MYTHOPOEIA patří mezi jména, která mají v historii českého doom metalu své pevné místo. V devadesátých letech se zařadila po bok formací vyrůstajících ze silné severomoravské scény a zejména dvojicí památných demonahrávek („Haaramonia in Microcosmos“, „Scheps Ankh, Æsch Mezareph, Atropopaia, Míchání“) si získala respekt domácího undergroundu. Když v roce 2001 konečně vyšlo debutové album „The Golden Leaf of Oak“, málokdo čekal, že na jeho pokračování bude nutné čekat celých pětadvacet let. O to větším překvapením je v podstatě už loňský návrat kolekce s názvem „Magie“.
Za tak dlouhou dobu se změnilo téměř všechno. Sestava prošla výraznou obměnou a současnou podobu nahrávky dali dohromady především dva dlouholetí tahouni. Největší proměna se ale odehrála po hudební stránce. Kdo očekává pokračování staré Mythopoeie, bude nejspíš zaskočen. Tradiční doom metal ustoupil do pozadí a hlavní slovo převzal ambient doplněný o výrazné folkové prvky. Do toho zaznívají přírodní ruchy a nejrůznější zvukové kulisy, z nichž vzniká působivý magický rituál. Vzhledem ke koncepci desky, sledující cestu mága od vstupu do neznáma až po závěrečné splynutí s lesem, dává takový hudební posun naprostý smysl.
Od prvních minut je patrné, že tentokrát nešlo o předvádění hráčských dovedností ani o komplikované aranže. Vše stojí na jednoduchých motivech, trpělivém budování nálady a postupném rozvíjení jednotlivých skladeb. Právě díky této střídmosti působí celé dílo kompaktně a uvěřitelně. Zamýšlenou mystickou atmosféru se podařilo vystihnout velmi dobře. Fanoušci hledající monumentální doommetalové kompozice nebo instrumentální exhibice však budou nejspíš odcházet zklamaní. Starý duch Mythopoeie se z velké části vytratil. Otázkou zůstává, zda nešlo o zcela vědomé rozhodnutí podřídit vše zvolenému konceptu.
Nejsilnějším momentem se pro mě stala skladba „Magické zrcadlo“. Její historie sahá až do roku 1996, kdy vznikla pro demo „Haaramonia in Microcosmos“. Pro nové album byla přepracována a refrén nově zaznívá v češtině místo původní latiny. Právě mateřský jazyk představuje jednu z nejvýraznějších změn v tvorbě dnes už spíše projektu. Texty díky tomu působí přístupněji a zároveň si zachovávají potřebnou dávku tajemství. Specifickou kapitolou zůstává Asurův vokální projev. Místo klasického zpěvu sází spíše na houpavou recitaci, připomínající vypravěče dávného obřadu. Osobně mi tento způsob interpretace úplně nesedl a místy bych uvítal větší výrazovou pestrost. Na druhou stranu nelze popřít, že právě takový přednes velmi dobře zapadá do celkového charakteru nahrávky.
„Magie“ rozhodně není titul, který si posluchače získá během prvního poslechu. Vyžaduje čas i trpělivost a především ochotu přijmout, že MYTHOPOEIA dnes zní úplně jinak než před čtvrtstoletím. Nejde o vyloženě povedenou, atraktivní desku, ale ke katastrofě má rovněž daleko. Spíš se jedná o zvláštní, svébytnou stylovku, jejíž kouzlo se naplno projeví až po několika návratech. Je pravda, že po prvním poslechu jsem byl opravdu zklamán, ale po dalších posleších jsem do „mágová života“ přece jen vstoupil. Prazvláštní sbírka kompozic pro nevšední okamžiky…
Skladby: Magický práh, Magický lektvar, Magické zrcadlo, Magická hůlka, Magický kruh, Magické splynutí, Pohlcení mága lesem
Sestava: Heon Ostamon; Asura G. G. Ray; Anon (entita z kosmických sfér)
ALL