Téměř tři roky si Lord Morbivod schraňoval nápady v kanalizačních stokách, aby až v těchto dnech dovolil nahlédnout do nově vykonstruovaného příběhu, jež si nikterak nezadá z předchozími počiny a do jistém míry je i překonává. Fanoušci tohoto svérázného spolku mohou být tudíž naprosto v klidu, přestože si dovolím tvrdit, že tvorba „Stínů“ nebyla nikdy tak silně vykolejená mimo blackový základ, jako je tomu právě na novince. Sice nelze zcela tvrdit, že by kapela nějak závratně experimentovala, ovšem najdou se zde úseky, jež značně vybočují ze zavedených linií černého kovu, ke kterým se kapala hlásila ve svých počátcích.
V tomto ohledu s určitostí překvapí povedený otvírák „Připomínám těm kolem“, vedený v tempech pochodu a zlověstného šturmu. Tahle introdukce se poté přesouvá do linií tradičního severského běsnění v podobě palby „Zástupci“, ve které se už objevují tradiční stopy „Stínů“, nemluvě o textech, kterým je tradičně skvěle rozumět a Lord na ně logicky klade velký důraz. Je jen škoda, že ona „nutná příběhovost“ trochu přebíjí hudbu jako takovou a pokud já osobně mám s něčím problém, je to právě kadence desítek slov, jež jsou záměrně postaveny na odpudivé neobratnosti. Nemůžu si pomoct, ale tohle je zrovna věc, která mi jednoduše nesedí (asi nejvíc při poslechu jinak zdařilé skladby „Doudlevecký Sběrač“), peru se s ní, abych si nakonec se skřípěním zubů zvykl . Ale to jsou zkrátka STÍNY PLAMENŮ v plné nahotě a kanalizačním hnusu… tak jak je všichni znají!
Jedinečná image a předně úžasná atmosféra, to jsou naopak atributy, jimiž se kapela odlišuje od většiny „černých“ spolků. CD jednoduše zapnete a hned po několika vteřinách je vám jasné, kdo že se vám to vloupal do baráku. Určitě se mnou budete souhlasit, že většině kapelám dnes chybí jakákoliv identita, což ale rozhodně není případ západočechů. Navíc jsou to právě oni, vládci kanálů, jež dokáží vykonstruovat výraznější hitovku, kterou zde zastává skladba „Cesty vody odpadní“. Podobné ambice může však mít i thrashově laděné „Obtékání“, jeden z těch přímočařejších tracků Je ovšem pravda, že ani závěrečné dva songy („Reinhard Čistírenský“ „Tajný plán“) se s ničím nemažou, byť s ohledem ke zbytku materiálu, nepřinášejí už nic extra pikantního, přestože příznivce staré tvorby patrně potěší. Stejně mám ale nějak pocit, jako kdyby byl konec desky jaksi neúplný. Tak nějak jsem v závěru očekával nějaký tu třešničku, ale nedočkal jsem se….
Celkově jsem však s „Propadlými vodami“ poměrně spokojen, a to i přes všechny ty překážky, které mě při poslechu provázejí. Atmosféra, zvuk, umě pojatá syrovost, časté odbočky do jiných stok, to je přesně to, co mě na téhle nahrávce baví ze všeho nejvíc. Pro skalní fans jednoznačná povinnost, zvláště i proto, že CD je zabaleno do krásně zpracovaného digipacku (myslím tedy hlavně grafickou stránku), nemluvě i vinylové verzi, která je taktéž k dispozici. STÍNY PLAMENŮ udělaly vše potřebné pro radost svou a taktéž pro radost svých bližních.
ALL
https://www.facebook.com/stinyplamenu?sk=wall&filter=2