Akustické album JINÁ je jiné také proto, že se na této unikátní nahrávce propojili členové kapely s překvapivými hosty, čímž obohatili svůj původně metalový hutný sound o nevídané chutě a vůně, jimž rychle podlehnete. Kapela představuje vyspělý materiál s působivými aranžemi Michaely Niké Vopálecké, v současnosti studující na „Harvardu hudby“, tedy na Berklee College of Music v americkém Bostonu. Choreografie profesionálních tanečníků z Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě a intimní zpracování videoklipu k titulní písni jen podtrhuje sílu nového materiálu. Koho by napadlo, že propojení baletního umění a tklivosti moravské lidové písně bude tak fungovat.
JINÁ je albem opravu výjimečným, jiným. Kapela se dokáže ztišit a proměnit v pokorný potůček bezbožných elegií, aniž by rezignovala na svůj čitelný metalový rukopis. Nechává tak vyniknout naléhavosti akustických pasáží a vřelému projevu zpěvačky Hany Hajdové a zpěváka Pavla Hrnčíře. „Tahle deska byla pro mě velkou výzvou. Bavilo mě nejen nekonečné množství stop ve sborech, ale i náročnost pěveckých pasáží. Mohla jsem si vyzkoušet jiný styl zpěvu, jelikož celá deska má diametrálně odlišný odstín než naše předchozí počiny a přesahuje do mnoha dalších hudebních stylů. Troufám si říci, že zde posluchači najdou vlivy folklóru či klezmeru až po moderní pop či gospel. Hudba je totiž jen jedna.“, komentuje zpěvačka vokální přípravu k akustické desce.
Z celé nahrávky je cítit, že „Sajlenti“ nechtěli vydat jen znovu akusticky přehrané původně metalové skladby. Svěží pohled zvenčí a nový háv všech písní s moderními aranžemi majícími přesah do různých hudebních stylů jim přinesla spolupráce s Michaelou Niké Vopáleckou. „Aranžovat písně pro Sajlenty byla jedna z největších a nejmilejších výzev, která mě v hudebním světe zatím potkala. Když mě oslovili, abych několik jejich písní zaranžovala, nebyla jsem si jistá, jestli to myslí vážně… Byla velká radost s jejich písněmi experimentovat – jako třeba udělat z I Would Dance vokální píseň. Jsem vděčná, že mi svěřili takovou důvěru a že jsem mohla sehrát svou roli v tomto krásném projektu.“, vyznává se Niké.
Celé album je zajímavé i zvukově. Deska se natáčela v Soundevice studiu v Praze pod producentským dohledem Borise Carloffa. Každá píseň právě díky jeho originální práci ve studiu zní jinak. Vedle intimního ztišení v Sudici tak můžeme vyzdvihnout orientální zvuk v Ten, který ukoval Slunce, filmové podbarvení tklivých smyčců v Přísahám, temnou popovost v Ptakopravovi či vokální závěr v I Would Dance. „Musím říct, že tohle je asi jedna z nejhezčích desek, na kterých jsem pracoval. Hrozně mě to bavilo a strašně mě bavilo i to, že jsme se vůbec neomezovali aranžérsky nebo jakkoli žánrově.“, prozrazuje Boris Carloff. Mastering si vzal na starost Mirek Chyška ve svém studiu Cyberbaobab.
Na desce JINÁ se potkáme nejen s „klasickým“ nástrojovým obsazením v podobě precizně zahraných bicích Michala Miltáka, bublající basy Stanislava Pavlíka, nosnými melodiemi smyčců houslistky Gabriely Povrazníkové a violoncellisty Michala Sýkory, ale také s temným tembrem Pavla Hrnčíře či vřelými čarozpěvy Hany Hajdové. Album je jiné také díky nově namíchaným barvám na paletě malíře, a těmi jsou rozmanití hosté. V prvé řadě hudebník a skladatel Aliaksandr Yasinski, který vnáší do tří písní běloruskou autentičnost podmanivým zvukem akordeonu. Jestli nějaký nástroj doposud „Sajlentům“ chyběl, byl to právě akordeon.
Desku také ve všech písních doprovází precizně zahraná akustická kytara Jiřího Kučerovského (Animé, Tomáš Klus) a klavírní melodie jazzového hráče Jana Andra. Silné je i pěvecké podbarvení písní, které zajišťují sboristé Kateřina Eichlerová a Tomáš Bečka. Dojem z celé desky podtrhuje minimalistický, ovšem decentně a s citem zpracovaný, obal a booklet alba, které nafotil fotograf Majo Eliáš a graficky zpracoval hravý Petr Štefek.
Nové album „Sajlentů“ JINÁ je uvedeno videoklipem singlu Pod Babíma horama. Zde spojili s kapelou své síly regionální tvůrci Petr Rehanek a Pavel Straka a nutno podotknout, že klip se líbí i musicserver.cz: „Klip dostal černobílou podobu a vynikají v něm tanečníci Giulia Del Grande a Mark Griffiths. V prostřizích se pak objevují členové sestavy. Video je společně se songem silným audiovizuálním počinem. Lépe už skupina fanoušky navnadit nemohla.“
Akustická deska JINÁ obsahuje deset písniček s českými texty (jedinou výjimkou je anglicky zpívaná závěrečná I Would Dance). Vychází 31. ledna 2024 na vlastním labelu Osamělí Records. Kapela své album podpoří také jarními koncerty se vzácnými hosty a neopakovatelnou atmosférou v Praze, Brně, Ostravě a Plzni.
JINÁ tour 2024:
30.04.2024 Ostrava, Barrák
01.05.2024 Praha, RockCafé
02.05.2024 Brno, Melodka
04.05.2024 Plzeň, Pod Lampou