Našlo by se patrně dvacet různých způsobů, kterak tuto recenzi zrežírovat. Nakonec jsem se rozhodl pro variantu spíše nevšední, neboť o DARK GAMBALLE jsem toho už napsal poměrně dost. Přístup, jakým ke skládání muziky přistupují, mi asi nikdy nepřestane imponovat a bavit. Jinou věcí je ovšem to, co bych od kapely skutečně rád slyšel na plné pecky, kam by vyškovští mohli více a hlouběji říznuto atd. Tak např. bych s nadšením uvítal, aby DARK GAMBALLE ještě jednou rozvířili prach podobně jako na  CD „Panoptikaria“ (2015), případně se ještě jednou „zbláznili“ a nasypali do lidí něco na způsob „Robotory“ (2000). ????

Na druhou stranu je ale třeba respektovat tu obrovsky dlouhou evoluční linku, jejímž společným jmenovatelem je zanícenost pro vytváření neobyčejně malebných a funkčních kontrastů. Dovolím si tvrdit, že album „Romance panenky a kladiva“ je v tomto ohledu vůbec nejdál, takže pokud v podání DARK GAMBALLE zbožňujete např. skladbu „Večer pod kometou“ (album „Perpetuum Gamballe“), tak s velkou pravděpodobností této kolekci naprosto propadnete (na tyhle věty si vzpomeňte, až budete poslouchat skladbu „Nenapravitelný“). Tímto hrátky s kontrasty ale zdaleka nekončí. Neprojevují se totiž jen v rámci konkrétního songu, ale vůbec při srovnávání jednotlivých položek. Úvodní track „Až na konec“ je ostrá a velice chytlavá kytarovka, zatímco „Protipóly“ by mohly v pohodě uspokojit nenáročného milovníka rockové balady. Jenže ani možný mainstreamový fanoušek nedostane nic zadarmo. Po titulním songu, vpravdě neuvěřitelně atraktivním a nářezovém, si to s aplikací vakcíny DG ještě bude po dobu alba hodně rozmýšlet, jestli ho rovnou nezahodí.

Dlouholetý příznivec kapely by si však rozhodně na své přijít měl. Ten pozornější si pak povšimne, kterak jeho miláčci upozadili „umělé šavlovačky“ a vrhli se s plnou parádou do nitra rockové progrese (jestli to tak lze nazvat). Cestou necestou jsem zaslechl RIVERSIDE, TOOL, PRIMUS (dokonce!) či PAATOS… Vše ale zabaleno do gamballského know-how, nepozerství a vkusu. Pokud si někdo mohl myslet, že větší žánrové rozkročení už v tvorbě kapely nemůže fungovat a že právě předchůdce „Hluboký nádech“ byl v tomto ohledu nejdál, tak „Romance panenky a kladiva“ se ledovým korytem řítí k nezadržitelnému úspěchu ještě mnohem intenzivněji. Zároveň musím ocenit i to, kterak kapela hrábla do téměř artrockové hloubky, „Píseň“ či „Vezme si tě voda“ jsou bezesporu vrcholy alba, pochopitelně z toho jednoho daného „ unpop křídla“. To druhé stále páchne „corem“, stačí si pustit obě klipovky.

„Romance panenky a kladiva“ je album suverénní kapely, jedné z nejosobitějších u nás. Baví mě stále přítomný důraz na detail, skvostný zvuk, nemluvě o vokálech. Pokud budou DARK GAMBALLE stále takto svěží, ať se z nich klidně stanou třeba ULVER. Alespoň pro mě je důležitý právě ten pomyslný červ zakuklený v detailu. Existuje pravděpodobně dvaadvacet důvodů, proč bílí muži nemohou zpívat rap, ovšem znám jednou tolik důvodů, proč si právě toto album opakovaně pouštět. Pošahaný crossover je plný neortodoxních nástrah, nikde žádné bariéry ani zbytečné skovávačky. Tak tomu ale bylo u DARK GAMBALLE vždycky. Alespoň v tomto je novinka určitou „klasikou“. Osobně ji ale vnímám jako určitý předěl. Za několik let uvidíme, jak moc velký.

PS: CD zdobí grandiózní obal, a vůbec celý komplet vypadá naprosto mistrovsky. Pro sběratele CD hotová nirvána… ???? Pro Ferryho a Magick Disk Music přestup snů. ????

Skladby: Až na konec, Nenapravitelný, Soukromý anděl, Protipóly, Legenda o Uamh-Binn, Romance panenky a kladiva, Píseň, Srdeční atentát, Vezme si tě voda, Zánik armády ticha

Sestava: Desed – zpěv; Tom – basa, klávesy, samply; Gothyš – bicí; Spajsi – kytara, klávesy, samply; Deady – kytara

ALL

AKTUÁLNÍ ROZHOVOR: http://rumzine.com/dark-gamballe-studnici-hudby-neni-mozne-vycerpat

https://www.darkgamballe.cz/