Tímto rozhovorem uděláme určitě radost všem šílencům, kteří zbožňují pravou a nefalšovanou porci masakrující muziky.ISACAARUM nedávno vydali své již třetí album, nazvané „Menses Exorcism“(dle mého soudu možná nejlepší v jejich diskografii) a tak jsem nelenil a oslovil svérázného vokalistu Chymuse, který ochotně odpověděl na všechny mé zvídavé otázky, týkající se všemožných témat. Takže čtěte…!!!

Srdečně tě zdravím! Jakpak se v současnosti máš a jak odrážíš útoky fanynek?
Opevnil jsem se prací a na excesy tohohle rázu už raději s úspěchem nereflektuji. S Čurbym teď tvrdě pracujeme na přípravě dat pro nadcházející DVD dokumentu o OBSCENE EXTREME 2003 a samozřejmě v neposlední řadě na turné European Pussy Off-Road, které ISACAARUM pojedou spolu s americkými chlípníky WACO JESUS. Dále pak řeším neustále problémy s počítačem (odešla mi RAM, takže mi kepl jede na půl plynu). Spolupracuji i pražskými LYKATHÉ (ex-LYKATHEA AFLAME), kde vytváříme novou image kapely. Mezitím sporadicky jezdíme s ISACAARUM po nějakých těch koncertících, ale ne moc, protože to si schováváme až právě na to zmiňované turné. Navíc blížící se zima moc velkému cestování za zábavou nesvědčí. Každopádně zase pracujeme na nových skladbách, aby jste si nikdo neříkali, že jsme složili ruce do klína a čekali na vavřínové věnce za „Menses Exorcism“. Nic takového. Přemýšlíme o dalším materiálu, víme jak se to bude jmenovat, jak přibližně bude vypadat titulák, i o čem to celé zase bude. No, co se týká lyriky, tak úlety isacaaroidního rázu budou zcela jistě začínat za hranicemi, kde skončily texty na „Menses Exorcism“

Venku je v pořadí vaše třetí album. Jaké z něj máš pocity a proč myslíš, že by si ho měl fanoušek extrémní muziky sehnat?
Absolutně nechci nikoho přesvědčovat o tom, že si ho má sehnat. Sám to nemám rád. Záleží čistě jen na tom, zda naši tvorbu ten dotyčný zná nebo ne. Já osobně jsem velmi spokojen, protože tematicky i hudebně se podařilo udělat volné pokračování „Cunt Hackers“, se znatelným vývojem kamsi. Textově je ovšem mnohem drsnější. i když muzika zní oproti předešlému počinu uhlazeněji a uvolněněji.Cítím z toho příjemný nadhled. Rozhodně jsem velmi spokojen. Má to přesně nadávkované přísady, které dělají ISACAARUM právě ISACAARUM. Má to prostě svůj specifický „ksicht“. A jako erotické stimulans to zabírá víc jak viagra. Ale pozor! Je úplně jedno, jakou máte sexuální orientaci, zde vám ty rozdíly splynou… He, he, he!!!

Dle mého soudu je novinka hodně melodická a odrážejí se v ní i jiné hudební odnože. Např. já tam slyším chvilkami punk, trash metal nebo i ten black. Vím, že na škatulkách nezáleží, ovšem zajímalo by mě, jestli rovněž sdílíš mé pocity….?
To víš, že jsme si lámali hlavu mnohokrát, co vlastně současní ISACAARUM hrají za styl. Těžko říct. Je to tak šíleně namíchané, že nelze s přesnou určitostí definovat, co to vlastně je. Já bych tohle zkusil shrnout… Rozhodně to není popík. Je to ocel, slitina. Metal. Spermetal. Je to možná tím, že každý posloucháme trochu něco jiného, jinak melodického. Víš, já už taky neposlouchám všechno, hledám zajímavé věci. Možná muzika ISACAARUM není až zas tak moc originální, ale přesto, přes všechno rozhodně není nezajímavá. Právě to skloubení zdánlivě neslučitelného to činí tím, čím to je. Vezmi si, že Monthy poslouchá KISS, Bambus HYPOCRISY a IMPALED NAZARENE, F.C. zase MARDUK a CEPHALIC CARNAGE, Jimmy pro změnu TOOL a MACABRE a já Devina Townsenda, PAN-THY-MONIUM a CARCASS. Každý prakticky něco jiného a děláme muziku každý tak trochu po svém a ve finále je to spermetal…

Také se mi v souvislosti s vaší novinkou vybavila kapela CLOSING a její legendární demo „Virtual Laboratory Sadism“ ,kde se také snoubila grindovou šílenost s heavy melodikou. Co na to říkáš? A když už jsme zabrousili takhle do minulosti…co vlastně dnes dělají bývalí členové CLOSING? Zbyly ještě nějaké nikdy nerealizované skladby?
CLOSING je už mrtvé, já pouze udržuji na tuhle kapelu vzpomínky. S lehkou nostalgií a trochu smutně se ohlížím a vybavuje se mi, že CLOSING dosáhli své větší oblíbenosti až po ukončení činnosti. Několikrát jsem byl přesvědčován o tom, a ne od mých bývalých spoluhráčů, zda bychom nechtěli opět zahájit činnost. Mluvilo se i o reedici „Virtual Laboratory Sadism“, byli jsme osloveni i o nahrání nevydaných skladeb, které samozřejmě byly. Ale naše cesty se postupem času tak oddělili, že o návratu už nemůže být řeč. Navíc aktivně činní na scéně jsem zůstal s Davidem Zíkou (BIZARRE EMBALMING) sám. O basákovi Milovi nevím teď prakticky nic a o Hatefieldovi mám jen kusé informace. Myslím, že pokud bychom se ještě někdy sešli za mixážním pultem nahrávacího studia, vznikl by velmi podivný počin, kde se promítly léta odloučení a zcela jiné chápání extrémní muziky. Takový velmi alternativní metal. Ale kdo ví.

Nikomu asi neuniklo, že vaše řady opustil Vlakin… Měl jeho odchod nějaký zásadní vliv na celkové vyznění „Menses Exorcism“ ?
Řekl bych, že ano. Jimmy používá svůj nástroj úplně jiným způsobem než Vlakin. Jimmy hraje s bigbeatovou kapelou, takže zběhlost v tradičních grindových riffech, kterou nabyl za svého působení v BIZARRE EMBALMING, mohl u ISACAARUM obohatit právě svými beatovými a rockovými základy, protože muzika ISACAARUM si jednoduše o to koleduje. Je přímočará, čitelná a snadno srozumitelná. Riffy si člověk po chvíli krásně zapamatuje. A Jimmy je skutečně basák k pohledání. Přiznám se, že teď bych si činnost ISACAARUM bez Jimmyho už jen těžko dokázal představit. Dokáže být stejný živel na pódiu jako Vlakin a do show přináší i své nápady a aranže. No na zkouškách se rozhodně nenudíme. Možná jsem Ti neodpověděl na to, co jsi chtěl slyšet, ale já bych srovnával nesrovnatelné, protože každý z těch kluků je diametrálně odlišný a mají své vlastní cítění a projev v extrémní hudbě, a to se podepsalo na celkovém vyznění „Menses Exorcism“. Ale oba dva odvádí svou práci na jedničku, to musím podotknout. Ať už v ISACAARUM nebo v INGROWING. Rozhodně jsme se kvůli tomu nepobili a naše přátelství tím nijak neutrpělo.

A jak se ti vlastně líbí nové CD INGROWING?
Poprvé jsem to slyšel u Čurbyho v autě, když jsme jeli spolu do Prahy na LIVIDITY. První poslech mne posadil na zadnici, protože jsem tam slyšel věci, které mi dřív na nahrávkách INGROWING chyběly. Cítil jsem tam konečně tu správnou porci grindové hutnosti, nadhled a la EXHUMED a HAEMORRHAGE. Prostě ty parádičky. Vlakin si pohrál setsakramentsky se zpěvy, které té desce dávají neopakovatelnou atmosféru. A hlavně… Nenudí to! Je to mazec, ale promyšlený do posledního tónu a shotu na rytmičák. INGROWING u mne patří rozhodně ke špičce české scény a tohle místo u mne mají dokud si to u mne nějak neposerou, he, he, he!!!

Ještě bych se malinko zastavil u vašeho obalu a bookletu, který je opět tvojí prací a upřímně tvoje grafické umění velice obdivuju. Musíš být v civilu asi velice trpělivý člověk…? Také by mě zajímalo jak probíhala výroba fotek, které jsou právě v bookletu, protože třeba Jimmyho foto, to je opravdu síla…Ono i prý focení na předchozí desku INGROWING bylo prý veselé…
Ne. Trpělivost není zrovna mým kreditem. Ale plně to vyvažuji tím, že přesně vím, co a jak mám udělat, abych obalem a vším okolo navodil tu správnou a kýženou náladu. A ta snaha je nad trpělivost. Dokud to tak není, nejsem spokojen a pracuji na tom, dokud toho nedosáhnu. Každopádně díky za kompliment. A příprava fotografií, to je kapitola sama pro sebe. Kdykoliv předtím, kdy jsem připravoval design CD pro ISACAARUM, měl jsem zpravidla už jasno, co a jak. Tentokrát jsem se rozhodl dát taky trochu tvůrčího prostoru ostatním členům cummanda. Každý jsme si vymysleli svůj vlastní storyboard, jak se kdo chtěl na desce prezentovat. Hranice? Žádné nebyly. Takže ty snímky jsou takové, jak se každý člen chtěl představit. No a úspěch byl zaručen. Každý z těch snímků je opravdovým unikátem. Šílenost vyhnaná do absolutní krajnosti. Tři fotografie jsme připravovali přímo u nás na zkušebně a dvě zbývající pak v opuštěném vojenském prostoru kdesi za Budějicemi. A Jimmyho foto? Ten kluk má v sobě geniální potenciál, umí přesně přípravou dosáhnout potřebného efektu. A Max D.C., který leží u Jimmyho nohou, je člověk, jenž prostě neumí zkazit žádnou legraci, i když to pak na snímcích vypadá děsivě. Ale o to přece šlo. Focení INGROWING na „Suicide Binary Reflections“ probíhalo plně v mé režii a za umírněné podpory mé bývalé manželky, která pak po Zbyňovi drhla koupelnu ještě dalších týden. No věř mi, že spolupráce se mnou, pokud mám v hlavě určitou myšlenku, může být občas i trochu hustá. Ale pokud v sobě člověk překoná sám sebe, ta image je pak v našich zeměpisných šířkách nevídaná a šokuje i za hranicemi našeho státu. Jak jinak chceš upozornit na kapelu z malého státečku v srdci Evropy, když stále v očích ostatního světa nosíme stigmata let minulých? Mou motivací je, že pokud ostatní jednou, ty musíš nejméně třikrát.

Setkal jsi se už někdy s nepochopením, jak už vašich fotek, nebo image? Samozřejmě lidé, kteří poslouchají tyto žánry jsou už zvyklí na ledacos a nechybí jim nadhled, ale nezasvěceným, kteří se dostanou třeba jen náhodně do vaší blízkosti to asi musí vyrážet dech…Co si o tom myslíš ? Třeba kompilaci k poslednímu Obscene Extréme festu bych mamince rozhodně neukázal .
Samozřejmě. O tom vůbec nepochybuj. Dokonce i někteří lidé ze scény a z řad fans si myslí, že jsme homosexuálně orientovaní, že jsme fašisté, rasisté, a že jsme i v civilním životě ztělesněním zla a všeho, co ostatní zavrhují. Ale mnozí vědí, že se tito mýlí. Když připravuji nějaký nápad, tak si s daným námětem hraji poměrně dost dlouho a zkouším jej provést tak, aby sdělil to, co má sdělit. Musí upoutat, musí šokovat, musí tě donutit říct buď? „Tohle je fakt síla.“ Nebo: „To je nádhera.“ Ono už není ani moc důležité mít obal nebo námět, který bude odpuzovat. Pravda obal OBSCENE EXTREME 2003 byl hodně extrémní, ale já hledal motiv, který jsem ještě nikde neviděl, takže jsem jej musel nafotit. To co je originální, na webu nenajdeš, tudíž přichází na řadu vlastní výroba. Preferuji latentní brutalitu, než tu zjevnou. S ní se mi pracuje mnohem lépe, občas se mi taky udělá nevolno, když vidím například obal obaly gore kapel a tak. Pro mne je nejdůležitější originalita produkovaných nápadů. A pokud máš fantazii, nic ti nestojí v cestě. A vidíš. Já ten obal své mamince ukázal, a ta řekla: „Síla, fakt síla, ale nápad je to jak řemen!“ Mimochodem, mé mamince je sedmapadesát.

Když jsem dělal rozhovor s CONTRASTIC do PAYA, tak jsem se ptal Puttiho, jak zvládá takovej ten „dvojí život“. To znamená, že člověk chodí do práce, o víkend jde někam na koncert se vyřádit a v pondělí už spořádaně mašíruje do práce, přitom jeho spolupracovníci nemají o jeho aktivitách vůbec páru. Jak jsi na tom ty?
Když jsem byl zaměstnán v projekci, tak to o mně kolegové věděli. Stačilo říci, že potřebuju auto na koncert, že potřebuju volno kvůli hraní a nabyl problém. Takže otázka dvojího života pro mne nebyla tak ožehavá. Samozřejmě jsem v práci nevyváděl věci, které obvykle dělám na pódiu. Brali mne jako baviče a fajn kamaráda, který legraci moc nepokazí. Teď šéfuju sám sobě a pracuju společně s Čurbym a s Vláďou z FLESHLESS na běhu OBSCENE productions. A tam se o dvojím životě mluvit nedá už vůbec.

Dokázal bysis představit, že bys založil kapelu, nebo projekt, který by byl ISACAARUM plně vzdálen? Také by mě zajímalo, jestli máš vůbec představu jakým směrem se budou ISACAARUM dál ubírat. Jak dlouho bys vlastně chtěl v podobné kapele jako je tato působit?
Určitě. Vzhledem k tomu, že poslouchám muziku, jakou poslouchám, by asi nebyl problém. Potíž by byla spíše s mým hlasovým rozsahem. Muziku jakou tvoří Devin Townsend by mne asi brala moc moc moc. Ale nemám na to střelivo, takže nebudu blbnout a budu se dál věnovat ISACAARUM. V současné době úzce spolupracuji s kapelou VIRGINS, která hraje něco totálně odlišného, takže si zde lehce trénuji hlasivky v jiném druhu zpěvu, který byl použit i na „Menses Exorcism“. Otázka trvání činnosti ISACAARUM není relevantní. Otázkou pouze jak dlouho nás to bude všechny bavit. Já mohu doufat, že s aktuální deskou a s koncertními aktivitami končit rozhodně nehodláme. Rozhodně ne dnes!

Čurbymu pomáháš s organizací Obscene Extreme festu. Jak se ti vlastně zamlouval letošní ročník? Co tě potěšilo, co tě naopak zklamalo. Máš v hlavě nějaké náměty, které by mohly celou akci do příštího roku ještě vylepšit?
Potěšilo mne setkání s mými přáteli z celé Evropy. Trochu mne mrzelo, že jsem nemohl díky jiným důležitým úkolům dostát svému slibu pravidelných on-line reportů na www.obscene.cz a setrvat Na Bojišti celý festival. Třináct hodin za volantem… No aspoň, že jsem stihl konec CRIPPLE BASTARDS a MACABRE. Snad příště. Nebo spíše ne, protože organizace takovéhleho festu si žádá i oběti. A pro UG a OBSCENE chci pracovat na maximum… A co se dá vylepšit? Určitě dostatek spolehlivých řidičů v OBSCENE EXTREME CREW a větší ohleduplnost stagediverů.

Na festivalu jsi působil jako člověk, který měl pod palcem veškerou výpočetní techniku. Mohl bys ve zkratce nastínit, co tvoje práce všechno obnášela?
Moje původní myšlenka se opírala o zkušenost s online aktualizacemi reportů, když FLESHLESS jeli turné po Jižní Americe. Chtěl jsem lidem dát totéž v mnohem kratších časových intervalech s hromadou ilustračních fotografií. Bohužel se mi tento plán nezdařil, protože jsem byl potřeba jinde. V sobotu ráno jsem sedal do auta a odvážel CENTINEX na festival do Rakouska. Fajnoví kluci, tihle Švédi, zmírnili hovorem mou touhu se plně účastnit OBSCENE EXTREME dění. Měl jsem dělat i konferenciéra, ale tento úkol byl mnohem důležitější než mé přání… Ale i tak jsem byl velmi spokojen.

Vždycky když potkám Vlakina, tak nikdy nezapomeneme pokecat o hokeji. Co ty a tento sport? Ptám se proto, že Vaše „Budějky“ toho letos zatím moc nepředvedli….
Tak pozor, jako rodilej Pardubák držím palce všem těm Lubinům. Na hokej v Budějicích zajdu jen zřídka, protože, jak sám říkáš, s Budějicema je to v lize pěkně nahnutý a to to nemusím ani sledovat pravidelně, abych věděl, že jsou pořád někde na ocase tabulky… Tohle ti budiž dostatečnou odpovědí…

Když už jsem u vašeho domova…je v „Budějkách“ nějaký klub, ve kterém pravidelně vystupujete, nebo pořádáte akce? Doma se přece musí hrát jedna radost?
Dřív to bývalo mnohem lepší. Teď bych to nazval spíš zvláštní. Bývaly doby kdy jsme hráli doma před davem hlav, ale v současné době? Ani se mi o tom nechce moc mluvit. Lidi na jihu Čech nějak zlenivěli. Mrzí mě to o to víc, že člověk se snaží víc a víc něco dokázat a pobavit je a někdy zkrátka cítím, že oni už jsou tak namlsaní, že ani to „cukrovíčko“ jim moc nejede. Ale doufám, že je to jen přechodný stav

Mohl bys prozradit, jaké nahrávky v současnosti nejčastěji navštěvují tvůj přehrávač? Já třeba teď hodně žhavím AUDIOSLAVE, novou desku KILLING JOKE? Slyšel jsi tyhle alba? Ptám se proto, že určitě neposloucháš jen grind, což už jsi výše zmínil…
STRAPPING YOUNG LAD, THE DEVIN TOWNSEND BAND, ENTOMBED, ILLDISPOSED, KORN, IMPALED NAZARENE, WACO JESUS, MACABRE, Dido, ELO, Björk… stačí? AUDIOSLAVE a KILLING JOKE znám, ale přiznám se, že tohle až zas tak není moje parketa.

OK. Co plánují ISACAARUM v dohledné době? Myslím tím koncerty atd.?
Hlavně se opět soustředíme na tvorbu nových tracků, abychom nevyšli ze cviku. Koncertů jen pár, protože své síly soustředíme na nadcházející turné se uvedenými WACO JESUS. Takže o činnosti se toho v kostce říci více nedá. Co vím, tak nás čekají štace jako Olomouc, Brno, Pardubice a Česká Třebová, kteréžto koncerty se odehrají v období listopad, prosinec a leden. Nic víc jsem zatím nenasmlouval.

A na závěr:Pijete RUM, když jste isacaaRUM?
Pijeme!!!

Děkuji moc za rozhovor. Měj se skvěle a někdy na viděnou!!!
Děkuji za tvou trpělivost a vám všem za podporu! Support brutal musick!!!
chymus@obscene.cz

ALLeš