Konečně …podle věku ostatních návštěvníků koncertu, ne zas tak starý fanda, uviděl své oblíbence….Jak jinak než vyprodaná Akropole se těšila na další příděl elektronického zvuku ze země čokolády a přesných hodinek. Po zakoupení trička jsem se odebral společně se svým doprovodem ( zdravím Radku ) do zcela zaplněného sálu. Rozhodl jsem se jít ještě na záchod, a to byla největší chyba. Po návratu jsem už neopustil zadní řady a bylo mě dost proti mysli, prodírat se přes masu dopředu. Koncert začal skoro načas. Decentní scéna s nekomplikovaným, ale o to více efektnějším nasvícením, pánové se vřítili na pódium a začalo představení, na které jsem už dlouho čekal.

Okolo stojící fanoušci začali konzumovat vetší než malé množství a mě jen napadlo, že asi umocňují prožitek z lehké psycho elektroniky, která se na nás všechny z pódia valila. Bubeník, zpěvák (a škoda jen že občasný kytarista) a klávesista věděli přesně jak a co chtějí s večerem udělat a svoje vystoupení zvládli s profesionálním přehledem. Jemně vedená koncepce programu celého vystoupení, kdy vás jako by ukolébaly klávesy v doprovodu bicích a démonického hlasu zpěváka, který mě svými pseudo indiánskými tanečky dal vzpomenout na Jima Morrisonna a nebo Michaela Hutchence. Ale náhle vás probere silná hluková stěna, vytvořená pouze třemi členy kompletní sestavy kapely. V tomto směru jsou THE YOUNG GODS nedostižní a jedineční…..Na druhou stranu je třeba podotknout, že mně osobně přišli trochu odevzdaní a unavení ,což během koncertu sám zpěvák uvedl a omlouval se (26.4. hráli v Brně s GNU), takže toho měli asi dost.……Je jen moje chyba, že jsem dosud nesehnal a nenaposlouchal novou desku, ze které zaznělo několik písní. Pro mě osobně nejvíce dokázali svoji pozici kultovního spolku v rozjetých skladbách jako „ Gasoline Man“ nebo „Kissing the Sun“ a jejich skvělá předělávka od Kurta Weilla, „Meckie Meseer“, snese konkurenci jen v podobě česky nazpívané verze od Miloše Kopeckého!!! Pánové byli opravdu unavení a občas zvolnili tempo do citlivých romantických skladeb, z nichž jasně nejlépe vyzněla skladba „She Rains“. Pak na konec zavzpomínali na první album, s písní „Did You Miss Me“ a bylo hotovo. Lehká hodinka a půl představení skončila….

Nashledanou zase příště s ne už tak „mladými bohy“, kteří mě příště odpočatí přesvědčí o svém kultovním statusu daleko více …což možná splnil sobotní koncert a ještě specialita v podobě projektu AMAZONIA AMBIENT PROJECT( což je spojení kanadsko-švýcarský antropolog Jermy Narby a THE YOUNG GODS).A jen mě napadlo, jestli by nebylo špatné, pozvat THE YOUNG GODS na nějaký český festival! Bylo by to určitě zajímavé!

Radim