DISSOLVING OF PRODIGY – Doba nadvlády doomu určitě znovu přijde!

Dissolving Of Prodigy – Je to zhruba dvanáct let zpět, co jsem se poprvé dozvěděl o severomoravské kapele BIGOTRY, která se potom přejmenovala na DISSOLVING OF PRODIGY. Z jejich dvou demosnímků „Step To The Grave“ a „Echoes Of My Sadness“ jsem tehdy doslova nemohl spát! Takhle u nás nikdo nehrál! DISSOLVING OF PRODIGY byli pro mě tou největší a nejzářivější hvězdou! Domnívám se, že v té době snad nebylo české metalové kapely, která by měla takhle našlápnuto. Spolu se severomoravskými bratry (HYPNOTIC SCENERY, LOVE HISTORY, BLACK HEAVEN, R.E.T. atd.) vytvořili doslova doom metalový blok, který nám mohla tiše závidět celá Evropa. To už je však dávná minulost. Většina těchto kapel se žel proměnila v prach. Také DISSOLVING OF PRODIGY byli blízko rozpadu. Poslední album „Loučení se světem pozemským“ však dávalo tušit, že se začíná blýskat na lepší časy. Začalo, ale sestava, která album nahrávala, se opět více méně rozpadla. Nyní však DISSOLVING OF PRODIGY znovu ožívají! V nové sestavě, která už dle jmen budí respekt. Můžeme se tedy těšit na další pokračování té nejčernější doom metalové melancholie! Na mé otázky odpovídal René Krystyn, kytarista a v současnosti také zpěvák, který stál u samého zrodu DISSOLVING OF PRODIGY…

Čau Reňo! Jak se v současné době máš a jak se daří tobě a celé kapele? Co je u vás nového?
Zdar ALLe! Díky za optání, ale co se týče mne, raději se neptej. Mládí jak se říká v prdeli a do důchodu daleko, ale jinak si nestěžuji. Z Vlastíka je hrdý otec a z Vajca taky, ale ten už s námi žel nehraje, stejně jako Richard Minx, jehož dceři Káti jsem byl za kmotra. Jinak je to celkem normálka a všichni se těšíme na lepší zítřky, které nám nasliboval v nedělní sedmičce 6-3-2004 pan Langer. Jen se modlíme, aby na uskutečnění svých jasných vizí nepotřeboval hned několik volebních období. Nejpodstatnější však pro nás je, že jsme po nemalých personálních změnách opět schopni koncertovat.

A mohl bys prozradit, kdo novou sestavu DISSOLVING OF PRODIGY tvoří?
Sestava D.O.P. je následující a opět doufám, že definitivní: Reňa „Fusaty“ Krystyn – zpěv, kytara; Jan „Valda“ Valíček – flétna, zpěv; Richard „Chrobis“ Chrobok – kytara; Filip Chudý – basa; Vlastimil „Klavir“ Kvoch – klávesy a Petr „Čadik“ Čadan – bicí.

Tak to je skoro „all stars sestva“ tuzemského doom metalu! Paráda! Dále by mě zajímalo, jak s odstupem času hodnotíš předchozí album „Loučení se světem pozemským“? Jaké máš pocity, když si ho nyní pustíš?
Specielně kvůli tobě jsem si „Loučení…“ osolil na sluchátkách. Protože muziku si prakticky nepouštím, užiju si totiž dost na zkouškách a v našem druhém domově – rockové hospodě Mučírna, kde bedny stojí za prd. Byl jsem mile překvapen, když mi začal běhat mráz po zádech. Chybou asi bylo zařazení skladby „Hořící mosty“, tam to mrazení totiž nemám. V některých místech bych dnes udělal drobnější korekce zpěvu. Jsem si vědom, že pro lidi zvyklé na starý DISSOLVING to musel být ukrutný šok, ale já osobně jsem i po těch pár letech s tímto počinem spokojen.

V našem krátkém telefonickém rozhovoru si zmínil, že máte už nějaké nové skladby. Co bys k nim mohl říci? Na co se posluchači mohou těšit?
Jak mi po koncertě v Havířově řekl Vajco: „Kdybyste tam necpali pořád ty tvrdé pasáže, byly by to pěkné písničky.“ Ovšem musím podotknout, byl do značné míry poznamenaný tím, že to byl první koncert v nové sestavě a navíc ne zas zcela příznivé konstelace hvězd. To akce v Ostravě měla absolutně odlišný charakter a hlavně i díky vynikajícímu publiku se jasně zařadila na pomyslnou první příčku koncertní činnosti D.O.P.. Velkým přínosem pro novou tvorbu je hlavně použití flétny a také odlišný Chrobisův herní styl je dosti patrný. Nových věcí již máme více než na jedno CD a tudíž budeme mít z čeho vybírat. Opravdovým nedočkavcům či pouhým zvědavcům může za předkrm posloužit koncertní videozáznam skladby „Ústa vědmy“, umístěný na našich webových stránkách.

Na předchozím albu jste začali poprvé využívat našeho mateřského jazyka, což dle mého soudu byl krok správným směrem. Tvoje texty jsou opravdu do detailu propracované. Mě by však zajímalo, jestli si v poslední době sepsal nějaký zajímavý text? Bude tvá lyrika čerpat opět z historie?
Protože historický úsek, který mě fascinuje, není bezednou studnicí faktu, ale spíše bezednou studnicí inspirace, netroufám si říci, že má lyrika čerpá z historie, ale spíše je jí částečně inspirována. S texty s touto tématikou se musí zacházet opatrně, jsou jako tikající bomba, která může kdykoli nečekaně vybuchnout a já se nechci potkávat na podiích s vymaštěnými nácky, proto pečlivě zvažuji, co vypustím z huby. Tomu bude přizpůsobena i četnost takto orientovaných textů. Co se týče tvé první části otázky, každý text pro mne musí už z povinnosti být zajímavý. Dobrý text je však zajímavý pro druhé. Valdovi se třeba líbí „Zasněný, zoufalý“: „Zasněný, zoufalý vysnil si, ach, vysnil si bohyni. Mnozí mu spílali, když o přízeň, o přízeň prosil ji. Pro jedny byla múzou, ty u srdce, ach, u srdce ranila. Pro druhé zase lůzou, ty raději v náruč svou přivila. Nejprve vysnil si její srdce a poté vysnil si i její tvář. O krásném těle snily jeho ruce, to aby zapomněl jí vysnít také svatozář…“

Téma historie je opravdu magicky přitahující. Historikové často poukazují na momenty, které se opakují v jednotlivých cyklech. Vybaví se ti z minulosti nějaké události, které si jsou hodně podobné a přitom je např. dělí několik desítek let? Myslíš si, že je lidstvo schopno se z historie poučit?
Lidstvo se z historie nepoučí nikdy. Pro začátek by stačilo, kdyby se z ní poučili alespoň ti co nám vládnou. Momentů, které jsou si podobné, je mnoho. Když vezmeme např. Jidášovo jméno, teprve tehdy si uvědomíme, jakým dílem a kolikrát historie ovlivnila zrada. Podobných styčných bodů lze nalézt spoustu. Ale já nejsem historik.

V současné době nám na dveře klepe jaro, ovšem zima letos byla docela dlouhá a kvalitní. Jak ty vnímáš dobu zapadaných polí a zmrzlých plání ? Inspiruje tě tento čas k tvorbě hudby či psaní textů?
Zimu považuji za jedno z nejkrásnějších ročních období za okny restaurace. Neinspiruje mě k ničemu a vůbec nechápu, co lidi nutí chodit ven. Na saních už taky nejezdím.

Tak já si to letos opravdu užil! Těch lyžovaček bylo požehnaně! Ale pojďme dále. Historii a literaturu bych však ještě nerad opouštěl. Slyšel jsem něco o tvé proslavené knihovně. Mohl bys prozradit, kolik kousků se v ní nachází a kterých knih si vážíš nejvíce? Přibyl ti ve sbírce v poslední době nějaký cenný artikl?
Tak to teda nevím, čím je proslavená. Svou velikostí sotva, protože i s pohádkami čítá cca 200 kusů. Podstatnou část z ní tvoří knihy o mytologii, životě a historii pohanských národů. V poslední době mi však žádný kousek mou knihovničku neobohatil. S každým dalším přírůstkem se totiž rapidně snižuje šance narazit na něco, co bych ještě neměl. Momentálně sháním knihu „Slovo o pluku Igorově“. Čtenářský průkaz jsem raději nechal propadnout poté, co mě knihovnice podezírala ze sklerózy, když jsem si zhruba popáté půjčoval tenoučkou knížečku o slovanském bájesloví.

Nyní bych se vrátil malinko do minulosti. Vaší možná nejkultovnější nahrávkou je „Echoes Of My Sadness“, která však nikdy nevyšla na CD. V létě mi Klavírek povídal, že jste uvažovali, že byste tento matroš vydali znovu a to v novém zvukovém hávu a s českými texty! Byla toto jen úvaha, a nebo ještě o tomto kroku uvažujete? Dle mého soudu by to bylo opravdu skvělé!!!
Uvažujeme o tom – „Echoes…“ a „Step to the Grave“ v původní verzi na CD. Už jsme se o tom bavili s Daliborem z Crystal prod.. Co se týče způsobu vydání se naše názory na toto poněkud liší a navíc je to už postarší pán, a proto mu to musíme neustále připomínat. Mimochodem neměl u sebe Klavír nějakou tu slivovičku? Jestli ano, tak ti mohl kousek „Echoes…“ v češtině i zazpívat.

Po ruce neměl slivovici, ale RUM a co se týče zpěvu, tak na něj určitě taky došlo, ale určitě to nebyl materiál z „Echoes Of My Sadness“. Stylově se stále pohybujete v kolejích ryzího doom metalu, přitom se v současnosti hodně hovoří o pádu tohoto stylu. Co ty si o tom myslíš? Posloucháš nějaká nově vzniknuvší doom metalová alba?
Hold nic není věčné. Život je sinusoida. Teď je na koni opět black a heavy. Doba nadvlády doomu určitě znovu přijde. Akorát nevím jak mi pak budou někteří lidé říkat, když už teď jsem u nich doomový dědek. To Richard Minx to má jednoduché, ten byl nazván kmotrem doom metalu a s tím se moc hýbat nemusí. Z nových alb se mi líbí SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Jinak se po novinkách nijak zvlášť nepídím a v poslední době mi ani nikdo nic zajímavého nepustil nebo nedoporučil.

Na metalové scéně se pohybujete už nějaký ten čas. DISSOLVING OF PRODIGY byli vlastně jednou z prvních kapel v ČR, které se vrhli na romantický druh metalu. Přitom ti mladší fanoušci vás ani třeba neznají. Není ti tohle trošku s odstupem času líto? Zase na druhou stranu ti starší o vaší tvorbě vždy mluví s velkým uznáním…
Za to, že nás mladí fanoušci znají tak málo, si můžeme jedině sami. Základem všeho je stabilní sestava a na tu jsme vyjma prvních pěti let štěstí neměli. Bez toho se pravidelně koncertovat nedá. Nezbývá než opět pevně věřit, že toto je ten zlomový okamžik a udělat vše pro to, aby jim skutečně byl. Mohli bychom začít třeba poděkováním starším fanouškům za to, že nás znají díky nim alespoň někteří ti mladší.

Když jsme spolu před časem mluvili, tak si říkal, že hraní v kapele bereš stále vážně, ovšem není to pro tebe už zcela prvotní záležitost. Kde se v současné době nacházejí tvé hodnoty? Co pro tebe i v současné době znamená seberealizace?
Nějaká seberealizace je mi absolutně ukradená. Šéfem zeměkoule nejspíš už nebudu a muziku beru jako bránu do jiného světa, útěk z reality. Z toho plyne, že i hodnoty, které uznávám, se výrazně liší od hodnot této společnosti, ale poslední dobou se občas i v tomto ohledu sám nad sebou pozastavuji, ale stále doufám, že pravda a láska jednou zvítězí nad lží a nenávistí. Ta cesta je však nekonečně dlouhá a tak jsem vděčný za každou restauraci, která se v její blízkosti nachází.

Vaši stájoví kolegové z Crystal prod. – R.E.T. a EUTHANASIA nedávno vydali nová alba. Slyšel si je? Jak se ti případně líbí? Obě kapely se na svých CD prezentují rovněž videoklipem. Myslím si, že některé vaše skladby doslova vybízejí ke klipovému ztvárnění. Např. mě napadá skladba „Dívčí válka“. K jaké vaší skladbě by sis videoklip dokázal představit ty?
Od R.E.T. jsem slyšel kousek a z toho posuzovat nemohu. EUTHANASIA si mě vybrala za kmotra. Zatím se mi nejvíce líbí právě věci, na které mají natočené klipy, k hlubšímu poslechu jsem se ale předtím nedostal. CD s videoklipem je také směr, kterým se chceme ubírat. Kamarád nám natočil klip na „In Memory“, od loňska pracujeme na klipu k nové písni „Rozmluva s větrem“. Klip na dívčí válku je sice dobrý nápad, ale asi jen těžko realizovatelný. To už hraničí s filmem.

Hudba D.O.P. byla (a je stále) velmi melancholická a smutná. Někdy má člověk opravdu pocit, že stojí na prahu smrti. Přemýšlíš někdy Reňo nad tím, že jednou „jak tu jsme“, tak tu také jednou nebudeme? Co v tobě vzbuzují tyto pocity? Myslíš si, že náš odchod ze světa je naše poslední cesta a nebo věříš v další pokračovaní našich duších?
Hlavně přemýšlím nad tím, proč tu nejsme jen s lidmi, se kterými tu chceme být. Kdybych si mohl vybrat a dostal se právě do takového světa, tak už tu dávno nejsem. Mám obavy, že tak jednoduché to není. Je věčná škoda, že z našich životů se prakticky vytratil kult předků. Být v dnešní době „ďadem“ není asi žáden med, proto bych asi více přivítal vizi Petera Nagiho – „Až sa znova narodím“, jelikož do ráje se jako neznaboh nedostanu a v pekle zase má kniha hříchů i pár netknutých míst. Valhalla by byla super, ale na to jsem asi malý bojovník, pokud ovšem neberu v potaz své úspěchy ve hře zvané „Diablo“. Nezbývá tedy než se nechat překvapit a doufat, že kdyby už nic, tak budeme žít alespoň v něčí paměti.

O své produkci určitě mluvíš se spoustou přátel. Co říkají na vaší hudbu tvoji bližní, kteří třeba o podobném žánru nemají ani páru? Musím se ti přiznat, že např. má kamarádka nemohla za nic na světě pochopit, jak můžu jen tak v nádherném odpoledni poslouchat třeba vaše desky
Hlavně se o naší hudbě bavím jenom s lidmi z kapely a nebo s tím, kdo se na to zeptá. Nejsem žádný jehovista, který zná jen jednu cestu a tu se snaží vnutit svému okolí a pak světu. Ženě jsem ve skladateli na mobilu udělal po vánocích naší melodii, no a když ji v práci zazvonil mobil, tak se všichni ptali, co to má za pohřební melodii. Zhruba před měsícem si nechala poslat EVANESCENSE a je „In“. Tak nechápu, ale proč kazíš své kamarádce tak nádherné odpoledne, když víš, že ona má ráda UNHOLY…

Tak ono spíš šlo o to, že já jsem si projemňoval to své :-). OK, teď zas jinam. Asi všichni očekávají, že vaše další album vyjde u Crystal prod.. Už jste o tom s Daliborem mluvili? Má zájem i on? Případně by mě zajímalo, kdy by tak nové album mohlo vyjít?
Ano, bavili jsme se o tom. Podmínkou je, že musíme pravidelně koncertovat. Průser je v tom, že nikdo z nás nemá v povaze furt někoho otravovat. Jako sůl potřebujeme manažera, který by nás nakopal do těch našich zpomalených zadků! Do studia se chystáme koncem roku. Otázkou zůstává, jestli půjdeme nahrávat CD, anebo jestli si půjdeme udělat jen radost.

Album „Loučení…“ mělo opravdu skvostný zvuk. O tom už jsme se tenkrát bavili. Natáčeli jste v ostravském studiu Citron, což rozhodně nebyla levná záležitost. Jaké studio zvolíte tentokrát? Nebo už šetříte opět na Citron :-)?
Na Citron nešetří ani Dalibor. Citron je kvalitní studio, ale aby se jeho kvalita plně zhodnotila, je nutné točit s kmenovým zvukařem, kterým je Slezák, ale to už by se částka za nahrávání prakticky zdvojnásobila. Co si budeme povídat, metal není žádný super kšeft a vydavatelé jsou rádi, když se jim vrátí náklady. Sponzora nemáme, výlovu rybníku jsme se nezúčastnili, takže tentokrát vybíráme ze tří skromnějších studií.

S novým rokem přichází bilancování roku minulého. Co se ti ve starém roce podařilo a co ti naopak nevyšlo?
V prvé řadě se mi podařilo párkrát (slovo přesně nevystihuje počet) kvalitně ožrat a nepodařilo se mi samého sebe přesvědčit o svých kvalitách. V tomto směru jsem přesvědčen, že loňský rok, ač přestupný, byl extrémně krátký a tudíž všechny cíle, které jsem si na jeho začátku vytýčil, jsem byl na jeho konci nucen přehodnotit a převést a do roku letošního. Sečteno, podtrženo: I když ten rok je přestupný, nedá se to všechno stihnout.

Hudební a vůbec kulturní život je po většinou bilancován formou všemožných anket a vyhlašování různých (někdy pochybných) žebříčků. Domníváš se, že i v takové hudbě se dá „soutěžit“? Mně třeba někdy přijde opravdu směšné, co všechno se vyhlašuje… řekl bych, že některé ankety vznikají pouze za účelem slušného napakování si peněz. Jaký je tvůj názor?
A to mě se zase soutěže líbí. Nedávno jsem četl o internetové soutěži vyhlášené snad v Holandsku. Ženské posílaly fotky svého poprsí, porota vybrala z několika stovek 40 finalistek a dále se hlasovalo po internetu, která z dívek má nejkrásnější prso. Vítězka této soutěže vyhrává zdarma plastickou operaci obou prsů. No, není to super? Toto je snad zářným příkladem toho, že každá soutěž se musí brát s určitým nadhledem. A hlavně su rad, že toho Anděla dali ku nam do Ostravy, bo v připadku, že by nas nominovali, by sme si pro ňho mohli dojit pěšom a nemuseli se štrachat jak cipi až do Prahy, bo to už o penězach, kurva, je.

Tak zakončíme celý rozhovor v trochu růžovějších barvách! Jak to vypadá u vás s koncertní činností? Budou vás moci fans v dohledné době vidět na nějaké akci či fesťáku?
V růžovějších barvách by to bylo, kdyby těch koncertů více bylo. Jarní turné odpadlo, takže snaha je spáchat něco na podzim. Jinak koncertovat budeme hlavně v našem regionu. Sto pro máme domluvený zatím fesťák „Fit of Rage“ 19. a 20.8. v okolí Berouna.

Reňo, dekuji ti moc za čas, který si mě věnoval. Na závěr můžeš dodat cokoliv… Doufám, že jsem ti svými dotazy příliš nezamotal hlavu :-)… a také se těším, že se zas brzy setkáme (a pozdravuj Klavírka, možná ti vyprávěl, jak jsme spolu zapařil na Brutálku :-))!
Díky za otázky a taky doufám, že to nebyly právě ony, které zapříčinily zvýšení mé tělesné teploty a jestli ano, tak se netěš, až se setkáme (po svých neodejdeš!!!). Čtenářům a fans bych chtěl jen vzkázat: Majte sa dobre a napište nám na meil alespoň nějakou sprostou nadávku ať víme, že existujete. Tož u Radegasta!

ALL

http://bandzone.cz/dissolvingofprodigy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *