Na bulharskou blackmetalovou formaci ORENDA jsem narazil ještě předtím, než na dveře zaklepala pošťačka s balíkem a pentagramem na krku. V počítači jsme si totiž udělal takovou „černou hudební sekci“, jenž právě obsahuje nějaké ty ukázky z obou alb, které nám firma No Colours Records svěřila do rukou. Němci zkrátka „loví“ metalová jména kde se dá, a to bez ohledu na původ, a nebo dokonce počet nahrávek. Pravda, do naší redakce sem tam dopluje album stojící za starou bačkoru, ovšem někdy se pánové z No Colours dokáží trefit a právě ORENDA patří k těm hudebním objevům, které rozhodně stojí minimálně za jeden poslech. Předně ale předznamenávám, že toto album je výhradně určeno především pro fanoušky černého kovu, pídících se po nových undergroundových nahrávkách. Pokud jste to právě VY, co do této kategorie patříte, určitě s tímto albem prožijete nejeden krásný večer. Bulhaři zhudebnili ZLO! Zlo neničící, zároveň přitažlivě strašící.
„Back In The Grave“ připomíná procházku po starém gotickém hradě. Atmosféra temných a zatuchlých podzemních chodeb dýchá téměř z každé skladby. Posluchač se tak rázem ocitá v samém centru dění, zapaluje pochodeň a kráčí tou černočernou chodbou dál a dál. Stále se přitom otáčí, po celém těle mu naskakuje husí kůže! Ach ta přitažlivá nejistota! Člověčí zvědavost a slídivost! Touha všechno objevit a prozkoumat. Jednou nás to všechny ZABIJE! ORENDA je druh dobrodružství! Zábava, která spousty lidí pohltí, nezasvěcené odradí!
Album obsahuje šestici mrazivých kompozic, nesoucích se spíše v rychlejších tempech, nicméně i náznaky mírného zpomalení se zde najdou (viz. poslední krvelačná hymna „Obscurantism“). ORENDA navíc disponuje dosti atypickým zvukem kytar a možná právě tento prvek přináší do celkového projevu potřebný ždibec jedinečnosti. Největším trumfem však paradoxně nejsou kytary, ale klávesy. A tady pozor! Pokud byste si tuto nahrávku pustili jen tak halabala, možná byste tento nástroj ani nepostřehli. Nicméně pokud se pozorněji zaposloucháte, rázem zjistíte, že hradby ostrých kytar jsou zastřešeny jemnou klávesovou clonou. Proto rozhodně pozorně poslouchejte hned od samého počátku, jelikož úvodní track „Rargan Devastation“ je naprosto jedinečný!
A nějaké zápory? Ano, také by se něco našlo. Bicí jsou na můj vkus až příliš sterilní a neměnné. Sice se to možná do podobného druhu hudby hodí, ale já osobně bych přece jen uvítal větší grády od pana bubeníka. I s touto „šmouhou“ však toto dílko hodnotím velmi vysoko! Nicméně zábava jen pro „zvané…!“
ALL