Kopal jsem kopal a prokopal se do Maďarska. V té díře bych býval možná i zhebnul, kdyby mě z hrobu nevytáhl jistý Tibor Terebesi, milovník blackmetalových relikvií. Vůbec mu nevadilo, že jsem celej od hlíny, jednoduše mě pozval k sobě domů, kde mi ukázal nejen lebky všemožných zvířat, ale zároveň mě seznámil se svou sbírkou CD/LP nosičů. DARKTHRONE, MAYHEM, DISSECTION, IMMORTAL… všechno hezky vedle sebe a hlavně komplet. Následně jsme si povyprávěli něco o kresbách na obličej, nábojnicových pásech, pentagramech atd. Se svítáním jsem se však musel dát znovu na pěší tůru, a protože dělám nějakej ten Rumzine, dostalo se mi cti zrecenzovat Tiborovu debutovou nahrávku. Po zasvěcení vím, co přesně mě čeká…
Že už vás tahám za nos? Ale ano, u Tibora jsem pochopitelně nebyl! To jen ústřední cover mi v hlavě vygeneroval tento stručný příběh, prostřednictvím kterého jsem vám myslím dostatečně představil odvětví, do jehož nitra je hlavní protagonista zamilován až po uši. Abych byl ovšem upřímný, album „On the Infernal Path“ má spíše hodnotu lepšího demosnímku a satanžel na něm najdete celou řadu neduhů, zejména pak zvukových (Tibor vše zaznamenal ve svém domácím studiu). Ovšem ten nejpůvodnější black metal byl v podstatě o tom samém, takže tady bych mladšímu pokračovateli nic nevyčítal.
Hlubší problém vidím spíše v kompoziční nedotaženosti. Některé ze skladeb třeba i mají své světlé momentky, ale ve většině případů se jedná o takové nahodilé útržky. A to je opravdu málo, zvláště pak při dnešní konkurenci. Ale abych zmínil také nějaké klady. Určitě hodně obstojně vyznívají melodické linky kytary v úvodní „Under Wings Of Satan“, kde mi vyhrávky připomínají staré dobré DISSECTION. Vůbec nejmelodičtější položkou je potom „Ahol hideg szelek fújnak“, jejíž hlavní motiv není zrovna z nejoriginálnějších. Jednu chvíli jsme si dokonce myslel, že poslouchám nějakou předělávku, ale to jen Tiborova inspirace se řádně splašila. Pořad to ale je alespoň něco. Horší je to ovšem se skladbami, jejichž charakter je „neutrálně-indiferentní“. Ani náznak vzruchu, atmosféra v podstatě nijaká, zkrátka průměr držící se zuby nehty.
Pokud tedy album „On the Infernal Path“ něco splňuje, pak je to příslušnost k blackmetalovému undergroundu. Sice to není žádná extra výhra s bonusem k dobru, avšak znám spoustu sběratelů, kteří na těchto raritkách doslova ujíždějí. Přesně při tyhle nadšence je album určeno. Pokud je ale vaší prioritou instrumentální vytříbenost a atmosféra, nahrávce se raději vyhněte.
ALL