SERPENT – The Pit and the Pendulum (CD – 2026, Hammerheart Records)

Některé hudební nahrávky potřebují čas, aby dozrály, jiné si zase na svou příležitost nechávají pořádně dlouho počkat. Švédští SERPENT patří bezpochyby do druhé skupiny. Formace ze Stockholmu vznikla už v roce 2000 a během následujících let si budovala své postavení v undergroundovém prostředí především prostřednictvím demo nahrávek. Na debutové dlouhohrající album si tak příznivci museli počkat více než dvě desetiletí. Nyní se však dočkali a výsledek s názvem „The Pit and the Pendulum“ rozhodně stojí za pozornost.Devítice kompozic o celkové délce necelých 39 minut představuje velmi povedenou kolekci, která mě okamžitě vtáhla do svého mystického a okultního světa.

SERPENT čerpají z tradičního odkazu švédského death metalu, jehož charakteristické atributy obohacují o výraznou melodiku, působivé harmonie a množství nečekaných zvratů. Nejde přitom o žádné bezduché žánrové cvičení. Každý tón má své opodstatnění, jednotlivé motivy do sebe přirozeně zapadají a výsledný celek disponuje až překvapivou dávkou hitového potenciálu. Místy jsem měl dokonce pocit, že poslouchám soundtrack ke kultovnímu filmu Kladivo na čarodějnice. Jeho ponurá historická kulisa, náboženský fanatismus, inkviziční procesy a všudypřítomný strach jako by dokonale souzněly s hudební vizí švédských protagonistů. Výraznou tvůrčí osobností je Kristian Niemann, který se postaral o většinu instrumentální složky, produkci i výsledné zvukové zpracování. Jeho rukopis je znát na propracovanosti jednotlivých aranží, v nichž se agresivní kytarové riffy střetávají s melodickými ornamenty a nekompromisní rytmikou. Právě tato kombinace propůjčuje albu potřebnou dynamiku a zabraňuje tomu, aby se posluchač během jeho poslechu ocitl v jednotvárném hudebním kolotoči.

Pekelná předehra „Introitus Ad Inferos“ otevírá bránu do světa, v němž není nouze o čarodějnické sabaty, nekromancii ani rouhačské obřady. Následující „Serpent Rising“ pak představuje skutečný hudební výbuch a zároveň jeden ze symbolických pilířů celé kolekce. Právě tady se naplno projevuje schopnost autorů propojit dravost s melodickou přitažlivostí. Výsledkem je strhující jízda, která má nejen potřebnou razanci, ale také mimořádně nakažlivý charakter. K nejpůsobivějším okamžikům bezpochyby patří titulní „The Pit and the Pendulum“. Inspirace stejnojmennou povídkou Edgara Allana Poea zavádí posluchače do prostředí španělské inkvizice, kde se lidská bezmoc stává součástí děsivého divadla krutosti. SERPENT dokážou tuto předlohu přetavit do sugestivního hudebního vyprávění, jemuž nechybí napětí ani patřičná dávka brutality. Neméně impozantní je „Salem 1692“. Tu bych bez váhání označil za černou deathmetalovou mši, při níž se nad někdejším americkým městečkem znovu vznáší přízrak čarodějnických procesů. Kytarové běsnění zde získává až obřadní charakter a posluchač se ocitá uprostřed pochmurného rituálu.

Největší překvapení si však SERPENT schovali pro „Season of the Witch“. Právě tato kompozice je z celé devítice nejvýstřednější. Hostující sopranistka Frida Cewrien-Sollerhag do ní vstupuje se svým křehkým hlasem, který jako by na okamžik roztříštil neúprosný deathmetalový kolovrat. Její éterický projev vytváří fascinující protiklad k hrubé síle nástrojů a dodává výslednému vyznění téměř nadpozemský rozměr. Jde o nápaditý moment, jenž příjemně narušuje očekávané žánrové mantinely a potvrzuje, že autoři se nebojí ani odvážnějších aranžérských postupů.Tematická koncepce navíc není pouhou dekorací, ale nedílnou součástí celého díla. Nekromancie, okultní praktiky, hon na čarodějnice, historické osobnosti spojené s inkvizičním běsněním i morová epidemie vytvářejí pestrou mozaiku lidské krutosti, pověr a náboženského fanatismu. Každý z těchto motivů přispívá k celkovému vyznění a propůjčuje nahrávce soudržnost, která je u podobně koncipovaných počinů mimořádně důležitá. Dokonce i samotný název odkazující na Poeovo Kyvadlo a jámu napovídá, že zde půjde o cestu do těch nejtemnějších zákoutí lidské představivosti.

„The Pit and the Pendulum“ je pro mě velmi příjemným překvapením. SERPENT po dlouhých letech čekání předkládají debut, jenž rozhodně nepůsobí jako opožděný pokus dohnat ztracený čas. Naopak, jde o sebevědomou a mimořádně atraktivní kolekci, která staví na osvědčených základech švédské deathmetalové školy, ovšem nezapomíná ani na vlastní tvář. Nechybí jí melodická opojnost, potřebná brutalita, výtečné nápady ani blasfemická nadstavba, jež celému vyznění dodává patřičně rouhačskou příchuť. Pokud máte v death metalu rádi vedle nekompromisní tvrdosti také mystiku, okultní symboliku a ponurou obrazotvornost, budete nadšeni. Já osobně jsem rovněž potěšen!

Skladby: Introitus ad Inferos, Serpent Rising, Necromancer, The Pit and the Pendulum, Der Hexenjäger, Lightbringer, Season of the Witch, Salem 1692, Magna Mortalitas

Sestava: Kenneth Alutoin – zpěv; Kristian Niemann – hudba, doprovodné vokály
Hosté: Anders Engberg – zpěv; Frida Cewrien-Sollerhag – soprán

ALL

https://serpentcult.bandcamp.com/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *