Ani nevím, jak začít, ale tenhle článek jsem zkrátka chtěl napsat. Proč? Jednoduše z úcty a respektu k člověku, jehož odchod na věčnost rozhodně neměl být tím, čím bychom se teď měli zabývat. Respekt… to je asi to správné slovo, které teď hledám…
Už to ani není pravda, ale někdy v průběhu roku 1994 se ke mně dostal první demáč severomoravské kapely DISSOLVING OF PRODIGY, jejichž hudba mě totálně odstřelila. Kdepak ANATHEMA či MY DYING BRIDE… René a spol. byli mnohem dál, stačí si s odstupem času jednotlivé nahrávky porovnat. Ale to nyní není vůbec podstatné… Tím vším chci říci, že jsme si nesmírně vážil toho, že jsem Mr. Réňu mohl poznat osobně. Stalo se tak na jednom z ročníků festivalu Brutal Assault, kdy zamnou Réňa sám přišel a vřele mi poděkoval za kladné hodnocení desky „Loučení se světem pozemským.“ Dokonce mi pak i povídal, že se spousty lidí ptal: „A kurva, který je to ten ALL.“ 🙂
Od tohoto našeho setkání se z nás stali dobří přátelé, a byť jsme se nemohli vídat často, tak vždy, když k tomu došlo, dokázali jsme probrat kdeco. Jsem neskutečně rád, že jsem Réňovi dokázal povědět o svém mladistvém šílenství, jež bylo hudbou „Dissolvingů“ protkáno… Pamatuji se, jak moc ho to potěšilo, i když on sám si na žádného zakladatele tuzemského doom metalu nikdy nehrál. Nehrál, ale ve skutečnosti jím byl…
Také si pamatuji, kterak se mi s šibalským úsměvem vysmíval a pravil: „Tak vítej mezi fotry!“ Hned poté mi vtipně popsal, kterak je ten můj čerstvě narozený synek krásnej… „To víš, Facebook :).“ Od téhle chvíle jsme se pak už nebavili pouze o muzice, ale také o rodinách. Velice mi imponovalo, kterak Réňa mluvil o svém zesnulém otci. Říkal mi, že by měl obrovskou radost, kdyby viděl, kterak jeho kluk skládá hudbu a vydává desky. Pokaždé, když poslouchám skladbu „Zvon“ z poslední řadovky „Štvanice“, vždycky si na tenhle náš rozhovor vzpomenu. Zasvěcení jistě vědí, o čem přesně pojednává…
Další velká vzpomínka na Réňu a spol. se váže přesně k datu 22.10. 2005, kdy se u nás v Kralupech představili DISSOLVING OF PRODIGY společně s LIVEEVIL a neméně skvělou EUTHANASII. Tuto akci jsem měl tu čest pořádat společně s Jirkou Holubem z PigeonShit Agency, a jak jsem Jirkovi už tehdy dopředu říkal: „Dissolving tu zkrátka chci!“ A povedlo se! Koncert měl neskutečnou šťávu a hlavně na něj dorazili všichni skalní příznivci, jenž kapele vytvořili opravdu parádní kulisu. Réňa byl tehdy hezky naměkko a hned po koncertě do sebe naklopil několik rumů. Potom mě pochopitelně přizval taktéž ke sklence a řekl mi cca. toto: „Bylo tu super!!! Člověče, ty kluci tady zpívali naše texty! Měl jsem z toho husí kůži! Pro tyhle pocity dělám hudbu.“
…je mi moc líto, že žádný další zážitek podobného ražení už nikdy nepřijde. Když píšu tyhle řádky, stále jsem ještě v šoku z toho, že se Réňa předčasně rozloučil se světem pozemským. Dokud však budou existovat všechny tyhle zážitky, nejen ty mé, tak Réňův stín z tohoto světa nikdy nezmizí, nemluvě o celé řadě skvostných skladeb!
Odpočívej v pokoji, brachu… bylo mi ctí Tě poznat…
PS: „Víš co ti řeknu? Nesnáším Spartu, ale Tebe mám rád.“ 🙂
ALL
Nesmrtelné odkazy:
R.I.P.RENE SICE JSEM TĚ NEZNALA,ALE MAM TE RÁDA A MRZÍ MĚ, ŽE JSEM TĚ NEZNALA.
Kdo v srdci žije NIKDY NEUMŘEL R.I.P.RENE