Jeden by snad ani neřekl, co všechno se z toho starého thrash metalu dá ještě vytřískat. U francouzských debutantů TANKRUST ovšem neplatí, že by se chtěli zařadit po bok „old school“ kapel a malinko se přiživit na jejich slávě. V případě této formace se jedná čistě o podpůrné kořeny, jež jsou pečlivě zakamuflovány moderním výrazivem a poměrně širokým žánrovým spektrem. U TANKRUST je to zkrátka vždycky o vzorci „thrash a něco“. Thrash a hardcore („Drown the Line“), thrash a death metal („Apollo is Death“), totálně bodavý crossover metal („Autonomy“), melodický thrash/HC („Grow Some Balls“)… a takhle bych mohl pokračovat.
Všechny výše zveřejněné subžánry se různě převracejí v partech konkrétních skladeb, nahrávka překypuje pestrostí, což byl s určitostí jeden z primárních záměrů. Pokud si však album dostatečně nevyposlechnete, je možné, že až tak barevné se vám zdát nebude. To však přikládám zejména bestiálnímu tempu, ve kterém jsou všechny skladby vedeny. Jedinou výjimkou je pouze závěrečná „Cleaver“, kde TANKRUST poněkud bizarně zvolnili, ovšem za cenu příklonu k melodickému death metalu. Třešnička na dortu však spočívá i v docela pozoruhodných změnách vokálního projevu (tahle skladba si skutečně žádala hluboký growling).
Vysoce kvalitní počin ovšem nedělají z alba jen skladby a dozajista brilantní hráčské výkony, důležitý je dnes také sound . A ten je v případě TANKRUST totálně bestiální a zabijácký! Především podle zvuku hravě poznáte ryzí čerstvost! Ani v tomto ohledu kolekce nepokukuje po obstarožním feelingu! Možná to bude trochu mimo mísu, ale osobně mám pocit, že asi nějak takhle by zněla tvorba MESSHUGAH, kdyby byla zjednodušena a zároveň narvána do thrashových kolejí. Hudba TANKRUST tepe neuvěřitelnou silou, kytary mají nihilisticky zničující „power“ a „mlaskavost“ bubnů jest omamným lékem pro uši. Opravdu nějak takhle si představuji thrash metal jednadvacátého století, byť za nějaký ten intenzivnější experiment bych se věru nezlobil.
Fakt nevím, čím ty muzikanty ve Francii krmí, ale rovněž „The Fast of Silace“ je vysoce kvalitní počin. Dnes vlastně žijeme v době, kdy úplně neznámá kapela dokáže vytvořit takřka světovou desku, ale bohužel patřičná odezva se ani v nejmenším nerovná kvalitě. Nicméně alespoň v rámci undergroundu by se měli TANKRUST rozhodně prosadit a za sebe vám mohu toto album vřele doporučit. Mimochodem docela originálně vypadá grafické zpracování digipacku, vyvedené v kompletně bílém dresu. Na ústřední obrázku pak můžete vidět kresbu lidské vykopávky, jež zasahuje i do vsazené knížečky. Ani v tomto bodě tedy Francouzi nezůstali stát před branami. Pěkný a šťavnatý kus metalového umění!
ALL