Lidé se spolu setkávají, mluví, spí, nenávidí, nestýkají, atd. a někteří komunikují. V našem případě k takové činnosti došlo u Andre Vidy (saxofony, hlasy) a Igora Jovanoviče alias projektu Lezet (piána, mixy). „Bastardation“ (1) je kolaborací, byť jeden člen je zvukově skryt za mixem a zatím se hudebně neprojevuje. Tupěji sejmuté Vidovy saxofony kňourají, klouzají a jejich tóny přebíjí prskavé, prdící hlasy. Všeho je dosti, takže manipulátor Jovanovič zvesela tvoří neagresivní koláž. Ve „Warped“ (2) dojde k projasnění nejen nahrávky, ale i produkce. Ta se setává z živějších, impulsivnějších elementů, byť klidná podstata celku zůstává. Kratinké výboje zvuků hlasu, saxofonu a piána jsou ve vzácné shodě. Spíše než by se hádaly, předvádějí se. Hravě skotačí, nabízí svou účast. Můžeme výsledek shodit ze stolu s názorem, že takovou pitomost si lze nahrát na vícestopém zařízení raz dva. Dozajista, oponoval bych však, že je ctí umělce předvézt vše naživo a nešvindlovat. Nemám na mysli přesné přehrání, nebo blížení se slyšenému, ale hledání pohody při vzájemné komunikaci a radost z manipulace. „Bastardation (Variation)“ (3) na třech minutách dle názvu variuje co bylo nahráno v jedničce. Ságo ve vícero stopách s ustřelujícím hlasem a dechem, vše je svižně manipulováno. Vzestupnou a sestupnou hlasitostí, blokováním a střídáním stop. Příjemné půlhodinové setkání.

RadeK.K.