Dlouho jsem hledal slovo, které by mohlo obsáhnout můj názor na debut jihočeských ELEAMENT, aniž bych se chtěl těchto snaživců nějak dotknout. Opravdu jsem dlouho přemýšlel, jelikož mi tak nějak docvaklo, že kluci chtějí zkrátka „vyrábět“ především osobitou a ne zcela obvyklou hudbu, touží zkrotit hned několik metalových jakostí najednou a v tomto ohledu se jim to i nakonec povedlo. A teď konečně to slovo! „K.T.A.“ mi zkrátka „nesedí“, přestože EP debut na mě působil jako odrazový můstek poměrně nadějně, ovšem z novinky má pocit, jako kdyby na ni zaparkovaly všechny kýče hudebního světa. Přitom některé úseky v rámci jednotlivých skladeb, jsou rozhodně velmi zajímavé a do jisté míry i hodně chytlavé.
Za příklad mohu vzít hned úvodní song „Kill The Angels“, ve které se doslova pere moderna s totální metalovou zapšklostí, a když to přeženu, tak mám dojem, jakoby se v jedné zkušebně potkali PAIN, GAMMA RAY a ve finále ještě WITHIN TEMPTATION. Jasně, takovýhle mix je třeba rozhodně ocenit, i kdyby se snad mělo jednat o naprostý výkřik do tmy. V případě ELEAMENT tomu sice tak není, ale těch mínusových bodů je zde celá řada. Např. hned samotný Jirkův vokál se mi zdá až zbytečně nazlobený, přičemž jeho „štěkavost“ se stala jedním ze zásadních bodů nahrávky, přestože solidní prostor dostala i hostující zpěvačka Marta, nositelka gothicmetalové podepře – ta se koneckonců nachází i v již zmíněném prvním songu.
A když už byla zmínka o gothic metalu, tak tento žánr zřejmě nejvíce podtrhuje následující skladbu „No Time to Wait“, byť tradiční atmosféru malinko narušují elektronické podklady, jež jsou paradoxně tím nejlepším, co je v této položce ke slyšení. Ústředním hitem kolekce zřejmě měla být česky zpívaná „In the Name of the Cross“ („Ve jménu kříže“), která by za určitých okolností mohla být příjemnou popovkou, ovšem ani tady jsem Jirkův vokální rejstřík příliš nepochopil. Ale samozřejmě, co nesedí mému uchu, může v klidu udělat radost někomu z vás, ostatně hned se o tom můžete přesvědčit pod touto recenzí, kde na vás čeká oficiální klip právě k této skladbě.
V následující „One Haunted Night“ vrací tvorbu ELEAMENT před česky zpívanou věc, zde asi nejvíc zaujme téměř blackmetalové intermezzo, jenž je docela umný způsobem zmutováno hrůznou kanonádou samplů – celkově jedna z těch podařenějších záležitostí na desce. K ní mohu ještě přidat již dříve osvědčenou „Kill Me Twice“, ve které bych si také dokázal vybrat úseky, jejichž kouzla fungují (melancholičtější části s podporou dívčího hlasu). Ještě lépe je na tom závěrečná „One Way Ticket“, kde se kapela alespoň částečně distancoval od powermetalových sekanic, a přestože skladba působí spíše rockově, jednoznačně je to ku prospěchu věci. Najednou z ní hudba ELEAMENT mnohem dospěleji, nemluvě o jinak zbytečně zabejčilém siláctví, které tam kapela (z nějakého důvodu) zkrátka potřebuje mít.
Pokud se tedy v budoucnu kapela vydá cestou právě „One Way Ticket“ , rozhodně by mohla být její další deska skutečně hodně zajímavá. Je to samozřejmě o vkusu a cítění muzikantů samotných, ovšem nikdy mě ani ve snu nenapadlo, abych klukům něco radil, anebo jim dokonce horlivě podsouval svůj názor. Jedná se jen o můj subjektivní pocit… ostatně nikdy jsem neměl na R.U.M. zinu za cíl někoho brutálně stírat. Naopak, dnes je vůbec zázrak, že se někdo něčemu vůbec věnuje a zrovna ELEAMENT si rozhodně nevybrali nejjednodušší cestu. Světlé náznaky na K.T.A. rozhodně jsou, ale s chutí bych si tohle CD nikdy nepustil. Bohužel, žádné závratné podívání nenabízí ani obal s bookletem. Nechci se plést, ale ten finální art-work měl vypadat opravdu takhle?
ALL
Díky za recenzi, zdravím za celý ELEAMENT.