Jsem moc rád, že v našem fanzinu mohu „představit“ kapelu, která mi už hodně dávno přirostla k srdci. Nahrávky MORGAIN často navštěvují můj přehrávač a já doufám, že tomu bude i nadále. Na mé zvídavé otázky odpovídal zpěvák Richard, jakožto král slovenského doom metalu…
Richarde, MORGAIN už mají nějaký ten pátek za sebou. Byli jste vlastně jednou z prvních (zřejmě i první doom metalovou kapelou na Slovensku. Můžeš prosím vzpomenout na začátky vaší kapely? Jak vidíš dnešní metalovou scénu? V čem spatřuješ největší rozdíly?
Naše začátky nebyli nic extra. Asi jako každá kapela jsme se snažili najít vlastní způsob hudebního projevu, což nebylo rozhodně jednoduché, obzvláště v dnešní době, když existuje fůra skupin.Další drobný problém byl v tom, že já jsem věděl co chci hrát, ale neměl jsem nejmenší tušení o tom, jak se taková hudba tvoří. Aby si mi rozuměl, já jsem předtím hrál ve skupině AZYL, která hrála takový mix grunge a punku. To je dost odlišné od doom metalu, který jsem měl chuť hrát. No, po nějakých těch experimentech jsem na to pomaloučku přišel, i když jsem se nikdy neodklonil od zaběhnuté šablony, což znamená, že každá moje skladba musí mít refrén, ve kterém vlastně celá píseň vygraduje. Ono, já osobně si myslím, že podle refrénu si dost lehce zapamatuješ píseň, ne ? Skoro jsem zapomněl na tu nejdůležitější věc. V jednoduchosti je síla! Proto ani hudba MORGAIN nebude nikdy komplikovaná. Vím, mnoho lidí tvrdí, že naše hudba je primitivní, ale už NIRVANA dokázala, že jde o atmosféru a ne o techniku. Teď k té druhé části tvé otázky. Mám takový pocit, že dnešní scéně kraluje death a grind. Tento druh hudby mně osobně nic moc neříká, i když mám rád i kapely tohoto žánru, ale to jsou většinou stará škola jako IMPETIGO nebo BOLT THROWER, ASPHYX. Bohužel už i metalové scéně to začíná být, jako v komerční. CD se vydávají na tuny a v drtivé většině jsou dost bez nápadů. Tím pádem posluchač začíná být přesycený a to není dobré.
Zatím poslední album MORGAIN se jmenuje „Sad Memories Of Faires“. Mohl by si ho prosím představit čtenářů, kteří ho třeba ještě neměli možnost slyšet?
Je to v podstatě takové pokračování „Frostbitten…“ z velmi jemným hudebním posunem, ale žádný velký odklon. Možná není takový jednoduchý na strávení, hned po prvním poslechu, ale dejte mu šanci na tak tři poslechy a měl by vás přesvědčit. (100%ní pravda ! pozn. )
Ríšo, vaše hudba je hodně je hodně atmosferická a pocitová. Já osobně jsem vaším dlouholetým fanouškem a samozřejmě se nevyhnu srovnání vašich nahrávek. Tak např. album „Frostbitten Nakedness“ se mi zdálo být dosti depresivní. Sála z něho úplná beznaděj. Naopak poslední album je naopak takové vyjádření naděje…Odpovídají mé pocity skutečnosti, nebo je vše úplně jinak?
V podstatě máš pravdu, nový matroš je místy dost optimistického ražení. Ono ty skladby odrazily, moje duševní rozpoložení v daném období, které bylo celkem fajn. To se nedá říci o mém současném období a asi to bude cítit i ve skladbách na novém materiálu. Skladba většinou odráží konkrétní duševní stav člověka, když ji tvoří.
Další dvě otázky budou dosti specifické. Album „Sad Memories Of Faires“ zakončuje vydařená hitůvka „Lost Cemetery“, která je alespoň podle mého názoru propletena jakýmsi lidovým motivem, který jsem už i možná někdy slyšel… Můžeš mi k tomu něco říci?
No, „teď si vedle jak ta jedle“. Není to lidový motiv. Je to upravená šansonová melodie od francouzské zpěvačky jménem Edith Piaf. Chudák, asi by se v hrobě obrátila, kdyby to slyšela, ale co. To je jinak jediná cover skladba, kterou MORGAIN mají a budou mít.
A tedy ještě jedna specifická otázka (omlouvám se, ale opravdu mne to moc zajímá). Na albu „Frostbitten Nakedness“ se mi moc líbí skladba „The Room“, která má opravdu výborný text…Můžeš čtenářům prosím objasnit o čem je a co tě inspirovalo k napsání tohoto textu?
Jsem opravdu rád, že se ti ta skladba líbí, podle mě je super. Inspiraci k tomu textu mi dala moje sestřenice, která je odchovancem kostela. Když jsem zjistil, jaké kraviny jim tam tlačí do hlavy, tak jsem to rychle přetransformoval do textu. Zápletka celé skladby je úplně jednoduchá. Jde ve zkratce o to, že v kostele tě učí o lásce k bližnímu svému, jak být dobrý k druhým a pomáhat jim. Bohužel skutečný svět je úplně o ničem jiném. Nejradši by tě každý zneužil, oklamal, okradl… vždyť to znáš. Proto i ten název „Místnost“. Kostel v podstatě je taková velká místnost, kde tě krmí lži.
A ještě taková jedna otázka týkající se srovnání obou posledních alb. „Frostbitten…vyšlo u Erebosu a „Sad Memories…“ řekněme u konkurenčních Metal Age. Mohl by si prosím objasnit důvod této změny ? Že by jakýsi návrat k minialbu „In The Forest Of Wearines?
Z Erebosu jsme odešli, protože naše vztahy s Belobradem se přerušily. Nejprve nám slíbil, že nás vydá a potom se naše vydání stále oddalovalo. Jistě měl finanční těžkosti, to nepopírám. No, když jsem se ho po x-té ptal, jestli nás vůbec vydá a on mi nebyl ochotný odpovědět (naštěstí jeho kytarista byl tak laskavý a pověděl mi, že z vydání nic nebude), tak jsem oslovil jiné firmy, mezi prvními Metal Age. Oni zareagovali kladně a tak jsme opět u nich. Spolupracujeme maximálně, jak se jen dá a můžu říci, že jsou mezi námi velmi dobré přátelské vztahy.
Je všeobecně známo, že na Slovensku je mnohem více deathmetalových kapel, než v Čechách. Čím myslíš, že je to způsobeno?
Možná je to tím, že u nás je dost těžká doba. Lidé hrají agresivní hudbu, aby pomocí ní mohli ventilovat to obrovské trápení a stres, který se v nich kopí den co den. Ale nemusí to tak být. To je jen můj názor.
Přesto si myslím, že i u vás se najdou velice kvalitní doom metalové kapely, nebo alespoň kapely, které tíhnou k melodice a doomové atmosferičnosti. Jak se ti např. líbí USELESS SACRIFICE, GALADRIEL ( mám takový pocit, že jsou to vaši přátelé, že ?), nebo třeba ABSTRACT…
Máš pravdu. Máme několik zajímavých kapel, kromě tebou vzpomínaných jsou tady ještě ETHEREAL PANDEMONIUM, to je ale black a ještě taková formace jménem SIGHISOARA. Co se týká našich vztahů s GALADRIEL, tak jsme opravdu dobrými kamarády.
No a určitě sleduješ i řekněme světovou scénu…Jak se ti třeba líbí kapely typu CREMATORY, ANATHEMA, TIAMAT, LAKE OF TEARS…atd. Zaujalo tě v poslední době nějaká nahrávka ? Máš třeba favorita i mezi českými kapelami ?
Všechny tebou vzpomínané kapely s výjimkou ANATHEMY se mi velice líbí a jejich poslední alba jsou perfektní. Kromě toho mě ještě zaujal nový ROTTING CHRIST, SHELLYZ RAVEN, AS DIVINE GRACE, BREATH OF LIFE, DARKTHRONE.
Teď tedy opět k MORGAIN… Rišo, máte už hotové nějaké nové skladby? Máš představu, kdy by mohlo vyjít nové album ? Chystáte nějaké změny oproti minulému albu ? Co takhle „živý“ bubeník ?
Materiál na nové album je už téměř hotové, teď už pilujeme hlavně detaily. Bude obsahovat devět skladeb a měli by jsme ho nahrávat koncem března. Když všechno dobře dopadne, do léta by mohl být teoreticky vydaný. To je zatím všechno co ti k tomu povím. Ostatní posoudíš sám. O.K. ? No v živé bicí doufat nemusíš.
Ríšo, co pro tebe znamená koncert? Jak často hrajete a kdy se podíváte do Čech ? Můj kolega Marek, byl jednou na vašem vystoupení v Žilině a když fans davově zpívaly megahit „Stairs“, šel mu mráz po zádech. Jaké ty máš osobně pocity z vašich vystoupení?
V Čechách jsme hráli jen jednou a to v Bzenci. Doufám, že v budoucnosti se nám podaří si u vás zahrát častěji, i když nevím jestli lidi budou mít o naší hudbu zájem. Vy máte totiž dost silnou doom scénu. Koncerty v globálu mám rád, i když se dá říci, že koncertujeme sporadicky. Odezvy na koncertech jsou různé, no ty žilinské byly obzvláště vydařené. Například včera – tj. 12.1. jsme měli asi náš nejlepší koncert v Bratislavě. Bylo na nás asi 200 lidí a byli úplně fantastický. Pěkně mi pomohli i se zpěvem, ono já jsem teď nemocný a hlasivky byly slabší. Musím se ti přiznat, že mne se velmi líbí, když na koncertech lidi zpívají texty MORGAIN, je to takový nepopsatelný pocit. Musel by si to zažít.
Já tedy doufám, že budu mít někdy štěstí a uvidím vás na živo… Rišo, máš nějaké záliby mimo hudby ? Co třeba literatura, divadlo…atd. Mám takový pocit, že i ty děláš fanzin. Pokud se nemýlím, mohl bys ho představit ?
Tak literatura mne baví v poslední době čím dál tím víc. Máš pravdu i co se týká zinu. Děláme ho společně s Dodem z GALADRIEL a Mikim Dubjelem. Jméno jeho jest VEIL OF SHIHUAN a zatím jsme vydali dvě čísla. Myslím, že ho měli v distrech i u vás v Čechách. Je to takový klasický plátek zaobírající se hudbou a sem tam i trošku jinými záležitostmi.
Co si představuješ pod pojmem „UNDERGROUND“…Někdo říká, že nic takového neexistuje…Jako představu v tobě vyvolává tohle slovo ?
Teď tě asi zklamu, ale nic. Podle mne, je to už i tak celé dávno o penězích.
Richarde, moc ti děkuji za rozhovor a hlavně za trpělivost, kterou si mi věnoval. Něchť se ti daří jak v osobním tak i v hudebním životě…a poslední slovo patří TOBĚ !!!
Velmi pěkně ti děkuji za prostor, který si nám poskytnul ve tvém zinu. Pozdravuji všechny naše fans u vás, jestli máte zájem o něco okolo MORGAIN pište na morgain@post.sk nebo metal.age@mt.sknet.sk. Tobě přeju hodně štěstí v osobním a pracovním životě, nechť se tvému zinu daří.
ALL