Ještě jsem ani pořádně nevstřebal debutové album a už tu máme pokračování bulharského temného dobrodružství. Již samotný název titulu naznačuje, že nepůjde o žádný rozradostněný soundtrack a nebo pohádku se šťastným koncem. Album „The Funeral“ úzce navazuje na svého předchůdce, zároveň však nepopírá známky evoluce, jenž jsou patrné především díky dlouhatánským (funerálním) kompozicím. Album čítá pouhé čtyři písně a přináší punc dnes tolik populárního spojení mezi doom metalem a black metalem. Kapelu bych však určitě nechtěl podezírat z vypočítavého kalkulu.
Již na předchozí desce excelovaly pomalé hudební plochy a „The Funeral“ je zřejmě zcela jasným semenem, které bylo přirozeně a čistě zaseto. Milovníci rychlých a sychravých black metalových momentů však budou nejspíš zklamáni. Všechny čtyři kousky jsou totiž hodně pomalé a přirozeně zapadají do smuteční atmosféry, která je tím nejsymboličtějším znakem a vlastně i cílem, se kterým je na tomto místě nejvíce operováno. Rozložení hudebních nástrojů je pak prakticky totožné ve srovnání s debutem, možná jen klávesy jsou ještě více identifikovatelné. Z mého pohledu si tedy chlapci z ORENDY nikterak nepohoršili.
Kvalitativně nedochází k žádné stagnaci, spíše ke změně nálad. Nicméně jde stále o materiál ryze podzemního zrna, který přece jen není určen pro všedního metalového posluchače. Album „The Funeral“ je zkrátka charakteristika smutného příběhu, jenž vás zavede do země smutku, žalu a nekonečné bolesti. Nejde sice o nic objevného, ovšem Bulhaři se naštěstí nesnaží dloubat v hromadách dekadentních pocitů, spíše podávají jakýsi dokument o jejich současné hudební vizi, která se zkrátka nenásilně ocitla na těchto pochmurných hudebních cestách. Nahrávka tím pádem neskomírá. Její opravdovost není směsicí zbytečných póz a siláckých gest. Já osobně nemám důvod téhle nahrávce nevěřit. V číselném hodnocení se tak opět dostávám k osmičce. Příznivci jiných metalových žánrů nechť si z této známky odečtou dva body.
ALL