Před sebou na displayi máme dvě pětadvacetiminutové živé kompozice. Spojení velikánů SUN O))) a MERZBOW bylo jen otázkou času. V úvodu prvního živáku O))) Bow 3, dostaneme náznak, že bude pěkně veselo. Kytary jsou bez skrupulí rozezněny do komunikace s aparáty, Japonec bez zábran očuchává svůj stolek s laptopem. Ozvláštnění může představovat mužský hlas pohybující se na pomezí řečnění, opery, patosu a falešného zpěvu. Neučesanost a do jisté míry divokost, můžeme sledovat např. u občasného „ustřelení“ zpětné vazby, která je velmi zrádná, pokud se s ní pracuje dlouhodobě nebo trvale. Řekl bych, že všem zúčastněným jde o silnější tlak a energii, což se daří. Od druhé půle se vše pomalu začíná slévat do jednolitějšího válce, který je obalován proužky vysokých frekvencí. Vcelku nudné vazbení před skončením umocní nemocný ryk a závěr je neodvratný.Druhá živá O))) Bow 4 je uvedena sub-plochami, hlukovým syčením, a dvěma hlasy, zvířecím a zajíkavým. Přestože je skladba a v podstatě i celá deska na první pohled sludge, drone a jinak umírajícího charakteru, líbí se mi kvůli nemalé porci experimentování a již zmiňované agresivitě. Ta je sice držena zkrátka, ale je tu. Poklidno se střídá s hlasitým burácením. Zvláště efektovaný dravý hlas zní, jakoby byl reverzován. Vše dříve napsané, platí až do konce. Hučení kytarových drones, drážděný notebook a jeho software, řev a konečné vyšumění do ztracena.