Pokud mě paměť a vyhledávač neklamou, na stánkách R.U.M.webu se ještě neobjevil žádný rozhovor s norskou kapelu, byť právě tato severská země dala světu nespočet výborných kapel. Proto jsem se hluboce ponořil do lůna undergroundu a kontaktoval velice sympatického chlapíka, Larse Jensena, známého pod pseudonymem Leiđólfr. Tenhle mladý instrumentalista se svým projektem MYRKGRAV nedávno dokončil opravdu povedené album „Trollskau, Skrømt og Kølabrenning” a byl velmi mile překvapen, když jsem ho poprosil o rozhovor. Larsovým domovem je malé městečko Røyse, přičemž osobně přiznává, že je trošku mimo všeobecné metalové dění, byť v rámci undergroundu si už nějaké to jméno získal. Nicméně je patrné, že Lars žije klidným životem a jak mi sám později přiznal, dělat rozhovor pro české periodikum bylo pro něj docela velkým dobrodružstvím…
Čau Larsi! Zdravím tě do Norska. Na úvod se tě nemohu nezeptat, jak se ti v současné době daří?
Hoj! Mám se docela dobře, i když poslední dny byly plné stresu, a to přesně v době, kdy jsem začal opět pracovat. Dělám totiž v obchodě. Každé ráno vstávám v 5:30 a to je hodně tvrdé. Uznej, že i tobě by se nechtělo vstávat takhle brzy, he, he.
V tomhle bodě s tebou naprosto souhlasím. Teď se však už vrhneme na tvůj projekt MYRKGRAV, i když… a v tom mám trochu nejasno, jedná se skutečně o tvůj osobní projekt? Z dostupných informací jsem vydedukoval, že ti při nahrávání pomáhali ještě nějací další lidé…
Ano, je to přesně tak. Ve skutečnosti jsem nikdy neměl legitimní spoluhráče, a to v jednoduchosti proto, že v místě kde žiji je velký problém zavadit na lidi, s kterými bych si rozuměl jak po ideologické, tak hudební stránce. Proto jsem založil svůj sólo projekt s tím, že toto je ta (pravděpodobně) nejlepší cesta, kterou se chci vydat. V začátcích to byla ta nejlepší varianta, ovšem později jsem zjistil a uvědomil si, že jsem tímto způsobem hodně limitován. Začal jsem se tedy ohlížet po spoluhráčích, kteří by se mnou album natočili. První byl Sindre Nedland (bratr Ásmegina Lazareho ze SOLEFALD), kterého jsem angažoval kvůli schopnosti vyprodukovat ten nejúžasnější čistý vokál. Espen Hammer z kapely LUMSK zase nahrál basové party do některých skladeb. Domluveného jsem měl také ještě jednoho bubeníka, který se však nakonec na nahrávání nepodílel. Na okraj bych ještě připomněl, že ve skladbě ”Gygra og St. Olav” vypomohla s recitací moje přítelkyně, he, he.
Hodně lidí u nás by zřejmě zajímalo, co vlastně slovo ”myrkgrav“ znamená?
MYRKGRAV znamená v překladu ”temný hrob”. Z počátku jsem netušil jaké pojmenování vyberu, ale věděl jsem, že kombinace slov společně s logem, musejí už dopředu vypovídat něco o celkovém vyznění nahrávky a její atmosféře.
Pomalu se dostáváme k aktuálnímu albu „Trollskau, Skrømt og Kølabrenning“ ? Předpokládám, že příliš českých fanoušků ho zatím neměla možnost slyšet, a proto bych byl rád, kdybys o něm ztratil pár slov…
K albu bych ti mohl říct zatraceně hodně věcí, ale teď zrovna nevím, kde bych začal, ale samozřejmě se pokusím. V průběhu asi tak dvou let jsem celý materiál dával pomalu dohromady, přemýšlel o něm a přijímal názory z okolí. Nechtěl jsem jen tak vydat album a jít dál. Přál jsme si, abych vytvořil skutečně dobrou hudbu, která bude reflektovat mé pocity a především z ní bude cítit upřímnost. Zároveň jsem se snažil, aby zůstal zachován můj osobní rukopis. Teď mám na mysli především zvukovou stránku alba, protože jsem nechtěl, aby album bylo v tomto ohledu podobné tisícům dalších kapel. MYRKGRAV byl v počátku black metalovým projektem, ovšem čas mé pocity a s tím spojené směřování posunul přece jen někam dál, he, he. Když si však pozorně poslechneš skladby ”Tjernet” a ”Olav Tryggvason”, dva moje nejstarší kousky, ovlivněné black metalem tam ještě určitě ucítíš. Takhle nějak se ve zkratce vyvíjel zvuk MYRKGRAV od těch počátků až do současnosti. Stylové vyjádření bych pojmenoval jako ”Folkloric Extreme Metal”.
Norsky neumím a z těch několika málo anglických vět jsem rozpoznal, že se ve svých textech zabýváš tématikou, která se váže k místu tvého bydliště a přilehlého kraje (alespoň tedy doufám, že jsem vše dobře rozpoznal). Jedná se o nějaké tajemné nebo mystické příběhy? Máš obecně rád staré legendy a pověsti?
Ano, to si postřehl dobře. Před časem jsem psal spíše lyrické texty, ale později jsem začal čerpat především z knih, které jsem přečetl. Jde především o díla, která čerpají své náměty právě z oblasti, ve které žiju. Pídil jsem se především po příbězích, které vyprávějí o různých událostech a tuto atmosféru jsem se snažil přenést také do svých skladeb, jelikož jsem byl přesvědčen, že tenhle nápad je skutečně dobrý. Nejedná se však o žádné zlé, nebo jinak morbidní příběhy. Mně jde v jednoduchosti jen o zachycení patřičné atmosféry. Jinak jsem všeobecně fascinován starými povídkami a příběhy, odehrávající se v dávných časech. Tohle všechno kompletně patří k mým největším inspiračním zdrojům při psaní textů. Je fascinující, že některé povídky třeba ani nebyly nikdy napsány a přesto se dochovaly až do současnosti. Lidé žijící mimo Norsko je prakticky nemohou znát. Já se snažím tyto legendy popisovat svým vlastním dialektem. Domnívám se totiž, že je tak více cítit můj rukopis a především kouzlo, které chci hudbě a konkrétním skladbám vtisknout. Někteří lidé si myslí, že pouze vytrhávám z textů VINDIR a dodávám jim jinou pointu. To je mi ale fuk. S jejich omezeností nic neudělám.
Hodně netradičně vypadá však obal CD. Přiznávám se, že když jsem ho poprvé spatřil, nemohl jsem od něho odlepit zrak. Ten obrázek má opravdu neuvěřitelnou auru…
Á, obal! Jedna z věcí se kterou jsem opravdu navýsost spokojen. Jedná se o kresbu, na které je vyobrazena farma, kde žili a vyrůstali moji příbuzní z matčiny strany. Ti lidé kolem, které tam vidíš jsou tedy nějací moji staří předkové. Ruku v ruce s tímto obrázkem jde také skladba „Trollish Woods, Wraiths and Colaburning“, která se právě váže k obalu desky.
Tvořit hudbu a psát texty v tak nádherné přírodě, která tě obklopuje, musí být určitě nádhera. Jakým stylem vlastně hudbu komponuješ? Je totiž zřejmé, že si necháváš záležet jak na textech, tak na hudbě samotné….
O tom bych ti mohl opravdu dlouze povídat…V krátkosti tedy: obvykle vše začíná tím, že se mi v hlavě zrodí představa a první myšlenky o skladbách, které chci stvořit doplňuji o rify, převážně na kytaru nebo klávesy. Když mám klídek, nikdo mě neotravuje, tak si najdu nějaké příhodné místo, kde komponováním strávím třeba celý den, což je skvělé, he, he. V takových to intervalech tedy pomalu shromažďuji materiál, kterého však obvykle zbude hodně málo. Nechtěl bych totiž pod hlavičkou MYRKGRAV vydávat kdejaký odpad. Když však nějakou skladbu konečně dokončím, nechám ji několik dní uležet a poté ji znovu a znovu poslouchám a snažím se nějaké věci vylepšit či změnit.
Tvá hudba skýtá mnoho folkových elementů, které jsou však dosti netradiční. Přece jen čerpáš z místních zdrojů, o kterých třeba já nemohu mít ani ponětí, přesto mi však hudba MYRKGRAV velmi imponuje. Existuje nějaký prostředek, kterým se necháváš při tvorbě hudby inspirovat?
Skutečně těžká otázka. Jak už jsem zmínil, hodně čtu knihy, zabývající se především krajem, ve kterém žiji. Samozřejmě, ne vždy mám na čtení čas. Rád také rybařím a fotografuji, ale to zrovna nejsou věci, ve kterých bych hledal nějaký zdroj inspirace. Hodně času také trávím v blízkém lese, který se jmenuje Krokskogen, což je vhodné místo pro mé záliby. Zároveň je to také dost dobré místo pro relax, kde se můžu trochu oddechnout a vnitřně se připravit na stres, který sebou přináší hudba a všechen ten kolotoč, který s ní bezprostředně souvisí. Jinak abych odpověděl zcela na tvou otázku, týkající se mé tvorby. Nikdy jsem se nesnažil vytvářet nějaký nový, specificky originální hudební žánr. Vše jsem nechával na přirozeném vývoji. Na druhou stranu, mě však tvá slova opravdu těší. Díky za kompliment!
A co nějaké hudební zdroje inspirace?
Sakra chlape, ty my dáváš těžké otázky, he, he. Vždy přemýšlím, jak nejlépe odpovědět. Poslouchám především všechny styly jako Viking/Pagan/Heathen/Folk metal. Úplně nejraději však mám ryze folkovou hudbu, třeba takovou jakou produkují švédské kapely FEJD a GALDRER. V posledních týdnech poslouchám především MANEGARM, MOONSORROW, RUNIC a DOOMSWORD a několik dalších kapel.
Ptal jsem se proto, že metalová scéna v Norsku patřila vždy k těm nejsilnějším v Evropě. Jak to u vás vypadá v současnosti ve srovnání s okolními zeměmi?
Metalová scéna v Norsku je především o staré škole. V poslední době letí především thrash a black-thrash, což rozhodně není můj šálek čaje ani v nejmenším. Co se týče zbytku světa, tak o tom nevím zhola nic, opravdu.
Jaký je tvůj názor na Varga Vikernese a hudbu BURZUM?
Je mi úplně fuk co dělá, ať se to týká muziky i jeho osoby. Ačkoli první polovina alba ”Filisofem” se mi docela líbí.
Dle sociologických průzkumů je dokázáno, že v Norsku je procentuelně největší počet ateistů. Norové si jako jedni z mála chránili svoji kulturu a bránili se přijmout všechna ta náboženství, která se k vám valila z okolního světa. Jaký máš postoj k různým formám náboženství?
O náboženství jsem se nikdy příliš nezajímal, ale pokud vím, neměli jsme nikdy rádi především Islám, Hinduismus, Buddhismus i také Křesťanství, které se k nám řádně dostalo teprve před dvěma stovkami let. Jinak já nemám žádné náboženství, ke kterému bych se ubíral, ale do jisté míry rozumím lidem, kteří dříve v tak tvrdých časech k něčemu podobnému inklinovali. Proto si třeba myslím, že všechna ta připitomělá nihilistická klišé, která se objevují na metal scéně jsou pěkně debilní, a to úplně stejně jako samotné křesťanství, které dříve způsobilo spoustu brutálního násilí, ale co my s tím dnes už naděláme? Na druhu stranu skutečně nesnáším všechny ty křesťanské fundamentalisty a vůbec fundamentalisty obecně. Jsou to jasní šílenci, které bych nejraději všechny vymazal.
Jsi spokojen s životem v Norsku?
Jednoduchá otázka a ještě kratší odpověď: ano! (ale upřímně řečeno, myslím si, že život ve Skotsku nemusí být také vůbec špatný, he, he).
Dobrá, a teď z Norska k nám do Čech. Byl jsi někdy tady u nás? Znáš třeba nějaké české kapely?
Abych řekl pravdu, nikdy jsem žádnou českou kapelu neslyšel (alespoň si teď žádnou nevybavuju). Možná by jsi mi mohl dát nějakou nápovědu, abych se chytil, he, he. Totéž se týká cestování. Nikdy jsem nebyl dál, než na druhé straně Norska, to znamená zhruba v místech, kde jsou hranice se Švédskem.
Jakým způsobem trávíš svůj volný čas? Máš nějaké výraznější záliby, kromě hudby samozřejmě?
Jak už jsem výše uvedl, velice rád rybařím, fotím a svůj čas také trávím poblíž nedalekého fjordu. Teď v létě stačí vzít člun a vyrazit. Spoustu času však také strávím sezením u počítače, he, he. No a málem bych zapomněl…Mám malé studio, které se jmenuje Koia, kde nahrávám, mixuji nahrávky, mástruji a právě tahle práce mě asi nejvíce baví, protože právě při komponování hudby si člověk užije nejvíce zábavy. Nechci tady ale popisovat přesně co a jak dělám, protože to zrovna není úplně jednoduchá záležitost na vysvětlování. Kdo by měl zájem se o mém studiu dozvědět něco víc, nechť navštíví mé skromné stránky http://kioa.myrkgrav.com. Myslím, že se tam čtenáři dozvědí vše, co budou potřebovat.
Teď takový menší hudební kvíz. Zde je pět kapel a ty se pokus okomentovat, kterak se ti zamlouvá jejich tvorba…
DIMMU BORGIR – mám rád symfonickou část jejich tvorby, ale to je tak všechno
MOONSORROW – patří k mým favoritům. Mají sice takový typicky finský zvuk, ale myslím, že to nevadí, he, he
SENTENCED – moc jsem toho od nich neslyšel, ale co si tak pamatuji, tak se mi docela líbil zpěv a kytarové melodie. Už je to však docela dost dlouho, co jsem je slyšel naposledy, takže nemohu soudit.
AMORPHIS – neslyšel jsem.
EMPEROR – přeceňovaná kapela, a to i přesto, že je můžu poslouchat. Jejich hudba má v mnoha aspektech dobrý výraz.
OK! Myslím, že to nejdůležitější bylo probráno dostatečně. Teď mě ještě zajímá, jaké máš plány do budoucna a zda už máš připravené nějaké nové skladby?
V tuhle chvíli nemám příliš mnoho plánů. Od doby, kdy nemám spoluhráče, nemohu plánovat ani žádné koncerty, což je pro kapelu samozřejmě špatné. Skutečně moc rád bych si zase zahrál nějaké koncerty a předvedl pořádnou show! Zároveň však spřádám myšlenky, které budou stěžejní pro vznik nových skladeb. Nějaké nové songy už mám nachystané, ale nejsou zdaleka hotové. Mohu však prozradit, že nové skladby budou ještě více načichlé folkem, než tomu bylo v minulosti. Stále víc a víc totiž poslouchám ryze folkovou hudbu. Jinak mám už dokonce připravený název alba a také námět na obal, ale nechtěl bych tady mluvit o věcech, o kterých ještě přesně nevím jak dopadnout a jak je vlastně chci já :-). Také doufám, že se v budoucnu budu moci prezentovat a propagovat svou hudbu více v rozhovorech a různých článcích. Je to totiž velká zábava, stejně jako teď :-).
Larsi, velice děkuji za rozhovor. Měj se skvěle, a doufám, že se ti v budoucnu bude dařit alespoň tak jako doposud!
Děkuji, opravdu děkuji za tvůj zájem! Mrkněte na oficiální stránky MYRKGRAV, zkuste si poslechnout hudbu! Předem se těším na vaší odezvu a je úplně jedno, jestli bude dobrá či špatná!
ALL