Nejprve je těžké se do ní dostat a posléze se od ní nelze jen tak odtrhnout. Takoví jsou finští doomers MY SHAMEFUL a jejich šestá řadovka „Hollow“, zhudebněná zhýralost a zloba v jednom. S žádnou depkou tentokrát spíš nepočítejte,  koneckonců vyplývá i z úvodní kompozice „Nothing Left at All“, jež má formu jakési zhudebněné básně, neboť vokální projev (growling) zde plní jednu ze základních funkcí. Pomalost skladby ovšem posléze vykulminuje v jejím finále, kdy dochází ke zrychlení takřka blackmetalovému.

Následující titulní skladba „Hollow“ zatěžkává posluchačovu mozkovnu výhradně tíživou pomalostí, případně nástupy středních temp. Hudba je dále postavena především na zpomalených kytarových riffech, jejichž síla je vskutku impozantní. Pozorný posluchač si pak povšimne i zakuklených melodií, které vyčnívají především diky prolínání tradičního doom metalu s death metalem, ostatně nějak takhle jsme na to byli zvyklí u nejslavnějších kapel na sklonku devadesátých let minulého století.

MY SHAMEFUL všechno tohle pochopitelně pamatují, vlivy klasiky se v jejich tvorbě nezapřou, tím spíš, že kupříkladu využití kláves, nikterak nepřebíjí kytarové základy, na kterých jsou skladby postaveny. „And I Will Be Worse“ přilévá do ohně ještě více tísně a celkově se jedná o jednu z nejpůsobivějších skladeb, která ovšem paradoxně těží z monotonnosti a atmosféry, než z kdovíjakých instrumentálních čarokreseb.

Přestože se o MY SHAMEFULL nedá hovořit o čistokrevných zástupcích funeral doom metalu, mají Finové tendenci „babrat se“ i v takto tíživých bažinách hudebních nářků, což lze pocítit hlavně v devítiminutové tragedii „Hour of Atonement“. Nicméně o dost přístupněji na mě zapůsobila v pravdě brilantní skladba The Six“, kde se znovu odehrává zdrcující drama na průsečíku mezi deathem a doomem, a to s nádechem širší útočnosti, pod kterou je rovněž podepsán nazlobenější projev vokalisty Samiho Rautioho, nejdůležitějšího předáka MY SHAMEFUL. Je opravdu zajímavé, jak po naprosto unylé kompozici, dokáže kapela rozválcovat posluchačovy smysly opusem přecpaným hromadou změn a přitom udržet jednotnou linii konceptu. Jo, tady kdyby se to Finům nepovedlo dotáhnout do konce, byli by namočeni do těžkého průšvihu. Ani zdaleka se tak ovšem nestalo.

Hned dalším trumfem, jenž by mohl být za určitých okolností totálně nudný, se schovává ambientně-doomová hniloba „No Greater Purpose“, jež bude pro většinu fans nepřekousnutelným soustem, ale já si nemohu pomoci – přesně to sem pasuje! Ano, kdyby byl tenhle track vytržený z konceptu alba, rozhodně by v něm nebylo napuštěno tolik síly. Jenže ono je umění kapely nejen skladby co nejlépe složit, nahrát, ale také je smysluplně roztřídit vedle sebe. A právě v tomhle měli MY SHAMEFUL velkou kliku (a nebo na to mají talent?).

„Hollow“ je emočně nesmírně hluboké albu. Bylo vystavěno na těch nejpalčivějších death-doom základech, a přestože si po prvních násleších můžete připadat neuspokojeni, rozhodně dejte tomuhle materiálu víc než jednu šanci. Do téhle nahrávky se rozhodně vyplatí (časově) investovat. Tohle je ta nejkrásnější cesta za úmyslným zotročením sebe sama! Sakra, to budou krásné zimní večery!

ALL

http://www.myshameful.com/

http://myshameful.bandcamp.com/