Ano nevidíte špatně, ani jsem se nespletl. Je to skutečně dvojalbum. A navíc velmi solidně zpracované. Barevný trojpanelový obal z tvrdšího kartonu, do něho zasunutý skládankový kontajner pro umístění dvou pálených, barevnými samolepkami vybavených disků.

Jak dlouhý a hustě červený je proud krve valící se z úst, očí a uší modré hlavy na obalu, tak intenzivní a nekompromisní je nezadržitelný hluk ze zvukových konzerv. Harsh noise (drsný hluk) s vydatnou porcí škrábajících šumů.Kombinované roztřepené syčení se statickým průběhem. Dvě nahrávky se převalují, chvílemi olizují, občasně prolnou v dynamičtějším unisonu, když začínají být nudně se opakující, přepnou si mód, vyskočí a trojčí ve vyšších úrovních. K závěru drnčí jako povolené plechy u transformátoru. Pro extrémisty výtečná dávka hluku, pro začátečníka nekonečně dlouhé a trochu nudné, přestože jsem Vám popsal zatím třicet minut na prvním „červeném“ disku.Nosič druhý, „modrý“ má celkový čas 26:57 rozdělen do deseti tracků. Hned v tom úvodním vyslechnete církevní pravoslavnou liturgii s hlubokým přednesem a kostelními sbory. Nenechte se mýlit, popsané neuslyšíte jen jako sedmiminutovou introdukci, ale v průběhu celé nahrávky, která je na konci zvláštně useknuta. Lze se jen dohadovat, zda je to recesistní vtip, přiložený zroj zvuku pro tvorbu hluku na prvním disku nebo jen a pouze kontrastní oddychová půlhodinka k odpočinku a uvolnění se. Ani jedno z toho je dobré nebrat přespříliš vážně, k čemuž Vám napomůže i velmi vtipný název projektu – KYLIE MINOISE.

RadeK.K.