Popsat hudbu PRVNÍho HOŘE je jako honit po hřišti Messiho (obojí je lahůdka i neskutečná fuška). V případě alba „Imaginarium“ však posluchač nemusí tolik trénovat, aby došel zasloužené ušní slasti. Svoboda, rock, core, jazz, pop, metal… to jsou zkrátka PRVNÍ HOŘE, jejichž současná produkce pojí šílenství s písničkovým základem, a to tak skvostným způsobem, že si posluchač musí připadat jako na centrifuze. Teď už jen dávat pozor na hlavu i žaludek!
Kabaretní jízda klaunů s černými nosy začíná vtipným intrem „Kapelo, vyprávěj!“ a pokud vás hned úvodní vtípek zaujme, můžete si být jisti, že i při poslechu dalších se budete bavit a snad i smát. PRVNÍ HOŘE mají totiž ten dar, že dokáží velebit metalová klišé a z druhé strany se jim zákeřně pošklebovat. V tomto ohledu asi nejlépe funguje „Něžný metalista“, který do posledního slova splňuje má předcházející tvrzení. Ostatní intermezza ovšem po hříchu až tolik povedená nejsou a podle mého názoru, poněkud brzdí a částečně i rozmělňují kolekci jinak naprosto skvostných kompozic, jejichž spojovatelem je obrazotvorný výsměch tuzemským celospolečenským poměrům. Exklusivní porcí je hned na úvod kanonáda „Carnivale“, rázně pojící valčíková tempa s orchestrálně laděnou metalovostí. Příbuzenstvo k tomuto slovutnému songu pak osobně nacházím v dalším důležitém kousku „Němohra“, patřící rovněž k vrcholným dílkům této barevné (jak jinak) kolekce.
Do odlehčenějších vod pak spadají songy jako „Don Quijote“ či „Ikare!“. Právě zde PRVNÍ HOŘE demonstrují svůj příklon k již výše zmíněné písničkovosti, ovšem aniž by ze svého image cokoliv tratili. Právě v tomto ohledu spatřuji vskutku enormní umění kapely popasovat se se svým vývojem a zároveň nepřijít o zavedené trumfy, na které je fanouškovské osazenstvo zvědavo. Dokonce si dovolím tvrdit, že kapela ke své rozpustilosti („Absurdistán“) přidala solidní porci něhy („Melancholía“), ale rozhodně ne takové, na kterou by sázela jakákoliv bigbítová parta. V této souvislosti nemohu nezmínit jistou srovnatelnost s legendární skupinou Z KOPCE, jejíž produkce byla tehdy obdobně schizoidní. Pamatujete? Kdo ne, nechť googluje!
Finále? PRVNÍ HOŘE vládnou, mají své umění, svůj humor, svou satiru a ještě předvádějí instrumentální veletoče, při kterých jim málokterá parta u nás může konkurovat. Zvuk ze studie Šopa rovněž nemá chybu, tudíž tu máme co dočinění s jednou z nejlepších nahrávek roku 2013. Držte si klobouky!
ALL
Kurňa to se to píšou recenze na dobré kapely, hehehe! Příjemnější než Dark Gamballe, hravější než Insania.
Koukám na ty klipy a valím oči na podvratné Medákovo bubnování! Vzpomínám a vážím si toho, když jsem ho zažil ještě jako „malého“ rodícího se umělce!!