Máme tu úplně nové jméno na metalové mapě naší republiky, byť tedy skupinu TORC netvoří žádní nováčkové. V sestavě nalezneme hned tři členy blackmetalových SEZARBIL, jejichž cílem bylo patrně vytvoření totální opozice vůči domovské kapele, dost možná si i pohrát a vyčistit si hlavu od zavedených postupů. Když jsem se tak díval na obal CD, určitě bych nehádal, že hned na druhém listě bude foto kapely s nápisem „Black core“. Za něco podobného by pánové byli před dobrými patnácti lety ukamenováni a název TORC by sloužil jako voodoo panenka k všeobecnému linčování.
Čas ale naštěstí postoupil, a přestože se některým konzervativcům nemusí líbit, kterak byl black metal znesvěcen, stalo se. A jak si v tomto ohledu vedou pánové z TORC? Velice obstojně, přestože k výrazově hodnotnějšímu cíli vede ještě hezký kus cesty. Kapelu však lze s určitostí pochválit za obrovskou odvahu a také snahu přinést něco zajímavého a ne zcela standartního. Když už nic jiného, tak deskou „Tóny Annwnu“ se TORC rozhodně odlišují od zbytku tuzemské scény, lze je bez potíží identifikovat a osobně se domnívám, že právě tohle je při vstupu do metalových kruhů věc nesmírně důležitá. Co se týče samotné hudební produkce, tak ta nabízí opravdu „cross“ mezi black metalem a hard corem, přičemž „černého kovu“ je v tvorbě Brňáků rozhodně povícero.
Asi nejvýstižnější skladbou, jež tvorbu TORC vystihuje, je hned úvodní položka „Prodaní“. Ta zaujme nejen důvtipnou sloučeninou obou žánrů, ale také celospolečensky kritickým textem, což je pohříchu jeden z dalších symbolů (spíše) HC scény. Dosti svérázně však vyznívá i následující song „Apel“, ve kterém se objevují pasáže rapu (on to tedy není čistý rap, spíše takové to hardcoreové tlačení na pilu prostřednictvím úsečného frázování) v součinnosti s čistou blackmetalovou vichřicí. Nemohu si ovšem pomoci, nějak mi to k sobě nejde… Myšlenku rozhodně oceňuji, ale něco tomu zkrátka chybí. Jednou z nejbrutálnějších skladeb je pak následující „Divize duchů“, jež místy evokuje starší tvorbu kapely INFERNO (ostatně napomáhá tomu i styl vokalistova přednesu).
Zajímavostem ovšem není dost ani v následujícím čase. Tak např. „Vpřed“ ve větší míře přísahá na blackmetalovou příslušnost, avšak ústředním motivem je jednoznačně black’n rollová pasáž, jejíž úkolem je narušování přímočarosti skladby. Tady se TORC rozhodně vytáhli! Velmi překvapivým tahem se zdá i zařazení pohansky laděné skladby „Cesta“, nejmelodičtějšího tracku, jež mě poněkud zaskočil „landovskými“ prology (čistý zpěv/recitování), ale koneckonců proč ne. Ústřední folk motiv ostatně není vůbec k zahození a nepůsobí nijak vyčpěle. Do celkového konceptu desky však skladba spíše nezapadá, přestože rozumím snaze o co největší rozmanitost. Koneckonců je to právě pestrost, která kolekci s určitostí prospívá a sám za sebe vůbec nemohu říci, že bych se u poslechu nudil. To ani v nejmenším.
„Tóny Annwnu“ je debut plný zajímavostí. Kapela se za každou cenu snažila o co možná největší pestrost a sloučení neslučitelného. Na krásně graficky zpracovaném kompletu se nachází opravdu spousta nevšedních úseků, chytlavých pasáží, které si lze snadno zapamatovat, a příkladně jen tak některé, po pečlivém poslechu, hned tak z hlavy nedostanete. Aby se však hudba mohla dál rozvinout, rozhodně bude potřeba zbavit se přímočařejší blackmetalové formy, která stále převládá a místy mi přijde zbytečně rušivá a násilná. Jinak ale TORC řízli svým prvotním počinem přesně tam, kam bylo třeba. Jsem velmi zvědav, kterak se hoši popasují s další nahrávkou, neboť se nabízí hned několik alternativ dalšího vývoje. Tato zpráva budiž tím nejvíce potěšujícím zjištěním.
ALL