Z dánských SOLBRUD se pomalu a jistě klube hodně zajímavé monstrum, které je na dobré cestě protlačit se mezi nejuznávanější severské spolky. Jejich blackmetalová jakost má opravdu dosti zajímavou příchuť, ovšem rozhodně zapomeňte na jakoukoli poddajnost směrem k posluchačstvu. Hudba SOLBRUD je totiž hodně syrová, místy i nekompromisně rychlá a k tomu ještě kompozičně roztříštěná. Konečně, své možnosti Dánové naznačili už na debutu „Solbrud“, ovšem předmětem tohoto rozhovoru se stala hlavně novinka „Jærtegn“, od které jsem se zároveň odrazil k tématům, jež se úzce dotýkají blackmetalového umění. Partnerem mi byl kytarista Adrian Utzon Dietz, jeden z nejdůležitějších článků tohoto souboru…
Prosím, prozraď nám něco z historie SOLBRUD. Co vlastně toto tajemné slovo znamená?
Pojmenování SOLBRUD jsme si vybrali mezi mnoha dalšími názvy. Krása slov v anglickém jazyce je v tom, že jedno slovo nemusí mít notně jeden smysl. V přímém překladu je název tvořen slovem „Sol“, což znamená slunce a slovem „Brud“, které má v dánštině hned několik významů. Některé z nich znamenají něco jako roztržení, zlomení či poručení něčeho. Taky se nám líbila myšlenka spojená s tím, že si každý z posluchačů může vyložit náš název tak trochu po svém.
V současné době propagujete své druhé album, které nedávno vyšlo. Jak dlouho jste tento materiál dávali dohromady?
Proces skládání nám vždy zabírá spoustu času, jelikož hezkou chvíli trvá, než jsme vůbec s něčím spokojeni. Je ovšem pravda, že jak materiál více nacvičujeme, tak postupně jeho síla roste, nehledě na živé hraní. Na desce „Jærtegn“ se tedy ve skutečnosti nacházejí i skladby, které byly napsány už v době realizace prvního alba, které jsme vydali v roce 2012. Tentokrát však proces nahrávání trval mnohem déle, než jsme i my samotní vůbec očekávali. Všechno se ovšem zdrželo především tím, že se neustále vytahovaly nějaké otázky, pořád jsme něco řešili a v konečné fázi jsme byli docela dost zaneprázdněni. Od začátku jsme si naštěstí nedávali vůbec žádné lhůty, jen jsme chtěli, abychom měli čas na vše potřebné. Začínali jsme tehdy bicími a basovými stopami, což bylo někdy v červnu 2013 a za další měsíc přišla na řadu kytara. Poté už zpěv, znovu kytarové party plus další věci a další práce na hodně dlouhou dobu. Myslím, že jsme se v ten čas projevil jako velký perfektcionalista, nemluvě o mixu a fázi masteringu. Taktéž Lasse, náš producent, strávil nad našimi věcmi spousty času, měl s námi neskutečnou trpělivost. Za nás všechny si myslím, že konečný výsledek dopadl velmi dobře.
Hudba SOLBRUD je opravdu hodně hutná, ale zároveň obsahuje celou řadu křehkých prvků Jakou náladu by měla vaše hudba navozovat? Jak byste definovali žánr, který hrajete?
Definujeme hudbu jako black metal, protože je v ní jistě takové jádro, obsahuje hodně blast beatů a rovněž z obecného hlediska, je atmosféra skutečně temná, ovšem v rámci celku si myslím, že toho je na desce víc, než co by se dalo označit pouze za black metal. Víš, black metal může být dnes ukazován v různých konstelacích a směrech a dost možná dnes patří vůbec k těm nejrůznorodějším metalovým subžánrům… Totiž i naše hudba obsahuje některé prvky, které se sotva dají klasifikovat. Nicméně jsou tam proto, že nám přišly vhodné. Myslím si, že v naší hudbě dobře odrážejí všechny ty vibrace a esence, jež mají takovou tu dystopic náladu. Zoufalé emoce pak popisují zejména hudení odraz masivních a nekontrolovatelných sil přírody a světla.
Co jsme si tak přečetl, tak jsou na novinku hodně příznivé ohlasy, nemýlím-li se?
Ano! Na „Jærtegn“ jsme obdrželi celou řadu velmi pozitivních reakcí. Někteří lidé nás dokonce zahrnuli spoustou chvály, zahraničními médii počínaje a konče těmi dánskými, které se třeba orientují výhradně na mainstream. Dokonce jsme se pak i dozvěděli, že jsme za první týden vstoupili na oficiální dánský album chart, a to na dvaadvacátém místě, což mi přijde hodně divný. Jak už jsem ale zmínil dříve, pro nás je hlavní, že jsme s albem spokojeni sami, ovšem zároveň jsme příjemně překvapeni z toho, že recenze a reakce i z undergroundového světa, jež se teprve nedávno vynořily, jsou skutečně hodně dobré. Dokonce jedny z největších novin v Dánsku, ohodnotily nahrávku albem týdne a dokonce tam přiřadily hned několik odkazů na naše videa na internetu. Řekněme si upřímně, ne každý týden se tam dostane sloupec určený pro blackmetalovou skupinu, která má na dece patnáctiminutové skladby. Musím říct, že z toho všeho máme obrovskou radost, těší nás veškerá chvála a o to víc se pochopitelně těšíme na to, až budeme moc někam vyjet a prezentovat naše skladby živě. Zároveň už nyní pracujeme na nových věcech.
Co je textovým námětem alba „Jærtegn“?
Náměty našich textů se točí především kolem lidského úpadku. Žijeme ve světe, kde tzv. „moderních lidí“, kde většina z nich, jak se zdá, ztratila spojení s reálným světem. Lidé jsou oslepeni falešným světem, který nám předhazují především televize. Prioritou se stala chamtivost, zlato a záliba ve velkém bohatství. Tohle jsou jakési výklady, které si lze v textech přečíst. Forma a estetika se na druhé straně drží jakési středověké optiky, a proto tam lze nalézt spousty starých dánských výrazů. Tím v podstatě poukazujeme na to, že lidstvo obecně je úplně stejně degenerované, jako to mu bylo v dobách temna. Myslím si ale, že v současnosti jsme však ještě mnohem dál.
Znamená pro tebe něco speciálního pojem „underground black metal“?
Netuším, jestli existuje nějaký zásadní rozdíl mezi black metalem a undergroundovým black metalem. Black metal je jednoduše druh extrémní hudby a vždy do určité míry zůstane součástí podzemí. Vždyť pro spoustu lidí, nepředstavuje ani jedna z těchto podob, reálný druh hudby. Můžeš klidně vzít ten nejlépe vyprodukovaný black metal z nejlepších studií, nebo pustit někomu něco z drsnější undergroundové produkce, tak to pro toho člověka bude v podstatě stejné. Ale to je jen taková moje myšlenka v souvislosti s tvoji otázkou.
Když už jsme u pitvání onoho žánru, zajímalo by mě, jak bys vlastně zhodnotil vývoj tohoto metalového odvětví?
Tohle není něco, o čem bych věděl až zas tak moc. Rozhodně tady nebudu kopat do old schoolových věcích a ani těch novějších. Žánry hudby se neustále mění, a pokud jste už zjistili, jaká odnož black metalu vás oslovuje nejvíc, jděte po tom. Takhle to vlastně děláme i se SOLBRUD, aniž bychom věděli, v jakých proudech se pohybují ostatní kapely. Celkově si ale myslím, že je dobře, když se styly v průběhu času mění. Je sice skvělé, že zůstávají i kapely, které jsou věrni tomu původnímu žánru a jsou i třeba v tomto ohledu ortodoxnější, ovšem moc dobré je i slyšet kapely experimentující, neustále posouvající hranice a přinášející nové výrazivo. Znáš snad vůbec lepší způsob, jak docílit toho, aby byl black metal pro spoustu lidí stále na prvním místě?
Moc hezky řečeno! Ale te ještě jedna otázka k tradiční blackmetalové image. Líbí se ti takové ty tradiční propriety (corpse paint, satanské symboly atd.)?
Ano, nám všem se to líbí. I když to naše kapela nedělá, tak souhlasím s tím, že je to skvělý způsob, jak vytvořit určitou náladu a posilovat temné hudební výrazivo. Alespoň tedy u některých kapel tomu tak je, ovšem i s tímhle se musí umět pracovat, aby to všechno vypadalo důvěryhodně a komplexně. Za tu dobu co funguju v kapele, jsem si třeba ověřil, že existuje spousta kapel, pro které bude vždy na prvním místě hudba, ovšem najdou se i takové, které hudebně nic nepřinášejí a sledovat jejich počínání, je někdy dost únavný. Z toho mi tedy vychází, že hranice tohoto názoru je opravdu velmi tenká. Nejvíc záleží asi na tom, zda to na lidi zabírá nebo nezabírá.
Když bychom se ještě vrátili zpět k black scéně… Jaký je tvůj názor na její současnou podobu?
Možná, že to není úplně aktuální téma, ale… dnes existuje celá řada kapel, které dělají skutečně skvělou hudbu. Myslím, že něco podobného se děje i u nás v Dánsku, kde za posledních pár let scéna opravdu rozkvetla v důsledku různorodých a především svěžích hudebních děl. Musím říct, že třeba v Kodani znám spoustu skvělých lidí, kteří hrají různorodou kytarovou hudbu a rozhodně mají co nabídnout. To samé pak pochopitelně platí i o muzikantech mimo Dánsko. Díky bandcamp, soundcloud a youtube, máme možnost poslechnout si podzemní blackmetalovou hudbu z celého světa, což je zatraceně úžasný!
Jednu dobu se v black metalu řešily otázky spojené s používáním kláves. Kapely, které je začaly používat, byly často označovány za ničitele tradičních atributů žánru. Doba se sice v tomto ohledu dávno změnila, ale mě by přesto zajímal tvůj pohled na toto téma…
Stručně řečeno, v tomhle ohledu by žádný podobný pravidla či řády neměly vůbec existovat, jestli to tedy mohu takhle říct. Jistě, určitě jsou příklady, kdy zrovna klávesy rozhodně nejsou vším a jsou v konkrétní tvorbě úplně přehnané, ale co na tom? Vždyť existují i skupiny, kde klávesy znějí naprosto zlověstně a vytvářejí tak neopakovatelnou atmosféru, která jednoduše nejde vytvořit jiným způsobem. Jednoduše je to jen otázka vkusu a člověk by v tomhle neměl být fašistou.
Vaše album vyšlo pod hlavičkou Mighty Music Music Label, což je label, kterým má velkou tradici, jedná se o dosti seriózní značku, alespoň tak to vnímám já a určitě nebudu sám. Je tomu podobně i v Dánsku? Jak jste se k nim vlastně propracovali?
Vše podstatné se odehrálo díky Peterovi, kterému chci touto cestou ještě jednou poděkovat. Byl to on, kdo nás dostal k podpisu smlouvy s Euphonious Records/VME (nyní DME), která nám vydala naše první album. Když pak Peter získal novou práci a přešel pracovat k Targetu, tak si nás jednoduše přinesl s sebou. V Dánsku je tahle forma jednou z největších nezávislých nahrávacích společností, pod kterou spadají i Mighty Music, což je pravděpodobně dnes už největší a také nejdéle fungující metalový label, který tu máme.
Počítám tedy, že s jejich prací budete patrně spokojeni…
No, to je opravdu těžké říct, protože nedokážu zcela přesně posoudit to, jaké pozornosti by se nám dostalo třeba u jiného labelu. Každopádně nyní jsme rádi, že jsme u nich dostali šanci, vždyť je to vůbec nejdéle fungující firma tady u nás, což je zřejmě i docela dobrý důvod si myslet, že svoji práci dělají dobře. Na naši spolupráci s ohledem na námi vydané album, jsme se domluvili naprosto hladce a musím uznat, že co se týče podpory, tak vše skutečně klape. Nemůžeme si zatím stěžovat.
Jaké kapely v současné době nejevíce posloucháte?
Ach, kde vlastně začít… Teď jsou to věci jako MORTIFERA, LEVIATHAN, ELYSIAN BLAZE, DRUDKH… abych tedy jmenoval alespoň některé. Tenhle seznam by mohl pokračovat klidně dál a jak jsme už zmínili, dnes stačí jen několik kliknutí a člověk může objevit v podstatě cokoliv, např. prostřednictvím bandcampu. Co se týče naší kapely, tak každý z nás má svoje vlastní oblíbence, kteří se z různých stran dotýkají především toho black metalu. Přiznám se, že v průběhu zpracovávání toho rozhovoru jsem měl trochu kocovinu, takže jsem u toho poslouchal „Long live rock’n’roll” od RAINBOW, pak jsem brouzdal trochu po nových věcech, a nakonec jsem se zasekl u MAYHEM – De Mysteriis Dom Sathanas, který mi stále běží z YouTube.
… a dáváte přednost třeba i nemetalovým žánrům?
Ano, samozřejmě. Je to vlastně dobrý způsob, jak se inspirovat mimo black metal. Mezi těmi mnohými žánry, které máme všichni v oblibě, je to kupříkladu blues rock ze sedmdesátých let, folk, jazz, klasika a taky stará dánská hippie music.
S kapelou máte v současnosti určitě nemálo plánů. Zkus nějaké nastínit?
Pro tuto chvíli máme domluvenu hrstku koncertů, které se uskuteční přes zimu. Musíme ocel žhnout hezky za tepla, když už máme album venku. Většina našeho publika je sice z Kodaně, ale protože nás teď fanoušci mohli vidět opravdu mnohokrát, budeme se nyní soustředit na koncerty v některých sousedních evropských zemích, už nyní jsme v kontaktu s několika bookingovými agenturami, takže uvidíme. Část z toho už máme zajištěnou a myslím, že jsem v tomto ohledu nyní dal, než jsme si původně mysleli.
Na závěr mám dotaz z trochu jiného ranku. Dlouho jsem přemýšlel, co by mohlo mít Česko s Dánské společného, ale nenapadlo mě nic jiného, než společenství Evropské unii. Jak vnímáš tuto organizaci? Jak vidíš její budoucnost?
Hmm, tohle téma skutečně nemá co dočinění s naší kapelou a hudbou… Nicméně se dá s jistotou říct, že osobně nejsme zapálení pro politiky a jejich systémy. Obecně řečeno, lidé se splachují do obrovskýho hajzlu díky masovému konzumu, korupci, nekonečnému válčení a co z toho… všechno se tak akorát plácá páté přes deváté – krmíme se navzájem sračkama. Všechny ty byrokratické systémy a nekonečné papírování jsou jako posranej hajzl papír, který ztěžuje těm málo, co něco umí a chtějí v tom hajzlu plavat… Abych to zkrátil, všechno se stejně proměnilo v nechutnou mašinérii, která nakonec ani nedává smysl… Sisyfos. Nemusíš být zrovna v depkách, abys pochopil, že budoucnost naší planety taky není zrovna růžová, což nás na druhý straně inspiruje při vytváření temné hudby.“
Díky moc za váš čas! Poslední slova jsou vaše …
Díky ALLeši za tenhle rozhovor, jsem rád, že jsem se ho mohl zúčastnit a zdravím každého, kdo dočetl až do samotného konce! Cheers and keep it fuckin’ metal;)
ALL
https://www.facebook.com/Solbrud?fref=ts