Upíří masakr v Cetvinách, sabaty na Ďáblových kamenech v Hůrce, tajemná babička z Černé v Pošumaví, skřet v podzemí Dívčího kamene, obludník v Hořicích na Šumavě, hornoplánský obr Thomas Thieme, děsivé podzemí pod Větřním a mnohé další příběhy z dávné i nedávné historie českokrumlovského regionu přibližuje nová kniha nazvaná Šumavský Děs. Jejím autorem je českobudějovický spisovatel Václav Votruba.
„Můžete této knize věřit… nebo nemusíte. Záleží, jak moc máte otevřenou mysl. Pro někoho budou sepsané vzpomínky bájného Děsa představovat bláboly, bude se rozčilovat, že se pod Větřním nikdy nic nekopalo, že v Hůrce žádné kameny, na kterých se konaly sabaty, neexistují… Je to možné, třeba vás jen taháme za nos. Třeba. Doufáme ale, že se aspoň trošku pobavíte. A pokud ne, baziliška na vás!“ vzkazuje Václav Votruba.
Kniha, která vyšla 9. srpna letošního roku, obsahuje ilustrace malíře Bronislava Frühaufa z Klenčí pod Čerchovem. Její vznik podpořila města Horní Planá a Vyšší Brod. Koupit se dá přímo u autora na mailu venca.votruba@seznam.cz či na webových stránkách www.vaclavvotruba.cz.
Spisovatel, novinář a muzikant Václav Votruba se narodil 10. února 1987 v Domažlicích. Nyní žije v Českých Budějovicích. Jeho články vycházely několik let v regionálních médiích a specializovaných hudebních časopisech. Dnes se věnuje především PR aktivitám. Debutový román Na pokraji vydal v roce 2016. O několik měsíců později mu vyšla Kniha kovu, která získala cenu Břitva za nejlepší tuzemskou rockovou knihu roku 2016. Václav Votruba se muzice věnuje i aktivně – hraje v kapelách Dark Angels, The River Of The Lost Souls a After Rain, se kterými vyprodukoval již více než 10 nahrávek.
KAPITOLY KNIHY ŠUMAVSKÝ DĚS:
Mord na hrádku Louzek, Hrob plný zlaťáků, Guláš, Helmutova košile, Ďáblovy kameny, Babička, Skřítek? Spíše skřet, Noční návštěva, Zima ve Zlaté Koruně, Plecháč, Hořický obludník, Šumavský obr, Pod Větřním, Pomsta zemřelých, V lese, Upír Ludvík
UKÁZKA Z KNIHY ŠUMAVSKÝ DĚS:
Nemrtvý vstoupil pomalým krokem. Prošel kolem své ženy k šatníku, ze kterého pomalými pohyby vytáhl košili, v níž se vždy cítil nejlépe. Byla už celá flekatá od věčně rozlitého vína, ale to nevadilo. Občas si člověk vybuduje vztah i ke kusu hadru, který by jinak vyhodil.
Karin se vyškrábala na nohy a zavěsila se mu na krk. Do nosu ji udeřil odporný zápach plný hlíny a hniloby. Jeho dech byl zničující, ale ona ho tak vroucně milovala, že jí to nevadilo. Byla zaslepená. Zalitá štěstím, že se jí vrátil manžel, kterého den co den oplakávala. Na to, že měl být mrtvý, v rozkladu, ani v nejmenším nepomyslela. Vždyť před ní stál. Pravda, trošku divný, ale byl to pořád Helmut. Její milovaný Helmut…
Kapitola nazvaná Helmutova košile se odehrává v Cetvinách.