Severní vítr je krutý, ovšem i ten východní nese na svých bedrech ledacos chladného a studeného. My, Středoevropané, jsme však v několika posledních letech na sílu průvanu z východu spíše alergičtí a cokoliv smrdí Ruskem a nebo dokonce Ukrajinou, s pošklebným ústrkem odmítáme. Inu není se co divit. Náš bývalý „velký bratr“ nás vysával do morku kostí, a kdyby nafouknutá bublina sama nepraskla, čert ví, kde by naše malá zemička nakonec skončila. Každopádně dnešním předsudkům je třeba se racionálně bránit, co bylo bylo a ani nekonečné upozorňovaní na ZLO z roku ’68 už ničemu nepomůže. Život je plný rozporů a pokud ho jako takový nebudeme brát, je v nás cosi prohnilého. Kdo by např. čekal Jardu Jágra v Omsku a ještě se svým magickým číslem? Podobně alegorické pocity semnou cloumají při poslechu debutového alba kapely ŽREC.
„Žertva“ je první vlaštovkou v Česku, která nepokrytě a zcela záměrně vzdává holt slovanské pagan-folk metalové scéně. Lépe řečeno, nebojí se přiznat své zdroje inspirace, ačkoliv se jedná většinou o kapely, které jsou dnes (právem) na tapetě z důvodu propagace extrémního nacionalismu a fašismu. Na druhou stranu spousta rozumbradů, bez jakéhokoliv zjištění skutečností, hází do této škatulky také spolky, které s NS tématikou nemají vůbec nic společného. I nevědomost a nepoznání může být kladivem na čarodějnice, proto pozor na falešná obvinění a pomluvy! ŽREC se prezentují jako inteligentní skupina hudebníků, zapálená pro svojí věc, tj. pro folklór, národní tradice a neobyčejné příběhy z venkovského prostředí.
Všech osm skladeb je obepnuto čistou pohanskou aurou, čemuž dopomáhají především české texty a také libozvučné nástroje jako jsou např. flétna a fujara.
Největší ozdobou jsou však housle v rukách hostující Petry Sélešové. Její hra je skutečným pokladem nahrávky, viz. třeba titulní skladba „Žertva“. Velkým překvapením jsou pro mě také vokály. Především ten čistý Ingvarrův působí naprosto přirozeně a „lidově“ – moc hezky se to poslouchá! Album ani vteřinu nenudí, už proto, že jednotlivé skladby jsou hodně členité. Výsostné postavení má zhudebněná lidovka „Listoczku czerwenyj“, nazpívaná v jenom starém slovanském jazyce. Povedenou sondou do lůna slovanství pak jsou písně „Raráš Rakáša“ (text této skladby je skutečně roztomile půvabný) a „Nebeské stříbro Perunovo“, což je podařená předělávka od NOKTURNAL MORTUM, ovšem s vlastním (českým) textem. Kdo kapelu ŽREC zachytil už v době úplných začátků, určitě rád vzpomene také na tři skladby, jež tvořily základ dema „Nový věk pohanský“. Zde už jsou samozřejmě v mnohem více košatějších verzích a asi nejlépe vystihují velký pokrok, který ŽREC za několik málo let udělali.
„Žertva“ je nesmírně zábavné album. Pokud máte rádi křížení folku s metalem, rozhodně zkuste tuto českou stopu. Rozhodně neprohloupíte. ŽREC mají potenciál a pevně doufám, že v budoucnu vytvoří ještě kvalitnější násos s ještě masivnějším a šťavnatějším zvukem. SLÁVA VÁM!
ALL