Na kapelu CHAOS IN HEAD jsem narazil během léta. Velice mě zaujala jejich „live show“, kterému v současnosti vévodí především mladičká vokalistka Petra. Při poslechu jejich skladeb jsem si však stále říkal: „název CHAOS IN HEAD jsem už někde slyšel“. Po několika písních mi ale všechno došlo. Za bicími jsem totiž objevil Petra Kopce, známého z působení v death metalovém KRABATHORU. Následně se mi podařilo vzpomínky ještě více rozčeřit a rázem jsem došel tam, kam jsem chtěl. CHAOS IN HEAD byli vždy Petrovou kapelou, na kterou však hudební veřejnost skoro už zapomněla. Současnost je ale naštěstí úplně jiná! CHAOS IN HEAD v nové sestavě často koncertují a v současné době chystají dokonce nové album! Více už v rozhovoru…

Ahoj Petře! Hned na úvod bych tě chtěl poprosit o krátké představení CHAOS IN HEAD. Přece jen je vaše historie tak trochu kostrbatá a do jisté míry i překvapivá…
Kapelu jsem založil bezprostředně po mém odchodu z KRABATHORu, což bylo tuším na podzim 1993. CHAOS IN HEAD a sestava rovná se nekonečné problémy s frontmanem. Mimo let 1996-1999, kdy se skupina rozpadla a jen občas jsme jamovali já a Chorche, to bylo neustálé hledání nových a nových zpěváků. Až jsme v podstatě z donucení museli sáhnout k řešení, které do té doby nikoho z nás ani nenapadlo – totiž vzít do kapely ženskou. No, ženskou… pubertě sotva odrostlý živel. A zdá se, že to nebyla špatná volba.

Tvoje jméno bývá ve vzpomínkách často spojováno s působením v legendárním KRABATHORu. Dle nových skladeb CHAOS IN HEAD však předpokládám, že jsi se hudebně vyvinul úplně jiným směrem. Mohl bys tenhle proces malinko rozebrat?
Někdy v roce 1992 nebo 1993 se mi dostala do rukou deska od ALICE IN CHAINS „Dirt“ a naprosto mě okouzlila. Slyšel jsem temnou, smutnou, depresivní a tvrdou hudbu, ale hlavně neskutečné pěvecké linky. Věděl jsem, že je to něco podobného, co chci dělat. Tvrdá muzika se zpěvákem, který umí i zpívat a jen neřve. Toto nebylo v KRABATHORU možné a přispělo to k mému odchodu z kapely. No a já chci i teď dělat pořád to, co jsem chtěl tehdy. Relativně tvrdou hudbu s opravdovým a zajímavým zpěvem. Možná i proto mé nároky na zpěváky byly vždy velké a byly asi i příčinou jejich „vysoké úmrtnosti“.

CHAOS IN HEAD v současnosti tvoří úplně nové tváře (samozřejmě s výjimkou tebe). Mohl bys jednotlivé členy malinko představit? Především by mě zajímalo, kde jste natrefili na mladičkou zpěvačku Petru, která má v hrdle doslova tornádo...
Nemáš tak úplně pravdu. Kytarista Chorche je semnou od samého začátku a předtím působil v kapele TĚŽKÁ METLA. Svaťa (baskytarista) je u nás dva a půl roku a dřív byl kytarista a zpěvák kapely DARGNES. No a Petru jsme si vybrali někdy o prázdninách 2006 mezi asi deseti zpěváky. Byla sice ze všech zájemců nejmladší, tvrdila, že má 18 let, ale vypadala při nejlepší vůli na patnáct, ale taky měla nejlepší hlas. Znali jsme ji trochu už předtím, zpívala u kamaráda v jazzrockové kapele, kde ale nepoužívala tvrdý hlas, k tomu jsme ji nasměrovali až my. A jak se zdá z tvé poznámky, bylo to dobře a můžeme jí klidně přezdívat „Tornádo Lú“.

Nedávno jste dokončili nahrávání nového alba, které bude pro novou sestavu prakticky debutem. Zkus ho nějakým způsobem charakterizovat? Vydá tento materiál nějaká firma, a nebo bude nahrávka opřena pouze o vlastní „seberealizaci“?
Myslím, že je to asi nejtvrdší materiál, co zatím „Chaos“ nahrál. Vznikl na naše poměry velmi rychle. V srpnu přišla Petra a v listopadu jsme už začínali nahrávat. Obsahuje deset věcí, z toho jednu velmi jemnou píseň a jednu věc postavenou jen na bicích a různých „chrastítkách“, kterou mi kamarád nazpíval v opravdové svahilštině. (Dík, Andy). CD by mělo vyjít na podzim u české firmy. Jméno si zatím nechám pro sebe.

Vaše hudba je do jisté míry hodně ovlivněna starými hard coreovými kapelami, ovšem především dívčí zpěv ji dodává určitý punc osobitosti. Máš představu, jakým směrem by se vaše produkce mohla v budoucnu ubírat? Počítám totiž, že zrovna nebudete patřit ke kapele, která by chtěla přešlapovat na jednom místě?
V současnosti začínáme uplatňovat jiný model při skládání nových věcí. Dřív někdo přinesl kytarový riff, udělaly se bubny a zkoušely se zpěvové linky. Teď prostě začneme jamovat všichni dohromady i s Petrou a někdy zajiskří, podíváme se na sebe a víme, že se něco rýsuje. Problém je v tom, že nikdy nevíme, kam nás to zavede, takže ti v této chvíli neumím moc odpovědět. Osobně bych si přál, aby nový materiál byl ještě pestřejší než Rezzonation“. Tvrdší i jemnější.

Když už jsem zmínil ono „přešlapování na jednom místě“, je to také důvod proč tě třeba přestal bavit death metal? Poslechneš si třeba občas i dneska nějakou death metalovou nahrávku?
Možná se to bude zdát někomu divné, ale mě death metal nikdy moc nebavil. Nemám doma jedinou death metalovou nahrávku. Mě ho kdysi bavilo bubnovat. Nejtvrdší věc, kterou dnes můžu poslouchat, je třeba „Roots“ od SEPULTURY, nebo PANTERA. Tu mám hodně rád, protože Anselmo je typ frontmana, který umí i zpívat a má výbornou barvu hlasu. Když dnes slyším kapelu, kde chlap jen řve, přijde mi to většinou trapné, v lepším případě srandovní. Nechci tím ale nikoho urazit, je to jen čistě můj osobní názor a pocit, jak dnes vnímám hudbu. Asi sakra stárnu, nebo co.

V nové sestavě jsem vás viděl a slyšel ve Vyškově na Bombastic festu, kde jste hráli po boku DARK GAMBALLE, kteří zde natáčeli své DVD. Jak se vám zde hrálo a jak se tobě osobně vlastně tvorba téhle kapely líbí? Paradoxně také tehdejší DARK začínal jako ryze death metalová kapela…
Tak Bombastic fest byl fakt supr. Hrálo se nám opravdu dobře a byli jsme v pohodě. Moc bych chtěl klukům z DARK GAMBALLE poděkovat za pozvání. Mně osobně se líbí DG v současné fázi. Dřív mě to moc nebralo a ani jsem je moc neznal. Nehráli jsme tam s klukama poprvé a nevím, jak to dělají. Mně osobně jejich hudba vždy pozitivně naladí. Jsou i naživo opravdu výborná kapela a fajn lidi. Jsou za nimi vidět roky tvrdé práce. A neříkám to jen ze slušnosti. Některé kapely jsou mi celkem ukradené, ale jim úspěch přeju.

Jak bys stručně zhodnotil českou hudební scénu? Máš nějaké své oblíbence?
Promiň, nemůžu hodnotit. Nemám vůbec přehled. Občas si pustím KURTIZÁNY Z 25.AVENUE, a nebo KRUCIPÜSK. To je vše.

Na hudebním poli se pohybuješ už pěknou řádku let. Pozoruješ třeba jakým způsobem se mění rockové/metalové publikum? Jak hodnotíš třeba současnou práci médií, ať už se třeba jedná o časopisy, webziny,televizi… atd.
Já, člověče, nepozoruju nic. Bohužel na to nemám moc času. Pracuju pětašedesát hodin týdně. Jsem rád, že stíhám zkoušky a koncerty. V poslední době se snažím nedívat na televizi, u počítače vyřídit jen nutnou poštu a pryč. Tak asi ani nemůžu nic hodnotit. Raději si přečtu nějakou knihu. Teď jsem četl výbornou věc. Jmenuje se to „Nejbližší“ a je to o spoluzávislosti. O lidech, kteří žijí s někým závislým. Fakt zajímavá kniha.

Nedílnou součástí dnešního hudebního světa je internet. Jak vnímáš tento nezastupitelný fenomén?
Je to dvousečná zbraň. Dává možnost prezentace třeba takovým kapelám jako jsme my. Na druhou stranu negativně ovlivňuje prodejnost desek a likviduje malá vydavatelství. A bere jednu z nejcennějších věcí, co člověk má – čas.

OK, zpět k CHAOS ON HEAD. Hudba, kterou produkujete je plná zlosti, naštvaní…atd. Myslíš si, že právě hudba je dobrý způsob, kterak ze sebe všechnu tu agresivitu dostat?
Ale není tam jen naštvanost. Doufám, že lze vystopovat i radost, smutek, energii, depresi atd. Nevím, jestli je hudba dobrý způsob jak ze sebe agresivitu dostat, ale je jedním ze způsobů. Dobrý způsob je taky fyzická práce. A nebo bubnování. Každého agresivního člověka bych nechal osm hodin denně bubnovat a jsem přesvědčen, že by ho to rychle přešlo.

O čem např. pojednávají texty ve vašich nových skladbách?
No, jak už to bývá. O lásce, o smrti, o smutku, o vztazích mezi rodiči a dětmi, o partnerských vztazích, a i o agresivitě, chceš-li.

Dle vašich stránek si na nedostatek koncertů nemusíte stěžovat. Můžeš zmínit nějakou akci, která byla z tvého pohledu mimořádně povedená?
Nevím, jestli povedená, ale zajímavá určitě. BASINFIRE FEST 2007. Měli jsme být na místě v 9:30, vyjížděli jsme ve čtyři ráno. Já nespal ani minutu, hádal jsem se celou noc s dnes už bývalou partnerkou, kytarista si večer předtím vykloubil prst na noze a nemohl vůbec chodit a zpěvačku jsme tak tak vytáhli z baráku, kde ji opilý „kamarád“ zmlátil a dokopal.(To bylo v šest ráno, kdy vyběhla celá dobitá a od krve, a my jsme měli na 450km cesty asi tři hodiny). To jsem už fakt nevěřil, že to zahrajem. Ale dali jsme to. A pak se v nějaké recenzi dočtu, že jsme působili trochu ztraceně a zpěvačka prý měla příliš agresivní poznámky. Vím, že to ten člověk nemohl tušit, ale v tu chvíli mě to pěkně nasralo, protože kdyby to ten pisatel věděl, myslím, že by nás nominoval aspoň na malou „Nobelovu cenu za výdrž“. Tož taková zajímavá akce.

Vaše nejbližší plány jsou…?
Dotáhnout věci kolem vydání CD do konce, zrealizovat 2 klipy a vytvořit dobrý materiál na další desku, kterou bychom rádi začali příští podzim nahrávat.

Díky moc za rozhovor. Nyní můžeš jakýmkoliv způsobem pozdravit vaše příznivce…
Nikoho zdravit nebudu. Kdo bude chtít, může nás pozdravit na našem webuhttp://www.chaosinhead.com a já osobně každými odepíšu. „Rytmu Zdar“!

ALL

http://www.chaosinhead.com/