Navázat na svůj úspěšný počin „Dark Ages“ bezesporu chce velice sympatická kapelka SIX DEGREES OF SEPARATION. Po nucené pauze se opět pořádně obula do sedla a vyprodukovala svůj druhý počin, který nazvala symbolicky „When Autumn Comes…“. (recenze v tomto čísle) . A nejen okolo této nahrávky se točil následující rozhovor. Na otázky odpovídala duše kapely, zpěvák a basák v jedné osobě Radek Zábojník.

Čau Radku, jak se v současné době máš? Kam chodíš na pivko? S kým? Co fanynky, poznávají tě na ulici?
Dík za zeptání. Zrovna mě bolí zuby, což není zrovna košer, ale jinak to jde. Záš to – Vánoční euforie a tak (rozhovor vzniknul během Vánočních svátků pozn.). Jenom mě sere, že ještě není sníh. Letošní zimě chybí kus romantiky. Momentálně pracuju třista kiláků od domova, v Mladé Boleslavi, a snad nikoho neurazím, když napíšu, že obzvláště tady zima moc hezká není. Hold jsem zvyklý na jiné poměry. Průmysl dává zabrat i zimě. Co se piva týče, tak to víš, že na pivo chodím. To víš, že jo. Občas cestou z práce, ale hlavně o víkendu, když jsem doma mezi svýma. A zlínský rokáč Golem je pro tyto účely dost dobré místo, to mi věř. Ehmm, tak na fanynky se ptáš? Nuže věz, panáčku, že jediná fanynka, která mě na ulici poznává, je kamarád Peťa Jurča. Bože, to jsou otázky, vff !!! (smích).

Nedávno vám vyšla již avizovaná nahrávka „When Autumn Comes…“. Mohl bys jí v krátkosti představit? V čem si myslíš, že se liší od předchozí „Dark Ages“ ? Mimochodem jaký je tvůj vztah k podzimu jako takovému?
OK, ve zkratce. Sedmero skladeb – sedmero žalozpěvů, sedmero příběhů. Pomalejší tempa střídají rychlá, jemné i hutné pasáže, prostě doom dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Myslím, že „When Autumn Comes…“ by mohlo zajímat každého, kdo má rád melodickou muziku. Jestli chceš vědět, jaký je podle mě rozdíl mezi novinkou a „Dark Ages“, tak věz, že hlavní rozdíl je v tom, že „When Autumn Comes…“ je mnohem lepší. Ne, vážně. Věnovali jsme ji mnohem víc času jak před samotným nahráváním, tak i ve studiu. Myslím, že je to poznat na první poslech. Víc se neopovažuji hodnotit – už teď mám strach, co se dočtu ve vaší recenzi (smích)… Bůh nám budiž milostiv až na věky věků, halleluáh !!! Dále kauza „můj vztah k podzimu“, hmmm. Je tady několik možných úhlů pohledu. Jednak se každý rok rozplývám ve víru estetické extáze nad tou neuvěřitelnou paletou barev, která s příchodem podzimu zaplaví lesy. To miluju. A jednak – a tento důvod jest mnohem mnohem prozaičtější, ovšem se samotnou koncepcí „When Autumn Comes…“ ne až zas tolik související (i když se vlastně říká “ kdo ví „, že) – podzim s sebou přináší vždy dlouho a toužebně očekávanou úrodu, že. Jabka, hrušky, trnky a tak, že.

Kazetu zdobí nádherný obal…Říkal jsi, že to byl vlastně takový největší důvod, který vše zbrzdil…,ale já si myslím, že čekání se vyplatilo…
Jsem rád, že se ti líbí. I já z něj mám radost. Beru to jako zadostiučinění za to nekonečné čekání. Mé díky patří zejména skvělému Václavu Skleničkovi – autor kreseb, a taky Mikovi W., který to vše dával v kompu do kupy a trpělivě snášel mé rozmary.

Radku, máš za sebou vojnu… Jak vzpomínáš na rok života v armádě ? Máš nějaký výjimečný zážitek z „natáčení “ ?
Jojo, na vojnu mám jen ty nejlepší vzpomínky. Dvanáctiměsíční rauš a kalba, tak bych to popsal.Z přesvědčení nejsem militantní typ, spíš pravý opak, ale ten rok stál za to. Kdo nezažil nepochopí. Spousty zážitků, spousty kamarádů. Byl jsem u zdravoťáků v Uherském Hradišti a tam je místní legendou jistý kpt. Verner. Těm, kteří s ním měli tu čest, nemusím představovat. Pro kpt. Vernera bylo typické zejména to, že si pletl slova, nebo v nich svévolně přehazoval slabiky, takže z něho občas vylezly obludnosti typu: „Stanové kolíky zatloukáme kolmo do země pod úhlem pětačtyřiceti stupňů“. Jednou jsme se od něj při čtení denního rozkazu dokonce dozvěděli, že: „Voják nastupuje do celodenní služby řádně ostříhaný a ohulený“. A tak jsme tak chodili – ohulení jak se sluší a patří. Jo a taky říkal, že „kanady mají být řádně nakrámovaný“.

Tak fajn. Teď bych se opět vrátil k vaší aktuální nahrávce. Na předchozím počinu vám vypomáhala Terezka Holíková, ale na novince se objevila pěvkyně Magda Malaníková…Můžeš objasnit důvod této změny?
Myslím, že tomu, kdo slyšel oba naše počiny, nemusím nic vysvětlovat. Terezka nám moc pomohla a za to jí patří velký dík. Dala skladbám, které nazpívala, specifické kouzlo. Magdalénu jsme potkali ( a hlavně slyšeli ) až později. Ona je nepopsatelná, to se musí slyšet. Její hlas to je živel. Občas se snámi objeví i na pódiu, ale pravidlem spíš bývá, že hráváme téměř výlučně v pánské sestavě. Bez bab.

Jak budou vypadat vaše koncerty ? Budete hrát také starší věci?
Náš standartní koncertní playlist obsahuje věci z obou demáčů plus nějaké nové skladby. Nefunguje to tak, že bychom kvůli nové nahrávce zanevřeli na staré písničky. To vůbec né. Navíc po těch skvělých ohlasech na „Dark Ages“ by to byl přece nesmysl a hřích ty skladby vypustit z repertoáru, ne ? Občas hrajeme tu, jindy zas tamtu. Přijde na to.

Tak to jsem rád. Teď ale trochu dloubnu do vosího hnízda. Zmínil si skvělé ohlasy na „Dark Ages“…Na debut jste opravdu nasadili laťku dosti vysoko. Neměli jste trochu strach z toho, že „Dark Ages“ nepřekonáte?
Nevím, člověče, to jsme nikdy takto neřešili. Ty skladby z nás lezou samovolně a hlavně, jak už jsem zmiňoval, podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Jsme moc rádi, že “ Dark Ages “ sklidilo tak nečekaně dobré ohlasy a nemám obavy, že by novinka dopadla hůř. Odvedli jsme poctivou práci. Ohlasů na ni sice ještě moc nemáme, vždyť na rozšiřování se teprve pracuje, ale to, co již přišlo, je moc a moc povzbuzující. Nechci nic zakřiknout. Uvidíme. Držte nám palce.

No a přece jen ještě k těm ohlasům…Nevím jestli si četl co o Vás napsal Immortal ve svém plátku a ani to teď nechci rozmazávat, jen se tě chci zeptat co si myslíš o nevybíravých recenzích, které místo hodnocení spíše urážejí?
Hmmm, tak zmiňovanou ( a ani žádnou jinou ) Immortalovu práci jsem nečetl, ale říkal mi o tom Canni (kytara). Skutečně nevím, co k tomu dodat. Mrzí mě to, ale necítím vůči němu žádnou zlobu. Myslím, že je to otázka tolerance. Když se někomu něco nelíbí, tak ať se tím radši nezabývá. Proč někoho urážet pro jiný názor ? Nechápu to a nechápu, co tím Immortal sledoval. Uklidňuje mne, že těch kladných ohlasů bylo mnohem a mnohem víc. Obraťme list. Další otázka, pane ?

Tak dobrá. Přejdeme k příjemnějším věcem. Moc by mne zajímalo, které kapely nejraději posloucháš? Trochu mám představu co by se ti mohlo líbit… Co takhle PYOGENESIS, PARADISE LOST nebo třeba MORGAIN ?
No tak to ses moc netrefil, člověče (smích). Teda co se výběru týče. Stylově jsi, myslím vcelku blízko. Na hudbě osobně preferuju hlavně melodii, v druhém sledu hutnost – musí to mít správný koule. PARADISE LOST jsem dost žral v období „Draconian Times“, po vydání „One Second“ jsem se o ně přestal zajímat. PYOGENESIS znám okrajově a o MORGAIN vím jen to, že existujou (z vašeho zinu, mimochodem /smích/ ). Můj „Top 15 “ (bez ohledu na pořadí ) by byl asi následující : DEVIN TOWNSEND, CRADLE OF FILTH, ROOT ( album „The Book“ žeru ), MARILYN MANSON, MOONSPELL, BJÖRK, KING DIAMOND (MERCYFUL FATE ), BRUJERIA, ANATHEMA (hlavně “ Eternity “ ), INSANIA, PORTISHEAD, IMPALED NAZARENE, SAMAEL a samozřejmě klasiky typu METALLICA či IRON MAIDEN. Těch kapel je samozřejmě daleko víc – výše uvedené ale momentálně nejčastěji točím v kazeťáku.

Už tedy raději typovat nebudu a šup na další otázku. Radku, máš představu jak bude vypadat další počin SIX DEGREES OF SEPARATION ? Cítíte se už na debutní CD? Co třeba vydat „When Autumn Comes…“ na CD a k němu přiřadit několik bonusů?
Jo, tak nad něčím už začínáme uvažovat. Materiál se pomalu rodí a musím říct, že zní hodně slibně. Něco z toho už také hráváme na koncertech a reakce jsou nad očekávání dobré. Mám z toho radost. Ovšem nyní je nejdůležitější dostat aktuální demáč co nejvíce mezi lidi. Věnovat čas propagaci, zkoušet a hodně živě hrát, aby se ta zpráva, že někde v podzemí existuje parta SIX DEGREES OF SEPARATION roznesla co možná nejdále. Můžu ti prozradit, že další nahrávka ponese název MOON 2001:NOCTURNAL BREED. Ptáš se, zda-li bychom se cítili na debutní CD ? Jasně že jo, kdo by nechtěl, že. Háček je v tom jenom jeden – najít label, který by byl ochotný za nějakých rozumných podmínek tvou hudbu vydat. Myslím, že je to taky hodně otázka štěstí, když se někomu zalíbíš natolik, že je ochotný do tebe investovat. Byla by to paráda, kdyby se nám třeba povedlo vydat „When Autumn Comes…“ ještě jednou, tentokrát jako debut. Těm skladbám jsme věnovali moře času, jsou to naše děti a naše vizitka. Debut bych ovšem pojal jako takové naše malé „best of “ – pár věciček z „Dark Ages“, pár z „When Autumn comes…“plus ty nové skladby. Tak.

Řítíme se pomalu k závěru. Co rád piješ a jíš? Umíš lyžovat? Máš představu kam bys mne pozval, kdybych se z nenadání zjevil v místě tvého bydliště?
Ty by jsi určitě rád slyšel, že mým nejoblíbenějším nápojem je rum, že? Že je to tak? Bohužel tě asi zklamu když už, tak piju pivo nebo červené víno. Jsem spíš sváteční pijan. Žeru všechno kromě žab, lyžuju rád (naposled ovšem zhruba před 10 lety), ještě raději spím a nesnáším vstávání do práce. Miluju Jitku a muziku a u příležitosti tvé návštěvy u mě bych tě pozval nespíš na špeka. Nebo do hospody na ruma, že jsi to ty.

Dobrá, beru tě za slovo he,he,he…Radku co si představuješ pod pojmem underground ? Myslíš, že ještě něco takového existuje?
Tak to ti řeknu přesně. Kamarád Mates mi totiž říkal, že slovo „underground“ je anglickým ekvivalentem pro naše „metro“. Opravdu ale netuším, jestli ještě v dnešní době něco podobného existuje či nikoliv. Mám však za to, že ano, a snad i dokonce v Praze, neboť přátelé ze skupiny BRUTUS HUBERTUS tam prý posledně něco podobného viděli.

Jó, tak něco podobného tam opravdu je a dost často tím jezdím…he,he,he. Tak tedy trochu jinak. Jak často se ti stává, že ti lidé neodepisují na dopisy?
Občas se to stává. To je ovšem riziko povolání, že. Častější jev je, že odpovědi chodí se zpožděním. Málokdy se ale stane, aby někdo nereagoval tak rychle jako ty. Ber to jako kompliment, pane.

Tak jo. To je vše. Díky moc za rozhovor. Ať se ti daří a snad se brzy uvidíme u té sklénky R.U.Mu…Poslední slova jsou tvá…
Především bych ti chtěl poděkovat za zájem a prostor na vašich stránkách. Taktéž bych vám chtěl popřád, ať se z vaší “ černé palírny“ teče jen ten nejjakostnější rum, osvěžující tělo i ducha. Projeví-li někdo zájem o naše nahrávky, může se obrátit přímo na mě. K dispozici mám aktuální demo v MC (60 Kč +pošt. i CD (130 Kč + pošt.) podobě. Projeví-li někdo zájem o naše vystoupení, může se na mě obrátit taktéž. Za cesťák či výměnu přijedeme kamkoliv. Lidičky, pište si o informace, kazety či CD ať taky uslyšíte, zač je toho SIX DEGREES !!! Odpovím všem. A rád.

ALL

kontakt:
Radek Zábojník, 763 07 Velký Ořechov 35, +42-0606-641037
e-mail: six.degrees@seznam.cz