MERZBOW – Coma Berenices ( CD – 2007, Vivo)
MERZBOW – Peace For Animals ( CD- 2007, QPop)
MERZBOW – Higanbana ( CD – 2007, Vivo)
Pro tentokrát se pokusím shrnout tři desky do jedné recenze. Jednak se mi sešly (2x koupě, 1x výměna) v jedné době, dále proto, že všechny tři vyšly na východoevropských vydavatelstvích (dvě v Polsku, jedna na Ukrajině). Jsou vybaveny obdobným obalem – dvou nebo tří-panelovým digipakem. Zvukový obsah není stejný, ale vychází z obdobného.
Coma Berenices nahrána v lednu 2007. První track nazvaný Žížaly nepřipomíná ani tak Dádu Patrasovou, jako spíše opravdu podzemního živočicha, který kypří hlínu. Pomalým, plíživým pohybem hutně a vydatně přerývá půdu. Co mi ale dlouhý úvod skladby připoměl je drnčící kytara rone-metalových kapel. Informace se nezmiňují zda byla použita, ale spíše jde o podobnost čistě náhodnou. Určitě však Akita našel výraz, kterým se obloukem vrací k použití metalových pedálových efektů, jako důkaz obliby (některých) death-grindových kapel v 90. letech. Nahrávka celého alba je příjemně průzračná, obsahuje basové pulsy, svištění elektronických generátorů, manipulace filtrů, atd. Chvílemi připomíná improvizující kapelu, tu metalovou plnost, tu hardcore-techno sypání.
(Earth Worms – Dark Stars – Alishan – Silky Feather – Revenge on Humanity)
Další kousek je ze srpna téhož roku, tedy 2007. Podobný průběh, podobné elementy nahrávky tří skladeb na ploše necelých 61 minut. Shrnu-li celek je hlukově burácivý, industriálně narušující, náladu povzbuzující a chvílemi i provokativně fackující. Nevím zda už netrpím halucinačními přeslechy, ale jakobych v průběhu slyšel samply ralných(?) nahrávek. Klid zvířatům! Neposílejte zvířata do války! („Raging Chaos – September – No More Explotation For Animals“).
Poslední z trojice – album Higanbana. Opět tři skladby, necelá hodinka. Pestře, bez chvilky nudy přelévající se zvuky štiplavé elektroniky, industriálních poryvů, hlukových výpadů, různě barevných šumů. Vše s umem, dlouholetou znalostí oboru, nadhledem a do jisté míry i pokorou. Z vnějšku do červena laděný obal, uvnitř zadumaný Masami Akita a slípky Ukons s krátkým popiskem o hedvábném peří a účastí se svolením pekla. „Cluster Amarylis-Black Shiny Feather-Path With No End“).
Tak ještě malé shrnutí. (Nad)standardně vyprodukované přesto další desky v nekonečné sérii legendy Merzbow, která nejen, že sílu neztrácí, ale postupně upevňuje své postavení a otevírá se dalším fanouškům. Třeba se mýlím, jsem totiž zaujatý nadšenec. Nemůžete se zplést.
RadeK.K.