Jak bych jen tento rozhovor uvedl… Měl se původně týkat pouze kapely PANYCHIDA s ohledem na jejich podařené album „“Moon, Forest, Blinding Snow“, ale nakonec se z něho vyklubala poměrně dlouhá diskuze o tématech rozličných. Věřím, že se u tohoto rozhovoru budete příjemně bavit, jelikož Honza Vaněk (kytara) prožil skutečně obdivuhodný rok. Vzhůru za metalovým dobrodružstvím!
Tak Honzo, u rozhovoru se setkáváme v podstatě po roce. Co se u tebe za tu dobu změnilo? Prožil si nějaký hudební zážitek, který by se dal označit za výjimečný?
No tak to si mě zaskočil, já si teď takhle nic úplně zvláštního nevybavuju … i když vlastně odjel jsem celé evropské turné s TAAKE, HELHEIM a VULTURE INDUSTRIES jako crew. Prodával jsem merchandise a pomáhal s čím se dalo. Tak to byl opravdu velmi silnej zážitek, byť nejen hudební. Viděl jsem celou Evropu a zkusil opravdový turné, který je pro naše kapely asi dost nemyslitelný …
K tomu tématu cestování se ještě určitě dostaneme. Teď se ovšem podíváme na vaši aktuální desku „Moon, Forest, Blinding Snow“, která mě osobně hodně překvapila. Přiznávám, deska „Paganized“ mě moc nebrala, ale tady cítím jakousi promyšlenost, snahu o členitost skladeb-jednoduše mám dojem, že jste se stali naprosto dospělou kapelou! Jak vnímáš ten posun od „Paganized“ k „Moon, Forest, Blinding Snow“?
Asi tak nějak podobně jako dospívání. Já jsem rád, že ta deska takhle zní, nechtěl bych nahrát znova něco jako „Paganized“. Myslím, že jsem na to dost tlačil, aby to znělo trochu jinak … ale je to samozřejmě kolektivní dílo. Osobně bych byl rád, kdyby do budoucna ještě toho dudání trochu ubylo a zkusilo se něco novýho. Na druhou stranu, tohle je to, co lidi asi trochu čekaj. Každopádně nová deska je podle mě v tomhle směru vyvážená a ty rozjuchanější skladby jsou dobře doplněný těmi „moudřejšími“. A opravdu si nemyslím, že by to celkově nedrželo pohromadě, jak někde někdo napsal …
Pod produkcí jste podepsáni všichni, a nebo to někdo z vás zkrátka vzal na svoje triko?
Hlavně je asi třeba nepředstavovat si produkci tak, jako bychom byli nějaká velká kapela. U nás je produkce to, že jsme spolu ve studiu zavřený a makáme. Pak se o všem diskutuje a upravuje k obrazu všech, což samozřejmě úplně nejde, takže se taky hádáme, pomlouváme a tak různě. Ale to k tomu asi patří. Nejzodpovědnější je samozřejmě Honza Kapák jako majitel studia a člověk, který vše obsluhuje. Přiznávám, měli jsme pár neshod, ale ono je těžký dát dohromady představy pěti lidí.
Co mě dále zaujalo, to je skutečně nabroušený a krystalický sound. To je dle mého soudu absolutní devíza nahrávky. Setkal ses třeba i s tím, že vás někdo pro tento způsob vyznění nepochopil?
To nevím, ani ne. Já už ty recenze moc nesleduju, teda jako čtu, ale nic si z nich nedělám. Jsou to většinou totální nesmysly, kde ty lidi píšou naprostý bláboly a předkládaj je lidem jako realitu. Navíc většina těch kritiků se nikdy s prací ve studiu nesetkala a píšou tudíž o něčem, o čem se pouze něco domnívají. I kdyby to někomu vadilo, nic bych si z toho nedělal. A to jak nahrávka zní, byl do určitý míry záměr. Chtěli jsme, aby kytary dostaly mnohem čistší a říznější zvuk, na minulém albu byly totálně pohlcený v jakémsi dunění. To nebylo hezký. S novou deskou je to docela nesrovnatelný.
Tak doufám, že jsi alespoň s mojí recenzí spokojen 🙂 Nicméně, zmínil si Honzu Kapáka. Už jsem se tě na to dlouho chtěl zeptat – jeho zvuk bicích, ať už je to u AVENGER, PANYCHIDY… je vždy uchu lahodící! Používá nějaké zvláštní finty, kterými se dá zvuk více zefektivnit?
Tvoje byla Aleši ta nejlepší 🙂 jooo … Já toho taky moc o zvučení nevím, každopádně Honza používá trigr na kopáky a případně jej domixovává s živým zvukem, pokud se nepletu … ale asi by ses spíš měl zeptat jeho, nerad bych mu do toho kecal. Ale když už jsme u zvuku bicích, tak to je to, co bych si já představoval trochu jinak. Zejména poměry kopáku vůči zbytku je to, co mi vadí. Já bych lehce ubral. V tom jsme se ale neshodli.
Tak to je zajímavé, ale pojďme dále. Nevím, jak moc jste tohle řešili, ale já obrovské plus vidím v tom, že každá ze skladeb je svým způsobem reprezentativní, ale na druhou stranu každá je také svým způsobem „originál“, má vlastní rozpoznatelnej nápad, a to mnohým kapelám chybí. Souhlasíš?
Docela jo. Myslím, že ty skladby jsou každá hodně rozdílná od druhé, ale zároveň to album drží pohromadě. Je samozřejmě dobrý, že jsme se do skládání zapojili tentokrát tři, do textů dokonce čtyři… Každý z kapely prostě na novou desku něco složil, ať už text či hudbu. Sice pak vždy vše doděláváme dohromady a hodně toho vznikne až ve studiu, ale základní nápady pocházejí vždy od jedné osoby a tím pádem máme tři skladatele, každý jiný rukopis, a když se pak ty skladby nakombinují, myslím, že to může znít svěže. Tentokrát se to asi nějak povedlo. Uvidíme příště.
Album je laděno hodně do zimy. Máš obecně zimu rád? Zkoušel si desku poslouchat v záplavách sněhu, aby ses přesvědčil, zda se vám skutečně povedlo vytvořit tu správnou atmosféru?
Mam rád zimu, mám rád, když je krajina pokrytá sněhem. Bohužel se ale moc často nedostávám na hory, což mě mrzí. Nicméně, jakmile napadne sníh, rád chodím na procházky a sám si užívám pohledy na bílou krajinu. I vycházky městem jsou ve sněhu příjemný, rád bych si užil zimu i na horách, ale většinou to z různých důvodů nevychází 🙁 Jestli se nám podařilo navodit zimní atmosféru nedokážu říct, každopádně si spíš myslím, že záleží na posluchači jestli si to se zimní atmosférou asociuje. My to album nahrávali loni za stejných sněhových podmínek, které byly letos. Pro nás to tedy zimní album je. Od toho vznikl i ten název. Vlastně ten název je i hodně ovlivněn tím, že mám zimu rád 🙂 Jinak pokud album bude někdo poslouchat v létě na pláži, asi pro něj tak úplně zimní nebude, záleží hlavně kdy album posloucháš, a tak ho pak podle mě i vnímáš. Já třeba včera v noci šel po Plzni a poslouchal THE CINEMATIC ORCHESTRA-„Les Ailes Pourpres : Le Mystère Des Flamants“, a tak nějak jsem to album zkusil vnímat jako soundtrack k tomu nočnímu městskýmu životu a docela to hezky fungovalo. Fajn zážitek 🙂
Už druhou desku jste vydali u Folter Records, což je firma, která má v Evropě zvuk. Máš nějakou odezvu z jejich strany?
No… zvuk možná má, ale mohla by mít lepší, kdyby se trochu víc snažili. Od firmy, která v tom chodí takovou dobu bych opravdu čekal větší rozhled, možnosti a otevřenost. Folter zcela sere na propagaci, doteď vyšly venku dvě (!!!) recenze. Folter například odmítá jakýmkoli způsobem distribuovat naše alba v ČR s odůvodněním, že nemá zájem o výměny s místními distry. Podle mě jsou ale i jiné cesty. U nás tak deska nejde sehnat nikde jinde než u nás, a když lidi album nevidí, těžko ho koupí. Nezbývá tedy nic jiného, než že se o to postaráme sami. Teď se například chystám rozesílat proma sám, asi není zrovna politické to takhle říkat, ale já už jsem z nich opravdu unaven. Dostali jsme hafo slibů a výsledek nikdy nikde. Co si neuděláme sami, není… takže takhle nějak jedná firma, která má tedy v Evropě jméno, jak říkáš. Nevím, jak to chodí u jiných jejich kapel, ale např. Claudio z TODGELICHTER mi povídal o podobném přístupu. TODGELICHTER už u Folter nejsou a všimni si, že recenze jim vychází i u nás, a kdo věděl o jejich předchozích albech? Nikdo! .. pár zasvěcenců, nadšenců. Přitom jde o zajímavou kapelu. Jinak recenze, které vyšly u nás jsme si samozřejmě ohlídali sami.
Takže je asi jasné, že s nimi pro další spolupráci nepočítáte…
Jestli se teď nestane zázrak a nepostavěj se na nohy a neudělaj pro nás trochu víc než nic, tak myslím, že ne. To už mi přijde lepší vydat to v ČR, postarat se o vše sám a mít přehled.
Dostáváme se k tvým cestám po Evropě. Pamatuješ, jak jsem se tě ptal, zda bys měl chuť podniknout tour a žít život profi muzikanta? To si asi ještě nevěděl, že si to tak trochu vyzkoušíš! A jak rychle! Ovšem…jaké to tedy bylo?
Vzpomínám, samozřejmě tehdy jsem ještě netušil, že si to dám až tak luxusně. Byl to neuvěřitelnej zážitek, najednou jsem se ocitl mezi lidmi, jejichž hudbu roky poslouchám a kteří se ke mně najednou chovali jako ke kamarádovi. Všichni byli hrozně vstřícný, viděl jsem to všechno z úplně jiné strany a poznal, jaký ty lidi jsou. Neviděl jsem jen tu pódiovou tvář, hodně jsme toho prokecali, propili … bylo to neuvěřitelný. Navíc poznat Hoesta (ústřední postava TAAKE) bylo taky něco neskutečnýho. Je to moc na dlouhý vyprávění, každopádně mě těší, že jsme stále v kontaktu, a že všichni byli spokojený s tím, co jsem tam odvedl. Proto tedy doufám, že to pro mě nebylo naposledy!! Hodně jsem si třeba užíval to, že jdeš někde spát a ráno se probudíš v jiné zemi a jiném městě – dost šílený! Zároveň to ovšem bylo dost náročný a myslím, že bych vydržel ještě tak pět koncertů navíc a stačilo by to. Loučit se mi ale samozřejmě nechtělo. Po téhle zkušenosti moc nechápu, jak tohle někdo muže dělat třeba šest měsíců v kuse. Jinak úplně ty nejlepší koncerty byly Temešváru, Plzni, Lublani – to je mimochodem nádherný město!
Poznal si lidi z kapel jako HELHEIM, TAAKE už si také zmínil, jen tak pro fanoušky, jací jsou to vlastně lidé? Zkus třeba popsat, kterak proběhlo vaše seznámení?
No já už jsem lidi z HELHEIM znal déle, takže to bylo v poho … Noví pro mě byli kluci z TAAKE a část lidí ze SULPHUR. První den v Paříži byl trochu šílenější, moje letadlo mělo dvě hodiny zpoždění, takže jsem přijel po šesté do klubu, kde už pro mě bylo vše připraveno. Na velké seznamování nebyl čas, celý večer jsem prostál za stánkem, vše uklidil, a pak se vše nakládalo se do busu. Až vlastně v buse byl trochu klídek, teda, to nebyl klídek …Tam jsem začal poznávat, že třeba lidi z TAAKE jsou trochu podivíni, ale zároveň bavili celej bus … Poslouchali totiž zásadně pop 80´s v režii Hoesta. Fakt sranda! Po každodenním večeru na pódiu si ani neumím představit, že bychom tam ještě poslouchali nějakej metal, to by fakt nešlo. Každopádně první večer jsem se tak nějak rozkoukával, spíš jsem kecal s Björnarem (VULTURE INDUSTRIES) a snažil si zapamatovat jména a tak. Ráno jsme se ale probudili v Curychu a už to bylo jako bychom spolu byli týden. Pokaždé mi všichni všelijak vyhověli, když už jsem toho měl dost a chtěl si zajít na cigárko ven, tak to za mě někdo vzal, vlastně každej chvíli stál za stánkem, včetně Hoesta. Michal z Nagy mi vyprávěl o klukovi co jel takto turné s ULVER, a ty se prej k němu chovali hrozně, dělali si z něj takovou děvku… S tím jsem se opravdu nesetkal. Navíc jsem byl i docela nápomocen i v jiných směrech,například v Bělehradu jsem nám domluvil kamarádku, která nás zavedla na ta nejlepší místa. Provedl jsem tedy všechny po městě, neb už jsem jej předtím párkrát 
navštívil a zároveň jsem pomáhal řešit dost problémové situace, které v Bělehradě nastaly, když přijel slovinský prezident. Zavřeno bylo půl města a my se nemohli dostat s busem ke klubu. Kluky ze THE STONE, co akci dělali, samozřejmě znám a společně jsme prostě řešili, jak z toho ven… zajímavý… jsem rád, že jsem tam fakt nebyl zbytečně. Měli jsme taky dobrého řidiče, když jsme jeli z Rumunska, chtěli celníci, abychom proclili všechna ta trika z merchu, co máme naprodej a ten řidič jim řekl, že je to plnej bus muzikantů, a že ty trika jsou pro ně, že se každej večer převlékají a použitá zahazují. Celníci tomu moc nevěřili, ale řidič to prostě odůvodnil pokrčením ramen s dodatkem „Norové“ 🙂 A takových situací bylo samozřejmě mnoho. Třeba vypouštění 200 litrů chcanek norskejch metlošů u silnice v Rumunsku, v Německu by za to dostal pořádnou pokutu myslím 🙂
Jak tě vlastně napadlo, že podnikneš tour s těmito kapelami? Když už si takhle vyrazil do světa, věnoval ses také propagaci svých kapel?
Studuju doktorát etnologie a moje téma je metalová hudba a její fanoušci. Když Björnar psal, zda pro ně zas uděláme akci v Plzni, napadlo mě se zeptat, zda bych nemohl jet na celé turné s nimi, že by to pro mě byla zkušenost, které se mi jen tak nedostane. No a on prostě souhlasil 🙂 Co se týče propagace kapel, tak ono to většinou moc nejde, ty lidi přicházejí na ty kapely co večer hrajou a chtějí hlavně jejich věci, ptají se po jejich věcech, CD’s, trikách atd. a nechtělo se mi zrovna každýmu cpát pod nos: „hele já taky hraju, tady sice ne, ale… “ Každopádně několikrát jsem se třeba pustil do řeči s nějakými fanoušky a došlo i na to. Pokud se nepletu, nějaká CD OBLOMOV a PANYCHIDY jsem prodal v Curychu a pak v Berlíně. Myslím i v Srbsku… už si přesně nevzpomínám… ale bylo to pár kousků. Jinak jsem samozřejmě většinou všude rozdával letáky s reklamama na naše nové album, to ano.
Zmínil si srbskou kapelu THE STONE, se kterou jste navázali přátelství. Vysledoval si, kterak je na Balkáně metal vnímán mladými lidmi? Jak naopak THE STONE hodnotí českou metalovou scénu?
Oni samozřejmě znají a uznávají ty český klasiky, mají tu i mnoho přátel, takže prostě mají k Čechám vztah. Jsou to šílený metalový nadšenci. Jinak my jsme se o tom bavili i s Björnarem během toho turné, jak cestuješ a cestuješ ze dne na den přes různé státy, tak pozoruješ, jak jsou ty lidi všude trošku jiní, byť ve své podstatě stejní. Spojuje je ta hudba, ale jinak pochází z odlišného prostředí a to se ve výsledku samozřejmě podepisuje. Pominu-li tu ekonomickou stránku věci, jakože v Miláně se prodá merchandise za 2000euro, v Temešváru či Bělehradě sotva za 400euro, jsou tam i povahový rozdíly. Ty lidi v chudších zemích na mě působili mnohem nadšeněji, vážili si mnohem víc toho, že za nimi ty kapely přijely a ty akce tam byly taky o mnoho lepší a rozpálenější. A je tam pak mnoho takových malých rozdílů, které už ani nejsem teď schopen popsat, 
ale během cesty mě toho napadalo strašně moc. Každopádně na čem jsme se s Björnarem shodli, a můžu to potvrdit i ze svých dalších návštěv Srbska, je, že Srbové jsou určitým způsobem agresivnější fanoušci. Jdou do toho až do dna. Jakoby si museli něco dokazovat, jako by zkrátka za něco bojovali. Někdy to není úplně příjemný. Čiší z nich taková nasranost…. Ale tím nechci říct, že nejsou kamarádští a pohostinní, to naopak. Ale když jdou do toho metalu, jsou řekněme takový „zlý“. Berou to i poměrně vážně. Víc se na to upínaj. Nevím přesně, jak to vyjádřit …
Obecně se na naší scéně rozebírá téma srovnávání kapel našich a zahraničních. Často slýcháváme o „amatérismu“ atd. Ty si však měl možnost to všechno sledovat, získat zkušenosti. Jsou tyhle kapely skutečně právem na výsluní, a nebo je všechno odvislé od práce manažerů, labelů atd.. ?
Tak rozhodně tam nějaké technické dispozice jsou, ale to neznamená, že by tady nebyly. Řekl bych to asi takhle: myslím si, že kdyby například PANYCHIDA byla z Finska a natočila totožný materiál s tím, který jsme natočili teď, byli bychom o několik mílových kroků jinde a možná si časem mohli dovolit i takovéhle turné v roli například předskokana, a kdo ví co dál … ale z Finska nejsme. Je to souhra všeho, práce manažerů, práce těch kapel, podpory i například ze strany systému. To, že tyhle kapely dostaly na turné dotace v řádech několika tisíců eur, to je tady naprosto nemyslitelný. A navíc, nebýt těchto dotací, sám Björnar říkal, že akce jako Srbsko či Temešvár by pro ně byly naprosto pasé. Dostávali tam za vystoupení mnohonásobně méně, než jinde v západní Evropě.
Také se podílíš na pořádání koncertů v Plzni, což je taky určitě práce nanejvýš náročná (vím o čem mluvím) Daří se vám plnit nároky kapel, které na koncert zvete? Je vůbec ve vašich možnostech, abyste uspokojili jejich požadavky, na které jsou zvyklé ze západní Evropy?
Naše pořádání je víceméně zatím stále na bázi přátelství, veškeré koncerty které děláme jsou koncerty našich více či méně známých, takže se vždycky nějak domluvíme. Zatím s námi byl každý spokojen, snažíme se to dělat tak, aby se ty lidi cítili dobře a dostali vše potřebné. Zkrátka, aby nemuseli hnout prstem… Když jsou to lidi normální, s nějakými extra nároky to nepřehání, dá se to splnit. A jinak ono to s tou západní Evropou není až tak slavný, byť tady třeba nemáme takový finanční možnosti, tak servis jsme schopný udělat myslím i lépe. Když se opět vrátím k tomu turné, tak nejlepší servis byl v Temešváru, kde za akci odpovídali lidi z NEGURA BUNGET – takže ti asi už věděli … Pak v Ljublani, kde je neskutečnej tým lidí a koncerty jsou tam snad denně, neuvěřitelný místo!! A pak prostě a nestydím se to říct- v Plzni!! A to jsme furt hodně mimo tzv. západní Evropu. To je to nadšení, o kterém jsem mluvil, tady si toho lidi víc váží, stejně tak v Rumunsku či Srbsku, kde to je jinak dost v prdeli… i když … tady si toho už spíš taky vážit přestávaj. Už jsme moc zhejčkaný, máme tu všechno a ani to nestíháme
OK, vraťme se nyní ještě k PANYCHIDĚ. Možná se pletu, ale mám pocit, že orientace vaší kapely je vedena spíše směrem za hranice, kde je o vaší hudbu zřejmě větší zájem. Ale samozřejmě – je to jen můj pocit…
To netuším. Nemam žádný indicie, že by tomu tak mělo být, krom maximálně statistik na last.fm. Takže fakt nevím …
Jak už jsem uvedl, považuji „Moon, Forest, Blinding Snow“ za skutečně profi produkt. Kudy ovšem povede vaše další cesta? Už se vám v hlavách rýsují kontury nového alba?
To ještě zdaleka ne. Máme základ jednoho nového songu, ale jinak vůbec nikdo neví, co se bude dít dál, Spíš si teď zahrajeme pár koncertů a uvidíme …
Úplně odbočím, snad to nevadí:) Pamatuji se, že jsi před časem Choldovi s FDK říkal: „až budeme slavní, uděláme společné tour“. No a teď bych řekl, že se tomu cíli docela blížíte! FDK mimochodem natočili skvělou desku, už si ji slyšel?
Novou desku jsem ještě neslyšel, ale všude ji hrozně chválí, takže si jí rozhodně brzo seženu. FDK jsou rozhodně pro českou scénu zjevením, hodně originální a hlavně kvalitní kapelka. Nevím teda jestli by se naše kapely hodily dohromady, ale hráli jsme s nimi koncert v Plzni s OBLOMOV a jim se naše hudba líbila a nám se líbili zas oni. Měli jsme ještě naplánovaný jeden společný koncert v Ústí, ale to bohužel nedopadlo, neb živá sestava OBLOMOV se trochu rozsypala a nevypadá to, že momentálně nastane nějaká změna …
Známe se už poměrně dlouho a člověče, nějak rychle to utíká. Najednou potkávám kromě starých pardálů i mladší kluky, kteří mají k metalu samozřejmě odlišnější přístup. Setkal ses už s tím, že sis řekl: „sakra, už se na té scéně pohybuju docela dlouho“, a nebo „tihle kluci jsou už jinde“? Zajímáš se třeba o začínající kapely, které vám třeba i nabízejí spolupráci?
Tu a tam, nijak zázračně. Snažím se mít trochu přehled, ale moc nových kapel jsem nějak nezaregistroval. Možná už ten přehled ztrácím, nebo se orientuju jinam. Ono se to ani sledovat nedá, je toho moc, vůbec celkově se na té scéně moc už neorientuju. To by člověk nemohl dělat nic jinýho. Už mi nějak přestalo bavit závodit, kdo toho zná víc. Tu a tam se někdo ozve, ale pokud s někým začínajícím spolupracujeme, tak asi spíš v rámci Plzně. Teď se mi třeba ozval známý z Chemnitz, který studoval v Plzni, má kapelu a chtěl by hrát na „Phantoms Of Pilsen“ jenomže to je naprosto nereálný. Když je sem vezmeme, budeme muset zaplatit minimálně cestu. Ale nikdo tu kapelu nebude znát a lidi spíš přijdou na svoje známý z okolí, než na nějaký nový „objev“. Možná se mýlím, těžko říct. Je to takový celý začarovaný …
Co PANYCHIDA v nejbližší době chystá? Máte v plánu nějaké koncerty, festivaly atd.?
Máme potvrzených pár koncertů v ČR, v únoru odehrajeme tři akce s francouzskými SVART CROWN, pak jsme potvrzeni na rakouský Northern Lights festival, v jednání je Hell Fast Attack. Snad se ještě něco objeví. Zároveň jednáme o několika koncertech po Evropě s KOZELJNIK a INFERNEM, ale jak jsem říkal – nejsme z Finska a je to hodně složitý domluvit. Kolikrát se stalo, že už bylo lecos domluveno, ale nakonec to celý spadlo a teď se neví, jestli z toho vůbec něco bude, je to hodně těžké, někam se procpat. Uvidíme, nesmíme toho moc očekávat, ale zase se musíme trochu snažit. Všechno má svojí cestu a tou to zkrátka půjde. Taky bychom náš album rádi vydali na vinylu. Už máme i domluvený obal, který by se lišil od toho co je na CD. Snad můžu prozradit, že jsme předběžně domluveni s paní Zdeňkou Bouškovou, která kreslí obaly k českým vydáním knih Roberta Holdstocka, kterého mám velmi rád a mám rád i její kresby. Snad se to povede a snad se nakonec seženou i peníze na ono LP. No a snad ho taky někdo koupí 🙂 Tak ti díky za rozhovor a snad se zase brzy sejdem … dík!
ALL