Třicet let na scéně, nové album „Kärgeräs – Return From Oblivion“ a spousta další plánů a nápadů pro rok 2017. Kdepak, nebudu chodit s ohněm do pekla a zbytečně to okecávat… V tomto rozhovoru se setkáte hned se třemi „rootovskými“ personami, jimž jsem položil několik rozličných otázek. „Slavit se má každý den“. A nyní už Big Boss, Alesh AD a Igor Hubík.
Začnu takovou dost možná nevděčnou otázkou: Vnímáte těch třicet let na scéně jako dobu nekonečně dlouhou, plnou zážitků, nebo se vám ten čas spíše smrskává do několika důležitých milníků? Které vlastně považujete za ty úplně nejdůležitější?
Big Boss: Platí to první – celých 30 let vnímám jako úžasný, nepřetržitý zážitek plný muziky a super přátel. Nic není důležitějšího. Nic nevyčnívá, všechno je to nádhera. 🙂
Vybavujete si ještě nějaký vyslovený hudební průser, který vám do smrti nevypadne z paměti?
Big Boss: Jo jo – v Olomouci 1996 se všichni tak ožrali (kupodivu já nikoli) a hráli hrůzostrašně. Když jsem ohlásil skladbu „666“, tak Blekoš začal hrát „7 černých jezdců“ a Mr.Dan začal hrát „Píseň pro Satana“. Evil za bicíma usnul a spadnul ze židličky a spal dál. To jsem tak zuřil, že jsem je tam nechal stát na jevišti, nasednul do auta a odjel domů. Jak tam dopadli, to nevím, ale druhý den jsem ROOT rozpustil. Dnes už se tím bavím. 🙂
Vracíte se jako posluchač ke svým starším nahrávkám? Kterak nahlížíte na všechny luxusní reedice ve vinylových či kazetových podobách? Je po nich stále dostatečná poptávka?
Big Boss: Pokud myslíš hraní, tak některé starší věci stále hrajeme, ale neposlouchám staré nahrávky. Není důvod. Poptávka je stále, jinak by je pořád dokola nevydávali, že ?
Na domácích pódiích jsem ROOT pochopitelně viděl nesčetněkrát, ovšem v zahraničí jsem tu čest nikdy neměl. Jak se např. odlišuje set ROOT pro zahraniční fans? Vnímáte zásadní rozdíl mezi českými fanoušky a těmi zahraničními?
Big Boss: Koncerty se neliší a fans jsou úžasní všude na světě. Takže i tady. Rozdíl je ten, že tam mluvíme anglicky. Jinak je vše stejně úžasné jako doma.
Osobně mě velice zajímá, kde berete nekonečnou motivaci pro skládání hudby, zejména pak vytváření klasických alb? Co pro vás znamená možnost seberealizace? Je přesně tohle ta „lokomotiva“, která vás neustále pohání vpřed?
Big Boss: Mám v hlavě stále spoustu nápadů. Jak na hudbu, tak i texty. Nyní dokončuji texty pro jedenácté album ROOT a s Igorem už máme i jednu novou skladbu hotovou. Vím, že nás všechny vede dopředu láska k muzice. A tak je to dobře, tak to má být. 🙂
Oklikou se nyní dostávám k legendárnímu albu „Kärgeräs“, na které po dvaceti letech navazuje aktuální deska. Nicméně vrátil bych se ještě do roku 1996, kdy jste prostřednictvím tohoto CD ohlásili definitivní rozpad. Dokázal byste odhadnout, kudy by se ubíral váš hudební (či umělecký) život, kdyby se ROOT skutečně rozpadli?
Big Boss: To neodhadnu, protože jsem se tím nezabýval. Věděl jsem, že ROOT bude pokračovat. A taky s pomocí Aleshe AD a jeho bráchy Barona a basisty Kramoliše, jsem rozjel ROOT znovu. Omilostnil jsem Evila, musel odpřisáhnout, že už se nenapije a hrál se mnou dál. Tudíž, co by bylo kdyby – to fakt nevím.
Kde hledat prvotní střípky návratu národa „Kärgeräs“? Šlo o předem promyšlený (navazující) proces, který byl už delší dobu naplánován, nebo je ono pokračování v podstatě čerstvou záležitostí, jež se začala rýsovat po předchozí řadovce „Heritage of Satan“?
Big Boss: Celý příběh jsem napsal již tenkrát, někdy v roce 1995. Následující rok jsme nahráli první část a já už tenkrát v rozhovorech říkal, že jednou dokončíme celý příběh. No a čas nastal až nyní (2016). Takže nikoliv, není to čerstvá záležitost.
Pokračování příběhu Kärgeräs přišlo po dlouhých dvaceti letech. Já osobně chápu původní dílo jako pro ROOT naprosto stěžejní. Nicméně jak moc těžké bylo vpravit se znovu do té atmosféry před těmi dvaceti lety a navázat na přetrženou nit?
Big Boss: Pro kluky z kapely to byla v podstatě „nová“ situace, protože když se nahrával první díl, tak se asi teprve učili hrát na kytary hehe… ovšem desku velmi dobře znali. Šlo tedy jen o to, aby se zvuk moc nezmodernizoval. Myslím, že to vyšlo.
Dále by mě zajímalo, jestli bylo vaším cílem se přiblížit (alespoň po stránce feelingu) albu „Kärgeräs“, nebo jste toužili po vytvoření úplně něčeho nového? Ptám se především z toho důvodu, že Blackieho kytarový rukopis je silnou součástí první desky a osobně jsem si říkal, jestli vůbec mohou noví „Kärgeräs“ za dané situace vzniknout… Řešili jste např. i tyto otázky?
Alesh AD: Ano, do jisté míry jsme stáli o to zachovat mystickou náladu, která provázela „Kärgeräs“ (1996). Ovšem ne se za každou cenu opakovat. Našim cílem bylo především vytvořit zajímavý materiál a otisknout do nahrávky atmosféru současné sestavy. Nahráli jsme desku přesně podle našich představ a jsme s ní spokojeni. Byť je Blackoshův kytarový rukopis pro dřívější tvorbu ROOT charakteristický, na „Kärgeräs – Return From Oblivion“ (2016) určitě nechybí. Současná sestava je natolik silná, že je schopna koncertovat, tvořit a fungovat i bez Blackoshe, který byl v minulosti určitě neodmyslitelnou skladatelskou součástí. S Blackoshem jsme dodnes dobří přátelé a v začátcích byl mým velkým kytarovým vzorem. Prioritou je, že ROOT jsou stále ROOT… Show Must Go On!!!
Nové album je plné tajemné symboliky. Ve skladbě „Moment Of Fright“ se dokonce objevují fragmenty textu s jednotlivými názvy většiny alb, navíc Big Boss na obalu desky byl naposledy právě na prvním albu „Zjevení“… Tak mě napadá, jestli se ROOT chtěli původně chtěli rozloučit právě tímto albem?
Big Boss: Jak jsem již výše řekl, rozhodně budeme točit dál, není to žádná definitivní tečka. Dokud budu dýchat, budu zpívat. I kdyby mě měli kluci vozit na jeviště na vozejku.
Jak vlastně vypadá současný skladatelský proces u ROOT? Jste schopni se sejít i ve zkušebně a pracovat na materiálu v kompletní sestavě?
Big Boss: Naposledy jsme měli zkušebnu v roce 1993. Od té doby již nezkoušíme. Pouze když vydáme nové album, tak si někde půjčíme nebo pronajmeme prostor a tam si připravíme koncertní verze nových skladeb, které jsme vybrali k živému hraní. To je vše. Zkušebna je ztráta času. Pouze se v ní rozpadají kapely. 🙂
Alesh AD: Hudební nápady na jednotlivé Big Bossovy texty tvoříme doma každý zvlášť. Skladatelský proces tak funguje ve formě pracovních demosnímků, které si ve finální fázi společně poslechneme a zhodnotíme.
Přiznávám se, že po stránce atmosféry mi nové album místy připomíná projekt EQUIRHODONT, dokonce jsem si pohrával s myšlenkou, jestli nějaké skladby nebyly původně určeny právě pro tento projekt. Je na tom něco pravdy?
Big Boss: Ale kdepak – EQUIRHODONT je zcela samostatný příběh. Všechny čtyři díly jsou dávno napsaný, dva jsou již natočený a třetí se připravuje…
Naslouchá skupina vašeho formátu potřebám fanoušků? Dáte občas na jejich názor, nebo jste se vždycky striktně drželi pouze vlastních představ?
Big Boss: Nevím, jak to myslíš? Jejich potřebám? Jako když jdou na hajzl vykonat potřebu, tak jim jdeme otevřít dveře. 🙂
Alesh AD: Kapela se drží vlastních představ a plánů. Ovšem na druhou stranu, pokud to lze chápat jako “potřeby“, velmi často vychází reedice starších alb, ať už na vinylech, CD nebo kazetách a k mání jsou také trička, mikiny, plakáty a spousta dalších předmětů s motivy ROOT, které jsou ze strany fanoušků velice žádány.
Existuje ještě nějaký cíl, který byste si chtěli společně splnit? Rýsuje se např. nějaká možnost účinkování na nějakém zahraničním festivalu?
Big Boss: Přikládám fotku festivalu, tak se mrkni a najdi si nás tam. Myslím, že větší fest, tedy takto obsazený, na planetě není. 🙂
Jaké jsou vaše plány pro rok 2017? Mohou se fanoušci z vaší strany dočkat nějakého speciálního překvapení?
Alesh AD: Tento rok se ponese ve znamení oslav, a to hned z několika důvodů. Jak už jsi zmínil, letos ROOT slaví třicet let existence a hned v závěsu Big Bossova pětašedesátka a moje čtyřicátiny. Dále pak u příležitosti významného výročí kapely připravujeme společně s Martinem Brzobohatým (Shindy Production) vydání knihy, která bude podrobným zmapováním celé 30leté existence ROOT. Půjde o plnohodnotnou knihu obsahující spoustu zajímavých a dobových materiálů, velmi podrobnou biografii kapely, doplněnou výpověďmi některých bývalých, ale i současných členů, komentáře spřízněných osob okolo kapely, rozhovory a články z undergroundových i jiných tiskovin, fanziny fanklubu ROOT, podrobnou diskografii a texty ke všem deskám a pochopitelně velkou řadu fotografií. Bude to velice zajímavý textový a obrazový dokument. Na knize nás čeká ještě mnoho a mnoho práce. Pokud bude vše probíhat hladce a průběh nenaruší nečekané problémy, kniha by mohla vyjít v polovině roku 2017. Chystáme i obměnu playlistu, kde krom skladeb z předešlých alb zazní i několik skladeb z novinky „Kärgeräs – Return From Oblivion“. Také se pozvolna začneme soustředit na přípravy materiálu pro chystané jedenácté album ROOT. A samozřejmě nás čeká hojné koncertování, na které se moc těšíme.
Moc děkuji za rozhovor a přeji vše dobré! Nechť se daří!!Zdraví ALLeš a Rumzine!
Big Boss Stay Proud !
ROZHOVOR S IGOREM HUBÍKEM
Igore, vzpomeneš si ještě na vůbec první kontakt s kapelou ROOT? Pevnou součástí kapely jsi už hezky dlouho, ovšem patřil jsi už dříve k fanouškům starých alb?
K největším fanouškům, příteli. Už dva měsíce před vydáním „Zjevení“ jsme se s borcama ze základky chodili ptát do Indies, jestli už mají nové LP ROOT. Prodejna byla za rohem, takže někdy to bylo po vyučování a někdy holt o velké přestávce, kdy se oficiálně nesměla opustit budova. Už to trvalo dlouho, ale pak jsme se jednoho dne opravdu vraceli z obchodu s elpíčkama v prackách. Doma jsem to sjížděl denně. Řešili jsme s ostatními fans ve škole všechny fotky na vnitřáku, ručně psané texty, Big Bossovy plomby na obalu, fotku Macochy, hádali se, který kytarista je který, protože jsou si podobní… Kdykoliv tu desku odrecituju, i když mě vzbudíš o půlnoci. Jinak úplně poprvé jsem kapelu slyšel v Gung-Ho, což byl výborný pořad v rádiu, který uváděl Petr Hanzlík, opravdový odborník na metalovou muziku a později šéf známé prodejny CD v pražském Rock Café. Každý díl jsem si nahrál na kazetu, a tu pak průběžně poslouchal. Jedna z nových kapel, které jsem tímto způsobem objevil, byli ROOT. Naprostý šok a navíc Brňáci! Na základě toho jsem zakoupil sedmipalec „7 Černých Jezdců“ a „666“. Už jsem předtím slyšel demo „Soud“, ale to mě vůbec nevzalo, hlavně z důvodu příšerného zvuku. Měl jsem od starších kámošů nahranou asi desátou kopii:-) Chodil jsem na všechny brněnské koncerty ROOT, často jsem stál i v první řadě. Semál, Dělňák, oba ročníky Metal Storm Festivalu, slavnostní otevření Metal Shopu (nemusím asi vysvětlovat, kdo že přestříhával pásku). Pamatuju si, že mě posléze jako novinka moc neoslovilo „Hell Symphony“. Ovšem „The Temple In The Underworld“ – tak to byla skutečná perla mé sbírky. Tentokrát originál kazeta. A ještě doplním, že jsem fanouškem všech dalších alb.
Jak vlastně došlo k tvému angažmá v kapele? Musel sis třeba zvykat na zvýšenou pozornost fanoušků a médií? Pocítil jsi, že se tvůj život ocitl pod větším drobnohledem?
Spolupracoval jsem na konci devadesátek s Blackiem na jeho projektu ENTRAILS, přesněji na albu „Serpent Seed“. Tuhle fošnu nabubnoval jistý Marthus. Boss měl ve stejné době venku svou druhou sólovku „Belial´s Wind“, kterou chtěl předvést i naživo s novými muzikanty. Už jsme se nějakou dobu znali a jedním z lidí, které oslovil, jsem byl i já jako baskytarista. Spolu se mnou odehráli dva speciální koncerty i Marthus s kytaristou Ashokem. I díky této spolupráci jsme s Ashokem dostali později nabídku posílit řady ROOT. Žádnou zvýšenou pozornost fanoušků ani médií jsem nepocítil, protože ROOT v té době zdaleka neměl takovou pozici jako dnes a už vůbec ne takovou, jako tomu bylo v období prvních třech alb na začátku devadesátých let. Nastoupili jsme do kapely, která se už jednou málem rozpadla a asi čtyři roky fungovala opravdu špatně. Dnes se to zjednodušeně nazývá jako alkoholové období. Každá kapela si tím zřejmě musí projít. Začátkem nové éry ROOT bylo vydání desky „The Book“ a po nějaké době se nám společně podařilo kapelu zase rozjet a pomalu posouvat dál. Jsem rád, že jsme to společnými silami dokázali a ROOT je dnes tam, kde je.
Jako hudebník sis vyzkoušel spolupráci s Big Bossem (ta pochopitelně trvá), tak také s druhým dříve důležitým článkem sestavy, Blackiem. Dokázal bys obě persony nějak charakterizovat? V čem myslíš, že spočívala největší síla jejich spolupráce? Určitě mi dáš za pravdu, že ta počáteční dráha ROOT byla především o jejich vzájemné spolupráci…
Tady není co dávat za pravdu, a není proč o čemkoliv mluvit. Tihle dva kořeni ROOT založili před třiceti lety a dodnes jim za to vzdávají hold fans na celém světě, protože společně vytvořili desky, které stále vycházejí v reedicích a je po nich poptávka. Vynalezli „Píseň pro Satana“, nakreslili loga, dali kapele jevištní podobu, znají je všichni z branže od Kolinse, přes MOONSPELL až po Kinga Diamonda. Síla jejich spolupráce spočívala prostě v tom, že takto se lidi potkají jednou za sto let a je jen v jejich rukách a hlavách, co z toho vznikne. Podobně se potkaly sestavy THE BEATLES, METALLICA nebo IRON MAIDEN. Existují tisíce kapel, ale jen desítky výjimečných. Vždycky je v té auře kolem určité skupiny lid (v případě ROOT dvojice) něco navíc, a to nelze zvážit nebo změřit. Charakterizovat obě persony zkusím stručně. Jdou si vlastní cestou, často proti proudu a všeobecným zvyklostem, využívají svůj talent, baví je muzika, dobré pití, nebojí se říct upřímně co si myslí, jsou aktivní stejně tak jako líní… To je na delší rozbor a možná to chce spíš psychologa. 🙂
Existuje nějaký výjimečný okamžik či zážitek spojený s ROOT, na který do smrti nezapomeneš?
Těch je spousta. Bez přemýšlení je to zcela jednoznačně spolupráce na všech deskách, u kterých jsem mohl být nejen jako spoluhráč, ale třeba i jako autor, případně sborový zpěvák a hlavně jako člen klanu! To vše je zaznamenané navěky a už nám to nikdo nevezme. Pak samozřejmě koncertní výpravy. Ať to byla Kanada, evropské tour s MOONSPELL a BEHEMOTH, hellfire show na Brutal Assaultu, neopakovatelné koncerty v Lisabonu, Paříži, Stockholmu, Helsinkách, Bělehradě, Mnichově… Akustické vystoupení v České televizi, výroční koncerty… Je toho za ta léta hodně. Už jsem tím i lehce postiženej, ale vím jedno a je jisté, že to řeknu i na smrtelné posteli: Stálo to za to!
Představ nám trochu novinkové album „Kärgeräs – Return from Oblivion“? Zkus ho vlastníma očima čtenářům trochu přiblížit…
Člověče, já nevím jak… Asi bude nejlepší, když si to každý v klidu poslechne. Nemusíte nutně utrácet za CD, celé album je na YouTube.
Nedávno vám byl zrušen společný koncert s TÖRR ve Valašských Kloboukách, napsalo se o tom mnoho… ovšem mě by spíše zajímalo, jestli pociťuješ, že se ve společnosti znovu odehrává něco, co má daleko ke svobodnému vyjadřování?
To není o žádné společnosti a vyjadřování, ale o několika málo jedincích, kteří si myslí, že jim to tady patří a budou proto určovat, zakazovat a kázat falešnou morálku. Nelze jinak než takovým jedincům vzkázat: Nepatří vám tady vůbec nic a dávejte si bacha, protože podobné praktiky vám také lidi můžou velmi tvrdě spočítat a vrátit! Tahle země nepatří žádnému kaplanovi, farářovi či politikovi, ale patří deseti milionům lidí. V případě kauzy zakázaného koncertu musím zpětně ocenit snahu a postoje všech, kteří se za nás postavili a vedení Valašských Klobouků to dali náležitě vyžrat. Je politováníhodné, jakým způsobem starostka během těch několika dní jednala s veřejností a zástupci médií. Když tam po nějaké době přijel štáb TV Prima, neměla ani tolik odvahy, aby jako veřejný činitel, zvolený jen hrstkou místních obyvatel, promluvila před kamerou. Co k tomu dodat…
A na závěr jedna taková provokativní otázka. Existuje něco, co ti na metalové scéně opravdu vadí? Ale pravdu… a ostře, prosím 🙂
Asi ani ne. Zajímá mě metalová muzika, ale určitě nemám potřebu vyhledávat nějaká negativa a chyby. Možná mi vadí provokativní dotazy bulvárů typu RUM, ale i to snad zvládnu s nadhledem. 😉
Díky moc za odpovědi, nechť se daří na všech frontách…
I my děkujeme za prostor. Slavte s námi a zapijte tři dekády existence ROOT. Je to fakt jubileum…
ALL