Po třech letech se SECRET OF DARKNESS vytasili s nástupcem „(In)Humanity“ a zadělali tak na jedno z příjemných překvapení, jež jsem měl v poslední době možnost prožít. Sice mě na první dojem poněkud zmátl digipack s image ala BEHEMOTH (vše je moc krásně zpracováno, ale stejně je trochu škoda, že si kapela nevybrala trochu jinou image), ale to je jen taková decentní „vada“, o které jsem dlouho přemýšlel a vlastně ji ani nechtěl publikovat. Nakonec mi to ale nedalo…
Co je ovšem pro posluchače nejdůležitější, to je hudba samotná, v případě „Neotericus Universum“ našlapaná nápady, kreativitou a dokonce i neskrotnou melodikou, s čímž jsem v samotném počatku až tolik nepočítal. Třešničkou na dortu je pak také impozantní zvuk ze studia Šopa, nahrávka skutečně parádně topí, pulsuje živočišností a dokonce si dovolím tvrdit, že kdyby bylo na přebalu alba logo světoznámé kapely, věřejnost by se rozplývala nad parádní ukázkou death/blackmetalové harmonie. Bohužel, Satanžel, doba ne až tak zavadeným jménům nepřeje, „bezejmenní“ to mají dnes stonásobně těžší, a tak jim nezbývá nic jiného než tvrdě makat a zároveň se bavit svým notně prodělečným koníčkem. SECRET OF DARKNESS však mohou mít ze svého počinu vskutku oprávněnou radost a zpětně jsem docela nemile překvapen tím, že se právě tohle album neobjevuje ve špičce veškerých domácích anket. Velká škoda.
„Neotericus Universum“ hraje přesvědčivě a dá se říci, že jeho symbolem může být hned úvodní track „Unearthing The Sun“ (po intru „Awakeing“) s ústřední melodickou linií, na kterou jsou postupně nasázeny chytlavé a především razantní kytarové riffy. „Blinded“ je naopak strukturově ještě mnohem košatější a především zásadně přilévá do melodického death metalu truchu potřebné černoty, kterou vnímám především v pomalejších mezihrách. Skvělou zprávou je také důkaz spojený se zásadní hitovkou, takovou, která sice vyčnívá, ale zároveň nevybočuje z celkového konceptu. Je jí vpravdě parádní „Warfare Doctrine“, jenž lze v podstatě pokládat za titulní song (s jasným a přímočarým refrénem – zkrátka proč ne).
Pokud jsem ve spojitosti s obalem zmínil jistý vliv BEHEMOTH, pak ve stejných odstínech šlape „Burned Hopes“, jedna z těch přímočařejších (když pominu závěrečnou meditativní část). Kvalita alba pak naštěstí neklesá ani s „The Crown“, kde je ke slyšení celá řada kudrlinek a úsečných melodií, což je v podstatě další odstín, který je posluchačovi nabízen. Poslední dvě skladby („Remains Of Memories“, „New Apocalypse“) poté znovu brousí ostří dle melodic/black/deathmetalového žargonu a dost možná tohle je parkata sedící pětici ze všeho nejlépe. Instrumentální outro „2210 Days“ se posléze loučí téměř rockovými melodiemi, které lze mimochodem slyšet i v rámci vybraných kompozic. Jo, kdyby tak kapela implantovala do své tvorby ještě více “ melodiky, dost možná by to bylo pro dobro věci, neboť u SECRET OF DARKNESS cítím v současnosti velký potenciál a byla by velká škoda, kdyby pětice zůstala stát na místě a nijak se rozvíjela. Nicméně „Neotericus Universum“ je vyvedené album naprosto dospělé kapely, skvěle se poslouchá, byť bez soustředěné aplikace se do něho lze dostat jen s velkými obtížemi. Věřte mi, že za tu námahu to stojí!
ALL
http://bandzone.cz/secretofdarkness
http://www.secretofdarkness.com/