Na proudu času se střetla kapela SIX DEGREES OF SEPARATIONS s R.U.M. Zinem! Obě složky si to hrnou svou vlastní cestou, je to neuvěřitelné, ale nemohu nevzpomenout na časy, kdy jsem z obálky vytahoval kazetku „Dark Ages“ a posléze ji naposlouchal naprosto nemilosrdně! Nevím, kterak to přesně vyjádřit, ale právě ke kapelám, které tehdy lemovaly cestu R.U.M. Zinu, k těm mám naprosto nedotknutelný vztah. Náš začátek byl spojen s jejich začátkem a ještě pikantnější je sledovat kapelu dosahující met, o kterých na začátku své cesty pouze snila. Stačí, když zalistujete v našem archivu a naleznete rozhovor téměř jedenáct let starý. SIX DEGREES OF SEPARATION jsou tu stále, živí a plní chuti dokázat něco víc. Čtvrté album „Of Us“ kapelu zachycuje opět v poněkud odlišnějším světle, i když od první skladby si budete jisti, že tohle zkrátka jsou SIX DEGREES OF SEPARATION!
Vokál Radka Zábojníka je tak charismatický, že i kdyby kapela učinila kopec kotrmelců, stejně byste se ji nemohli splést. Ovšem i kytarový rukopis Canniho a spol. je dalším určujícím faktorem, který k tomuto spolku na 100% patří. (když cesta k osobitosti nebyla rozhodně vydlážděna jednoduše). SIX DEGREES OF SEPARATION se však dokázali vymanit z doom metalových počátků, a protože tak bylo učiněno poměrně citlivě, naskýtá se nespočet hudebních cest, jen zvolit tu pravou. Obdobně tomu bylo i v době vydání desky „Chain-driven Sunset“, za kterou si kapela s určitostí stojí, ovšem pokud by někdo z vás čekal plynulé pokračování „Of Us“, spletl by se!SIX DEGREES OF SEPARATION se totiž ve své prozřetelnosti přiklonili k trošku odlišnějšími odstínu sebe sama. Ke ztrátě vlastní identity však nedošlo, rozhodně se nedá tvrdit, že by se kapela vydala na steč neprůhlednou progresivitou, i když by v budoucnu možná chtěla (nekoukám až mo do karet?) Paradoxní však je, že „Of Us“ patří k možná nejmetalovějším dílkům, který kdy dali Radek a spol. dohromady.
Album otevírá agresivní vypalovačka „F-2370“ s nezkrotnými sypačkami (skoro až blackovými) a dokonale vtíravými melodiemi, jenž do vaší paměti zapustí kořeny téměř okamžitě. První vteřiny dávají na srozuměnou, že zvukový kabátek bude hodně luxusní záležitostí a také se tak skutečně děje! Vřele doporučuji intenzivní poslech v kvalitních sluchátkách. Prima paráda! Ale pojďme opět k rozboru skladeb. „Of Unrealistic Ambitions“ zní jako kdyby finští AMORPHIS snídali žiletky. Na povrch znovu vyplouvají libozvučné kytarové melodie a tím je definitivně odkryt průvodní znak nahrávky. Intenzita do kamene vytesaná!Album nemilosrdně míří ke své gradaci, když se mu do cesty postaví skladba „Guilt Is A Vector Of Time“ a od té chvíle jakoby hochům trochu docházel dech. Že by pouhá záplata nad jinak promyšlenou skládankou? No, ruku na srdce – ani návrátivší se romantika v podobě „For John“ mě za srdce příliš nechytila. Když se pak kapela vrací do svých pozic v podobě závěrečných dvou skladeb ( „Felicitas“, „For Jack“), kouzlo předchozích tracků se jaksi nedostává. Zkrátka a jednoduše – „ten závěr už je trochu nudný“.
I tak ale SIX DEGREES OF SEPERATION vytvořili zdařilé album. Milovníci metalových kytar budou rozhodně potěšeni! Skladbám nechybí pracně vybudované know-how z let minulých a tato skutečnost se bezmezně cení. Jsem zvědav, kterak kapela naloží s albem následujícím. Pevně věřím v SIX DEGREES OF SEPARATION opět v jiném odstínu. Závěrem dodávám, že CD vyšlo v podobě černo-červeného digi-packu, který působí sice jednoduše, ale zároveň velice vkusně. Tvrdá práce přináší plody a užitky!
ALL