První CD skupiny PESSIMIST „Ignorace“ jsem vynesl až do nebes, protože mě opravdu oslovilo. S jejich druhým kotoučem to ovšem tak jednoduché nebude. Tahle trojice muzikantů, hrající též DEATH-revival, je totiž jednak velice schopná a druhak progresivní. Sami svůj styl označují jako „progressive rock/metal“. A s tím nezbývá než souhlasit. Na svém druhém CD se PESSIMISTi posunuli ještě víc do roviny progresivního art rocku a metal se z jejich hudby tak nějak polehounku a nenápadně vytrácí (otázka jestli někdy zmizí úplně ??? pokusím se sám odpovědět, že ne ???). Řekl bych, že kluci sami na to, jestli hrajou „ještě metal“ nebo už rock, kašlou. Zde nutno podotknout, že muzikanti a instrumentalisté jsou opravdu schopní. Jedním dechem dodávám, že tohle není hudba pro každého… Technické a poměrně melodické kompozice si asi totiž ne každý dovede patřičně vychutnat. Další kapitolou jsou texty v češtině, což já osobně hodnotím velice kladně – každý nemá tu odvahu. Na prvním místě je ale zcela zajisté instrumentální um, texty stojí tak nějak na vedlejší koleji (tím samozřejmě nechci říct, že jsou odfláknuté). Trochu mi ovšem přijde, že v případě tohohle CD jde hlavně o muzikanty. O posluchače až v druhé řadě. PESSIMIST prostě připomíná, že je tady a případný diváku, dělej co umíš. S trochou nadsázky bych řekl, muzikanti muzikantům. Mě osobně je tenhle druh hudby velmi sympatický, ale širší posluchačské obecenstvo styl PESSIMIST asi neosloví, což je trochu škoda. Závěrem dodám jen takovou drobnou výtku v tom smyslu, že bych snesl lepší zvuk. Ale ani ten není nijak hrozný, to jistě ne… Ve finále tedy CD „Ke hvězdám“ doporučuji… milovníkům technického kytarového hraní především….

Marek