„Moloch“ tlamu otvírá…“ zpívá jedna nejmenovaná česká skupina. Tenhle MOLOCH je však rodu ukrajinského a na metalové scéně působí od roku 2002. Za tu dobu toho stihl hlavní protagonista (Sergiy Gordiuk) skutečně hodně, jeho diskografie čítá velké množství demáčů, ípíček, ale také vinylů. Tohle je zkrátka underground ve své nejmlaskavější podobě, sběratelé si určitě mnou ruce nad originálně vypadajícími artikly a samotné kapely mohou být rády, že je o jejich produkty zájem. Bude mezi vyvolené ovšem patřit i toto album, pro MOLOCH sedmé v pořadí? No…nejsem si zcela jist.
Na Ukrajině existuje početný houf kvalitních spolků, ale jak se ukazuje, najdou se i projekty průměrné či podprůměrné. A právě do téhle kategorie musím zařadit i album „Isolation Der Essenz“, vydané japonským labelem Sabbathid Records, což je skutečně agilní a do metalu zapálená firma. Hledání v Evropě však tentokrát nabídlo spíše trhliny. Kdybych se měl divit nahlas, mohl bych napsat jednoduchou větu: „proč právě MOLOCH?“
Vždyť existuje tolik skvělých kapel a především lepších! Jenže… Sergiy zjevně nekašle na propagaci, šlape na plný plyn a své jméno zkrátka dokáže protlačit všemi možnými i nemožnými podzemními uličkami.
Materiál na albu ani na vteřinu nezapře zalíbení v blackmetalovém undergroundu. To znamená, že absence kvalitního zvuku je v podstatě „žádaná“, všude spousta nenávisti a zla – přesně tak, jak se to Ukrajinci naučili od velkých norských vzorů. Je ovšem škoda, že hlavní protagonista zapomněl, že dnes se už nepíše rok 1993… Kytary rezonují maximálním možným způsobem a v některých chvílích mám dokonce pocit, že to snad ani kytara být nemůže. Navíc toto trýznění dutiny lebeční probíhá způsobem dekadentně monotónním, rozhodně tu nečekejte náznak nějaké melodie či dokonce nápadu. Je tohle všechno autorova neschopnost, instrumentální nevyzrálost, a nebo prachsprostý účel, kterým deklaruje svou příslušnost k „pure black metal společnosti“? Možná bych si dovolil hlasovat pro možnost první. Na albu se totiž paradoxně nacházejí „odpočinková“ intra ambietního rázu a rovněž nechybí ani vsuvky zahrané na klavír. Hlavní protagonista by tak rád „někde byl“, ale zatím na to zkrátka nemá. Proto je „Isolation Der Essenz“ spíše takovou blackmetalovou kamufláží, jinak to snad ani vyjádřit nelze. Nechť mi však odpustí ti, kterým tohle všechno připadá účelné.
„Isolation Der Essenz“ je tak pouhým undergroundovým artiklem. Sběratelé pikanterií si však mohou do notýsku poznamenat název celého počinu. Ukrajinský projekt, japonský label a stylově vyvedená grafika obalu, jenž nemá blízko k VINTERRIKET. Také MOLOCH miluje krásy přírody, a tak zimní výpravy do lesů rozhodně nebudou v jeho podání ničím neobvyklým. Atmosféra tedy jakžtakž nastartovaná dobře, ale to nejdůležitější zatím velmi pokulhává…
ALL