedy že by přímo bojovaly proti těm „komančům“, ale že měli společné problémy.

OK. A co třeba účast svazáků na těchto akcích. Byl třeba rozdíl mezi čistým „svazákem“, „svazákem-rockerem“ a jenom čistým „rockerem“ ? Jak oni chápali tyto akce ?
Hm. To nebyl moc rozdíl. To bylo už skutečně o lidech. Takže tenkrát v SSM byla naprostá většina mladých lidí a tady se to spíše bralo z pohledu těch svazáckých funkcionářů. A ti funkcionáři už byli skutečně poznamenaný tou Komunistickou stranou, takže byli dost svázaný tím vyjadřováním. Vždyť si to slyšel právě v tom úryvku který si pouštěl:…že rocková hudba řeší problémy mládeže, více než střední proud“… Co to je za nesmysl ? Hudba nic neřeší. Hudba je o pocitech. Co mě však zaujalo, to byli ti lidé. Ty ses předtím ptal na muzikanty, ale tam to pravé kouzlo bylo v těch lidech. Byli tam sice ti ortodoxní, jako „pankáči“ a „metalisti“,ale všichni drželi spíše při sobě, protože tu konečně bylo něco pořádnýho. Protože tady okolo fakt nic nebylo. Jedině když si chtěl jít na koncert tak si šel na metal na „Barču“, kde sis zaskákal na ARAKAINu, když si byl „pankáč“ tak si šel do nějaký hospody…já nevím, já jsem punk neposlouchal, když si poslouchal nějakou jinou alternativu tak si šel na LAURU A JEJÍ TYGRY. Jinak ještě k tomu ARAKAINu. To byl tehdy skutečně underground. Oproti TITANICu, který se mi zdál už trošku zkomercializovanej. Dle mého soudu tedy. Ten ARAKAIN totiž skutečně nemohl moc hrát a tvořili ho lidé, kteří tu hudbu měli fakt moc rádi. Pamatuji se jak jsem tenkrát na ARAKAINu byl na „Barče“ a to byla fakt ta nejhutnější muzika, která nebyla vůbec komerční. ARAKAIN to byl na dlouho skutečnej nářez, i když pak přišli ti další. VITACIT byl sice trošku učesanější a třeba ten TITANIC…tobě se líbil, ale mě osobně moc ne :-).

Domníváš se Tome, že pořádání ROCK FESTU mohlo být na druhou stranu od KSČ nebo SSM takové účelové ? Mám na mysli fakt, že se třeba domnívali, že vlastně tímto gestem si na svou stranou mohou naklonit tuto komunitu, případně mládež ? Vždyť vlastně „svojí“ akcí zaštítili kapelami, které předtím drželi tvrdě u zdi…
Já tedy v SSM byl také, ale jestli to bylo účelové…Z hlediska diváků, to znamená z hlediska lidí, kteří tam byli to nikdo nechápal jako akci SSM. Nikoho to vůbec nezajímalo. Z tohoto hlediska to na lidi nemělo vůbec ideologický dopad. To myslím je nesmysl. A když to tak vezmu tak v této době začal boom těchhle velkých akcí a to na celém světě. A to nebyl jen ROCKFEST. Např. i v Jižní Africe byly nějaké koncerty…prostě to byla mamutí akce, lidé tam od rána do večera stáli a hltali tu muziku. Myslím si tedy, že hlavní příčinou byl tedy ten hlad po muzice, protože když si se podíval na televizi tak z toho bolela hlava. Jediné co alespoň trochu šlo to byla ta HitŠaráda nebo ten Triangel…a pak . To samé rádio. V rádiu si neslyšel absolutně nic. Maximálně ještě byly Písničky z obrazovky a jinak nic. Jediná šance byla pustit si Němce a nebo radio Laxenberg na středních vlnách…Navíc byla výhoda, že si konečně mohl vidět na živo kapely, který si předtím znal pouze z kazet, které putovaly po republice. Takže skoro vůbec nešlo o to tam nalákat ty lidi…Navíc co se týče organizace tak byl ROCK FEST docela na vysoké úrovni. Např. co se týče výtvarné stránky tak byla krásně upravená pódia…tedy pěkně, spíše zajímavě. Ještě bych k tomu chtěl říci důležitou věc. Tenkrát ve všech kapelách byla touha udělat pořádný koncert. A to tenkrát nešlo. Nebylo žádné vybavení, když si hrál na koncertě, narazil si na debilní zvukaře.A co měl zvukař ? Jediné co měl byly bedny, které si sám udělal. Nic se sem nedováželo, takže šel za truhlářem, ten mu dal podle návrhu bednu a tu vosadil reprákama, které si objednal. Další věc. Nesehnal si tady pořádné nástroje a nejhorší věcí byla světlo. To byl opravdu neřešitelný problém. A právě ten ROCK FEST splňoval sen těch kapel, zahrát si na pořádném pódiu a to bylo právě to co ROCK FEST dělalo ROCK FESTEM. To byl třeba sen takového PRAŽSKÉHO VÝBĚRU. Ti o tom snili. Ten Kocáb s Pavlíčkem o tom mluvili, že udělají pořádný koncert, kde budou špičková světla, bude to perfektně nazvučený a bude tam obrovská masa lidí. Ale ono na druhou stranu se řekne za komunistů…ale hrála se hudba a jaká ! Přitom ty aparáty a např. ten zvuk nějakého koncertu to bylo někdy fakt něco hnusnýho. Zvukaři to byli vždy nějací elektrikáři, prostě lidi od fochu, kteří to neměli příliš v uchu, ale bavilo je to. Proto napodobovali a třeba uměli vyrobit zesilovače Marschalu…nemohl sis prostě dovolit koupit lepší aparát a ten zvuk byl prostě někdy šílenej. To si tam přišel a viděl si, že ty lidi neslyší ani kytaru ani nic…všechno byla taková zvuková koule a ty tam hraješ a je to o ničem.

Tak když se podíváš třeba tady na ty záběry z tehdejšího zpravodajského pořadu Aktuality a slyšíš tam ty kydy od toho redaktora, jak to na tebe působí ? Jak mohlo být vůbec věrohodné hodnocení ROCK FESTU tímto hudebním analfabetem ?
Těžko říci, ale ten redaktor měl za úkol popsat prostému člověku, jak to tam asi tak na tom koncertě chodí…ale právě televize patřila také do jakéhosi etalónu Komunistické strany a tam nepatřilo nic jiného, než to co prorážela komunistická strana. Prakticky nebyla šance se do té televize nějakým způsobem dostat. Další věc byla ta, že jak v televizi tak v tisku ty novináři byli omezený tou Komunistickou stranou. Byli tam prostě určití lidé, kteří měli za úkol vždycky reagovat něco v duchu Komunistické strany. Takže byl ROCK FEST, oni se jako strana k němu nemohli přihlásit a museli odsoudit nějaké věci. Právě tenhle ten redaktor z toho tvého šotu měl za úkol vystoupit v těch Aktualitách a něco proti tomu říct. A to samé bylo v novinách. Viděl si RUDÉ PRÁVO nebo MLADOU FRONTU a tam byl článek o vystoupení ARAKAINu na „Barče“ a co se tam stalo, kritika atd. To jsou prostě objednaný články a reportáže. Tam prakticky o tu muziku vůbec nešlo. Šlo jen o tu politiku. O nic jiného nešlo. Ideologie. Tam vůbec není co řešit. My jsme se tomu tenkrát zasmáli, někdo se naštval… Vidíš, setřel ti tam TITANIC,viď ? :-). Ale to je jako kdyby si ty posuzoval operety. Ty jako „metalista“ nebo tak. To je prostě nesmyl. V té muzice se ten člověk musí alespoň trochu vyznat.

Souhlasím…ale Tome, teď si vezmi ty Aktuality, dá se říci, že je to něco na způsob dnešních hlavních zpráv a představ si, že by se v nich objevil jakýkoli report z vystoupení nějaké metalové kapely (tehdy teda TITANICu). To je asi už také utopie…Zamysli se nad tím..Prostě zprávy a metal v hlavních událostech 🙂
🙂 No, nevíš. Třeba to byla jenom skrytá reklama TITANICu. Jediná šance jak se dostat do televize :-). Jasně. Aktuality byly spíše něco jako je dnes „21“. Ale když si vezmeš co si dříve viděl za zprávy…to bylo kolik havíři vykopali uhlí nebo nějaký zemědělci a to bylo všechno.
Co třeba takhle se zastavit u image těch návštěvníků festu. Jak to na tebe teď působí, když vidíš ty lidi jak chodili oblečený ? Působí to na tebe směšně nebo spíše

To tehdy pomalu skoro uniformovaný. To si měl stejně jak jsem ti říkal o těch nástrojích. Omezené možnosti si měl také v oblékání. To si prostě vyšel ven a tam stáli tři lidi stejně oblečený jako ty, protože co měli v obchodě ? Přišly nové svetry a všech šest tvých kamarádů dostalo stejný jako máš ty. A právě lidi, kteří se chtěli nějak odlišovat nosili staré věci, někdo si je pletl a šil sám. Takže klasickej somrák měl na sobě tu klasickou vojenskou bundu nebo dlouhý plášť. Samozřejmě dlouhé nebo středně dlouhé vlasy, otrhané džíny a nějaké bezbarvé tričko. A jak to na mě působí ? Já to tehdy dost těžko snášel. Neměl jsem tu uniformitu příliš rád. Bylo mi z toho na blití. Štvali mě ty omezené možnosti. Prostě sis pustil televizi, muzika byla na houby, zemřel ruskej prezident a to bylo hrozný. To byly celé dny v televizi jen hovadiny. A co si mohl dělat venku ? Já jsem dělal muziku, ale co ti ostatní ? Ze zábavou byl prostě problém. Diskotéka. Musela být povolená. Jakmile tam byl menší problém, hned byla zakázaná. Navíc trvala maximálně do půlnoci. V Praze to bylo třeba už o něčem jiném, ale v ostatních městech např. zábavy a sednout si někam…taky sis musel dávat pozor na pusu co řekneš. Proto jsem rád, že je to pryč. Pro někoho to může být nostalgie, ale právě když se podívám na ty lidi jak jsou oblečený…Na druhou stranu je fakt, že tam byla ta „partizánština“. Protože když si poslouchal tyhle kapely, které si pak musel shánět tak to byla fakt „partizánština“. Teď ty nahrávky kolovaly a teď když si to pouštěl tak si se bál, že tě případně může někdo prásknout, protože pak by se na tobě mohl někdo lehce svést. Tohle mělo opravdu takovou zajímavou atmosféru.

Takže se dá celkem konstatovat, že dnes spíše chybí zase ta atmosféra…
Ano. To dnes možná chybí. Protože dnes jako co ? Tady máš street party, támhle máš „pankáče“ stejně to nějakým způsobem nefunguje. Atmosféra žádná. Všechno sice máš, ale nikdo se prakticky o nic nezajímá. Dříve to byl asi ten hlad a nebo to bylo v tom naschvál…bylo to zakázaný a ty ses do toho vrhnul a teď si tím byl nadšenej. Sháněl si nahrávky, všichni se o tom bavili, šuškali si o tom.

Takže si můžeme gratulovat, že konkrétně nám dvou to nadšení vydrželo :-). I když mě v té době bylo tak osm let…
Jasně, ale taky ti ten metal musel nikdo shánět. Takže si to alespoň trochu okusil…

Jasně, sháněl otec :-). Posuneme se dále. Co např. ochranka na ROCK FESTU. Rekrutovala se především ze starých „moudrých“ páprdů, jak se zmínil Miloš „Dodo“ Doležel v našem příspěvku. Jaký je tvůj pohled ?
Ochranka. No to byla tenkrát dělnická třída, to byla jedna věc. A druhá věc bych řekl, že to byl ještě pozůstatek těch Lidových milicí. A jak říkal „Dodo“ o těch dědcích tak to byl fakt, že ta Komunistická strana tady měla takovou pozici, že sis nedovolil něco proti těmhle lidem nic říct nebo něco udělat, protože oni měli tu moc, že prostě jako byl dělník a měl támhletu ochranku. Takže on zašel na výbor a tam tě mohli vyhodit ze školy nebo tě nemuseli přijmout na VŠ. Takže ty dědci jak si viděl byli fakt „důležitý“ a prakticky se tvářili, že jim to tam patří. To je právě asi ten největší rozdíl oproti minulosti. Dříve tu byla vládnoucí třída dělnická, takže lidé dělnického původu se tady cítili fakt jako vládci. Byly plné hospody zedníků, lidí z fabrik, chlastalo se pivo. To byla pracovní doba, zašel si do hospody… 🙂 Sháněl si instalatéra a našel si ho tam :-). A na těch dědcích to myslím bylo dobře vidět.

Vyčerpávající…a teď si k těm vzpomínkám přihodíme opět nějaké video záznamy a můžeme pokračovat dál…
VIDIEK – tak to byla dost silná vlna a spoustu lidí to chytilo. Oni měli takový zvláštní naivní styl, trošku optimistickej. Trošku něco jako MŇÁGA A ŽĎORP. Ale ten VIDIEK to byla tehdy fakt pecka. Tenkrát si totiž v televizi dobrou muziku neviděl. Všechno bylo prolezlý Vondráčkovou a Zagorovou…(sledujte tu podobnost s dnešní dobou pozn. aut.)

TUBLATANKA – no jasně. TUBLATANKU mám pocit objevili tenkrát právě v tom hudebním pořadu TRIANGEL a pak také snad vystupovali v tom pořadu Šipa a Uhlíře v HitŠarádě. Právě TUBLATANKA zatáhla do své muziky prvky lidové tvorby ,abych tak řekl. Bylo tam hodně té slovanské melodiky a recenzenti v té době to hodně oceňovali. Např Doruška a Černý. A ty kroje…Právě TUBLATANKA vedla jak u recenzentů tak i u publika…

Což se tak často nestává…
No právě. Vždy to bylo buď a nebo. A tady to bylo obojí. A pak ještě byla ta METALINDA…a to se mi člověče líbilo možná víc…ale už si na to dost dobře nevzpomínám.

HEVER – Na HEVER žádnou historku nemám, ale vím že jsem měl nějakou jejich nahrávku. To sis normálně přinesl prázdnou kazetu, zvukař ti ji tam píchnul a nahrál ti to…no a pak ta nahrávka už kolovala po celé republice…

HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY – Tak jasně…Jsou kapely, které přesahují hranice svého žánru a HNF toho byli jasným příkladem. Právě to byl případ kapely, kterou neposlouchali jen „pankáči“. Je slyšet, že na tu dobu to byl docela nářez.

Myslíš, že je tam už znát příklon k tomu co mělo následovat (tj.XIII.STOLETÍ)…
Myslím, že ano…i tam dokonce slyším takovou tu novou vlnu, se kterou přišel PRAŽSKÝ VÝBĚR…

Máš pocit, že už se v jejich tvorbě objevoval vliv takových SISTERS OF MERCY ke kterým se později hlásilo XIII.STOLETÍ ?
Myslím si, že jednoznačně…Úplně se tam odráží ta atmosféra Je vidět, že měli ten svůj styl, ale to co poslouchali se tou jejich hudbou také prolnulo…

Dle mého soudu, když to tak porovnám tak právě HNF byli tím nejosobitějším kultem…
Jasně. Také bych řekl nejlepší punk. Ještě mě pak napadají PSÍ VOJÁCI, ty byli sice trochu jinde. Měli tam ten zmatkovej klavír, který tam dělal tu atmosféru. Jinak tedy ty HNF byli však nabušený a hrnuli to pěkně dopředu.

BEZ LADU A SKLADU – tehdy mladí nadějní kluci. Měli velký ohlas u kritiky a všichni je považovali za špičkovou kapelu. Mě se na nich líbil ten underground, ale postrádal jsem u nich nějaký ten hudební nápad. Jednak byli moc mladí a jednak to hrnuli tam, kde ještě vlastně svojí hudební kvalitou vůbec nebyli. Takže jejich praštěné texty „bez ladu a skladu“ a vlastně i jejich hudba „bez ladu a skladu“ to si navzájem odpovídalo. Ale konkrétně mě z hudebního hlediska nic nepřinášeli.. Bylo to zajímavé, ale že bych si to pouštěl…

Tak teď se díváme na jejich klip „Udavač“, co k tomu…
Schválně se podívej, kolik těm klukům je. Třináct, čtrnáct jim mohlo být. A teď ten kluk zpívá a ty si říkáš: „sakra, co zatím asi může být? “, když čtrnáctiletý kluk s tím nemůže mít vůbec žádné zkušenosti ? A dejme tomu, že udavač, ve smyslu práskání na někoho, že není komunista to asi ne…Takže asi těžko to v tom můžeš hledat…

Jasně, ale možná „komančové“ v tom ten podtext mohli vidět…
Jasně. Mohli ho tam hledat, ale mě to přišlo trošku posunutý…něco jako póza jestli mi rozumíš…

Takže se můžeme domnívat, že na tem text měli vliv třeba jejich starší kamarádi ?
Jo. Určitě. Možná, že si to vystihl. Je to možná vlivem těch starších kamarádů. Ale když se podíváš třeba na jejich pódiové vystoupení, tak možná v té rytmice najdeš vliv PRAŽSKÉHO VÝBĚRU. Jsou prostě kapely, které mají vliv na diváka a potom jsou kapely, které mají vliv na muziku, která je prostě po nich. Klasicky metal. Začal ALICE COOPER, pak JUDAS PRIEST…to byly prostě kapely, které měly vliv na ostatní. A tady právě vidíš vliv některých konkrétních kapel. Tady zrovna ten PRAŽSKÝ VÝBĚR.

Z KOPCE – vidíš, že tady je to podobný jako u těch BEZ LADU A SKLADU. Taky pořád opakuje nějaký text bez výrazné melodie, ale tady oproti těm mladejm klukům je vymakaná ta rytmika. Mě tam právě baví ty časté změny výrazu. Jede prostě celou dobu naštvaně, potom udělá ten ironickej úškleb. Prostě se to stále mění.

PANIKA – tak to víš, to byla dívčí kapela a to byla bomba. Ta jejich alternativa má nápad, je to chytlavé, dokážou to také pěkně rozjet. Jsou sympatický holky…Má to své kouzlo. Prostě alternativa a ženský. To je něco jako ženský a počítače :-).
🙂 to je nádherná alternativa…Jedeme dál…

VISACÍ ZÁMEK– pro „pankáče“ asi větší legenda než HNF. I ten název té kapely dával jasně najevo co kapela hraje. Všude VZ…
OLIVER – tuhle kapelu jsem vůbec nějak nezaregistroval, ale je to docela dobré. Zní to docela profesionálně a šlape to. Je to sice trochu takový americký, něco jako ZZ TOP, ale zní to dobře…

PETULA BENDULA – to jsem měl nahraný a líbilo se mi to. Ty texty…“motýl smrtihlav“ …atd. To by mohlo být něco pro tebe ?:-).
Myslíš v současné mé duševní krizi, kdy mě ze všeho vytahuje hudba ?
Ne. To ne, myslel jsem to obecně. Jsi černě laděn…:-). I když zas na druhou stranu blues ti moc nevyhovuje…

EXTRA BAND – znám, dobrej metloš…

BAREL ROCK – tak ti byli opravdu dobří. To byla fakt prča. Podívej se, mydlí to na kýble…takhle jsem začínal :-).

V souvislosti s touhle partou by mě zajímalo jak jejich účast na festu brali už ti schopní muzikanti ? Jsi právě říkal, že se všichni snažili a teď oni tam přišli s kýblema, hrncema…a spustili…
První dojem byl posměch. „Podívejte se nějaký šaškové tady…“ Protože když ses podíval na co oni hrají. Přesně, neměli prachy tak vzali vše co šlo a udělali z toho nějakou alternativní muziku. A až teprve potom si zjistil, že i tenhle člověk umí hrát a pak už to bylo o něčem jiném. Prostě první dojem byla sranda, prostě takovéto : „co tady chceš hrát…“ Tehdy letěly takové ty kytary jako „hokejky“, sháněl si co nejlepší nástroje a teď oni tam s kýblema ..:-).

V ukázce, kterou jsme od nich slyšeli se zpívá: „Nějakej bigbít /to sem netahej /na to není nikdo zvědavej“, domníváš se, že i tenhle text měl nějaký hlubší podtext ?
To je přesně ono. Tenkrát ti lidé byli zvyklí ve všem vidět nějaký podtext. A byl si naučenej, že co si slyšel tak sis říkal: „co je za tím…?“,protože v hodně případech to tak bylo. Četlo se mezi řádky. Tohle dnes neexistuje…

Ale to je dle mne zase špatné na druhou stranu…
Ano, to je pravda, protože dnes co ti neřeknou tak ty jako nevíš. A tím pádem se omezuje vlastní myšlení a instinkty. Tohle všechno tam tenkrát bylo. Proto bych řekl, že v případě BAREL ROCKu tam ten podtext byl.

Já se dokonce domnívám, že ten podtext je založen jak na politické bázi tak ale i na provokaci určenou pro všechny prosté lidi, kteří se na ně dívali…
Jasně. Dělají si prču jak s politiky tak i s ortodoxních muzikantů. Takže metal hehe: :-), punk hehe :-). Byla to zkrátka prima „švejkovina“ a také to sem patřilo. Nikdo proti tomu nic neměl.

MOTORBAND – tak tahle muzika je ovlivněná už něčím jiným. Tím co přišlo z venku. To co tam teď zpíval tak to mi silně připomnělo JUDAS PRIEST. Bylo to rozhodně dobrý, protože lidé prakticky dostali to co poslouchali. A dnes ten Střihavka ? Je to škoda, protože on ze sebe vydal vždy všecko. Vždycky zpíval naplno. I v těch hroznejch muzikálech, který se mě nelíběj…To je ale asi problém těch samotných interpretů. Vlastní muziku nemají a tak se musí vždy někam „přifařit“. Pravda je ovšem ta, že v té době tady bylo cítit napětí a to všude kolem. Nemohl si ho nijak ukázat, ale bylo tady. Proto si ho ventiloval na téhle té hudbě. Hlavně na těch kytarách, které prostě jedou, teď on tam do toho řve…tak to vše odpovídá tvému abych tak řekl „vnitřnímu nasrání“. Další věc co mě napadá a je spojeno s tím nadšením dělat něco pořádně byl fakt, že řady metalistů se rekrutovali., když to tak řeknu z řad obyčejných řemeslníků. V továrnách prachy byly a tak ti lidé se snažili šetřit, aby si mohli třeba nechat udělat pořádnou kytaru. Tehdy se řada věcí dělala na soustruhu a proto právě ta továrna a ten metal byl dohromady propletenej. Jak těma muzikantama tak i těma lidma co to poslouchali.

Když jsme u té klasické podoby metalu, myslíš si, že je ještě možné, aby tento druh hudby ještě někdy někoho oslovil ?
Myslím, že už se to asi nevrátí. Jsou prostě věci, které se nevracejí. Možná, že za nějakých deset let přijde zase nějaká vlna, která ale přinese už trošku jinou formu té hudby, která bude plná moderních prvků. Dříve právě ten metal splňoval tu protiváhu takové té nažehlenosti,uniformity a splňoval takovou tu formu protestu proti tomu komunismu. Proto ten metal měl největší úspěch právě v těch komunistických zemích. Metal to byla nasranost proti tomuhle všemu a to říznutí těch kytar to bylo ono. Já už jsem to říkal, ale v té televizi fakticky nic nebylo…a tenhle žánr byl boj proti všemu nezáživnému a nudnému. Jinak abych ti řekl pravdu tak ten metal se vlastně stejně už vrátil. Ale v úplně jiné formě. Vzpomeň si třeba na FAITH NO MORE, a nebo dnes ty FANTOMAS. Prostě metal se např. spojil s rapem a nebo s jiným stylem muziky. Takže on tady stále je!

Řítíme se dále…
CITRON– nevím. Tahle kapela mě nikdy moc nebrala. Ale můj kámoš ten byl do nich ujetej. Stejně tak do toho TITANICu. CITRON byla jeho oblíbená kapela. Pak tam tedy přišel ten Křížek, ale ještě předtím natočili album („Plni energie“ pozn. aut.), které mělo tady na té scéně konečně dobrý zvuk. Jinak ten Křížek to má stále v hrdle, ale už i tady slyšíš tu zpěvnost…Já ti nevím, ale já už tam slyším ty jeho DAMIENS :-). Ale stejně v té době…V té televizi nic nebylo a teď alespoň ten CITRON, kde si konečně mohl zaslechnout nějakou tu kytaru. Co bylo však dost špatné tak to byl fakt, že jak si nebyl z Prahy, Brna nebo Ostravy tak si vlastně vůbec neměl prostor se dostat k širšímu publiku.

VITACIT – tak VITACIT jsem měl rád. Tam mě zaujal právě Dodo a jeho kytara. To byl jednoznačně nejlepší heavy metalovej kytarista. Tenkrát jak v metalu nebylo pořádné sólo tak to nebylo ono a oni to právě uměli.

Když nad tím tak přemýšlím tak v minulosti, když jsem pustil venku MOTORBAND nebo ten CITRON, tak se babičky křižovaly, kdežto dneska by se tahle muzika mohla hrát klidně jako střední proud…
Jasně. To je pravda, ale to je právě tím vývojem a tou dobou. Navíc v té době tam byl cítit právě ten protest. A právě ten metal a zvláště heavy metal měl svá pravidla. Vlastně o tom mluvil Vlasta Henych v tom příspěvku. Když to řeknu, blbě, tak ta komunita byla vlastně také jakousi „Komunistickou stranou“. Měl si bundu, džíny, něco koženýho, teď ty náramky, pyramidový pásky a jak si tohle neměl tak si nebyl metalista. To si byl trapák. A stejně tak to bylo v té muzice. Takže jak tu najednou bylo něco jinýho, buď do toho black metalu třeba, nebo případně do hard rocku tak to bylo jiný a neokoukaný. I když všechno je na druhou stranu jen subjektivní záležitost. Třeba v té době jsem svému bratránkovi (tenkrát mu bylo osm ) pouštěl AC/DC a teď on to poslouchal a také v tom neviděl nic zvláštního, chápeš to ? Byl to kluk, který vyrůstal na vesnici, byl v muzice absolutně nezkušenej a ty mu pustíš nějaký AC/DC nebo třeba i něco tvrdšího tak on v tom nebude vidět nic zvláštního.

Asi máš pravdu. To je asi spíše problém náš a nebo lidí, který muziku sledují a pozorují ten vývoj…
Přesně tak. Sleduješ tu muziku,vlivy nebo třeba to mixovaní stylů. A mně se to i líbí. Mám rád, když se ty styly prolínají. Líbí se mi ten mix, ale také ta tolerance.

Takže dnes je to zase tak, že když nemáš kšiltovku, kalhoty pod prdel tak jsi mimo…
No jo. Nejsi skejťák tak nepatříš do party. Prostě vidíš, že na světě je spousta komunistických stran a ti lidé si je samovolně vytvářej. To je něco jako dříve byly tlupy.

Teď mám pocit, že přišel čas na nějaký zážitek. Třeba z toho zmiňovaného ROCK FESTU, a nebo z tvého působení v kapele vůbec…
Zážitek z ROCK FESTU…Jedinečná věc. Líbilo se mi pozorovat mix těch hudebních stylů, mix těch lidí a samozřejmě se mi líbila ta atmosféra tam. Bylo to neopakovatelné. Prostě ti Afričané tam a nejednou si viděl „pankáče“, „metalisty“, fanoušky MŇÁGY A ŽĎORP nebo PANIKY…ten mix tam byl fakt neuvěřitelně dobrej. Když si představíš, že jsou tam různé skupiny lidí a vůbec nic proti sobě nemají a dokážou tam být spolu…tak je to z dnešního pohledu neuvěřitelný. A můj zážitek z hraní ? Těch bylo opravdu hodně. Měli jsme třeba půjčenou aparaturu, jako kapela jsme si koupili dohromady dodávku, takže jsme to vozili ve „dvanácettrojce“, která byla taková zajímavá. Měla totiž spoustu poruch. A jednou s pěkně nacpanou dodávkou jsme píchli a pak heveruj…:-). Ale na tom ROCK FESTU si pamatuju, že když jsme hráli, cca tak kolem dvanácté hodiny tak jsem tam sledoval takového malého kluka. Byl asi tak 150cm vysokej a byl totálně ožralej a teď tam pořád poskakoval před tím podiem a já mu pak říkám: “co tady děláš a kolik ti je ?“ a on „šestnáct…“. Takže někdy ten pocit z hraní pro ožralý lidi, který tu hudbu ani nevnímali byl dost hořkej. A ten skvělej zážitek ? Byla jedna písnička kde já jsem hrál na kytaru a kámoš na bicí. A on právě vypadal něco jako ten Váša ze Z KOPCE. A já jsem tam měl sólo, které trvalo určitou dobu a já jsem se tam svíjel a teď tou pákou jsem zabíral a teď on ty bicí…on měl bonga a teď ta mechanika na skládání bicích se špatně sháněla tak on to měl pospojované provázkem, aby se mu to nerozcházelo. A já když jsem tam vařil to sólo tak on frajer odešel a teď já jsem schválně začal hrát už ten rif co následoval potom sólu a teď on vletěl rychle za ty bicí, zakopl o ten provázek a přes ty bicí z roztaženýma rukama a vytřeštěnýma očima padal na mě.A divákům to bylo jedno. Ti byli ožralí…:-).

Ale z tvého vyprávění je vidět, že lidé v té době na živou muziku chodili, i když něco uspořádat v té době bylo asi dost těžké. Dnes je spousta možností, ale lidé na ty koncerty nechodí. V čem myslíš, že je problém ?
Příčin by se našlo víc. Třeba cena vstupného. Dřív to bylo patnáct korun…Další věcí je fakt, že dříve byl po té muzice hlad. A také si neměl takové možnosti zábavy jako máš dnes. Dnes jsou lidi tlačeni spíše k té individuální zábavě. Je lepší sednout si k počítači nebo k televizi než jít mezi lidi nebo na nějakou kapelu a tam ve stoje poslouchat…za to se ani těm lidem ty peníze dávat nechce.

Skvělé. Myslím, že to alespoň pro nás dva bylo příjemné vzpomínání. A teď tě Tome poprosím o poslední pozitivní vzkaz pro naše čtenáře…
🙂 Pozitivní vzkaz je dnes problém…Řekl bych jen, že je docela dobrý nebrat vše to co se nabízí, ale sám si jít za něčím nebo hledat něco…jestli najdeš nebo nenajdeš to je jedno…ale prostě nebrat jen to co se nabízí…

...tak to byla předlouhé vzpomínání…V něčem krásné, smutné a bolestivé zároveň. Tahle doba se už nikdy nevrátí a já jsem byl moc rád, že jsem si ji mohl s Tomem takhle příjemně připomenout. Za několik let už si totiž možná na podobné hudební nadšení nikdo ani nevzpomene. Ale ti co hudbu milovali a milují si tyhle krásné chvilky vždy zachovají ve svých srdcích…Čest všem zúčastněným kapelám, které se i v tak nepříznivé době, praly o místo na slunci…
ALL